Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Severoněmecký spolek

Index Severoněmecký spolek

Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.

39 vztahy: České země, Římskokatolická církev, Bavorsko, Bádensko, Berlín, Dánština, Dolnoněmčina, Federace, Hesensko, Hesensko-Darmstadtsko, Hohenzollernsko, Judaismus, Kalvinismus, Konfederace, Litevština, Lužická srbština, Luteránství, Mohan, Němčina, Německé císařství, Německý spolek, Otto von Bismarck, Polština, Pražský mír (1866), Protestantismus, Prusko, Prusko-francouzská válka, Prusko-rakouská válka, Rakouské císařství, Rýn, Sater-fríština, Sjednocení Německa, Vilém I. Pruský, Württembersko, 18. leden, 1866, 1867, 1871, 23. srpen.

České země

husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.

Nový!!: Severoněmecký spolek a České země · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Bavorsko

Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Bavorsko · Vidět víc »

Bádensko

Bádensko (německy Baden) je historická země na jihozápadě Německa, na území dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Bádensko · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Berlín · Vidět víc »

Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Dánština · Vidět víc »

Dolnoněmčina

Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Dolnoněmčina · Vidět víc »

Federace

Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).

Nový!!: Severoněmecký spolek a Federace · Vidět víc »

Hesensko

Hesensko je spolková země ve středním Německu o rozloze 21 115 km².

Nový!!: Severoněmecký spolek a Hesensko · Vidět víc »

Hesensko-Darmstadtsko

Hesensko-Darmstadtsko (německy Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1806.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Hesensko-Darmstadtsko · Vidět víc »

Hohenzollernsko

Poloha jednotného Hohenzollernska v roce 1925 Hohenzollernsko (německy Hohenzollern) ze začátku také Zollernsko (Zollern) bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech 1052–1952, přičemž v letech 1052–1576 bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Hohenzollernsko · Vidět víc »

Judaismus

Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Judaismus · Vidět víc »

Kalvinismus

Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Kalvinismus · Vidět víc »

Konfederace

KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Konfederace · Vidět víc »

Litevština

Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Litevština · Vidět víc »

Lužická srbština

Dvojjazyčné názvy v Budyšíně Lužická srbština nebo též lužičtina je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Lužická srbština · Vidět víc »

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Luteránství · Vidět víc »

Mohan

Mohan je řeka v Německu, která patří mezi nejznámější německé řeky.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Mohan · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Němčina · Vidět víc »

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Německé císařství · Vidět víc »

Německý spolek

Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Německý spolek · Vidět víc »

Otto von Bismarck

Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Otto von Bismarck · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Polština · Vidět víc »

Pražský mír (1866)

Pražský mír je mírová smlouva z 23. srpna 1866 uzavřená mezi Pruskem a Rakouskem, jež ukončila prusko-rakouskou válku.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Pražský mír (1866) · Vidět víc »

Protestantismus

95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Protestantismus · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Prusko · Vidět víc »

Prusko-francouzská válka

Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »

Prusko-rakouská válka

Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Nový!!: Severoněmecký spolek a Rakouské císařství · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Rýn · Vidět víc »

Sater-fríština

Sater-fríština (vlastním názvem Seeltersk) je západogermánský jazyk, který je posledním dosud živým dialektem východofríštiny.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Sater-fríština · Vidět víc »

Sjednocení Německa

Versailles'' 18. ledna 1871 Sjednocení Německa, kterým došlo k politickému a administrativnímu sjednocení německých států do národního státu, bylo oficiálně oznámeno 18. ledna 1871 v zrcadlové síni paláce Versailles ve Francii, kde německá knížata slavnostně prohlásila Viléma I. Pruského německým císařem po kapitulaci Francie v prusko-francouzské válce.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Sjednocení Německa · Vidět víc »

Vilém I. Pruský

Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).

Nový!!: Severoněmecký spolek a Vilém I. Pruský · Vidět víc »

Württembersko

Württembersko (německy Württemberg) je historická země a někdejší stát v letech 1083–1918 v jihozápadním Německu na místě současné spolkové země Bádensko-Württembersko.

Nový!!: Severoněmecký spolek a Württembersko · Vidět víc »

18. leden

18.

Nový!!: Severoněmecký spolek a 18. leden · Vidět víc »

1866

1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Severoněmecký spolek a 1866 · Vidět víc »

1867

1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Severoněmecký spolek a 1867 · Vidět víc »

1871

1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Severoněmecký spolek a 1871 · Vidět víc »

23. srpen

23.

Nový!!: Severoněmecký spolek a 23. srpen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Severoněmecká konfederace.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »