Rychlejší přístup než prohlížeči!
22 vztahy: František Havlíček, Instituce, Jednota výtvarných umělců, Josef Podlipský, Karel Sabina, Liberalismus, Město, Národní obrození, Národní výbor (1848), Neoabsolutismus, Politika, Praha, Radikalismus, Revoluční rok 1848, Slované, Svatováclavské lázně, Vincenc Vávra Haštalský, 11. březen, 1848, 1849, 26. červen, 30. duben.
František Havlíček
František Havlíček (1817 Praha – 31. července 1871 Kunratice) byl český a rakouský politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Nový!!: Slovanská lípa a František Havlíček · Vidět víc »
Instituce
Instituce (z lat. instituo, ustanovit, zřídit) znamená v sociologii obecně praktikovaný, schvalovaný a předávaný způsob jednání a vztahů.
Nový!!: Slovanská lípa a Instituce · Vidět víc »
Jednota výtvarných umělců
Jednota výtvarných umělců vznikla jako opozice proti oficiální Krasoumné jednotě počátkem roku 1849 osamostatněním výtvarných umělců sdružených v uměleckém odboru Slovanské lípy.
Nový!!: Slovanská lípa a Jednota výtvarných umělců · Vidět víc »
Josef Podlipský
Josef Podlipský (30. listopadu 1816 Michle u Prahy – 20. září 1867 Praha farnosti při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském) byl český lékař, novinář a politik.
Nový!!: Slovanská lípa a Josef Podlipský · Vidět víc »
Karel Sabina
Karel Sabina, pseudonymy Arian Želinský a Leo Blass (29. prosince 1813, Praha-Staré Město farnosti Praha-Staré Město (kostel sv.Haštala) – 9. listopadu 1877, Praha farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském), byl český spisovatel, básník, dramatik, filosof, literární a divadelní kritik, libretista, publicista, novinář a politik.
Nový!!: Slovanská lípa a Karel Sabina · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Slovanská lípa a Liberalismus · Vidět víc »
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Nový!!: Slovanská lípa a Město · Vidět víc »
Národní obrození
Národní obrození je období a proces formování novodobých (moderních) národů, obroda konkrétní národní (etnické) kultury probíhající převážně v 18. a 19. století.
Nový!!: Slovanská lípa a Národní obrození · Vidět víc »
Národní výbor (1848)
pražských hostinců na jaře roku 1848 Národní výbor byl původně jako Svatováclavský výbor založen na schůzi obrozeneckých sil ve Svatováclavských lázních v Praze 11. března 1848.
Nový!!: Slovanská lípa a Národní výbor (1848) · Vidět víc »
Neoabsolutismus
Neoabsolutismus (také Bachův či bachovský absolutismus a Františkojosefínský absolutismus) je označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851–1859.
Nový!!: Slovanská lípa a Neoabsolutismus · Vidět víc »
Politika
Politické spektrum Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.
Nový!!: Slovanská lípa a Politika · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Slovanská lípa a Praha · Vidět víc »
Radikalismus
Pojem radikální (z latinského radix, kořen) se začal používat během pozdního 18. století jako politologické označení stoupenců důkladných společenských změn, které by ve větší nebo menší míře zahrnovaly změny sociálního řádu.
Nový!!: Slovanská lípa a Radikalismus · Vidět víc »
Revoluční rok 1848
Revoluční rok 1848 může znamenat.
Nový!!: Slovanská lípa a Revoluční rok 1848 · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Slovanská lípa a Slované · Vidět víc »
Svatováclavské lázně
Svatováclavské lázně stávaly na Novém Městě v Praze v místech dnešní Dittrichovy ulice.
Nový!!: Slovanská lípa a Svatováclavské lázně · Vidět víc »
Vincenc Vávra Haštalský
Vincenc Vávra Haštalský, křtěný Vincenc Anton Josef (4. října 1824 Praha farnosti při kostele sv. Petra na Poříčí v Praze na Novém Městě – 6. srpna 1877 Praha farnosti při kostele sv.Haštala na Starém Městě pražském) byl český novinář, překladatel a politik, aktivní účastník revolučních událostí roku 1848.
Nový!!: Slovanská lípa a Vincenc Vávra Haštalský · Vidět víc »
11. březen
11.
Nový!!: Slovanská lípa a 11. březen · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Slovanská lípa a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Slovanská lípa a 1849 · Vidět víc »
26. červen
26.
Nový!!: Slovanská lípa a 26. červen · Vidět víc »
30. duben
30.
Nový!!: Slovanská lípa a 30. duben · Vidět víc »
