Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Slezané

Index Slezané

Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.

224 vztahy: Anšlus, Arcidiecéze olomoucká, Asimilace (sociologie), Ślęża, Świętochłowice, Štěpánkovice, Češi, České Slezsko, Československá obec legionářská, Československo, Bavorský geograf, Bavorsko, Bílsko (Polsko), Bílsko-bělský jazykový ostrov, Berlín, Bobr (přítok Odry), Bolševici, Bolševismus, Brzeg, Bukovina (země), Bytom, Centralismus, Chlebičov, Chořov, Darkovice, Demarkační čára, Deutsche Volksliste, Deutsche Welle, Doba bronzová, Dolní Sasko, Dolní Slezsko, Druhá Polská republika, Druhá polská republika, Druhá světová válka, Dvojjazyčnost Horního Slezska, Edvard Beneš, Evakuace, Francie, Freikorps, Freistadt, Germáni, Gliwice, Gmina, Goralé, Grodków, Hať, Halič, Hesensko, Hlohov, Hlučínsko, ..., Hlubčice, Hněvošice, Holasici, Hora Svaté Anny, Horní Slezsko, Horní Slezsko (provincie), Hradiště (Těrlicko), Iredentismus, Italština, Jablunkov, Józef Beck, Jędrzej Moraczewski, Jidiš, Jindřich I. Bradatý, Josef Koždoň, Kašubština, Katolická církev, Katovice, Katovická konurbace, Kędzierzyn-Koźle, Keltové, Kladské hrabství, Kluczbork, Košicko-bohumínská dráha, Kobeřice, Komunistická strana Československa, Kosmova kronika česká, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Krnov, Krzanowice, Kysuce, Lašská nářečí, Larischové, Lechické jazyky, Leon Malhomme, Leon Wolf, Lužická kultura, Lubliniec, Maďarština, Markvartovice, Měšek I., Menšina, Mnichovská dohoda, Mniejszość Niemiecka, Mongolský vpád do Evropy, Moravština, Moravci, Moravská Ostrava, Moravsko-slezská hranice, Moravskoslezské Beskydy, Moskva, Mysłowice, Nacionalismus, Nacistické Německo, Národ, Národní sjednocení, Národně socialistická německá dělnická strana, Němčina, Němci, Německá demokratická republika, Německá východní kolonizace, Německo, Nemodlín, Nový Bohumín, Numerus clausus, Odra, Okres Bieruń-Lędziny, Okres Gliwice, Okres Jeseník, Okres Krapkowice, Okres Lubliniec, Okres Mikulov, Okres Opole, Okres Pszczyna, Okres Ratiboř, Okres Rybnik, Okres Strzelce, Okres Tarnovské Hory, Okres Wodzisław, Olše (řeka), Olesno, Opava, Opolí, Opolské vojvodství, Orava (region), Orlová, Ostrava, Píšť (okres Opava), Přemyslovci, Piastovci, Plebiscit, Poláci, Polština, Politický okres Frýdek, Polská socialistická dělnická strana v Československu, Postupimská konference, Prajzáci, Premisa, Protestantismus, Prudník, Pruské Slezsko, První světová válka, Pszczyna, Rakouské Slezsko, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Ratiboř (Slezské vojvodství), Rawicz, Rohov, Rumunština, Runcimanova mise, Rusínština, Rybnik, Saint-Germainská smlouva, Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku, Sedmidenní válka, Sejm, Severní Porýní-Vestfálsko, Siemianowice Śląskie, Silingové, Skandinávie, Skočov, Slezština (lechický jazyk), Slezská knížectví, Slezská lidová strana, Slezská němčina, Slezská Ruda, Slezské Beskydy, Slezské knížectví, Slezské Pěkary, Slezské vojvodství, Slezsko, Slované, Slovenština, Slovenská ľudová strana, Slovinština, Smíšený jazyk, Sovětský svaz, Spa, Spiš, Spojené státy americké, Srbochorvatština, Status quo, Stěhování národů, Strahovice, Strzelce Opolskie, Sučava, Sudety, Těšín, Těšínsko, Texas, Texaská slezština, Toszek, Trojdohoda, Trzebnica, Tułowice, Valbřich, Vandalové, Varšava, Výmarská republika, Velké Hoštice, Velkomoravská říše, Velkopolsko (historické území), Visla, Vláda Eduarda Taaffeho, Volksdeutsche, Vratislav (město), Zaolzie, Západní Německo, Západoslovanské jazyky, Závada, Země Koruny české, Země Moravskoslezská, 1930. Rozbalte index (174 více) »

Anšlus

Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.

Nový!!: Slezané a Anšlus · Vidět víc »

Arcidiecéze olomoucká

Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).

Nový!!: Slezané a Arcidiecéze olomoucká · Vidět víc »

Asimilace (sociologie)

Asimilace (z lat. ad-similare, při-podobnit, přizpůsobit) v sociologii a v kulturní antropologii znamená přizpůsobení menšiny nebo přistěhovalce okolní většinové společnosti.

Nový!!: Slezané a Asimilace (sociologie) · Vidět víc »

Ślęża

Ślęża, česky Slenza, Sleza nebo Sobotka je hora v Krkonošsko-jesenickém podhůří, se svými 718 m n. m. tvoří výraznou krajinnou dominantu Dolnoslezského vojvodství.

Nový!!: Slezané a Ślęża · Vidět víc »

Świętochłowice

Świętochłowice (slezsky Śwjyntochlowicy) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Świętochłowice · Vidět víc »

Štěpánkovice

Štěpánkovice (německy Schepankowitz nebo dříve Sczepankowitz, polsky Szczepankowice), místními často nazývaná „Palestina“, je obec na Hlučínsku.

Nový!!: Slezané a Štěpánkovice · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Nový!!: Slezané a Češi · Vidět víc »

České Slezsko

České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.

Nový!!: Slezané a České Slezsko · Vidět víc »

Československá obec legionářská

Československá obec legionářská z.s., ve zkratce ČsOL, je nepolitický, neziskový a obecně prospěšný spolek, sdružující veterány československého zahraničního a domácího odboje z doby 2. světové války, válečné veterány Armády České republiky - účastníky zahraničních vojenských misí (nositele osvědčení válečného veterána podle zákona č. 170/2002 Sb. ze dne 9. dubna 2002), jejich rodinné příslušníky, pozůstalé a všechny příznivce, kteří chtějí být aktivními členy ČsOL a chtějí přispívat k rozvoji a plnění jejího poslání.

Nový!!: Slezané a Československá obec legionářská · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Slezané a Československo · Vidět víc »

Bavorský geograf

Bavorský geograf (latinsky Geographus Bavarus) je konvenční jméno, dané Janem Potockým roku 1796 autorovi anonymního středověkého dokumentu Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii ("Popis měst a míst na severní straně Dunaje").

Nový!!: Slezané a Bavorský geograf · Vidět víc »

Bavorsko

Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.

Nový!!: Slezané a Bavorsko · Vidět víc »

Bílsko (Polsko)

Bílsko (Bielsko, Bielitz, Biylsko) je bývalé město v Těšínském Slezsku, které 1. ledna 1951 bylo sloučeno s malopolskou Krakovskou Bělou v jeden správní celek s názvem Bílsko-Bělá.

Nový!!: Slezané a Bílsko (Polsko) · Vidět víc »

Bílsko-bělský jazykový ostrov

Bílsko-bělský jazykový ostrov na mapě z roku 1894 (označen oválem) Bílsko-bělský jazykový ostrov (německy Bielitz-Bialaer Sprachinsel), někdy též jen Bílský jazykový ostrov (Bielitzer Sprachinsel) bylo území měst Bílska, Bělé, Wilamowic a okolních vesnic na slezsko-haličském pomezí, obývané většinově německým obyvatelstvem a obklopené územím, obývaném převážně Poláky, resp.

Nový!!: Slezané a Bílsko-bělský jazykový ostrov · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Slezané a Berlín · Vidět víc »

Bobr (přítok Odry)

Bobr je řeka v jihozápadním Polsku s pramenem v Česku (na území Žacléře, okres Trutnov).

Nový!!: Slezané a Bobr (přítok Odry) · Vidět víc »

Bolševici

Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.

Nový!!: Slezané a Bolševici · Vidět víc »

Bolševismus

#PŘESMĚRUJ Bolševici.

Nový!!: Slezané a Bolševismus · Vidět víc »

Brzeg

Břeh (slezskoněmecky Brigg) je město v jihozápadním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu.

Nový!!: Slezané a Brzeg · Vidět víc »

Bukovina (země)

Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.

Nový!!: Slezané a Bukovina (země) · Vidět víc »

Bytom

Bytom (v češtině slovo ženského rodu, v polštině mužského; slezsky Bytōm nebo Bytōń) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást dvoumilionové katovické konurbace.

Nový!!: Slezané a Bytom · Vidět víc »

Centralismus

#PŘESMĚRUJ Centralizace.

Nový!!: Slezané a Centralismus · Vidět víc »

Chlebičov

Obec Chlebičov (německy Klebesch, dříve Klebsch či Klepsch, polsky Chlebiczów) leží v okrese Opava.

Nový!!: Slezané a Chlebičov · Vidět víc »

Chořov

Chořov, historicky Králova Huť je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Chořov · Vidět víc »

Darkovice

Obec Darkovice (německy Gross Darkowitz, polsky Darkowice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Slezané a Darkovice · Vidět víc »

Demarkační čára

Demarkační linie odděluje dvě soupeřící strany nebo státy.

Nový!!: Slezané a Demarkační čára · Vidět víc »

Deutsche Volksliste

Deutsche Volksliste (listina germánů či listina Němců), zkráceně DVL, byla listina, která měla za cíl zařazení obyvatel na Němci dobytém území za druhé světové války do kategorií podle kritérií „vhodnosti“ sestavených dle Heinricha Himmlera.

Nový!!: Slezané a Deutsche Volksliste · Vidět víc »

Deutsche Welle

Deutsche Welle (česky Německá vlna) nebo DW je německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost určená pro vysílání do zahraničí, které je k dispozici ve 30 jazycích.

Nový!!: Slezané a Deutsche Welle · Vidět víc »

Doba bronzová

Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.

Nový!!: Slezané a Doba bronzová · Vidět víc »

Dolní Sasko

Dolní Sasko je druhá největší ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo.

Nový!!: Slezané a Dolní Sasko · Vidět víc »

Dolní Slezsko

Dolní Slezsko (slezsky Dolny Ślůnsk nebo Dolny Ślōnsk, slezskoněmecky Niederschläsing, německy Niederschlesien, polsky Dolny Śląsk, latinsky Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Horního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Nový!!: Slezané a Dolní Slezsko · Vidět víc »

Druhá Polská republika

Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.

Nový!!: Slezané a Druhá Polská republika · Vidět víc »

Druhá polská republika

#PŘESMĚRUJ Druhá Polská republika.

Nový!!: Slezané a Druhá polská republika · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Slezané a Druhá světová válka · Vidět víc »

Dvojjazyčnost Horního Slezska

Kartogram znázorňující podíl německého obyvatelstva v polském Horním Slezsku (tučnější okraje správních krajů nejsou shodné s Horním Slezskem, neboť zahrnují navíc některé polské okresy a nepočítají české Horní Slezsko) Dvojjazyčné území v Horním Slezsku je největší oficiální území s německým jazykem ve „východní Evropě“.

Nový!!: Slezané a Dvojjazyčnost Horního Slezska · Vidět víc »

Edvard Beneš

Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.

Nový!!: Slezané a Edvard Beneš · Vidět víc »

Evakuace

Značka nouzového východu Evakuace (z lat., česky „vyklizení, vyprázdnění“) je souhrn organizačních a technických opatření zabezpečujících přemístění osob, zvířat a věcí v daném pořadí priority z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, ve kterých je zajištěno pro osoby náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věcné prostředky uskladnění.

Nový!!: Slezané a Evakuace · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Slezané a Francie · Vidět víc »

Freikorps

Náborový plakát Freikorps Hülsen Jako Freikorps (svobodné sbory) byly původně označovány dobrovolnické armády, ve 20.

Nový!!: Slezané a Freikorps · Vidět víc »

Freistadt

Freistadt je okresní město blízko českých hranic v kraji Mühlviertel v Horním Rakousku na silnici z Českých Budějovic do Lince.

Nový!!: Slezané a Freistadt · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Nový!!: Slezané a Germáni · Vidět víc »

Gliwice

Gliwice (či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska.

Nový!!: Slezané a Gliwice · Vidět víc »

Gmina

Mapa rozdělení Polska na gminy Gmina (z německého „Gemeinde“) je polská územněsprávní jednotka.

Nový!!: Slezané a Gmina · Vidět víc »

Goralé

Polský goralský mužský sbor z Jablunkova Goralé (těšínským nářečím Gorole; nebo i starší Horali; tj. „horalé“, přičemž uvedené názvy se píší v některých zdrojích velkým, v jiných malým počátečním písmenem) jsou obyvatelé hornatých oblastí jižního Polska, severního Slovenska a severovýchodního Česka (Těšínsko).

Nový!!: Slezané a Goralé · Vidět víc »

Grodków

Grodkov (řidčeji též Grotkov) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Břeh, sídlo stejnojmenné ''gminy'' zahrnující třicet pět okolních vesnic.

Nový!!: Slezané a Grodków · Vidět víc »

Hať

Hať v močálu. Hať je název pro svazek slámy nebo větví, ze kterých se vytvářely chodníky v bažinatých územích, například na obchodních stezkách.

Nový!!: Slezané a Hať · Vidět víc »

Halič

Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).

Nový!!: Slezané a Halič · Vidět víc »

Hesensko

Hesensko je spolková země ve středním Německu o rozloze 21 115 km².

Nový!!: Slezané a Hesensko · Vidět víc »

Hlohov

Hlohov (polsky) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo okresu Hlohov.

Nový!!: Slezané a Hlohov · Vidět víc »

Hlučínsko

Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.

Nový!!: Slezané a Hlučínsko · Vidět víc »

Hlubčice

Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy.

Nový!!: Slezané a Hlubčice · Vidět víc »

Hněvošice

Obec Hněvošice (v místním nářečí Něboščice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Slezané a Hněvošice · Vidět víc »

Holasici

Mapa lokalizace původních slezských kmenů. Holasici (též Holasicové nebo kmen Holasiců, polsky Golęszycy, Gołęszycy, Golęszyce, Gołęszyce, Gołężyce, německy Golensizen, Holasitzer, Holaschitzer) byli západoslovanský kmen, který se koncem 6. století usadil na území severně od Jeseníků a Oderských vrchů, zvláště na Opavsku.

Nový!!: Slezané a Holasici · Vidět víc »

Hora Svaté Anny

Hora Svaté Anny (slezsky Anaberg nebo Świyntŏ Anna) je obec v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce v gmině Leśnica.

Nový!!: Slezané a Hora Svaté Anny · Vidět víc »

Horní Slezsko

Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Nový!!: Slezané a Horní Slezsko · Vidět víc »

Horní Slezsko (provincie)

Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).

Nový!!: Slezané a Horní Slezsko (provincie) · Vidět víc »

Hradiště (Těrlicko)

Hradiště (pol.: Grodziszcz) je velká vesnice, část obce Těrlicko v okrese Karviná.

Nový!!: Slezané a Hradiště (Těrlicko) · Vidět víc »

Iredentismus

Mapa území nárokovaných italskými iredentisty ve 30. letech 20. století. Zeleně: Nice, Ticino a Dalmácie, červeně: Malta, fialově: Korsika. Savojsko a Korfu následovaly později. Iredentismus je politickou ideologií usilující o připojení (anexe) části jiného státu s vlastní národnostní menšinou.

Nový!!: Slezané a Iredentismus · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Nový!!: Slezané a Italština · Vidět víc »

Jablunkov

Město Jablunkov (v místním nářečí a) je nejvýchodnější město Česka, které se nachází na soutoku řek Olše a Lomné v jihovýchodní části okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Slezané a Jablunkov · Vidět víc »

Józef Beck

Oficiální návštěva Józefa Becka, polského ministra zahraničních věcí, v Berlíně. Józef Beck (4. října 1894 Varšava – 5. června 1944 Stăneşti, Rumunsko) byl polský ministr zahraničí ve třicátých letech 20. století.

Nový!!: Slezané a Józef Beck · Vidět víc »

Jędrzej Moraczewski

Jędrzej Moraczewski (13. ledna 1870 Trzemeszno – 5. srpna 1944 Sulejówek) byl rakouský a polský socialistický politik z Haliče, na počátku 20.

Nový!!: Slezané a Jędrzej Moraczewski · Vidět víc »

Jidiš

Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.

Nový!!: Slezané a Jidiš · Vidět víc »

Jindřich I. Bradatý

Jindřich I. Bradatý (1165/1170 – 19. březen 1238) byl vratislavský a opolský kníže a polský senior z rodu slezských Piastovců.

Nový!!: Slezané a Jindřich I. Bradatý · Vidět víc »

Josef Koždoň

Československo-polského sporu o Těšínsko (Josef Koždoň sedí v přední dolní řadě, označen bílým křížkem) Josef Koždoň (polsky Józef Kożdoń, německy Josef Koždon) (8. září 1873 Horní Líštná – 7. prosince 1949 Opava) byl slezský politik, předseda Slezské lidové strany (Śląska Partia Ludowa), propagátor slezské autonomie a nezávislosti, slezský národní buditel a v letech 1923 až 1938 starosta Českého Těšína.

Nový!!: Slezané a Josef Koždoň · Vidět víc »

Kašubština

Otčenáš v kašubštině, kostel Pater noster, Jeruzalém Kašubština je západoslovanský jazyk podobný vymřelé polabštině a polštině, za jejíž dialekt se někdy považuje.

Nový!!: Slezané a Kašubština · Vidět víc »

Katolická církev

Katolická církev, někdy také označovaná jako římskokatolická církev,Ovšem pod tímto pojmem se v našich podmínkách rozumí zpravidla pouze latinská církev, jako protiklad církví řeckokatolických.

Nový!!: Slezané a Katolická církev · Vidět víc »

Katovice

Katovice (slezsky Katowicy,, v letech 1953–1956 Stalinogród) jsou město v jižním Polsku, sídlo Slezského vojvodství.

Nový!!: Slezané a Katovice · Vidět víc »

Katovická konurbace

Katovická konurbace (též nepřesně hornoslezská) je největší a nejlidnatější metropolitní oblast Polska.

Nový!!: Slezané a Katovická konurbace · Vidět víc »

Kędzierzyn-Koźle

Kandřín-Kozlí (polsky) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kandřín-Kozlí.

Nový!!: Slezané a Kędzierzyn-Koźle · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Nový!!: Slezané a Keltové · Vidět víc »

Kladské hrabství

Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Kladské hrabství · Vidět víc »

Kluczbork

Zámecká věž – vodojem Evangelický kostel Krista Spasitele Vlakové nádraží Kluczbork (slezsky a polsky historicky Kluczborek) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kluczbork.

Nový!!: Slezané a Kluczbork · Vidět víc »

Košicko-bohumínská dráha

Nádraží bývalé KBD v Bohumíně Českém Těšíně Třinecké železárny a bývalá KBD Košicko-bohumínská dráha, zkratka KBD (německy Kaschau-Oderberger Bahn, zkratka KOB; maďarsky Kassa-Oderbergi Vasút, zkratka Ks-Od, česko-slovensky někdy též Košická dráha) byla železniční společnost, která vybudovala trať vedoucí mezi Bohumínem a Košicemi.

Nový!!: Slezané a Košicko-bohumínská dráha · Vidět víc »

Kobeřice

Obec Kobeřice (dříve) leží ve Slezsku v okrese Opava, asi 15 km severovýchodně od Opavy v průměrné nadmořské výšce 251 m n. m.

Nový!!: Slezané a Kobeřice · Vidět víc »

Komunistická strana Československa

Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).

Nový!!: Slezané a Komunistická strana Československa · Vidět víc »

Kosmova kronika česká

#PŘESMĚRUJ Kosmova kronika.

Nový!!: Slezané a Kosmova kronika česká · Vidět víc »

Krkonošsko-jesenická subprovincie

Geografické členění Sudet Krkonošsko-jesenická subprovincie (též Sudetská subprovincie nebo subprovincie Sudety (zkráceně Sudety), Sudetská pohoří nebo Sudetské pohoří, německy Sudeten, polsky Sudety, anglicky Sudetes) - pohoří, vyšší geomorfologická jednotka v severovýchodních Čechách, na severu Moravy, v českém Slezsku a také v jihovýchodním Sasku a jihozápadním Polsku, jedna ze šesti subprovincií České vysočiny.

Nový!!: Slezané a Krkonošsko-jesenická subprovincie · Vidět víc »

Krnov

Krnov (Jägerndorf, polsky Karniów nebo Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od Opavy a 18 km severovýchodně od Bruntálu, v podhůří Nízkého Jeseníku.

Nový!!: Slezané a Krnov · Vidět víc »

Krzanowice

Chřenovice nebo Křenovice (v letech 1936–1945) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř, sídlo stejnojmenné ''gminy''.

Nový!!: Slezané a Krzanowice · Vidět víc »

Kysuce

Veľká Rača Řeka Kysuca Kysuce (někdy také Kysúce) je území na Slovensku, rozprostírající se severně od města Žilina, směrem k polským hranicím.

Nový!!: Slezané a Kysuce · Vidět víc »

Lašská nářečí

Územní rozsah lašských nářečí Lašská nářečí na začátku 20. století v dnešním Polsku (žlutá barva) Lašská nářečí neboli slezskomoravská nářečí (slezsky: laszsko godka, polsky: gwary laskie) jsou skupinou nářečí českého jazyka v části opavského a těšínského Slezska a severovýchodní Moravy.

Nový!!: Slezané a Lašská nářečí · Vidět víc »

Larischové

Larischové (Laryšové ze Lhoty, Larisch-Mönnich, Larischowie) jsou starý šlechtický rod od 16. století usazený ve Slezsku.

Nový!!: Slezané a Larischové · Vidět víc »

Lechické jazyky

Pojem lechické jazyky je jednou z možností, jak lze označovat jazyky podobné polštině.

Nový!!: Slezané a Lechické jazyky · Vidět víc »

Leon Malhomme

Samostatné operační skupině „Slezsko“ Leon Malhomme (4. ledna 1881 Petrohradu – 1940, Sovětský svaz) byl polský diplomat a politik.

Nový!!: Slezané a Leon Malhomme · Vidět víc »

Leon Wolf

Leon Wolf (11. dubna 1883 Šunychl farnosti Bohumín – 8. března 1968 Těšín) byl československý advokát a politik polské národnosti, a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Polský lidový a dělnický svaz a Autonomistický blok.

Nový!!: Slezané a Leon Wolf · Vidět víc »

Lužická kultura

Rozšíření lužické kultury (zeleně) Lužická kultura, lužický kulturní komplex či kultura lužických popelnicových polí je archeologická kultura doby bronzové a železné, jež byla rozšířena ve střední Evropě od 14. století př. n. l. do 4. století př. n. l. a náležela do širší skupiny kultur popelnicových polí, které od mladší doby bronzové sídlily ve velké části Evropy.

Nový!!: Slezané a Lužická kultura · Vidět víc »

Lubliniec

Lubliniec (dříve polsky též Lubin nebo Lublin,, v letech 1941–1945 Lobau, občas počeštěně Lublinec) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Lubliniec.

Nový!!: Slezané a Lubliniec · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.

Nový!!: Slezané a Maďarština · Vidět víc »

Markvartovice

Markvartovice (německy Markersdorf (1869-1900 Marquartowitz), polsky Markwartowice) je obec ležící v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Slezané a Markvartovice · Vidět víc »

Měšek I.

Měšek I., někdy také nazýván Mečislav, (asi 935 – 25. května 992) byl nejstarším historicky doloženým polským knížetem z rodu Piastovců.

Nový!!: Slezané a Měšek I. · Vidět víc »

Menšina

Menšina jako sociologický, politologický a kulturně antropologický pojem označuje dobře vymezenou skupinu osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe.

Nový!!: Slezané a Menšina · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Nový!!: Slezané a Mnichovská dohoda · Vidět víc »

Mniejszość Niemiecka

Mniejszość Niemiecka (německy Deutsche Minderheit, česky Německá menšina) je polská politická strana, která reprezentuje německou menšinu v Polsku.

Nový!!: Slezané a Mniejszość Niemiecka · Vidět víc »

Mongolský vpád do Evropy

Mongolský (nesprávně také tatarský) vpád do Evropy označuje invazi Mongolů a jimi podrobených kmenů, jež při rozšiřování obrovské mongolské říše z Asie směrem na západ dosáhly ve 13. století z východu Evropy, kterou v průběhu tohoto století několikrát napadli.

Nový!!: Slezané a Mongolský vpád do Evropy · Vidět víc »

Moravština

Nářečí na území Moravy a českého Slezska Moravština, též obecná moravština, je označení meziútvaru češtiny, stojícího jako obecná mluva nad dialekty češtiny používanými na větší části Moravy (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv. dialekty české) a Českého Slezska.

Nový!!: Slezané a Moravština · Vidět víc »

Moravci

Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.

Nový!!: Slezané a Moravci · Vidět víc »

Moravská Ostrava

Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Nový!!: Slezané a Moravská Ostrava · Vidět víc »

Moravsko-slezská hranice

Moravsko-slezská hranice je historická zemská hranice oddělující Moravu a Slezsko.

Nový!!: Slezané a Moravsko-slezská hranice · Vidět víc »

Moravskoslezské Beskydy

Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy; polsky Beskid Morawsko-Śląski), v českém úzu běžně jen Beskydy, jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (malý přesah do okresu Čadca).

Nový!!: Slezané a Moravskoslezské Beskydy · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Slezané a Moskva · Vidět víc »

Mysłowice

Trojmezí tří císařů kdysi. Myslovice (latinsky Mislovia) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást katovické konurbace.

Nový!!: Slezané a Mysłowice · Vidět víc »

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Nový!!: Slezané a Nacionalismus · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Slezané a Nacistické Německo · Vidět víc »

Národ

Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni kombinací několika druhů objektivních vztahů (hospodářské, náboženské...) a odrazem těchto vztahů ve společenském vědomí.

Nový!!: Slezané a Národ · Vidět víc »

Národní sjednocení

Národní sjednocení byla nacionalisticky orientovaná politická strana působící v době 1. republiky.

Nový!!: Slezané a Národní sjednocení · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Nový!!: Slezané a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Slezané a Němčina · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Slezané a Němci · Vidět víc »

Německá demokratická republika

Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.

Nový!!: Slezané a Německá demokratická republika · Vidět víc »

Německá východní kolonizace

Německá východní kolonizace v 8. až 14. století Německá východní kolonizace (německy Ostsiedlung či Ostkolonisation) byla středověká německá kolonizace střední a východní Evropy probíhající převážně v 9.

Nový!!: Slezané a Německá východní kolonizace · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Slezané a Německo · Vidět víc »

Nemodlín

#PŘESMĚRUJ Niemodlin.

Nový!!: Slezané a Nemodlín · Vidět víc »

Nový Bohumín

Nový Bohumín vznikl na katastru obce Šunychl v době budování nádraží u nově postavené železnice v roce 1847.

Nový!!: Slezané a Nový Bohumín · Vidět víc »

Numerus clausus

Numerus clausus (lat., česky „uzavřený počet“) tradičně označuje maximální počty studentů přijímaných na univerzity.

Nový!!: Slezané a Numerus clausus · Vidět víc »

Odra

Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.

Nový!!: Slezané a Odra · Vidět víc »

Okres Bieruń-Lędziny

#PŘESMĚRUJ Okres Beruň-Lędziny.

Nový!!: Slezané a Okres Bieruń-Lędziny · Vidět víc »

Okres Gliwice

Okres Gliwice (polsky Powiat gliwicki) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Gliwice · Vidět víc »

Okres Jeseník

Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje.

Nový!!: Slezané a Okres Jeseník · Vidět víc »

Okres Krapkowice

Okres Krapkowice (polsky Powiat krapkowicki) je okres v polském Opolském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Krapkowice · Vidět víc »

Okres Lubliniec

Okres Lubliniec (polsky Powiat lubliniecki) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Lubliniec · Vidět víc »

Okres Mikulov

Okres Mikulov (Mikołów) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Mikulov · Vidět víc »

Okres Opole

#PŘESMĚRUJ Okres Opolí.

Nový!!: Slezané a Okres Opole · Vidět víc »

Okres Pszczyna

Okres Pszczyna (polsky Powiat pszczyński) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Pszczyna · Vidět víc »

Okres Ratiboř

Okres Ratiboř (Racibórz) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Ratiboř · Vidět víc »

Okres Rybnik

Okres Rybnik (polsky Powiat rybnicki) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Rybnik · Vidět víc »

Okres Strzelce

Okres Strzelce (polsky Powiat strzelecki) je okres v polském Opolském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Strzelce · Vidět víc »

Okres Tarnovské Hory

Okres Tarnovské Hory (Tarnowskie Góry) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Tarnovské Hory · Vidět víc »

Okres Wodzisław

Okres Wodzisław (polsky Powiat wodzisławski) je okres v polském Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Okres Wodzisław · Vidět víc »

Olše (řeka)

Olše (dříve Olza,, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici.

Nový!!: Slezané a Olše (řeka) · Vidět víc »

Olesno

Olesno (Tradiční polský název města je Oleśno s hláskou podobnou změkčenému „š“. Oficiálně používaná forma Olesno vychází z výslovnosti v místním severoslezském nářečí, viz mazuření. V běžné mluvě obyvatel se vyskytují oba tvary.) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Olesno.

Nový!!: Slezané a Olesno · Vidět víc »

Opava

Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Slezané a Opava · Vidět víc »

Opolí

Opolí (slezskopolsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí.

Nový!!: Slezané a Opolí · Vidět víc »

Opolské vojvodství

Opolské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.

Nový!!: Slezané a Opolské vojvodství · Vidět víc »

Orava (region)

Původní domy v údolí řeky Oravy v obci Podbiel Mapka s neoficiálními tradičními regiony Slovenska Polska Orava je region a historické území (bývalá uherská župa) rozdělené dnes mezi slovenský Žilinský kraj (okresy Dolný Kubín, Námestovo, Tvrdošín a Ružomberok – pouze obec Valaská Dubová) a polské Malopolské vojvodství (dvanáct obcí v okrese Nowy Targ).

Nový!!: Slezané a Orava (region) · Vidět víc »

Orlová

Orlová je slezské město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, 18,7 km východně od Ostravy.

Nový!!: Slezané a Orlová · Vidět víc »

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Nový!!: Slezané a Ostrava · Vidět víc »

Píšť (okres Opava)

Obec Píšť (slezsky Pjyšč nebo Pišč) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji v severovýchodní příhraniční části opavského okresu, v mírně zvlněné krajině Hlučínské pahorkatiny.

Nový!!: Slezané a Píšť (okres Opava) · Vidět víc »

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Nový!!: Slezané a Přemyslovci · Vidět víc »

Piastovci

Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.

Nový!!: Slezané a Piastovci · Vidět víc »

Plebiscit

Plebiscit je v češtině používán v různých významech, terminologie není ustálená.

Nový!!: Slezané a Plebiscit · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Nový!!: Slezané a Poláci · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Nový!!: Slezané a Polština · Vidět víc »

Politický okres Frýdek

Politický okres Frýdek byl politickým okresem v Českém Slezsku na území Těšínska.

Nový!!: Slezané a Politický okres Frýdek · Vidět víc »

Polská socialistická dělnická strana v Československu

Polská socialistická dělnická strana (polsky Polska Socjalistyczna Partia Robotnicza, zkratka PSPR, plným názvem Polská socialistická dělnická strana v Československu, Polska Socjalistyczna Partia Robotnicza w Czechosłowacji) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, která reprezentovala část polské národnostní menšiny.

Nový!!: Slezané a Polská socialistická dělnická strana v Československu · Vidět víc »

Postupimská konference

Josif Stalin) Postupimská konference byla konference, která se konala v blízkosti německého města Postupim (Potsdam) nedaleko Berlína na zámku Cecilienhof.

Nový!!: Slezané a Postupimská konference · Vidět víc »

Prajzáci

#PŘESMĚRUJ Prajzové.

Nový!!: Slezané a Prajzáci · Vidět víc »

Premisa

Premisa (z lat. praemittere napřed posílat, předesílat) označuje předpoklad.

Nový!!: Slezané a Premisa · Vidět víc »

Protestantismus

95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.

Nový!!: Slezané a Protestantismus · Vidět víc »

Prudník

Prudník (dříve Prądnik) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Prudník a stejnojmenné ''gminy'' zahrnující město a 10 okolních vesnic.

Nový!!: Slezané a Prudník · Vidět víc »

Pruské Slezsko

Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.

Nový!!: Slezané a Pruské Slezsko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Slezané a První světová válka · Vidět víc »

Pszczyna

Zámek Pština Skanzen pštinského venkova ''Paleja'' Nádraží Pština (historicky též Blština nebo Blščina, Pszczyna, Pleß) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Pština.

Nový!!: Slezané a Pszczyna · Vidět víc »

Rakouské Slezsko

Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.

Nový!!: Slezané a Rakouské Slezsko · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Slezané a Rakousko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Slezané a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Ratiboř (Slezské vojvodství)

Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.

Nový!!: Slezané a Ratiboř (Slezské vojvodství) · Vidět víc »

Rawicz

Rawicz (Rawitsch) je město v Polsku.

Nový!!: Slezané a Rawicz · Vidět víc »

Rohov

Obec Rohov (německy Rohow, polsky Rogów) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Slezané a Rohov · Vidět víc »

Rumunština

Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.

Nový!!: Slezané a Rumunština · Vidět víc »

Runcimanova mise

Runcimanova mise do Československa byla iniciativou britské vlády, zaměřenou na vyřešení mezinárodní krize v létě roku 1938, hrozící vypuknutím války v Evropě.

Nový!!: Slezané a Runcimanova mise · Vidět víc »

Rusínština

Rusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska.

Nový!!: Slezané a Rusínština · Vidět víc »

Rybnik

Budova okresního hejtmanství Hlavní pošta Rybnické divadlo Důl Ignacy Elektrárna a Rybnická přehrada Rybnik (též Rybníky) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství vzdálené zhruba 20 km od českých hranic.

Nový!!: Slezané a Rybnik · Vidět víc »

Saint-Germainská smlouva

#PŘESMĚRUJ Saintgermainská smlouva.

Nový!!: Slezané a Saint-Germainská smlouva · Vidět víc »

Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku

Logo sčítání Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku, zkráceně též SLDB 2021 a Sčítání 2021, byl v pořadí třetí populační census konaný v 21. století a zároveň třetí v samostatné České republice.

Nový!!: Slezané a Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku · Vidět víc »

Sedmidenní válka

Sedmidenní válka (polsky wojna polsko-czechosłowacka) bylo vojenské střetnutí Československa a Polska o Těšínsko v roce 1919, probíhající v rámci československo-polského sporu o Těšínsko.

Nový!!: Slezané a Sedmidenní válka · Vidět víc »

Sejm

Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.

Nový!!: Slezané a Sejm · Vidět víc »

Severní Porýní-Vestfálsko

Severní Porýní-Vestfálsko (zkratka NRW) je nejzápadnější, nejlidnatější (žije zde pětina obyvatel Německa) a čtvrtá největší spolková země Německa, jejíž metropolí je město Düsseldorf.

Nový!!: Slezané a Severní Porýní-Vestfálsko · Vidět víc »

Siemianowice Śląskie

Siemianowice Śląskie (slezsky Siymianowicy / Śymjanowicy) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Siemianowice Śląskie · Vidět víc »

Silingové

římský Silingové byl východogermánský kmen, pravděpodobně část větší vandalské skupiny.

Nový!!: Slezané a Silingové · Vidět víc »

Skandinávie

Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.

Nový!!: Slezané a Skandinávie · Vidět víc »

Skočov

Skočov je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín.

Nový!!: Slezané a Skočov · Vidět víc »

Slezština (lechický jazyk)

Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.

Nový!!: Slezané a Slezština (lechický jazyk) · Vidět víc »

Slezská knížectví

Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství.

Nový!!: Slezané a Slezská knížectví · Vidět víc »

Slezská lidová strana

Slezská lidová strana (pol.: Śląska Partia Ludowa) byla politická strana působící v Rakousku-Uhersku od roku 1909 a poté v Československu v letech 1921–1938.

Nový!!: Slezané a Slezská lidová strana · Vidět víc »

Slezská němčina

Podoblasti Slezského nářečí na mapě Slezska před rokem 1945 Slezská němčina nebo také slezština (slezskoněmecky Schläsisch, Schläsch) je německý dialekt, kterým se mluvilo a který ještě v minimální míře přežívá v části Slezska, která patřila Německu.

Nový!!: Slezané a Slezská němčina · Vidět víc »

Slezská Ruda

Slezská Ruda (slezsky Ślōnskŏ Ruda / Ślůnsko Ruda) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Slezané a Slezská Ruda · Vidět víc »

Slezské Beskydy

Slezské Beskydy (pol. Beskid Śląski, slez. Ślůnski Beskid, něm. Schlesischen Beskiden), někdy též Těšínské Beskydy, jsou horským pásmem, které leží ve Vnějších Západních Karpatech.

Nový!!: Slezané a Slezské Beskydy · Vidět víc »

Slezské knížectví

#PŘESMĚRUJ Vratislavské knížectví.

Nový!!: Slezané a Slezské knížectví · Vidět víc »

Slezské Pěkary

#PŘESMĚRUJ Piekary Śląskie.

Nový!!: Slezané a Slezské Pěkary · Vidět víc »

Slezské vojvodství

Slezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.

Nový!!: Slezané a Slezské vojvodství · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Nový!!: Slezané a Slezsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Slezané a Slované · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Nový!!: Slezané a Slovenština · Vidět víc »

Slovenská ľudová strana

Slovenská ľudová strana (česky Slovenská lidová strana, zkratka SĽS) je národně orientovaná politická strana působící na Slovensku.

Nový!!: Slezané a Slovenská ľudová strana · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Nový!!: Slezané a Slovinština · Vidět víc »

Smíšený jazyk

Smíšený jazyk je jazyk, který mísí prvky dvou nebo více jazyků.

Nový!!: Slezané a Smíšený jazyk · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Slezané a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spa

Kasino ve Spa Spa (valonsky Spå) je lázeňské město v Belgii.

Nový!!: Slezané a Spa · Vidět víc »

Spiš

Poloha Spiš (rod ženský – ta Spiš, ve slovenštině a polštině rod mužský – ten Spiš) je jeden ze slovenských regionů a turistických regionů, který částečně zasahuje i do Polska.

Nový!!: Slezané a Spiš · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Slezané a Spojené státy americké · Vidět víc »

Srbochorvatština

Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Slezané a Srbochorvatština · Vidět víc »

Status quo

Status quo je obrat pocházející z latiny a znamená stávající stav.

Nový!!: Slezané a Status quo · Vidět víc »

Stěhování národů

římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.

Nový!!: Slezané a Stěhování národů · Vidět víc »

Strahovice

Obec Strahovice (německy Strandorf, polsky Strachowice) leží v okrese Opava.

Nový!!: Slezané a Strahovice · Vidět víc »

Strzelce Opolskie

Kostel svatého Vavřince Strzelce Opolskie (historicky též Velké Střelice, dříve Strzelce Wielkie, slezsky Wjelge Strzelce) jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Strzelce.

Nový!!: Slezané a Strzelce Opolskie · Vidět víc »

Sučava

Sučava je župní město v Rumunsku, ležící na severovýchodě státu, v historické zemi Bukovině.

Nový!!: Slezané a Sučava · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Nový!!: Slezané a Sudety · Vidět víc »

Těšín

Těšín je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín.

Nový!!: Slezané a Těšín · Vidět víc »

Těšínsko

Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.

Nový!!: Slezané a Těšínsko · Vidět víc »

Texas

Budova kapitolu v Austinu Texas (anglická výslovnost, oficiálně, též) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti západních jižních států v jižním regionu USA.

Nový!!: Slezané a Texas · Vidět víc »

Texaská slezština

Texaská slezština (slezsky: teksasko gwara) je nářečí, které používají Slezané v Texasu.

Nový!!: Slezané a Texaská slezština · Vidět víc »

Toszek

Toszek (počeštěně Tošek) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Hlivice, sídlo gminy Toszek.

Nový!!: Slezané a Toszek · Vidět víc »

Trojdohoda

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).

Nový!!: Slezané a Trojdohoda · Vidět víc »

Trzebnica

Trzebnica je město v Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Trzebnica.

Nový!!: Slezané a Trzebnica · Vidět víc »

Tułowice

Tułowice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Opolí.

Nový!!: Slezané a Tułowice · Vidět víc »

Valbřich

Valbřich (dříve též Valdenburk) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Valbřich.

Nový!!: Slezané a Valbřich · Vidět víc »

Vandalové

Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.

Nový!!: Slezané a Vandalové · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Nový!!: Slezané a Varšava · Vidět víc »

Výmarská republika

Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.

Nový!!: Slezané a Výmarská republika · Vidět víc »

Velké Hoštice

Obec Velké Hoštice (německy Groß Hoschütz, polsky Goszczyce Wielkie) leží v okrese Opava.

Nový!!: Slezané a Velké Hoštice · Vidět víc »

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Nový!!: Slezané a Velkomoravská říše · Vidět víc »

Velkopolsko (historické území)

Velkopolsko je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní.

Nový!!: Slezané a Velkopolsko (historické území) · Vidět víc »

Visla

Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.

Nový!!: Slezané a Visla · Vidět víc »

Vláda Eduarda Taaffeho

Vláda Eduarda Taaffeho byla předlitavská vláda, úřadující od 13. srpna 1879 do 11. listopadu 1893.

Nový!!: Slezané a Vláda Eduarda Taaffeho · Vidět víc »

Volksdeutsche

Německé osídlení v roce 1910 Mimoni v Československu, 1938. Volksdeutschi v Lodži zdraví německou armádu, 1939 Volksdeutsche (Němci podle národnosti) je někdejší označení především pro osoby, jejichž mateřským jazykem byla němčina, a kteří žili v Evropě mimo státy s německou majoritou (srov. Říšští Němci).

Nový!!: Slezané a Volksdeutsche · Vidět víc »

Vratislav (město)

Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.

Nový!!: Slezané a Vratislav (město) · Vidět víc »

Zaolzie

Zaolzie je polský název (v překladu do češtiny Záolží tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina.

Nový!!: Slezané a Zaolzie · Vidět víc »

Západní Německo

Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.

Nový!!: Slezané a Západní Německo · Vidět víc »

Západoslovanské jazyky

Západoslovanské jazyky jsou skupinou slovanských jazyků, rozšířené především ve střední Evropě napříč souvislým regionem zahrnujícím Českou republiku, Slovensko a Polsko, jakož i bývalé východní Německo a nejzápadnější regiony Ukrajiny a Běloruska a část Litvy.

Nový!!: Slezané a Západoslovanské jazyky · Vidět víc »

Závada

Obec Závada (německy Zawada bei Beneschau (1869–1910 Zawada-Beneschau), polsky Zawada) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Slezané a Závada · Vidět víc »

Země Koruny české

Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.

Nový!!: Slezané a Země Koruny české · Vidět víc »

Země Moravskoslezská

Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.

Nový!!: Slezané a Země Moravskoslezská · Vidět víc »

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Slezané a 1930 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Slezská problematika, Šlonzáci.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »