Rychlejší přístup než prohlížeči!
109 vztahy: Alois Rašín, Architekt, Austrálie, Česká strana národně sociální, Česká tisková kancelář, Český klub, Český zemský sněm, Česko, Říšská rada (Rakousko), Říp, Bad Kissingen, Balkán, Bělehrad, Berlín, Blaník, Cestopis, Doktor filozofie, Domažlice, Ferdinand Heller, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, František Herites, František Udržal, Geni.com, Halič, Hudební skladatel, Husinec (okres Prachatice), Ignát Herrmann, Jan Erazim Vocel, Jan Hus, Jaroslav Goll, Josef Anýž, Josef Holeček, Josef Václav Sládek, Julius Grégr, Julius Zeyer, Karel Šviha, Karel Baxa, Karel Havlíček Borovský, Karel Matěj Čapek-Chod, Karel Sladkovský, Karlín, Kavkaz, Kladno, Kostel svatého Jiljí (Praha), Krym, Kurie (volby), Květy (časopis), Louny, Lumír (časopis), Moskva, ..., Národní listy, Národní strana svobodomyslná, Německo, Novinář, Olšanské hřbitovy, Otakar Hostinský, Paměti, Plovdiv, Popelka Biliánová, Pouť na Rus, Praha, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Román, Rusko, Rusko-turecká válka (1877–1878), Saturnin Heller, Sbormistr, Slaný, Slavjanofilství, Slovanská lípa, Slovensko, Souborný katalog České republiky, Spisovatel, Srbsko, Svatopluk Čech, Tomáš Garrigue Masaryk, Učitel, Univerzita Karlova, Václav Řezníček, Václav Beneš Třebízský, Václav Klofáč, Václav Robert z Kounic, Vlašim, Volby do Říšské rady 1897, Volby do Říšské rady 1901, 11. září, 13. květen, 1845, 1867, 1868, 1869, 1870, 1872, 1873, 1877, 1879, 1880, 1883, 1885, 1892, 1895, 1897, 1901, 1907, 1912, 1914, 1916, 1922, 2. září. Rozbalte index (59 více) »
Alois Rašín
Matrika narozených města Nechanice – záznam o narození Aloise Rašína Alois Rašín po propuštění z věznice v Borech, 1895 Alois Rašín (18. října 1867 Nechanice – 18. února 1923 Praha) byl český a československý politik a ekonom.
Nový!!: Servác Heller a Alois Rašín · Vidět víc »
Architekt
Architekt při práci Architekt je člověk tvořící architekturu, tedy plán realizace budovy nebo souboru budov a také dohlíží na jeho realizaci.
Nový!!: Servác Heller a Architekt · Vidět víc »
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Nový!!: Servác Heller a Austrálie · Vidět víc »
Česká strana národně sociální
Česká strana národně sociální (zkratka ČSNS) je česká mimoparlamentní středolevicová politická strana.
Nový!!: Servác Heller a Česká strana národně sociální · Vidět víc »
Česká tisková kancelář
Česká tisková kancelář (zkratka ČTK, anglicky Czech News Agency) je česká zpravodajská agentura (dříve tisková agentura nebo tisková kancelář), jedna z národních zpravodajských agentur.
Nový!!: Servác Heller a Česká tisková kancelář · Vidět víc »
Český klub
Český klub (německy v dobové transkripci Czechen-Club nebo Club der Čechen) byl poslanecký klub na rakouské Říšské radě, který od roku 1879 sdružoval několik proudů české státoprávní politické reprezentace.
Nový!!: Servác Heller a Český klub · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Servác Heller a Český zemský sněm · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Servác Heller a Česko · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Servác Heller a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Říp
Hora Říp je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem.
Nový!!: Servác Heller a Říp · Vidět víc »
Bad Kissingen
Bad Kissingen (Lázně Kissingen) je německé velké okresní město ležící ve spolkové zemi Bavorsko na Francké Sále v pohoří Rhön.
Nový!!: Servác Heller a Bad Kissingen · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Servác Heller a Balkán · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Servác Heller a Bělehrad · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Servác Heller a Berlín · Vidět víc »
Blaník
Památná hora Velký Blaník (638 metrů) je středem a nejvyšším bodem území Podblanicka, které je nejčastěji vymezené jako nejbližší okolí této hory.
Nový!!: Servác Heller a Blaník · Vidět víc »
Cestopis
Cestopis je prozaický literární žánr, který můžeme podle jeho funkce zařadit jak do literatury dokumentární (publicistické), tak do literatury umělecké (zábavné).
Nový!!: Servác Heller a Cestopis · Vidět víc »
Doktor filozofie
Doktor filozofie (z lat.), ve zkratce PhDr. psané před jménem, je akademický titul, který je udělován v oblasti humanitních, společenských (a v Česku od zrušení udělování titulu ve zkratce PaedDr.) i pedagogických věd na příslušných fakultách vysokých škol.
Nový!!: Servác Heller a Doktor filozofie · Vidět víc »
Domažlice
Domažlice (německy Taus) jsou město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji a tradiční centrum Chodska, nacházející se na řece Zubřině, 47 km jihozápadně od Plzně a 10 km od česko-německých hranic.
Nový!!: Servác Heller a Domažlice · Vidět víc »
Ferdinand Heller
Ferdinand Heller (21. června 1824 Vlašim farnost Vlašim – 9. června 1912 Mšené-lázně) byl český hudební skladatel, sbormistr a hudební pedagog.
Nový!!: Servác Heller a Ferdinand Heller · Vidět víc »
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.
Nový!!: Servác Heller a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
František Herites
František Herites (27. února 1851 Vodňany – 19. ledna 1929 Praha) byl český lékárník, revizor účtů, básník, redaktor a spisovatel.
Nový!!: Servác Heller a František Herites · Vidět víc »
František Udržal
Josefa Churavého do hodnosti štábního kapitána generálního štábu (2. ledna 1925) František Udržal (3. ledna 1866 Dolní RoveňSOA Zámrsk, Matrika narozených 1850-1866 v Dolní Rovni, sign.525, ukn.2707, str.227. Dostupné online – 25. dubna 1938 Praha) byl český politik, meziválečný československý ministerský předseda a ministr národní obrany.
Nový!!: Servác Heller a František Udržal · Vidět víc »
Geni.com
Geni.com je web poskytující službu propojené sociální sítě s důrazem na genealogii.
Nový!!: Servác Heller a Geni.com · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Servác Heller a Halič · Vidět víc »
Hudební skladatel
Francouzský skladatel Louis-Nicolas Clérambault Hudební skladatel (též komponista) je umělec, který tvoří nové hudební skladby a zpravidla je zaznamenává ve formě hudební notace, podle které jeho hudbu poté provozují výkonní umělci (interpreti – zpěváci, hráči na hudební nástroje, dirigenti event. další umělci).
Nový!!: Servác Heller a Hudební skladatel · Vidět víc »
Husinec (okres Prachatice)
Město Husinec se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, asi 4,5 km severoseverozápadně od Prachatic.
Nový!!: Servác Heller a Husinec (okres Prachatice) · Vidět víc »
Ignát Herrmann
Matriční zápis o narození a křtu Ignáta Herrmanna (matrika N 1850–1860 Chotěboř SOA Zámrsk) Ignát Herrmann (12. srpna 1854 Chotěboř – 8. července 1935 Řevnice) byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí.
Nový!!: Servác Heller a Ignát Herrmann · Vidět víc »
Jan Erazim Vocel
Jan Křtitel Erazim Vocel (23. srpna 1802 Kutná Hora farnost Kutná Hora – 16. září 1871 Praha) byl český romantický básník, dramatik, zakladatel české archeologie jako vědního odvětví, kulturní historik a národní buditel, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Nový!!: Servác Heller a Jan Erazim Vocel · Vidět víc »
Jan Hus
Jan Hus (kolem roku 1370 pravděpodobně Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel.
Nový!!: Servác Heller a Jan Hus · Vidět víc »
Jaroslav Goll
Jaroslav Goll (14. července 1846 Chlumec nad CidlinouSOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1846 v Chlumci nad Cidlinou, sign.55-6, ukn.3343, str.102. Dostupné online – 8. července 1929 Praha-Smíchov) byl český historik a medievalista, pedagog, diplomat, básník, spisovatel a překladatel a dědeček automobilového závodníka Ivana Hodáče a herečky Nataši Gollové.
Nový!!: Servác Heller a Jaroslav Goll · Vidět víc »
Josef Anýž
Josef Anýž (vlevo) se svou sestrou a velkoobchodníkem s kávou Kulíkem na náměstí sv. Blažeje, Dubrovník, 1911 Poslanci Josef Anýž, Pavel Blaho (agrárník), Karel Adámek a Eduard Šubrt v Luhačovicích 1911 Národní listy ze dne 27.6.1912, titulní strana s oznámením úmrtí Josefa Anýže Josef Anýž (29. února 1852 Hořovice farnosti Hořovice – 27. června 1912 Praha-Nové Město farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském) byl český politik, novinář a pedagog.
Nový!!: Servác Heller a Josef Anýž · Vidět víc »
Josef Holeček
Praze-Smíchov (Holečkova 6) Josef Holeček (27. února 1853 Stožice – 6. března 1929 Praha farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze) byl český spisovatel s regionálním zaměřením na jižní Čechy, představitel realismu, ruralismu a tzv.
Nový!!: Servác Heller a Josef Holeček · Vidět víc »
Josef Václav Sládek
Vysoké u Příbramě s pamětní deskou upomínající na pobyt Josefa Václava Sládka v letech 1897–1898Josef Václav Sládek (27. října 1845 Zbiroh – 28. června 1912 Zbiroh) byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel.
Nový!!: Servác Heller a Josef Václav Sládek · Vidět víc »
Julius Grégr
Máslovicích Máslovicích Julius Grégr (19. prosince 1831, BřezhradSOA Zámrsk, Matrika narozených 1830-1853 v Březhradě, sign.1483, ukn.7045, str.423. Dostupné online u Hradce Králové – 4. října 1896, Dol u Libčic nad Vltavou) byl český novinář a politik, spoluzakladatel Národní strany svobodomyslné (mladočeské), poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, roku 1861 spoluzakladatel a spoluvlastník deníku Národní listy, bratr Eduarda Grégra.
Nový!!: Servác Heller a Julius Grégr · Vidět víc »
Julius Zeyer
Julius Zeyer (26. duben 1841 Praha farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském – 29. ledna 1901 Praha farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském) byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace.
Nový!!: Servác Heller a Julius Zeyer · Vidět víc »
Karel Šviha
Karel Šviha (11. června 1877 Nový BydžovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1874-1885 v Novém Bydžově, sign.115-3532, ukn.6874, str.153. Dostupné online – 29. června 1937 Praha) byl rakouský a český právník a politik, na počátku 20.
Nový!!: Servác Heller a Karel Šviha · Vidět víc »
Karel Baxa
Karel Baxa (24. června 1862 SedlčanyV literatuře uváděno i chybné datum narození 24. června 1863. – 5. ledna 1938 Praha) byl český politik, právník, první předseda Ústavního soudu Československé republiky a dlouholetý starosta (pak primátor) Prahy.
Nový!!: Servác Heller a Karel Baxa · Vidět víc »
Karel Havlíček Borovský
Vlastnoruční dopis Havlíčka adresovaný Fany Weidenhofferové Karel Havlíček Borovský, vlastním jménem Karel Havlíček (31. října 1821 Borová u PřibyslaviSOA Zámrsk, Matrika narozených 1821-1837 v Borové u Přibyslavi, sign.593, ukn.2039, str.2. Dostupné online – 29. července 1856 Praha), byl český novinář, spisovatel, básník a politik.
Nový!!: Servác Heller a Karel Havlíček Borovský · Vidět víc »
Karel Matěj Čapek-Chod
Karel Matěj Čapek-Chod (21. února 1860 Domažlice – 3. listopadu 1927 Praha) byl český prozaik, dramatik a novinář, představitel naturalismu.
Nový!!: Servác Heller a Karel Matěj Čapek-Chod · Vidět víc »
Karel Sladkovský
Karel Sladkovský (22. června 1823 Praha, Malá Strana – 4. března 1880 Praha) byl český novinář a politik, během revolučního roku 1848 představitel radikálních českých demokratů.
Nový!!: Servác Heller a Karel Sladkovský · Vidět víc »
Karlín
Karlín je městská čtvrť a katastrální území v městské části Praha 8 hlavního města Prahy.
Nový!!: Servác Heller a Karlín · Vidět víc »
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Nový!!: Servác Heller a Kavkaz · Vidět víc »
Kladno
Kladno je statutární město v okrese Kladno ve Středočeském kraji.
Nový!!: Servác Heller a Kladno · Vidět víc »
Kostel svatého Jiljí (Praha)
Kostel svatého Jiljí je gotický kostel románského původu při klášteře dominikánů na Starém Městě pražském.
Nový!!: Servác Heller a Kostel svatého Jiljí (Praha) · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Servác Heller a Krym · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Servác Heller a Kurie (volby) · Vidět víc »
Květy (časopis)
Kwěty české, číslo 5 z 30. ledna 1834 Květy je název několika českých časopisů, které s tímto titulem vycházely v různých obdobích.
Nový!!: Servác Heller a Květy (časopis) · Vidět víc »
Louny
Louny jsou město v okrese Louny v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, přibližně 50 km od Prahy.
Nový!!: Servác Heller a Louny · Vidět víc »
Lumír (časopis)
Beletristický týdeník Lumír založil v roce 1851 Ferdinand Břetislav Mikovec.
Nový!!: Servác Heller a Lumír (časopis) · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Servác Heller a Moskva · Vidět víc »
Národní listy
V tomto dnes již nestojícím domě v Opletalově ulici, několik desítek metrů od Václavského náměstí, byla umístěna Pražská akciová tiskárna i redakce Národních listů Národní listy byly české noviny, vycházející v letech 1861–1941, často jsou zaměňovány za Havlíčkovy Národní noviny.
Nový!!: Servác Heller a Národní listy · Vidět víc »
Národní strana svobodomyslná
Karel Kramář, nejvýznačnější osobnost strany Národní strana svobodomyslná, jejíž členové byli známí jako mladočeši, byla českou politickou stranou působící v Rakousku-Uhersku, respektive Předlitavsku.
Nový!!: Servác Heller a Národní strana svobodomyslná · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Servác Heller a Německo · Vidět víc »
Novinář
Televizní reportérka před kamerou Miroslav Sígl na legitimaci Syndikátu novinářů ČR (konec 90. let). Novinář / novinářka či žurnalista / žurnalistka je osoba pracující v žurnalistice.
Nový!!: Servác Heller a Novinář · Vidět víc »
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohou 50,17 hektarů.
Nový!!: Servác Heller a Olšanské hřbitovy · Vidět víc »
Otakar Hostinský
Otakar Hostinský (2. ledna 1847 Martiněves – 19. ledna 1910 Praha farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí Praha-Nové Město) byl český estetik, teoretik hudby a divadla a profesor pražské univerzity, který se řadil k českému realistickému hnutí.
Nový!!: Servác Heller a Otakar Hostinský · Vidět víc »
Paměti
Paměti, cizím slovem memoáry, dříve memoiry (francouzsky vzpomínky), je literární žánr blízký autobiografii, se kterou se někdy ztotožňuje, ve kterém autor (většinou ich-formou, tedy vyprávěním v první osobě) líčí důležité události svého života, prostředí, v němž pobýval, osoby, s nimiž se stýkal.
Nový!!: Servác Heller a Paměti · Vidět víc »
Plovdiv
Plovdiv (Пловдив) je druhým největším městem v Bulharsku a hlavním městem Plovdivské oblasti.
Nový!!: Servác Heller a Plovdiv · Vidět víc »
Popelka Biliánová
Popelka Bilianová (27. ledna 1862, Králův Dvůr – 7. března 1941, Praha), rozená Maria Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí, jedna ze zakladatelek českého dívčího skautingu.
Nový!!: Servác Heller a Popelka Biliánová · Vidět víc »
Pouť na Rus
Palacký a Rieger Pouť na Rus, nebo také Pouť Čechů do Moskvy, je název pro cestu skupiny českých politiků v roce 1867 po carském Rusku s cílem v Moskvě, kde se v té době konala Národopisná výstava.
Nový!!: Servác Heller a Pouť na Rus · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Servác Heller a Praha · Vidět víc »
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.
Nový!!: Servác Heller a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství · Vidět víc »
Román
Thomase Manna Román je rozsáhlý epický (vyprávěcí) literární žánr, řazený mezi fikci a ve své moderní podobě téměř vždy prozaický, jen málokdy veršovaný.
Nový!!: Servác Heller a Román · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Servác Heller a Rusko · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1877–1878)
Rusko-turecká válka (1877–1878), známá také jako bulharská osvobozenecká válka, byl válečný konflikt mezi Ruskou říší a Osmanskou říší.
Nový!!: Servác Heller a Rusko-turecká válka (1877–1878) · Vidět víc »
Saturnin Heller
Radnice v Lounech (1888) Saturnin Ondřej Heller (29. listopadu 1840 Vlašim farnost Vlašim – 18. září 1884 Praha farnost při kostele sv.Václava na Smíchově) byl český architekt.
Nový!!: Servác Heller a Saturnin Heller · Vidět víc »
Sbormistr
Sbormistryně s maďarským ženským sborem Sbormistr je umělecký vedoucí pěveckého sboru, de facto je jeho dirigentem.
Nový!!: Servác Heller a Sbormistr · Vidět víc »
Slaný
Město Slaný je někdejší královské město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy.
Nový!!: Servác Heller a Slaný · Vidět víc »
Slavjanofilství
A. S. Šiškov Slavjanofilství byl specifický filosofický a kulturně náboženský proud v Rusku v období let 1840–1886, který odmítal západnické tendence a ruské odlišnosti od evropské kultury nepokládal za zaostalost, ale naopak za přednosti.
Nový!!: Servác Heller a Slavjanofilství · Vidět víc »
Slovanská lípa
Slovanská lípa byl český národně obrozenecký spolek kulturní, politický a obchodní v revolučním roce 1848, zárodek spolků pozdějších.
Nový!!: Servác Heller a Slovanská lípa · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Servác Heller a Slovensko · Vidět víc »
Souborný katalog České republiky
Souborný katalog České republiky (zkráceně SK ČR, báze SKC, dříve CASLIN) je databáze dokumentů uložených ve fondech českých knihoven a dalších informačních institucí vedených v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR.
Nový!!: Servác Heller a Souborný katalog České republiky · Vidět víc »
Spisovatel
Antonem Pavlovičem Čechovem vydaný k výročí 150 let od jeho narození Spisovatel či spisovatelka je osoba, která se zabývá tvorbou vlastních literárních textů.
Nový!!: Servác Heller a Spisovatel · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Servác Heller a Srbsko · Vidět víc »
Svatopluk Čech
Portrét Svatopluka Čecha Čechův pohřební průvod na Václavském náměstí v Praze Vyšehradském hřbitově Náhrobek Svatopluka Čecha na Vyšehradě Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek – 23. února 1908, Praha-Holešovice) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka.
Nový!!: Servác Heller a Svatopluk Čech · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Servác Heller a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Učitel
Učitel ve třídě Učitel neboli pedagog (někdy také označován jako kantor) je člověk, který jako profesionál vychovává a vzdělává, nejčastěji ve škole.
Nový!!: Servác Heller a Učitel · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Servác Heller a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Václav Řezníček
Václav Řezníček (9. září 1861 Skalička u České Skalice – 26. ledna 1924 Praha-Vinohrady), často psán i jako Vácslav Řezníček, byl český spisovatel, novinář, historik, knihovník a ředitel knihovny Národního muzea.
Nový!!: Servác Heller a Václav Řezníček · Vidět víc »
Václav Beneš Třebízský
Rodný dům spisovatele Václava Beneše Třebízského v Třebízi Václav Beneš Třebízský (27. února 1849, Třebíz farnost Kvílice – 20. června 1884, Mariánské Lázně) byl český spisovatel a katolický vlastenecký kněz–buditel.
Nový!!: Servác Heller a Václav Beneš Třebízský · Vidět víc »
Václav Klofáč
matrika narozených města Německý (Havlíčkův Brod) – záznam o narození Václava Klofáče Václav Klofáč, též Václav Jaroslav Klofáč (21. září 1868 Německý Brod – 10. července 1942 Dobříkov u Vysokého Mýta), byl český a československý novinář a politik; vůdčí osobnost českých národních socialistů, za Rakouska-Uherska poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, za první světové války v odboji a vězněn, po vzniku republiky první československý ministr národní obrany, dlouholetý senátor Národního shromáždění ČSR a až do roku 1938 předseda národních socialistů.
Nový!!: Servác Heller a Václav Klofáč · Vidět víc »
Václav Robert z Kounic
Václav Robert hrabě z Kounic, (26. září 1848 Drážďany – 14. října 1913 Uherský Brodfarnost Uherský Brod farnosti při kostele sv. Václava na Smíchově), byl český šlechtic, politik a patron brněnské vysoké školy.
Nový!!: Servác Heller a Václav Robert z Kounic · Vidět víc »
Vlašim
Vlašim (německy Wlaschim) je město a obec s rozšířenou působností v okrese Benešov ve Středočeském kraji, 20 km jihovýchodně od Benešova, 40 km severně od Tábora a je centrem mikroregionu Podblanicko.
Nový!!: Servác Heller a Vlašim · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1897
Volby do Říšské rady 1897 byly volby konané v březnu 1897 v Předlitavsku.
Nový!!: Servác Heller a Volby do Říšské rady 1897 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1901
Volby do Říšské rady roku 1901 byly volby konané v období 12. prosince 1900 – 18. ledna 1901 v Předlitavsku.
Nový!!: Servác Heller a Volby do Říšské rady 1901 · Vidět víc »
11. září
11.
Nový!!: Servác Heller a 11. září · Vidět víc »
13. květen
13.
Nový!!: Servác Heller a 13. květen · Vidět víc »
1845
1845 (MDCCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Servác Heller a 1845 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Servác Heller a 1867 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Servác Heller a 1868 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Servác Heller a 1869 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Servác Heller a 1870 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Servác Heller a 1872 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Servác Heller a 1873 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Servác Heller a 1877 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Servác Heller a 1879 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Servác Heller a 1880 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Servác Heller a 1883 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Servác Heller a 1885 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Servác Heller a 1892 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Servác Heller a 1895 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Servác Heller a 1897 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Servác Heller a 1901 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Servác Heller a 1907 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Servác Heller a 1912 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Servác Heller a 1914 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Servác Heller a 1916 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Servác Heller a 1922 · Vidět víc »
2. září
2.
Nový!!: Servác Heller a 2. září · Vidět víc »
