Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Simon Schwendener

Index Simon Schwendener

Simon Schwendener (10. února 1829, Buchs, Kanton St. Gallen, Švýcarsko – 27. května 1919, Berlín) byl švýcarský botanik.

20 vztahy: Anatomie, Švýcarsko, Berlín, Buchs, Buchs SG, Fotobiont, Fyziologie, Houby, Lišejník, List, Mechanika, Mykobiont, Průduch, Pulvinus, Sankt Gallen (kanton), 10. únor, 1829, 1867, 1919, 27. květen.

Anatomie

Anatomický model žáby Anatomie (z řeckého anatemnō, rozříznout) je obor, který se zabývá makroskopickou a mikroskopickou stavbou organismů.

Nový!!: Simon Schwendener a Anatomie · Vidět víc »

Švýcarsko

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Nový!!: Simon Schwendener a Švýcarsko · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Simon Schwendener a Berlín · Vidět víc »

Buchs

Buchs je obec (malé město) v kantonu St. Gallen ve Švýcarsku.

Nový!!: Simon Schwendener a Buchs · Vidět víc »

Buchs SG

#PŘESMĚRUJ Buchs.

Nový!!: Simon Schwendener a Buchs SG · Vidět víc »

Fotobiont

Fotobiont je fotosyntetizující část lišejníku.

Nový!!: Simon Schwendener a Fotobiont · Vidět víc »

Fyziologie

Fyziologie (z řeckého φύσις fýsis ‚živá příroda‘ a λόγος lógos ‚nauka‘, ‚věda‘) je biologický a lékařský vědní obor, který studuje fungování živých organismů a procesy, jež v nich probíhají na úrovni buněk, tkání resp.

Nový!!: Simon Schwendener a Fyziologie · Vidět víc »

Houby

Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.

Nový!!: Simon Schwendener a Houby · Vidět víc »

Lišejník

Terčovník zední (''Xanthoria parietina''), žlutý lišejník s lupenitou stélkou Lišejníky tvoří někdy i poměrně rozsáhlé porosty, jako na této fotografii (korovité stélky) Mapovník zeměpisný (''Rhizocarpon geographicum''), korovitá stélka Dutohlávka červcová Terčovník zední - apotecia, 4x zvětšení pod binokulárem Lišejník (latinsky Lichen), někdy lichenizovaná houba, je symbiotické společenství houby (mykobionta) a řasy či sinice (tedy fotobionta neboli fykobionta).

Nový!!: Simon Schwendener a Lišejník · Vidět víc »

List

žilnatinou podzimu List (folium, fylom) je postranní vegetativní zelený orgán rostlin.

Nový!!: Simon Schwendener a List · Vidět víc »

Mechanika

Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.

Nový!!: Simon Schwendener a Mechanika · Vidět víc »

Mykobiont

Mykobiont (myko.

Nový!!: Simon Schwendener a Mykobiont · Vidět víc »

Průduch

rastrovacího elektronového mikroskopu) Listy vyměňují oxid uhličitý (CO2), kyslík (O2) a vodu (H2O) především díky průduchům Průduch (odborně též stoma z řec. στόμα–ústa, množ. č. stomata) je struktura vyskytující se především na listech většiny vyšších rostlin, která slouží ke kontrolované výměně plynů (především CO2 a O2) mezi rostlinou a okolím a také k odevzdávání vody do ovzduší.

Nový!!: Simon Schwendener a Průduch · Vidět víc »

Pulvinus

Pulvinus na vrcholu řapíku zmarliky kanadské Nákres řezu pulvinem šťavele ''Oxalis rosea'' Pulvinus je ztlustlá, morfologicky odlišná část řapíku listů některých zástupců vyšších rostlin.

Nový!!: Simon Schwendener a Pulvinus · Vidět víc »

Sankt Gallen (kanton)

#PŘESMĚRUJ St. Gallen (kanton).

Nový!!: Simon Schwendener a Sankt Gallen (kanton) · Vidět víc »

10. únor

10.

Nový!!: Simon Schwendener a 10. únor · Vidět víc »

1829

1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Simon Schwendener a 1829 · Vidět víc »

1867

1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Simon Schwendener a 1867 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Simon Schwendener a 1919 · Vidět víc »

27. květen

27.

Nový!!: Simon Schwendener a 27. květen · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »