Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Slunce

Index Slunce

Astronomický symbol Slunce Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V.

234 vztahy: Absolutní hvězdná velikost, Afélium, Anaxagorás, Apollo Telescope Mount, Archimédova spirála, Aristarchos ze Samu, Aristotelés, Úniková rychlost, Astrologie, Astronomia nova, Astronomická jednotka, Astronomie, Atmosféra, Azimut, Šíření tepla prouděním, Železo, Červený obr, Červený trpaslík, Řecko, Barevné spektrum, Barva, Bílý trpaslík, Bůh, Buňka, Chlor, Christoph Scheiner, Chromosféra, Dalekohled, David Fabricius, Deklinace, Diferenciální rotace, Doba oběhu, Družice, Dusík, Ekliptika, Ekliptikální souřadnice, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Elipsa, Energie, Evropa, Foton, Fotosféra, Fotosyntéza, Francie, G, Galaktické jádro, Galaktický epicykl, Galaxie, Galaxie Mléčná dráha, ..., Galileo Galilei, Gallium, Genesis (sonda), Giovanni Domenico Cassini, Granulace (astronomie), Gravitace, Hans Bethe, Hélios, Heliocentrismus, Helios 1, Heliosféra, Helium, Hlavní posloupnost, Hořčík, Hrnec, Hustota, Hvězda, Hvězdná velikost, Hvězdný čas, Hvězdokupa, Infračervené záření, Intenzita záření, Jaderná reakce, Johannes Kepler, John Flamsteed, Joseph von Fraunhofer, Juliánský rok, Jupiter (planeta), Kůže, Křemík, Kelvin, Keplerovy zákony, Kilogram, Kilometr, Kilometr čtvereční, Kinetická energie, Klínové písmo, Kometa, Koróna, Koronální díra, Koronograf, Kosmická rychlost, Kosmický prach, Kosmonaut, Kružnice, Kyslík, Lom vlnění, Magnetická bouře, Magnetické pole, Měsíc, Mega, Merkur (planeta), Metalicita, Meteorit, Meteoroid, Metr krychlový, Mikuláš Koperník, Mlhovina, Moment hybnosti, Mutace, Mystika, NASA, Náboženství, Německo, Nebeský rovník, Neon, Neutrino, Neutrinový detektor, Neutron, Newtonův gravitační zákon, Nov, Objem, Obzor, Odstředivá síla, Optický filtr, Optický klam, Otáčení, Padák, Perihélium, Perioda (fyzika), Pioneer 5, Pioneer 6, Pioneer 7, Pioneer 8, Pioneer 9, Planeta, Planetární mlhovina, Planetka, Plazma, Počasí, Podnebí, Povrch, Průměr (geometrie), Proměnná hvězda, Protohvězda, Proton, Proton-protonový cyklus, Protoplanetární disk, Protuberance, Proxima Centauri, Rayleighův rozptyl, Ráno, Re (bůh), Rektascenze, Rentgenové záření, Roční období, Rok, Rostliny, Rotace, Rovník, Rovnodennost, Rychlost světla, Síra, Sítnice, Sekunda, Slapové jevy, Slepota, Slovensko, Sluneční čas, Sluneční erupce, Sluneční konstanta, Sluneční skvrna, Sluneční soustava, Sluneční vítr, Slunovrat, SOHO, Solar Maximum Mission, Soumrak, Spektrální čára, Spektrální klasifikace, Spektroskop, Spektroskopie, Starověké Řecko, Starověký Řím, STEREO (sondy), STS-41-C, Svět, Světelný rok, Světlo, Synodická perioda, Teorie, Teplo, Teplota, Termonukleární fúze, Tesla, Trpasličí planeta, Uhlík, Ultrafialové záření, Ulysses (sonda), Unicode, Východ, Výron koronální hmoty, Venuše (planeta), Vitamín D, Vlnová délka, Voda, Vodík, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Watt, Zatmění Slunce, Záření gama, Zářivý výkon, Západ, Země, Zploštění, Zrak, Zrychlení, Zvěrokruh, 1507, 1543, 1609, 1625, 1672, 1814, 19. století, 1938, 1959, 1968, 1980, 1984, 1989, 1999, 20. století, 2002. Rozbalte index (184 více) »

Absolutní hvězdná velikost

Absolutní hvězdná velikost (absolutní jasnost, absolutní magnituda) je veličina určující hvězdnou velikost vztaženou na standardní pozorovací podmínky.

Nový!!: Slunce a Absolutní hvězdná velikost · Vidět víc »

Afélium

Afélium Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse.

Nový!!: Slunce a Afélium · Vidět víc »

Anaxagorás

Anaxagorás (řecky Ἀναξαγόρας, žil asi 500 př. n. l. Klazomenai – 428 př. n. l. Lampsakos) byl řecký předsokratovský filozof, který patřil k tzv.

Nový!!: Slunce a Anaxagorás · Vidět víc »

Apollo Telescope Mount

Teleskop ATM během mise Skylab 4 Apollo Telescope Mount byla sluneční observatoř připojená k první americké vesmírné stanici Skylab.

Nový!!: Slunce a Apollo Telescope Mount · Vidět víc »

Archimédova spirála

Archimédova spirála Archimédova spirála je rovinná křivka (spirála), jejíž poloměr roste lineárně s velikostí úhlu.

Nový!!: Slunce a Archimédova spirála · Vidět víc »

Aristarchos ze Samu

Aristarchos ze Samu Aristarchos ze Samu (asi 310 – 230 př. n. l.) byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru.

Nový!!: Slunce a Aristarchos ze Samu · Vidět víc »

Aristotelés

Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.

Nový!!: Slunce a Aristotelés · Vidět víc »

Úniková rychlost

Úniková rychlost, (u Země při povrchu mluvíme o 2. kosmické rychlosti) je rychlost, kterou se pohybuje po parabolické dráze kolem centrálního tělesa v dané výši těleso zanedbatelně malé hmotnosti.

Nový!!: Slunce a Úniková rychlost · Vidět víc »

Astrologie

Ručně kolorovaná verze Flammarionské dřevořezby od neznámého autora (1888). Astrologie, řecky αστρολογία z άστρον (astron) – hvězda a λόγος (logos) – slovo, česky též hvězdopravectví, je tradiční hermetický obor.

Nový!!: Slunce a Astrologie · Vidět víc »

Astronomia nova

Astronomia nova je astronomický spis Johanesse Keplera vydaný roku 1609.

Nový!!: Slunce a Astronomia nova · Vidět víc »

Astronomická jednotka

Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.

Nový!!: Slunce a Astronomická jednotka · Vidět víc »

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

Nový!!: Slunce a Astronomie · Vidět víc »

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Nový!!: Slunce a Atmosféra · Vidět víc »

Azimut

Azimut je úhel mezi severem (Nord) a zvoleným směrem (Point) Azimut (z arabského السمت (as-samat), znamenající “směr”) je úhel, který ve vodorovné rovině svírá určitý směr se severním nebo jižním směrem.

Nový!!: Slunce a Azimut · Vidět víc »

Šíření tepla prouděním

zemském plášti. Barvy blízké červené představují teplé oblasti kdežto modré chladné oblasti. Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě.

Nový!!: Slunce a Šíření tepla prouděním · Vidět víc »

Železo

Železo (chemická značka Fe) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru.

Nový!!: Slunce a Železo · Vidět víc »

Červený obr

Červený obr (též rudý obr) je dosti zářivá hvězda, která se nachází v pozdní fázi svého hvězdného vývoje – ve svém jádru již přeměnila většinu vodíku na helium.

Nový!!: Slunce a Červený obr · Vidět víc »

Červený trpaslík

Umělecké ztvárnění hvězdy GJ1214 s nově objevenou exoplanetou Červený trpaslík je malá a relativně chladná hvězda, na Hertzsprungově-Russellově diagramu se nachází na hlavní posloupnosti pozdního spektrálního typu K případně M. Tato definice pokrývá obrovské množství hvězd o průměru a hmotnosti menší než třetina sluneční (s dolní mezí 0,08 slunečních hmotností, za kterou jsou již hnědí trpaslíci).

Nový!!: Slunce a Červený trpaslík · Vidět víc »

Řecko

Řecko (nebo Ελλάς), oficiálně Řecká republika (Ελληνική Δημοκρατία), je stát ležící v jižní Evropě – na jihu Balkánského poloostrova.

Nový!!: Slunce a Řecko · Vidět víc »

Barevné spektrum

Barevné spektrum je lidským okem viditelná část elektromagnetického spektra o vlnových délkách 380 až 750 nm (odpovídá frekvenci 790 – 400 THz).

Nový!!: Slunce a Barevné spektrum · Vidět víc »

Barva

Barva je vlastnost světla resp.

Nový!!: Slunce a Barva · Vidět víc »

Bílý trpaslík

Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.

Nový!!: Slunce a Bílý trpaslík · Vidět víc »

Bůh

Michelangela Bůh nebo božstvo je v monoteistickém pojetí pojem, pod kterým je myšlena mocná, nadlidská a většinou nesmrtelná bytost.

Nový!!: Slunce a Bůh · Vidět víc »

Buňka

294x294px 428x428px Buňka (lat. cellula) je základní, stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy.

Nový!!: Slunce a Buňka · Vidět víc »

Chlor

Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.

Nový!!: Slunce a Chlor · Vidět víc »

Christoph Scheiner

Christoph Scheiner SJ (25. července 1573 nebo 1575 v Markt Waldu poblíž Mindelheimu ve Švábsku – 18. července 1650 v Nyse ve Slezsku) byl německý jezuitský kněz, fyzik, optik, astronom a mechanik.

Nový!!: Slunce a Christoph Scheiner · Vidět víc »

Chromosféra

Chromosféra na francouzském snímku z roku 1999. Chromosféra je tenká vrstva sluneční atmosféry hned za fotosférou.

Nový!!: Slunce a Chromosféra · Vidět víc »

Dalekohled

Zrcadlový dalekohled hvězdárny v Ondřejově Optický dalekohled či teleskop je přístroj k optickému přiblížení pomocí dvou soustav čoček nebo zrcadel: objektivu a okuláru, jímž se obraz pozoruje.

Nový!!: Slunce a Dalekohled · Vidět víc »

David Fabricius

David Fabricius (9. března 1564 Esens – 7. května 1617 Osteel), byl německý pastor, který se zasloužil o dva důležité astronomické objevy na přelomu 16.

Nový!!: Slunce a David Fabricius · Vidět víc »

Deklinace

Deklinace (bývá značena řeckým písmenem δ) je v systému rovníkových souřadnic souřadnice, která udává úhlovou vzdálenost od světového rovníku.

Nový!!: Slunce a Deklinace · Vidět víc »

Diferenciální rotace

Diferenciální rotace je pozorována, když se různé části rotujícího tělesa pohybují různou úhlovou rychlostí.

Nový!!: Slunce a Diferenciální rotace · Vidět víc »

Doba oběhu

Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.

Nový!!: Slunce a Doba oběhu · Vidět víc »

Družice

Družice, též satelit, je označení pro objekt pohybující se po oběžné dráze kolem jiného hmotnějšího kosmického tělesa (např. Měsíc okolo Země).

Nový!!: Slunce a Družice · Vidět víc »

Dusík

Dusík, chemická značka N (lat. Nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.

Nový!!: Slunce a Dusík · Vidět víc »

Ekliptika

Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.

Nový!!: Slunce a Ekliptika · Vidět víc »

Ekliptikální souřadnice

Ekliptikální soustava souřadnic je jedna ze sférických soustav souřadnic používaných v astronomii k určení polohy nebeského tělesa.

Nový!!: Slunce a Ekliptikální souřadnice · Vidět víc »

Elektromagnetické spektrum

Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek.

Nový!!: Slunce a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Nový!!: Slunce a Elektromagnetické záření · Vidět víc »

Elipsa

Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.

Nový!!: Slunce a Elipsa · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Nový!!: Slunce a Energie · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je území brané buďto jako jeden ze šesti světadílů v jejich tradičních pojetích, nebo jako západní část Eurasie.

Nový!!: Slunce a Evropa · Vidět víc »

Foton

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.

Nový!!: Slunce a Foton · Vidět víc »

Fotosféra

Fotosféra Slunce Fotosféra je oblast hvězdy, ve které optická hloubka nabývá hodnoty 1.

Nový!!: Slunce a Fotosféra · Vidět víc »

Fotosyntéza

Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Nový!!: Slunce a Fotosyntéza · Vidět víc »

Francie

Francie (francouzsky La France, výslovnost /fʀɑ̃s/), oficiální název Francouzská republika (francouzsky République française, výslovnost /ʀepyblik fʀɑ̃sɛz/) je demokratický stát, jehož většina území (někdy označovaná jako Metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě.

Nový!!: Slunce a Francie · Vidět víc »

G

G je sedmé písmeno latinské abecedy.

Nový!!: Slunce a G · Vidět víc »

Galaktické jádro

Poloha jádra naší galaxie v souhvězdí Střelce horizontu černé díry, ke kterým došlo v průběhu posledních 10 000 let. Na snímku bylo nalezeno více než 2000 dalších rentgenových zdrojů. Galaktické jádro je označení centra rotace naší Galaxie, které leží ve směru souhvězdí Střelce, kde Mléčná dráha ve viditelném světle září nejjasněji a obsahuje nejvíce hvězd.

Nový!!: Slunce a Galaktické jádro · Vidět víc »

Galaktický epicykl

Schéma oběhu Slunce kolem středu Galaxie Galaktický epicykl je zjednodušený matematický model, který popisuje pohyb těles v komplikovaném gravitačním poli galaxií.

Nový!!: Slunce a Galaktický epicykl · Vidět víc »

Galaxie

Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.

Nový!!: Slunce a Galaxie · Vidět víc »

Galaxie Mléčná dráha

Naše galaxie Mléčná dráha či Galaxie je galaxie, v níž se nachází Slunce spolu se sluneční soustavou.

Nový!!: Slunce a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »

Galileo Galilei

Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.

Nový!!: Slunce a Galileo Galilei · Vidět víc »

Gallium

Gallium (chemická značka Ga) (lat. Gallium), je velmi lehce tavitelný kov bílé barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný.

Nový!!: Slunce a Gallium · Vidět víc »

Genesis (sonda)

Genesis byla americká kosmická sonda programu Discovery z roku 2001, určená k výzkumu Slunce, resp.

Nový!!: Slunce a Genesis (sonda) · Vidět víc »

Giovanni Domenico Cassini

Giovanni Domenico Cassini (8. června 1625 – 14. září 1712) byl italsko-francouzský astronom a inženýr.

Nový!!: Slunce a Giovanni Domenico Cassini · Vidět víc »

Granulace (astronomie)

Granulace na povrchu Slunce. Granulace je označení jevů, k nimž dochází ve fotosféře Slunce (a obecně hvězd).

Nový!!: Slunce a Granulace (astronomie) · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace, gravitační interakce je univerzální silové působení mezi všemi formami hmoty a právě tím se odlišuje od všech ostatních interakcí.

Nový!!: Slunce a Gravitace · Vidět víc »

Hans Bethe

Hans Albrecht Bethe (2. července 1906, Štrasburk, Německo (dnešní Francie) – 6. března 2005, Ithaca (New York), USA) byl jedním z nejvýznamnějších fyziků 20. století.

Nový!!: Slunce a Hans Bethe · Vidět víc »

Hélios

Hélios Hélios (řecky Ἥλιος, latinsky Sol), syn Titána Hyperíona a jeho manželky a sestry Theie byl bůh a zosobnění slunce.

Nový!!: Slunce a Hélios · Vidět víc »

Heliocentrismus

Sluneční soustava V astronomii je heliocentrismus modelem, stavícím Slunce do středu sluneční soustavy a celého vesmíru.

Nový!!: Slunce a Heliocentrismus · Vidět víc »

Helios 1

Helios 1 byla sonda vyrobená v NSR, vypuštěná v roce 1974 americkou raketou, určená k průzkumu meziplanetárního prostoru poblíž Slunce.

Nový!!: Slunce a Helios 1 · Vidět víc »

Heliosféra

Diagram vlastností heliosféry Dráha Voyageru 1 a 2 v heliosféře a heliopauze. Heliosféra je obal částic obklopující Slunce.

Nový!!: Slunce a Heliosféra · Vidět víc »

Helium

Helium, chemická značka He, (lat. Helium) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny a tvořící druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.

Nový!!: Slunce a Helium · Vidět víc »

Hlavní posloupnost

Hertzsprungův-Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprung-Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.

Nový!!: Slunce a Hlavní posloupnost · Vidět víc »

Hořčík

Hořčík (chemická značka Mg, Magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.

Nový!!: Slunce a Hořčík · Vidět víc »

Hrnec

Hrnce Hrnec či hrnek je nejčastěji plechová nádoba obvykle válcovitého (nebo mírně kuželovitého či baňatého) tvaru s uchy sloužícími k přenášení.

Nový!!: Slunce a Hrnec · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Nový!!: Slunce a Hustota · Vidět víc »

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Nový!!: Slunce a Hvězda · Vidět víc »

Hvězdná velikost

Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.

Nový!!: Slunce a Hvězdná velikost · Vidět víc »

Hvězdný čas

Hvězdný čas, také siderický čas, se užívá v astronomii k popisu zdánlivého pohybu hvězd po obloze, který je způsoben otáčením Země kolem její osy.

Nový!!: Slunce a Hvězdný čas · Vidět víc »

Hvězdokupa

Hvězdokupa je seskupení hvězd, které pohromadě udržuje gravitace.

Nový!!: Slunce a Hvězdokupa · Vidět víc »

Infračervené záření

teplotní škálou („tepelné záření“). Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.

Nový!!: Slunce a Infračervené záření · Vidět víc »

Intenzita záření

Intenzita záření neboli (plošná) hustota zářivého toku je radiometrická veličina definovaná jako měrná veličina zářivého toku na jednotku plochy.

Nový!!: Slunce a Intenzita záření · Vidět víc »

Jaderná reakce

Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).

Nový!!: Slunce a Jaderná reakce · Vidět víc »

Johannes Kepler

Ilustrace z Keplerovy knihy ''De Stella Nova in Pede Serpentarii'' (1604) Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.

Nový!!: Slunce a Johannes Kepler · Vidět víc »

John Flamsteed

John Flamsteed (19. srpna 1646 v Derbyshire - 31. prosince 1719 v Greenwich, Londýn) byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwich.

Nový!!: Slunce a John Flamsteed · Vidět víc »

Joseph von Fraunhofer

Joseph von Fraunhofer (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov) byl německý optik, fyzik a astronom.

Nový!!: Slunce a Joseph von Fraunhofer · Vidět víc »

Juliánský rok

Juliánský rok (symbol: a) je jednotka času užívaná v astronomii.

Nový!!: Slunce a Juliánský rok · Vidět víc »

Jupiter (planeta)

Bez popisu.

Nový!!: Slunce a Jupiter (planeta) · Vidět víc »

Kůže

Detail lidské kůže Kůže (lat. cutis, gr. derma), nebo u některých zvířat kožich, kožešina je orgán pokrývající těla obratlovců.

Nový!!: Slunce a Kůže · Vidět víc »

Křemík

Křemík (lat. Silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.

Nový!!: Slunce a Křemík · Vidět víc »

Kelvin

Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu nebo intervalu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia – na rozdíl od něj se užívá i v jednotkách odvozených, jako W/(m·K).

Nový!!: Slunce a Kelvin · Vidět víc »

Keplerovy zákony

Keplerovy zákony jsou tři fyzikální zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.

Nový!!: Slunce a Keplerovy zákony · Vidět víc »

Kilogram

Přibližná podoba mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.

Nový!!: Slunce a Kilogram · Vidět víc »

Kilometr

Kilometr (označení km) je jednotka délky v metrické soustavě, která se rovná tisíci metrů.

Nový!!: Slunce a Kilometr · Vidět víc »

Kilometr čtvereční

Kilometr čtvereční Kilometr čtvereční (též kilometr čtverečný, značka km², v cizině někdy qkm) je jednotka pro plošný obsah.

Nový!!: Slunce a Kilometr čtvereční · Vidět víc »

Kinetická energie

energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.

Nový!!: Slunce a Kinetická energie · Vidět víc »

Klínové písmo

Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.

Nový!!: Slunce a Klínové písmo · Vidět víc »

Kometa

Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa, zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.

Nový!!: Slunce a Kometa · Vidět víc »

Koróna

Slunce s pozorovatelnou koronou při zatmění 11. 8. 1999 Koróna (sluneční koróna) je jasně zářící okolí Slunce (svítí zhruba stejně jako měsíční úplněk).

Nový!!: Slunce a Koróna · Vidět víc »

Koronální díra

Koronální díra je oblast sluneční korony s výjimečně nízkou hustotou a teplotou.

Nový!!: Slunce a Koronální díra · Vidět víc »

Koronograf

Koronograf je dalekohled, umožňující pozorovat sluneční korónu a protuberance.

Nový!!: Slunce a Koronograf · Vidět víc »

Kosmická rychlost

11 Kosmická rychlost je rychlost, potřebná k překonání gravitačního působení kosmického tělesa.

Nový!!: Slunce a Kosmická rychlost · Vidět víc »

Kosmický prach

Zrnka kosmického prachu Kosmický prach či meziplanetární prach je označení pro meziplanetární hmotu o velikosti menší než je 1 milimetr, která se volně nachází v okolním vesmíru.

Nový!!: Slunce a Kosmický prach · Vidět víc »

Kosmonaut

Americký astronaut ve volném prostoru (1984) Kosmonaut nebo též astronaut či tchajkonaut je člověk, který uskutečnil kosmický let nebo absolvoval přípravu na let.

Nový!!: Slunce a Kosmonaut · Vidět víc »

Kružnice

Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.

Nový!!: Slunce a Kružnice · Vidět víc »

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, Oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Nový!!: Slunce a Kyslík · Vidět víc »

Lom vlnění

Lom světla znázorněný vlnami v nádrži vlnostroje Lom světla ve vodě. Tmavý obdélník ukazuje skutečnou polohu tyče. Světlý obdélník ukazuje její zdánlivou polohu ve vodě. Bod X vypadá, jako by byl blíže ke hladině v místě Y. Pokud se vlnění dostane k rozhraní dvou prostředí, ve kterých má vlnění různou fázovou rychlost, může dojít při průchodu vlnění tímto rozhraním ke změně směru šíření vlnění.

Nový!!: Slunce a Lom vlnění · Vidět víc »

Magnetická bouře

Magnetická bouře, resp.

Nový!!: Slunce a Magnetická bouře · Vidět víc »

Magnetické pole

Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj (tedy elektrický proud).

Nový!!: Slunce a Magnetické pole · Vidět víc »

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.

Nový!!: Slunce a Měsíc · Vidět víc »

Mega

Mega (symbol M) je předpona soustavy SI a znamená mocninu 106, tj.

Nový!!: Slunce a Mega · Vidět víc »

Merkur (planeta)

Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze o 40 % větší velikosti než pozemský Měsíc a je tak menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.

Nový!!: Slunce a Merkur (planeta) · Vidět víc »

Metalicita

Metalicita v astronomii vyjadřuje, jaký je v dané hvězdě nebo jiném systému obsah těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia.

Nový!!: Slunce a Metalicita · Vidět víc »

Meteorit

Meteorit (siderit) Meteorit je menší kosmické těleso (původně meteoroid), které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země (popřípadě jiné planety).

Nový!!: Slunce a Meteorit · Vidět víc »

Meteoroid

Meteoroidy jsou tělesa sluneční soustavy o velikosti milimetrů až několik desítek metrů, která se pohybují mezi planetami.

Nový!!: Slunce a Meteoroid · Vidět víc »

Metr krychlový

Betonová krychle o hraně 1 metr Metr krychlový (také metr kubický, hovorově často kubík) je jednotka objemu, značená m³, patřící do soustavy SI jako odvozená jednotka.

Nový!!: Slunce a Metr krychlový · Vidět víc »

Mikuláš Koperník

Mikuláš Koperník (polsky Mikołaj Kopernik) (19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl polský astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie.

Nový!!: Slunce a Mikuláš Koperník · Vidět víc »

Mlhovina

galaxie M33, 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd. Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů.

Nový!!: Slunce a Mlhovina · Vidět víc »

Moment hybnosti

Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje rotační pohyb tělesa.

Nový!!: Slunce a Moment hybnosti · Vidět víc »

Mutace

Mutace je dědičná změna genotypu.

Nový!!: Slunce a Mutace · Vidět víc »

Mystika

sv. Kateřiny Sienské (Barna da Siena, asi 1340) Mystika (řec.) je souhrnné označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat.

Nový!!: Slunce a Mystika · Vidět víc »

NASA

82 a 1992–dosud pečeť NASA Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, zkráceně NASA je americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví.

Nový!!: Slunce a NASA · Vidět víc »

Náboženství

Různé náboženské symboly Svátek v Reggio Calabria Anglikánské procesí ve Walsinghamu Hinduistický svátek tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.

Nový!!: Slunce a Náboženství · Vidět víc »

Německo

Německo (oficiální název Spolková republika Německo, zkratka SRN;: Bundesrepublik Deutschland, neoficiální německá zkratka BRD) je středoevropský stát, rozdělený na 16 spolkových zemí.

Nový!!: Slunce a Německo · Vidět víc »

Nebeský rovník

ekliptiky skloněný o ~23.5° Nebeský rovník anebo světový rovník je kružnice na nebeské sféře, která je průmětem zemského rovníku.

Nový!!: Slunce a Nebeský rovník · Vidět víc »

Neon

Neon (latinsky Neonum) chemická značka Ne je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Nový!!: Slunce a Neon · Vidět víc »

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.

Nový!!: Slunce a Neutrino · Vidět víc »

Neutrinový detektor

První pozorování neutrina v bublinkové komoře, 13. listopadu 1970. Neutrino se srazilo s protonem v jádru vodíku. Srážka nastala v pravé části snímku v místě, odkud vychází tři stopy částic. Neutrinový detektor je zařízení umožňující zachycení neutrina a jeho detekci.

Nový!!: Slunce a Neutrinový detektor · Vidět víc »

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Nový!!: Slunce a Neutron · Vidět víc »

Newtonův gravitační zákon

Newtonův gravitační zákon graficky Na základě analýzy pohybu Měsíce kolem Země, planet kolem Slunce a na základě znalosti Keplerových zákonů formuloval Newton tzv.

Nový!!: Slunce a Newtonův gravitační zákon · Vidět víc »

Nov

Měsíc v novu Nov čili novoluní je fáze Měsíce, kdy není přivrácená část jeho povrchu k Zemi osvětlena Sluncem. Jinými slovy je to fáze, kdy je Měsíc přikloněn k Zemi pouze neosvětlenou stranou. Částečné nebo úplné zatmění Slunce nastává, jen když je Měsíc v této fázi.

Nový!!: Slunce a Nov · Vidět víc »

Objem

Objem je veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.

Nový!!: Slunce a Objem · Vidět víc »

Obzor

Viditelný obzor při východu Slunce v Zwickau (Sasko) Obzor (též horizont, z řec. ὁρίζων, obzor, od ὁρίζειν, ohraničovat) je optická hraniční čára mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou.

Nový!!: Slunce a Obzor · Vidět víc »

Odstředivá síla

Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.

Nový!!: Slunce a Odstředivá síla · Vidět víc »

Optický filtr

Filtr je optický prvek, který se vkládá do cesty světlu v optické soustavě proto, aby změnil jeho vlastnosti, ale obvykle ne výrazně směr jeho šíření.

Nový!!: Slunce a Optický filtr · Vidět víc »

Optický klam

Optický klam, jinak nazývaný také optická iluze, je nesprávné nebo matoucí vnímání reality.

Nový!!: Slunce a Optický klam · Vidět víc »

Otáčení

Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.

Nový!!: Slunce a Otáčení · Vidět víc »

Padák

Leonarda da Vinciho - model Padák je zařízení z jemné, lehké a pevné látky určené ke zpomalení objektu při jeho pohybu v atmosféře prostřednictvím odporu vzduchu.

Nový!!: Slunce a Padák · Vidět víc »

Perihélium

Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.

Nový!!: Slunce a Perihélium · Vidět víc »

Perioda (fyzika)

Perioda označuje ve fyzice fyzikální veličinu, která udává dobu trvání jednoho opakování periodického děje.

Nový!!: Slunce a Perioda (fyzika) · Vidět víc »

Pioneer 5

Pioneer 5 byla bezpilotní sonda z roku 1960 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.

Nový!!: Slunce a Pioneer 5 · Vidět víc »

Pioneer 6

Pioneer 6 byla bezpilotní sonda z roku 1965 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.

Nový!!: Slunce a Pioneer 6 · Vidět víc »

Pioneer 7

Pioneer 7 byla bezpilotní sonda z roku 1966 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.

Nový!!: Slunce a Pioneer 7 · Vidět víc »

Pioneer 8

Pioneer 8 byla bezpilotní sonda z roku 1967 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.

Nový!!: Slunce a Pioneer 8 · Vidět víc »

Pioneer 9

Pioneer 9, bezpilotní sonda z roku 1968 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.

Nový!!: Slunce a Pioneer 9 · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice ve sluneční soustavě je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji její gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické rovnováze), je dominantní v zóně své oběžné dráhy (tj. vyčistila svou gravitací okolí vlastní oběžné dráhy od jiných těles) a není družicí (měsícem) jiného tělesa.

Nový!!: Slunce a Planeta · Vidět víc »

Planetární mlhovina

Kočičí oko Planetární mlhovina je astronomický objekt skládající se z přibližně kulové zářící obálky plynů tvořený jistými typy hvězd na konci jejich života.

Nový!!: Slunce a Planetární mlhovina · Vidět víc »

Planetka

Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.

Nový!!: Slunce a Planetka · Vidět víc »

Plazma

Slunci Plazmastřední rod; 2.

Nový!!: Slunce a Plazma · Vidět víc »

Počasí

kupovitou oblačností Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě.

Nový!!: Slunce a Počasí · Vidět víc »

Podnebí

Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem.

Nový!!: Slunce a Podnebí · Vidět víc »

Povrch

Povrch má více významů.

Nový!!: Slunce a Povrch · Vidět víc »

Průměr (geometrie)

Atributy kružnice s vyznačeným průměrem Průměr kružnice je úsečka, která prochází středem kružnice a jejíž oba krajní body leží na této kružnici.

Nový!!: Slunce a Průměr (geometrie) · Vidět víc »

Proměnná hvězda

Proměnná hvězda je hvězda, jejíž hvězdná velikost (zdánlivá jasnost), popř.

Nový!!: Slunce a Proměnná hvězda · Vidět víc »

Protohvězda

temnou mlhovinu, která zárodek hvězdy zpravidla obklopuje Protohvězda, prahvězda nebo globule je vývojové stadium hvězdy poté, co se mateřská mlhovina z vodíku, hélia a prachu začne smršťovat, ale předtím než se výsledná hvězda ocitne na hlavní posloupnosti Hertzsprungova-Russellova diagramu.

Nový!!: Slunce a Protohvězda · Vidět víc »

Proton

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.

Nový!!: Slunce a Proton · Vidět víc »

Proton-protonový cyklus

Proton-protonový cyklus (proton-protonová reakce, p-p cyklus, p-p reakce, pp reakce, p-p řetězec apod.) je cyklus jaderných reakcí, při kterých se v konečném důsledku přemění jádra vodíku 1H na jádra hélia 4He.

Nový!!: Slunce a Proton-protonový cyklus · Vidět víc »

Protoplanetární disk

ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.

Nový!!: Slunce a Protoplanetární disk · Vidět víc »

Protuberance

Protuberance pozorovaná sondou STEREO v září 2008 Protuberance je velký jasný oblak chladného plazmatu vybíhající z povrchu Slunce a často mající podobu smyček.

Nový!!: Slunce a Protuberance · Vidět víc »

Proxima Centauri

Proxima Centauri (též alfa Centauri C a V 645 Centauri) je hvězda nacházející se ve vzdálenosti 4,22 světelných let (tj. přibližně 1,3 parseku nebo 3,99×1013 kilometrů) od Země.

Nový!!: Slunce a Proxima Centauri · Vidět víc »

Rayleighův rozptyl

Načervenalé sluneční světlo těsně nad obzorem a modrá barva nebe jsou důsledkem Rayleighova rozptylu. Rayleighův rozptyl je rozptyl světla na molekulách plynu případně na jiných částicích podstatně menších než vlnová délka světla.

Nový!!: Slunce a Rayleighův rozptyl · Vidět víc »

Ráno

Ráno Ráno (též jitro) je část dne, obecněji chápaná jako období po procitnutí jedince, během něhož se pronáší pozdrav Dobré ráno.

Nový!!: Slunce a Ráno · Vidět víc »

Re (bůh)

Bůh Re Re (v překladu prostě Slunce, v jiných jazycích obvykle přepisováno jako Ra) je nejvyšším ze staroegyptských bohů.

Nový!!: Slunce a Re (bůh) · Vidět víc »

Rektascenze

Rektascenze je souřadnice, která udává úhel mezi rovinou deklinační kružnice hvězdy a rovinou deklinační kružnice procházející jarním bodem.

Nový!!: Slunce a Rektascenze · Vidět víc »

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Nový!!: Slunce a Rentgenové záření · Vidět víc »

Roční období

Jaro Léto Podzim Zima Roční období je jedna z hlavních částí roku.

Nový!!: Slunce a Roční období · Vidět víc »

Rok

Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.

Nový!!: Slunce a Rok · Vidět víc »

Rostliny

Rostliny (Plantae, též nově Archaeplastida či Primoplantae) je říše eukaryotických a převážně fotosyntetických organismů.

Nový!!: Slunce a Rostliny · Vidět víc »

Rotace

Rotace znamená především otočení (pootočení) nebo otáčení.

Nový!!: Slunce a Rotace · Vidět víc »

Rovník

Rovník je pomyslná čára vedoucí po povrchu kulového rotujícího tělesa, například planety, měsíce nebo hvězdy, přesně na půli cesty mezi jeho geografickými póly.

Nový!!: Slunce a Rovník · Vidět víc »

Rovnodennost

Oslunění Země o rovnodennosti Rovnodennosti a slunovraty (zemská osa je zde zobrazena svisle; ''Solstice'' – slunovrat; ''Equinox'' – rovnodennost; ''Sun'' – zdánlivá poloha Slunce) Rovnodennost (lat. aequinoctium) je v astronomii okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose.

Nový!!: Slunce a Rovnodennost · Vidět víc »

Rychlost světla

Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též "světelná rychlost" bez nutnosti uvádět ještě "ve vakuu") je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.

Nový!!: Slunce a Rychlost světla · Vidět víc »

Síra

Síra (chemická značka S, Sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.

Nový!!: Slunce a Síra · Vidět víc »

Sítnice

Sítnice (lat. retina) je vnitřní tenká vrstva oka obratlovců.

Nový!!: Slunce a Sítnice · Vidět víc »

Sekunda

Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.

Nový!!: Slunce a Sekunda · Vidět víc »

Slapové jevy

Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.

Nový!!: Slunce a Slapové jevy · Vidět víc »

Slepota

Úplná slepota je trvalá a úplná ztráta zraku, kdy nemocný nemůže vůbec vnímat světlo.

Nový!!: Slunce a Slepota · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, oficiálním názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Nový!!: Slunce a Slovensko · Vidět víc »

Sluneční čas

Sluneční čas je čas určovaný otáčením Země (či jiného tělesa ve sluneční soustavě, které se pohybuje po heliocentrické dráze) vzhledem ke Slunci.

Nový!!: Slunce a Sluneční čas · Vidět víc »

Sluneční erupce

výronem hmoty, která se odehrála 31. srpna 2012. Sluneční erupce je prudký výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelné miliardě megatun TNT, běžně se pohybující okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0,1% rychlosti světla) a třeba i vyšší.

Nový!!: Slunce a Sluneční erupce · Vidět víc »

Sluneční konstanta

Sluneční konstanta (taky solární konstanta či zřejmě správnější solární irradiace nebo sluneční irradiace) je tok sluneční energie procházející plochou 1 m², kolmou na směr paprsků, za 1 s ve střední vzdálenosti Země od Slunce měřený mimo zemskou atmosféru.

Nový!!: Slunce a Sluneční konstanta · Vidět víc »

Sluneční skvrna

Sluneční skvrny Sluneční skvrna je oblast na povrchu Slunce (ve fotosféře), které magnetické pole zabraňuje v proudění, a tak se vytvářejí oblasti s menší povrchovou teplotou než má okolí.

Nový!!: Slunce a Sluneční skvrna · Vidět víc »

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým s, tedy sluneční soustava, ovšem Česká astronomická společnost doporučuje psaní s velkým S, tedy Sluneční soustava) je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Nový!!: Slunce a Sluneční soustava · Vidět víc »

Sluneční vítr

Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.

Nový!!: Slunce a Sluneční vítr · Vidět víc »

Slunovrat

Období slunovratu Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního) deklinaci.

Nový!!: Slunce a Slunovrat · Vidět víc »

SOHO

Solar and Heliospheric Observatory (sluneční a heliosférická observatoř neboli SOHO) je kosmická sonda vypuštěná 2.

Nový!!: Slunce a SOHO · Vidět víc »

Solar Maximum Mission

Solar Maximum Mission či SMM (též SolarMax) byla americká vědecká družice vypuštěná do vesmíru v roce 1980, jejíž hlavním úkolem byl výzkum Slunce během maxima sluneční činnosti.

Nový!!: Slunce a Solar Maximum Mission · Vidět víc »

Soumrak

Schéma ranního a večerního soumraku Pražský hrad za soumraku Soumrak je přechod mezi dnem a nocí; doba po západu nebo před východem Slunce.

Nový!!: Slunce a Soumrak · Vidět víc »

Spektrální čára

Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnaní s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.

Nový!!: Slunce a Spektrální čára · Vidět víc »

Spektrální klasifikace

Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.

Nový!!: Slunce a Spektrální klasifikace · Vidět víc »

Spektroskop

Stavba spektroskopu Spektroskop je přístroj pro rozkládání viditelného spektra na jednotlivé složky a jejich vizuální pozorování.

Nový!!: Slunce a Spektroskop · Vidět víc »

Spektroskopie

optického hranolu. Spektroskopie je fyzikální obor zabývající se vznikem a vlastnostmi spekter.

Nový!!: Slunce a Spektroskopie · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Nový!!: Slunce a Starověké Řecko · Vidět víc »

Starověký Řím

Pohled na Forum Romanum dnes border.

Nový!!: Slunce a Starověký Řím · Vidět víc »

STEREO (sondy)

STEREO je dvojice kosmických observatoří sloužících k výzkumu Slunce.

Nový!!: Slunce a STEREO (sondy) · Vidět víc »

STS-41-C

STS-41-C byla pátá mise raketoplánu Challenger.

Nový!!: Slunce a STS-41-C · Vidět víc »

Svět

Obvyklá mapa světa Pojem svět označuje celek věcí, míst a událostí, které jsou nám přístupné skrze smysly, zkušenosti a rozum.

Nový!!: Slunce a Svět · Vidět víc »

Světelný rok

Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti, používaná hlavně v astronomii.

Nový!!: Slunce a Světelný rok · Vidět víc »

Světlo

Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.

Nový!!: Slunce a Světlo · Vidět víc »

Synodická perioda

Synodická perioda nebo synodická oběžná doba (synod.

Nový!!: Slunce a Synodická perioda · Vidět víc »

Teorie

Teorie je soubor tvrzení o předmětu výzkumu, která považujeme za pravdivá.

Nový!!: Slunce a Teorie · Vidět víc »

Teplo

Teplo (Q - calorique - Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.

Nový!!: Slunce a Teplo · Vidět víc »

Teplota

Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Nový!!: Slunce a Teplota · Vidět víc »

Termonukleární fúze

deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.

Nový!!: Slunce a Termonukleární fúze · Vidět víc »

Tesla

Tesla je jednotka magnetické indukce v soustavě SI, její značka je T. Jedná se o odvozenou jednotku SI; její vyjádření v základních jednotkách je T.

Nový!!: Slunce a Tesla · Vidět víc »

Trpasličí planeta

Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.

Nový!!: Slunce a Trpasličí planeta · Vidět víc »

Uhlík

Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.

Nový!!: Slunce a Uhlík · Vidět víc »

Ultrafialové záření

Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.

Nový!!: Slunce a Ultrafialové záření · Vidět víc »

Ulysses (sonda)

Ulysses byla vesmírná sonda určená pro výzkum Slunce.

Nový!!: Slunce a Ulysses (sonda) · Vidět víc »

Unicode

Logo Unicode konsorcia Unicode je technická norma pro oblast výpočetní techniky definující konzistentní kódování pro reprezentaci a zpracovávání textů použitelné pro většinu písem používaných v současnosti na Zemi.

Nový!!: Slunce a Unicode · Vidět víc »

Východ

Východ je jedna ze světových stran.

Nový!!: Slunce a Východ · Vidět víc »

Výron koronální hmoty

Výron koronální hmoty (zkráceně CME) je uvolnění velkého množství materiálu ze sluneční korony do okolního prostoru.

Nový!!: Slunce a Výron koronální hmoty · Vidět víc »

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Nový!!: Slunce a Venuše (planeta) · Vidět víc »

Vitamín D

Cholekalciferol, živočišný prekurzor kalcitriolu Ergokalciferol, rostlinný prekurzor kalcitriolu Vitamín D (jinak také antirachitický vitamín) je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory, souhrnně označované též jako kalciferoly.

Nový!!: Slunce a Vitamín D · Vidět víc »

Vlnová délka

Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.

Nový!!: Slunce a Vlnová délka · Vidět víc »

Voda

Voda, sumárním vzorcem (zároveň však racionálním) H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Nový!!: Slunce a Voda · Vidět víc »

Vodík

Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru.

Nový!!: Slunce a Vodík · Vidět víc »

Vznik a vývoj sluneční soustavy

protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.

Nový!!: Slunce a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Watt

Watt, W je hlavní jednotka výkonu v SI.

Nový!!: Slunce a Watt · Vidět víc »

Zatmění Slunce

Animace zatmění Slunce pro 21. srpna 2017 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Schéma zatmění Slunce Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.

Nový!!: Slunce a Zatmění Slunce · Vidět víc »

Záření gama

Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.

Nový!!: Slunce a Záření gama · Vidět víc »

Zářivý výkon

Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření.

Nový!!: Slunce a Zářivý výkon · Vidět víc »

Západ

Západ je jedna ze světových stran.

Nový!!: Slunce a Západ · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Slunce a Země · Vidět víc »

Zploštění

Zploštění je odchylka rotačního elipsoidu od kulového tvaru zmenšením poloměru ve směru osy rotace vzhledem k poloměru v rovině rovníku.

Nový!!: Slunce a Zploštění · Vidět víc »

Zrak

Lidské oko Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy, tvary.

Nový!!: Slunce a Zrak · Vidět víc »

Zrychlení

Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.

Nový!!: Slunce a Zrychlení · Vidět víc »

Zvěrokruh

Znamení zvěrokruhu, 16. století Anatomie muže, Přebohaté hodinky vévody z Berry, 1410 Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak, je myšlený pás ±9° (18°) na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky.

Nový!!: Slunce a Zvěrokruh · Vidět víc »

1507

Bez popisu.

Nový!!: Slunce a 1507 · Vidět víc »

1543

Bez popisu.

Nový!!: Slunce a 1543 · Vidět víc »

1609

1609 (MDCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Slunce a 1609 · Vidět víc »

1625

1625 (MDCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Slunce a 1625 · Vidět víc »

1672

1672 (MDCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Slunce a 1672 · Vidět víc »

1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Slunce a 1814 · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Slunce a 19. století · Vidět víc »

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Slunce a 1938 · Vidět víc »

1959

1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Slunce a 1959 · Vidět víc »

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Slunce a 1968 · Vidět víc »

1980

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Slunce a 1980 · Vidět víc »

1984

1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Slunce a 1984 · Vidět víc »

1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Slunce a 1989 · Vidět víc »

1999

1999 (MCMXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Slunce a 1999 · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Slunce a 20. století · Vidět víc »

2002

2002 (MMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Slunce a 2002 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

, .

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »