Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Sie Ťin (politik)

Index Sie Ťin (politik)

Sie Ťin (1369–1415) byl čínský politik, malíř a kaligraf říše Ming.

30 vztahy: Akademie Chan-lin, Úřednické zkoušky v Číně, Ťi-an, Ťiang-si, Ťiao-č’, Číňané, Čínsko-vietnamská válka (1406–1428), Čcheng-chua, Ču Kao-sü, Cenzorát, Chanové, Chu Kuang, Chuang Chuaj, Chung-si, Chung-wu, Encyklopedie Jung-le, Fiskální oblast, Jung-le, Konfucianismus, Kuang-si, Kuo-c’-ťien, Liao-tung, Ming š’-lu, Nanking, Poezie kabinetního stylu, Velký sekretariát, Wan-li, 1369, 1415, 6. prosinec.

Akademie Chan-lin

Akademie Chan-lin (čínsky: znaky 翰林院, pinyin Hànlín Yuàn) byla čínská akademická a správní instituce založená v 8.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Akademie Chan-lin · Vidět víc »

Úřednické zkoušky v Číně

''Kandidáti čekají na výsledky zkoušek'', Čchiou Jing, kolem roku 1540 Úřednické zkoušky v Číně byly po dlouhé období od počátku 7. století do začátku 20. století základní podmínkou vstupu mezi úředníky státní správy.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Úřednické zkoušky v Číně · Vidět víc »

Ťi-an

Ťi-an je městská prefektura v Čínské lidové republice, kde patří do provincii Ťiang-si.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Ťi-an · Vidět víc »

Ťiang-si

Ťiang-si je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Ťiang-si · Vidět víc »

Ťiao-č’

Ťiao-č’ bylo čínské jméno správní oblasti zahrnující severní Vietnam.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Ťiao-č’ · Vidět víc »

Číňané

„Číňané“ je, podobně jako například „Britové“, časté, ale nejednoznačné označení.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Číňané · Vidět víc »

Čínsko-vietnamská válka (1406–1428)

Čínsko-vietnamská válka probíhající v letech 1406-1428 byl konflikt mezi čínskou říší Ming a Vietnamem (státem Đại Việt).

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Čínsko-vietnamská válka (1406–1428) · Vidět víc »

Čcheng-chua

Císař Čcheng-chua (9. prosinec 1447 – 9. září 1487) vlastním jménem Ču Ťien-šen, od roku 1457 Ču Ťien-žu z dynastie Ming vládl v letech 1464–1487 mingské Číně.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Čcheng-chua · Vidět víc »

Ču Kao-sü

Ču Kao-sü (čínsky: pchin-jin Zhū Gāoxù, znaky 朱高煦; 30. prosince 1380 – 6. října 1426) byl druhý syn Jung-leho, císaře čínské říše Ming.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Ču Kao-sü · Vidět víc »

Cenzorát

Cenzorát (čínsky 御史台, pinyin yùshǐtái, český přepis jü-š'-tchaj; později čínsky 都察院, pinyin dūcháyuàn, český přepis tu-čcha-jüan) byl kontrolní úřad v Číně založený za vlády dynastie Čchin.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Cenzorát · Vidět víc »

Chanové

Chanové (zjednodušená čínština: 汉族 či 汉人, tradiční čínština: 漢族 či 漢人, pchin-jin: hànzú či hànrén) jsou čínská etnická skupina a daleko nejpočetnější etnická skupina na světě.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Chanové · Vidět víc »

Chu Kuang

Chu Kuang (1370–1418) byl čínský politik říše Ming.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Chu Kuang · Vidět víc »

Chuang Chuaj

Chuang Chuaj (1367–1449) byl politik mingské Číny.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Chuang Chuaj · Vidět víc »

Chung-si

Císař Chung-si (16. srpna 1378 – 29. května 1425) vlastním jménem Ču Kao-čch' vládl v letech 1424–1425 mingské Číně jako čtvrtý císař dynastie Ming. Byl synem císaře Jung-leho. Na trůn nastoupil po smrti otce, vládl však pouze necelý rok. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Nesmírné záře“, Chung-si. Název éry je používán i jako jméno císaře. Ču Kao-čch’ se narodil 16. srpna 1378 jako nejstarší syn Ču Tiho, čtvrtého syna císaře Chung-wu. Ču Ti se smrti Chung-wua v občanské válce porazil císaře Ťien-wena a roku 1402 se zmocnil trůnu jako císař Jung-le. Svému nejstaršímu synovi poskytl nejlepší možné vzdělání v konfuciánském duchu. Ču Kao-čch’ úřadoval jako regent v Nankingu nebo Pekingu během válečných tažení svého otce. Jakmile se Ču Kao-čch’ stal císařem, zrušil Čeng Cheovy zámořské výpravy, zastavil též výměnu čaje za koně s asijskými národy, stejně jako výpravy za zlatem a perlami do Jün-nanu a Vietnamu. Rehabilitoval úředníky postižené za minulé vlády a reorganizoval administrativu, přičemž klíčová místa obsadili jeho důvěrníci. Posílil autoritu velkého sekretariátu, který byl nejvyšším vládním orgánem. Opustil nepopulární militaristickou politiku svého otce. Upravil dosavadní finanční a daňovou politiku, zrušil mnohé povinné dodávky, podporoval návrat rolníků, kteří opustili své domovy, především na dolním toku Jang-c’-ťiang. Jeho konfuciánský idealismus byl cítit ve stylu vlády po následující století. Rozhodl o vrácení hlavního města do Nankingu. Ale o měsíc později, v květnu 1425, zemřel, pravděpodobně na srdeční infarkt. Jeho šestadvacetiletý syn Ču Čan-ťi převzal vládu a pokračoval v liberální politice svého otce, která tak měla trvalý dosah.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Chung-si · Vidět víc »

Chung-wu

Císař Chung-wu (21. října 1328 – 24. června 1398), vlastním jménem Ču Jüan-čang, známý též pod chrámovým jménem Tchaj-cu, byl zakladatel a první císař čínské dynastie Ming.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Chung-wu · Vidět víc »

Encyklopedie Jung-le

Encyklopedie Jung-le byla encyklopedie sestavená čínskými učenci říše Ming v letech 1403–1408, největší kdy napsaná encyklopedie.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Encyklopedie Jung-le · Vidět víc »

Fiskální oblast

Fiskální oblasti (doslova „cesta“) byly historické správní celky v některých čínských státech v 10.–14.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Fiskální oblast · Vidět víc »

Jung-le

Císař Jung-le (2. května 1360 Jing-tchien (dnes Nanking) – 12. srpna 1424 Jü-mu-čchuan (severně od Dolonu)) vlastním jménem Ču Ti vládl v letech 1402–1424 Číně jako třetí císař říše Ming. Byl čtvrtý syn Chung-wua, zakladatele a prvního císaře dynastie Ming. Od roku 1370 nosil titul kníže z Jen, od roku 1380 sídlil v Pekingu a strážil severovýchodní pohraničí. V 80. a 90. letech 14. století vynikl v bojích s Mongoly a projevil se jako talentovaný vojevůdce, populární mezi vojáky, a úspěšný státník. Roku 1399 se vzbouřil proti svému synovci, novému císaři Ťien-wenovi. V občanské válce, kterou nazval kampaň ťing-nan, kampaň za uklidnění nepořádků, po třech letech urputných bojů zvítězil a roku 1402 se prohlásil za císaře. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Věčného štěstí“, Jung-le. Název éry je používán i jako jméno císaře. Jeho vláda je občas vnímána jako „druhé založení“ mingské dynastie, jelikož ostře změnil politický kurs svého otce. Po nástupu na trůn se musel vypořádat s následky občanské války. Severočínský venkov byl boji poničen, hospodářství zde trpělo nedostatkem pracovních sil. Císař se rozhodl posílit a stabilizovat ekonomiku, ale nejdříve umlčet jakýkoli odpor. Očistil státní správu jak od stoupenců Ťien-wena, tak od zkorumpovaných a neloajálních úředníků. Vláda ostře zasáhla i proti tajným společnostem a banditům. Snažil se pozvednout hospodářství podporou produkce potravin i tkanin. Využívala se neobdělávaná půda, kultivovaly nové pozemky v bohatých oblastech delty Jang-c'-ťiang. Jung-le snížil význam Nankingu, když roku 1403 vyhlásil rozhodnutí o povýšení Pekingu na hlavní město. Výstavba nové metropole v letech 1407–1420 každodenně zaměstnala stovky tisíc pracovníků. V centru Pekingu se nacházelo vlastní středisko moci – úřednické Císařské město a uprostřed něj Zakázané město – palácové sídlo samotného císaře a jeho rodiny. Nechal zrekonstruovat Velký kanál, potřebný k zásobování metropole i armád na severu. Císař podporoval konfuciánství i buddhismus. Dva tisíce učenců zaměstnal sestavením obrovité Encyklopedie Jung-le, která výrazně překonala všechny dosavadní encyklopedie, včetně Čtyř velkých knih Sungů z 11. století. Přikázal setřídit texty neokonfuciánců a využít je jako učební příručky pro výuku budoucích úředníků. Úřednické zkoušky v tříletém cyklu přinášely kvalifikované absolventy, kteří zaplnili státní aparát. Byl známý tvrdým trestáním selhání a rychlým povýšením úspěšných služebníků. Přestože se, stejně jako jeho otec, neváhal v případě potřeby násilně vypořádat s odpůrci, opustil jeho politiku častých čistek. Ministři zastávali svá místa dlouhá léta, státní správa získala na profesionalitě a stabilnosti. Nicméně nejenom úředníci se těšili přízni a podpoře císaře. Říši vládl do značné míry „z koňského sedla“, cestoval mezi oběma hlavními městy, stejně jako císaři říše Jüan, a opakovaně vedl vojenská tažení do Mongolska. Úředníci se stavěli proti takovému chování, cítíce ohrožení z toho plynoucím vlivem eunuchů a vojenských špiček, skupin, jejichž moc závisela na císařské přízni. Výrazně aktivizoval zahraniční politiku ve snaze o posílení a konsolidaci hegemonního postavení ve východní Asii. Diplomatická poselstva a vojenské expedice mířily do „všech čtyř stran světa“. Početné mise navštívily řadu blízkých i vzdálených zemí včetně Mandžuska, Koreje, Japonska, Filipín, i timúrovskou říši ve střední Asii. Proslulé námořní plavby Čeng Chea dosáhly břehů jihovýchodní Asie, Indie, Persie a východní Afriky. Vážnou hrozbu bezpečnosti říše představovali Mongolové, rozdělení na tři skupiny – Urianchajci na jihovýchodě byli většinou loajální, východní Mongolové a západní Ojrati problematičtí. Mingská Čína je střídavě podporovala a stavěla proti sobě. Jung-le osobně vedl pět tažení do Mongolska. Samotný přesun metropole z Nankingu do Pekingu byl diktován nutností stále držet pod dohledem neklidné severní sousedy. Jung-le byl zkušený vojevůdce a armádě věnoval velkou pozornost. Přesto jeho války neskončily dobře. Válka ve Vietnamu se táhla od počátečního vpádu roku 1407 do konce jeho vlády. Čtyři roky po císařově smrti nezbylo mingské armádě než odtáhnout zpět do Číny. Jeho mongolská tažení nezměnila poměr sil a nezajistila bezpečnost severní hranice. Zemřel roku 1424, je pohřben v Čchang-ling, největší z hrobek mingských císařů ležících nedaleko Pekingu.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Jung-le · Vidět víc »

Konfucianismus

Konfucius – „zakladatel“ konfuciánství (malba z roku 1770) Konfucianismus, také konfuciánství (doslova „škola učenců“; nebo méně přesněji Kchung ťiao, „Konfuciovo náboženství“) je čínský filosofický směr, který se vyvinul z učení čínského mudrce Konfucia.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Konfucianismus · Vidět víc »

Kuang-si

Kuang-si, oficiálně Čuangská autonomní oblast Kuang-si, je autonomní oblast Čínské lidové republiky ve středojižní Číně.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Kuang-si · Vidět víc »

Kuo-c’-ťien

Jedna z hlavních budov v areálu univerzity Kuo-c’-ťien v Pekingu Vstup do Císařské akademie v Hue, Vietnam Kuo-c’-ťien (doslova „Dozor synů státu“) byla v době od 6.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Kuo-c’-ťien · Vidět víc »

Liao-tung

Poloostrov Liao-tung Liao-tung je poloostrov v severovýchodní Číně, v provincii Liao-ning mezi Liaotungským a Západokorejským zálivem Žlutého moře.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Liao-tung · Vidět víc »

Ming š’-lu

Ming š’-lu, česky „Pravdivé záznamy dynastie Ming“ či „Mingské pravdivé záznamy“) je soubor třinácti kronik vlád císařů dynastie Ming, panujících v Číně v letech 1368–1644. Jsou jedním ze základních pramenů k historii mingské Číny.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Ming š’-lu · Vidět víc »

Nanking

Nanking (česky Nan-ťing) je hlavní město čínské provincie Ťiang-su.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Nanking · Vidět víc »

Poezie kabinetního stylu

Poezie kabinetního stylu či kabinetní poezie byl směr čínské poezie kvetoucí v čínské říši Ming v první polovině 15. století.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Poezie kabinetního stylu · Vidět víc »

Velký sekretariát

Velký sekretariát byl formálně vládní koordinační orgán, ale fakticky nejvyšší instituce civilní státní správy mingské Číny.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Velký sekretariát · Vidět víc »

Wan-li

Císař Wan-li (​​​​; 4. září 1563 – 18. srpna 1620) vlastním jménem Ču I-ťün (​​​​​​​) z dynastie Ming vládl v letech 1572–1620 mingské Číně.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a Wan-li · Vidět víc »

1369

Bez popisu.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a 1369 · Vidět víc »

1415

Rok 1415 (MCDXV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a 1415 · Vidět víc »

6. prosinec

6.

Nový!!: Sie Ťin (politik) a 6. prosinec · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »