Rychlejší přístup než prohlížeči!
54 vztahy: Aetius, Černé moře, Bulhaři, Bulharská pravoslavná církev, Bulharské knížectví, Bulharské národní obrození, Bulharsko, Byzantská říše, Cadrilater, Dácké války, Diocletianus, Dobrudža, Druhá balkánská válka, Druhá Bulharská říše, Dunaj, Felix Kanitz, Gordianus III., Islám, Istanbul, Jan I. Tzimiskes, Krym, Krymská válka, Kyjevská Rus, Lev Nikolajevič Tolstoj, Moesie, Obština (Bulharsko), Obština Silistra, Oblasti v Bulharsku, Omurtag, Osmanská říše, Paristrion, Patriarchát, Přístav, Pečeněhové, Pravoslaví, První bulharská říše, Romové, Rumunsko, Rusko-turecká válka (1828–1829), Rusko-turecká válka (1877–1878), Silisterská oblast, Slované, Starověký Řím, Středověk, Teodor Svjatoslav, Thrákové, Traianus, Turci, Vilájet, Západořímská říše, ..., 1. únor, 10. století, 2011, 5. tisíciletí př. n. l.. Rozbalte index (4 více) »
Aetius
Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.
Nový!!: Silistra a Aetius · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Silistra a Černé moře · Vidět víc »
Bulhaři
Bulhaři jsou národ a jihoslovanské etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk.
Nový!!: Silistra a Bulhaři · Vidět víc »
Bulharská pravoslavná církev
Bulharská pravoslavná církev (Българска православна църква) je starobylá slovanská pravoslavná církev.
Nový!!: Silistra a Bulharská pravoslavná církev · Vidět víc »
Bulharské knížectví
Bulharské knížectví (bulharsky Княжество България, Knjažestvo Bălgarija) byl autonomní stát Osmanské říše na Balkáně v letech 1878–1908.
Nový!!: Silistra a Bulharské knížectví · Vidět víc »
Bulharské národní obrození
Bulharské národní obrození byl proces, při kterém došlo k oživení bulharského jazyka, kultury a literatury, vytvoření bulharského státu nezávislého na upadající Osmanské říši a zvýšení národního povědomí Bulharů.
Nový!!: Silistra a Bulharské národní obrození · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Silistra a Bulharsko · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Silistra a Byzantská říše · Vidět víc »
Cadrilater
Cadrilater (žlutě) na mapě Rumunska a Bulharska Cadrilater (doslova „čtyřúhelník“), také Jižní Dobrudža nebo Nová Dobrudža, je území na Balkánském poloostrově, které bylo součástí Velkého Rumunska a od roku 1940 patří Bulharsku.
Nový!!: Silistra a Cadrilater · Vidět víc »
Dácké války
Dácké války je označení vojenských střetnutí svedených na přelomu 1.
Nový!!: Silistra a Dácké války · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Silistra a Diocletianus · Vidět víc »
Dobrudža
Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.
Nový!!: Silistra a Dobrudža · Vidět víc »
Druhá balkánská válka
Druhá balkánská válka vypukla 29. června 1913.
Nový!!: Silistra a Druhá balkánská válka · Vidět víc »
Druhá Bulharská říše
Druhá Bulharská říše (Vtorо Bălgarskо Tsartsvo) byl středověký bulharský stát, který existoval mezi lety 1185 a 1396 (či 1422) Tento následnický stát První Bulharské říše dosáhl svého vrcholu za vlády cara Kalojana a Ivana Asena II., aby poté postupně upadal a nakonec byl dobyt vojsky osmanské říše kolem přelomu 14.
Nový!!: Silistra a Druhá Bulharská říše · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Silistra a Dunaj · Vidět víc »
Felix Kanitz
Felix Philipp Emanuel Kanitz (2. srpna 1829 Pešť - 5. ledna 1904 Vídeň) byl uherský a rakousko-uherský vědec (archeolog, etnograf, geograf) a umělec.
Nový!!: Silistra a Felix Kanitz · Vidět víc »
Gordianus III.
Marcus Antonius Gordianus, známý jako Gordianus III. (20. ledna 225 nebo 226 Řím – únor či březen 244 Mezopotámie), byl římský císař panující v letech 238–244, většinou pod poručnictvím jiných.
Nový!!: Silistra a Gordianus III. · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Silistra a Islám · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Silistra a Istanbul · Vidět víc »
Jan I. Tzimiskes
Jan I. Tzimiskes (česky také Jan Cimiskes, pravděpodobně v roce 924 v Konstantinopoli – 10. ledna 976) byl byzantským císařem v letech 969 až 976.
Nový!!: Silistra a Jan I. Tzimiskes · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Silistra a Krym · Vidět víc »
Krymská válka
Krymská válka byl ozbrojený konflikt v letech 1853–1856 mezi carským Ruskem a Osmanskou říší podpořenou koalicí Francie, Spojeného království a Sardinského království.
Nový!!: Silistra a Krymská válka · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Silistra a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Lev Nikolajevič Tolstoj
Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.
Nový!!: Silistra a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Nový!!: Silistra a Moesie · Vidět víc »
Obština (Bulharsko)
Mapa bulharských obštin Obština (община) je základní jednotkou státní správy v Bulharsku.
Nový!!: Silistra a Obština (Bulharsko) · Vidět víc »
Obština Silistra
Obština Silistra (Община Силистра) je bulharská jednotka územní samosprávy v Silisterské oblasti.
Nový!!: Silistra a Obština Silistra · Vidět víc »
Oblasti v Bulharsku
Oblasti a jejich seskupení pro statistické účely Bulharské oblasti představují v administrativním dělení Bulharska vyšší správní jednotky.
Nový!!: Silistra a Oblasti v Bulharsku · Vidět víc »
Omurtag
Omurtag nebo Omortag, přezdívaný chán stvořitel, byl v letech 814/815 – 831 bulharský vládce.
Nový!!: Silistra a Omurtag · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Silistra a Osmanská říše · Vidět víc »
Paristrion
Provincie Paristrion kolem roku 1045 Paristrion (řecky: Παρίστριον) nebo Paradounabon/Paradounabis (řecky: Παραδούναβον / Παραδούναβις), jak je uváděno v oficiálních dokumentech, byla byzantská provincie (thema) rozléhající se v 11. a 12. století na jižním břehu dolního Dunaje.
Nový!!: Silistra a Paristrion · Vidět víc »
Patriarchát
Obraz Obchod Ábraháma Molnára, r. 1850 Patriarchát (z řeckého πατήρ, či latinského pater, což znamená otec, a archein, což znamená vládnout, doslovně tedy „vláda otce“) je forma společnosti, kde je moc nad všemi aspekty života společnosti převážně nebo výhradně v rukou mužů.
Nový!!: Silistra a Patriarchát · Vidět víc »
Přístav
německém Mannheimu německém Hamburku Přístavní ruch v Dorsetu (Anglie) Přístav je soustava ploch a zařízení, nacházející se na vhodném místě břehu řeky nebo moře.
Nový!!: Silistra a Přístav · Vidět víc »
Pečeněhové
Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.
Nový!!: Silistra a Pečeněhové · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Silistra a Pravoslaví · Vidět víc »
První bulharská říše
První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.
Nový!!: Silistra a První bulharská říše · Vidět víc »
Romové
Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.
Nový!!: Silistra a Romové · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Silistra a Rumunsko · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1828–1829)
Rusko-turecká válka v letech 1828–1829 byla vyvolána řeckou osvobozeneckou válkou.
Nový!!: Silistra a Rusko-turecká válka (1828–1829) · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1877–1878)
Rusko-turecká válka (1877–1878), známá také jako bulharská osvobozenecká válka, byl válečný konflikt mezi Ruskou říší a Osmanskou říší.
Nový!!: Silistra a Rusko-turecká válka (1877–1878) · Vidět víc »
Silisterská oblast
Silisterská oblast je jedna z oblastí Bulharska.
Nový!!: Silistra a Silisterská oblast · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Silistra a Slované · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Silistra a Starověký Řím · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Silistra a Středověk · Vidět víc »
Teodor Svjatoslav
Bulharsko v období Teodora Svjatoslava Teodor Svjatoslav nebo Todor/Teodor Svetoslav/Svetislav/Svetoslavov byl v letech 1300 až 1322 bulharský car.
Nový!!: Silistra a Teodor Svjatoslav · Vidět víc »
Thrákové
Thrácké a další kmeny na území Thrákie a v přilehlých oblastech Thrácký voják, 5. – 4. století př. n. l. Thrácký jezdec Thrákové byli skupinou indoevropských národů mluvících thráckým nebo dáckým jazykem, které ve starověku obývaly Balkánský poloostrov a přilehlé oblasti jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Silistra a Thrákové · Vidět víc »
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Nový!!: Silistra a Traianus · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Silistra a Turci · Vidět víc »
Vilájet
Vilájet (někdy také vilájat, arabsky ولاية-wilájat, persky ولایت v osmanské turečtině wilájet a moderní turečtině vilâyet) je označení pro administrativní jednotku obvykle překládané jako provincie, v souvislosti s Osmanskou říší česky zpravidla jako pašalik, řidč.
Nový!!: Silistra a Vilájet · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Silistra a Západořímská říše · Vidět víc »
1. únor
1.
Nový!!: Silistra a 1. únor · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Silistra a 10. století · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Silistra a 2011 · Vidět víc »
5. tisíciletí př. n. l.
V 5. tisíciletí př. n. l. se zemědělství rozšířilo z Blízkého Východu do jižní a střední Evropy.
Nový!!: Silistra a 5. tisíciletí př. n. l. · Vidět víc »
