7 vztahy: Alofon, Morfém, Přízvuk, Samohláska, Souhláska, Výška tónu, Zvuk.
Alofon
Alofon ve fonetice a fonologii označuje jeden z možných zvuků, tedy způsobů artikulace určitého fonému.
Nový!!: Slabika a Alofon · Vidět víc »
Morfém
Morfém je nejmenší vydělitelná část slova, která je nositelem věcného nebo gramatického významu.
Nový!!: Slabika a Morfém · Vidět víc »
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Nový!!: Slabika a Přízvuk · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Slabika a Samohláska · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Slabika a Souhláska · Vidět víc »
Výška tónu
přehrát spodní část Výška je subjektivní vlastnost zvuků, která umožňuje jejich uspořádání do řady podle frekvencí.
Nový!!: Slabika a Výška tónu · Vidět víc »
Zvuk
Fonograf – předchůdce gramofonu Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem.
Nový!!: Slabika a Zvuk · Vidět víc »