Rychlejší přístup než prohlížeči!
256 vztahy: Absolutní hvězdná velikost, Afélium, Analema, Anaxagorás, Apollo Telescope Mount, Argentina, Aristarchos ze Samu, Aristotelés, Úniková rychlost, Astrologie, Astronomia nova, Astronomická jednotka, Astronomie, Atmosféra, Atmosféra Země, Azimut, Železo, Červený obr, Červený trpaslík, Řecko, Barevné spektrum, Barva, Bílý trpaslík, Božstvo, Buňka, Camera obscura, Chemický prvek, Chlor, Christopher Scheiner, Chromosféra, Dalekohled, David Fabricius, Deklinace, Diferenciální rotace, Disketa, Doba oběhu, Družice, Dusík, E = mc², Ekliptika, Ekliptikální souřadnice, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Elipsa, Energie, Evropa, Fotoaparát, Foton, Fotosféra, Fotosyntéza, ..., Francie, G, Galaktické jádro, Galaktický epicykl, Galaxie, Galaxie Mléčná dráha, Galileo Galilei, Gallium, Genesis (sonda), Geomagnetická bouřka, Giovanni Domenico Cassini, Granulace (astronomie), Gravitace, Hans Bethe, Hélios, Heliocentrismus, Helios 1, Heliosféra, Helium, Heraldika, Hlavní posloupnost, Hořčík, Hrnec, Hustota, Hvězda, Hvězdná velikost, Hvězdný čas, Hvězdokupa, Infračervené záření, Intenzita záření, Jaderná reakce, Johannes Kepler, John Flamsteed, Joseph von Fraunhofer, Juliánský rok, Jupiter (planeta), Kalciferol, Karlovac, Kůže, Křemík, Kelvin, Keplerovy zákony, Kilogram, Kilometr, Kilometr čtvereční, Kinetická energie, Klínové písmo, Kometa, Koróna, Koronální díra, Koronograf, Kosmická rychlost, Kosmický prach, Kosmonaut, Kružnice, Kyslík, Lom vlnění, Magnetické pole, Magnetické pole Země, Měsíc, Mega, Merkur (planeta), Metalicita, Meteorit, Meteoroid, Metr krychlový, Mikuláš Koperník, Mlhovina, Moment hybnosti, Mutace, Mystika, NASA, Náboženství, Německo, Nebeský rovník, Neon, Neutrino, Neutrinový detektor, Neutron, Newtonův gravitační zákon, Norman Lockyer, Nov, Obecné figury, Objektiv, Objem, Obzor, Odstředivá síla, Opočno, Optický filtr, Optický klam, Otáčení, Padák, Parker Solar Probe, Perihélium, Perioda (fyzika), Pioneer 5, Pioneer 6, Pioneer 7, Pioneer 8, Pioneer 9, Planeta, Planetární mlhovina, Planetka, Plazma, Počasí, Podnebí, Povrch, Praha, Průměr (geometrie), Proměnná hvězda, Protohvězda, Proton, Proton-protonový cyklus, Protoplanetární disk, Protuberance, Proudění tepla, Proxima Centauri, Rayleighův rozptyl, Ráno, Re (bůh), Rektascenze, Rentgenové záření, Roční období, Rok, Rostliny, Rotační osa, Rovnodennost, Rychlost světla, Síra, Sítnice, Sekunda, Sklon rotační osy, Slapové jevy, Slepota, Sluneční čas, Sluneční brýle, Sluneční cyklus, Sluneční energie, Sluneční erupce, Sluneční konstanta, Sluneční skvrna, Sluneční soustava, Sluneční světlo, Sluneční vítr, Slunovrat, SOHO, SOHO (sonda), Solar Maximum Mission, Soumrak, Spektrální čára, Spektrální klasifikace, Spektroskop, Spektroskopie, Starověké Řecko, Starověký Řím, STEREO (sondy), STS-41-C, Svět, Světelný rok, Světlo, Synodická perioda, Teorie, Teplota, Termonukleární fúze, Tesla (jednotka), TNT, TRACE, Trpasličí planeta, Uhlík, Ultrafialové záření, Ulysses (sonda), Unicode, Uruguay, Východ, Výron koronální hmoty, Venuše (planeta), Vlnová délka, Voda, Vodík, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Watt, Zatmění Slunce, Záření gama, Zářivý výkon, Západ, Země, Zemský rovník, Zploštění, Zrak, Zrychlení, Zvěrokruh, 1507, 1543, 1609, 1625, 1672, 1814, 19. století, 1938, 1959, 1968, 1980, 1984, 1989, 1999, 20. století. Rozbalte index (206 více) »
Absolutní hvězdná velikost
Absolutní hvězdná velikost (absolutní jasnost, absolutní magnituda) je veličina určující hvězdnou velikost vztaženou na standardní pozorovací podmínky.
Nový!!: Slunce a Absolutní hvězdná velikost · Vidět víc »
Afélium
Afélium Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse.
Nový!!: Slunce a Afélium · Vidět víc »
Analema
oběžné dráhy Analema je označení pro dráhu Slunce po obloze pro danou zeměpisnou šířku a délku.
Nový!!: Slunce a Analema · Vidět víc »
Anaxagorás
Anaxagorás (řecky Ἀναξαγόρας, žil asi 500 př. n. l. Klazomenai – 428 př. n. l. Lampsakos) byl řecký předsokratovský filozof, který patřil k tzv.
Nový!!: Slunce a Anaxagorás · Vidět víc »
Apollo Telescope Mount
Teleskop ATM během mise Skylab 4 Apollo Telescope Mount byla sluneční observatoř připojená k první americké vesmírné stanici Skylab.
Nový!!: Slunce a Apollo Telescope Mount · Vidět víc »
Argentina
Argentina, plným názvem Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku.
Nový!!: Slunce a Argentina · Vidět víc »
Aristarchos ze Samu
Aristarchos ze Samu (asi 310 – 230 př. n. l.) byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru.
Nový!!: Slunce a Aristarchos ze Samu · Vidět víc »
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Slunce a Aristotelés · Vidět víc »
Úniková rychlost
Úniková rychlost (u Země při povrchu mluvíme o 2. kosmické rychlosti) je rychlost, kterou se pohybuje po parabolické dráze kolem centrálního tělesa v dané výši těleso zanedbatelně malé hmotnosti.
Nový!!: Slunce a Úniková rychlost · Vidět víc »
Astrologie
flammarionské dřevořezby od neznámého autora (1888). Astrologie, z (astron) – hvězda a (logos) – slovo, česky též hvězdopravectví, je tradiční hermetický obor a pseudověda.
Nový!!: Slunce a Astrologie · Vidět víc »
Astronomia nova
Astronomia nova je astronomický spis Johanesse Keplera vydaný roku 1609.
Nový!!: Slunce a Astronomia nova · Vidět víc »
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.
Nový!!: Slunce a Astronomická jednotka · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Slunce a Astronomie · Vidět víc »
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Nový!!: Slunce a Atmosféra · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Slunce a Atmosféra Země · Vidět víc »
Azimut
Azimut je úhel mezi severem (Nord) a zvoleným směrem (Point) Azimut (z arabského السمت (as-samat), znamenající “směr”) je úhel, který ve vodorovné rovině svírá určitý směr se severním nebo jižním směrem.
Nový!!: Slunce a Azimut · Vidět víc »
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Slunce a Železo · Vidět víc »
Červený obr
Červený obr (též rudý obr) je hvězda velkých rozměrů a vysoké svítivosti, která se nachází v pozdní fázi svého hvězdného vývoje – ve svém jádru již přeměnila většinu vodíku na helium.
Nový!!: Slunce a Červený obr · Vidět víc »
Červený trpaslík
Umělecké ztvárnění hvězdy GJ1214 s nově objevenou exoplanetou Červený trpaslík je malá a relativně chladná hvězda, na Hertzsprungově-Russellově diagramu se nachází na hlavní posloupnosti pozdního spektrálního typu K případně M. Tato definice pokrývá obrovské množství hvězd o průměru a hmotnosti menší než třetina sluneční (s dolní mezí 0,08 slunečních hmotností, za kterou jsou již hnědí trpaslíci).
Nový!!: Slunce a Červený trpaslík · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Slunce a Řecko · Vidět víc »
Barevné spektrum
368x368pixelůBarevné spektrum (také viditelné spektrum nebo světelné spektrum) je ta část elektromagnetického spektra, která je viditelná lidským okem.
Nový!!: Slunce a Barevné spektrum · Vidět víc »
Barva
Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.
Nový!!: Slunce a Barva · Vidět víc »
Bílý trpaslík
Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.
Nový!!: Slunce a Bílý trpaslík · Vidět víc »
Božstvo
#PŘESMĚRUJ Bůh Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Slunce a Božstvo · Vidět víc »
Buňka
upright.
Nový!!: Slunce a Buňka · Vidět víc »
Camera obscura
Camera obscura ''Camera obscura'' v manuskriptu ''Principia Optices'', 17. století Otvor v jedné malostranské střeše vytváří na zdi panorama jižního průčelí Pražského hradu o velikosti asi 4x2 metry Tomasz Dobiszewski: ''Paligenesis'', 2004, nasnímáno camerou obscurou Střezetic 1866. Nasnímáno camerou obscurou na fotografický papír. Camera obscura (z lat. temná komora), dírková komora nebo pinhole je optické zařízení používané jako pomůcka malířů a předchůdce fotoaparátu.
Nový!!: Slunce a Camera obscura · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Slunce a Chemický prvek · Vidět víc »
Chlor
Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.
Nový!!: Slunce a Chlor · Vidět víc »
Christopher Scheiner
#PŘESMĚRUJ Christoph Scheiner.
Nový!!: Slunce a Christopher Scheiner · Vidět víc »
Chromosféra
Chromosféra na francouzském snímku z roku 1999. Chromosféra je tenká vrstva sluneční atmosféry bezprostředně nad fotosférou.
Nový!!: Slunce a Chromosféra · Vidět víc »
Dalekohled
alt.
Nový!!: Slunce a Dalekohled · Vidět víc »
David Fabricius
David Fabricius (9. března 1564 Esens – 7. května 1617 Osteel), byl německý pastor, teolog, kartograf a amatérský astronom, který se zasloužil o dva důležité astronomické objevy na přelomu 16.
Nový!!: Slunce a David Fabricius · Vidět víc »
Deklinace
Deklinace (bývá značena řeckým písmenem δ) je jedna ze dvou souřadnic rovníkové soustavy souřadnic (druhá souřadnice je rektascenze).
Nový!!: Slunce a Deklinace · Vidět víc »
Diferenciální rotace
Video v plné velikosti zde) Diferenciální rotace je pozorována, když se různé části rotujícího tělesa pohybují různou úhlovou rychlostí.
Nový!!: Slunce a Diferenciální rotace · Vidět víc »
Disketa
Porovnání velikostí disket 8″, 5¼″, a 3½″ palcové, 5¼palcové a 3½palcové disketové mechaniky. Disketa, floppy disk, pružný disk je v informatice označení pro magnetické datové médium sloužící k ukládání a přenášení elektronických dat.
Nový!!: Slunce a Disketa · Vidět víc »
Doba oběhu
Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Nový!!: Slunce a Doba oběhu · Vidět víc »
Družice
Družice, též satelit, je označení pro objekt pohybující se po oběžné dráze kolem jiného hmotnějšího kosmického tělesa (např. Měsíc okolo Země).
Nový!!: Slunce a Družice · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Slunce a Dusík · Vidět víc »
E = mc²
Světového roku fyziky 2005 Rovnice E.
Nový!!: Slunce a E = mc² · Vidět víc »
Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Nový!!: Slunce a Ekliptika · Vidět víc »
Ekliptikální souřadnice
Ekliptikální soustava souřadnic je jedna ze sférických soustav souřadnic používaných v astronomii k určení polohy nebeského tělesa.
Nový!!: Slunce a Ekliptikální souřadnice · Vidět víc »
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Nový!!: Slunce a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Slunce a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Nový!!: Slunce a Elipsa · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Slunce a Energie · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Slunce a Evropa · Vidět víc »
Fotoaparát
zrcadlovkou Fotoaparát Praktica Fotoaparát je zařízení sloužící k pořizování a zaznamenání fotografií.
Nový!!: Slunce a Fotoaparát · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Slunce a Foton · Vidět víc »
Fotosféra
Fotosféra Slunce Fotosféra je plynný obal hvězdy, který tvoří její viditelný povrch.
Nový!!: Slunce a Fotosféra · Vidět víc »
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Nový!!: Slunce a Fotosyntéza · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Slunce a Francie · Vidět víc »
G
G je sedmé písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Slunce a G · Vidět víc »
Galaktické jádro
Poloha jádra naší galaxie v souhvězdí Střelce horizontu černé díry, ke kterým došlo v průběhu posledních 10 000 let. Na snímku bylo nalezeno více než 2000 dalších rentgenových zdrojů. Galaktické jádro je označení centra rotace naší Galaxie, které leží ve směru souhvězdí Střelce, kde Mléčná dráha ve viditelném světle září nejjasněji a obsahuje nejvíce hvězd.
Nový!!: Slunce a Galaktické jádro · Vidět víc »
Galaktický epicykl
Schéma oběhu Slunce kolem středu Galaxie Galaktický epicykl je zjednodušený matematický model, který popisuje pohyb těles v komplikovaném gravitačním poli galaxií.
Nový!!: Slunce a Galaktický epicykl · Vidět víc »
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Nový!!: Slunce a Galaxie · Vidět víc »
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).
Nový!!: Slunce a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Nový!!: Slunce a Galileo Galilei · Vidět víc »
Gallium
Gallium (chemická značka Ga, Gallium), je velmi lehce tavitelný kov stříbrné barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný.
Nový!!: Slunce a Gallium · Vidět víc »
Genesis (sonda)
Genesis byla americká kosmická sonda programu Discovery z roku 2001, určená k výzkumu Slunce, resp.
Nový!!: Slunce a Genesis (sonda) · Vidět víc »
Geomagnetická bouřka
#PŘESMĚRUJ Magnetická bouře.
Nový!!: Slunce a Geomagnetická bouřka · Vidět víc »
Giovanni Domenico Cassini
Giovanni Domenico Cassini (8. června 1625 Perinaldo, Janovská republika – 14. září 1712 Paříž) byl italsko-francouzský astronom a inženýr.
Nový!!: Slunce a Giovanni Domenico Cassini · Vidět víc »
Granulace (astronomie)
Granulace na povrchu Slunce. Granulace je označení jevů, k nimž dochází ve fotosféře Slunce (a obecně hvězd).
Nový!!: Slunce a Granulace (astronomie) · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Slunce a Gravitace · Vidět víc »
Hans Bethe
Hans Albrecht Bethe (2. července 1906, Štrasburk, Německo (dnes Francie) – 6. března 2005, Ithaca, New York, USA) byl jedním z nejvýznamnějších fyziků 20. století.
Nový!!: Slunce a Hans Bethe · Vidět víc »
Hélios
Hélios Hélios (řecky Ἥλιος, latinsky Sol), syn Titána Hyperíona a jeho manželky a sestry Theie je bůh a zosobnění slunce.
Nový!!: Slunce a Hélios · Vidět víc »
Heliocentrismus
Sluneční soustava V astronomii je heliocentrismus modelem stavícím Slunce do středu sluneční soustavy a celého vesmíru.
Nový!!: Slunce a Heliocentrismus · Vidět víc »
Helios 1
Helios 1 byla sonda vyrobená v NSR, vypuštěná v roce 1974 americkou raketou, určená k průzkumu meziplanetárního prostoru poblíž Slunce.
Nový!!: Slunce a Helios 1 · Vidět víc »
Heliosféra
Diagram vlastností heliosféry Dráha Voyageru 1 a 2 v heliosféře a heliopauze. Heliosféra je obal částic obklopující Slunce.
Nový!!: Slunce a Heliosféra · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Slunce a Helium · Vidět víc »
Heraldika
přikrývadly Heraldika (z latinského heraldus – herold) je pomocná věda historická, která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky a erby tvoří, popisují, určují a kreslí.
Nový!!: Slunce a Heraldika · Vidět víc »
Hlavní posloupnost
Hertzsprungův–Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprungova–Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.
Nový!!: Slunce a Hlavní posloupnost · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: Slunce a Hořčík · Vidět víc »
Hrnec
Hrnce Hrnec je nejčastěji plechová nádoba obvykle válcovitého (nebo mírně kuželovitého či baňatého) tvaru s uchy sloužícími k přenášení.
Nový!!: Slunce a Hrnec · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Slunce a Hustota · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Slunce a Hvězda · Vidět víc »
Hvězdná velikost
Hvězdy s různou hvězdnou velikostí Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.
Nový!!: Slunce a Hvězdná velikost · Vidět víc »
Hvězdný čas
Hvězdný čas určuje polohu souhvězdí na obloze Hvězdný čas, také siderický čas, se užívá v astronomii k popisu zdánlivého pohybu hvězd po obloze, který je způsoben otáčením Země kolem své osy.
Nový!!: Slunce a Hvězdný čas · Vidět víc »
Hvězdokupa
Hvězdokupa je seskupení hvězd, které pohromadě udržuje gravitace.
Nový!!: Slunce a Hvězdokupa · Vidět víc »
Infračervené záření
teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.
Nový!!: Slunce a Infračervené záření · Vidět víc »
Intenzita záření
Intenzita záření neboli (plošná) hustota zářivého toku je radiometrická veličina definovaná jako měrná veličina zářivého toku na jednotku plochy.
Nový!!: Slunce a Intenzita záření · Vidět víc »
Jaderná reakce
Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).
Nový!!: Slunce a Jaderná reakce · Vidět víc »
Johannes Kepler
Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.
Nový!!: Slunce a Johannes Kepler · Vidět víc »
John Flamsteed
John Flamsteed (19. srpna 1646 v Derbyshire - 31. prosince 1719 v Greenwich, Londýn) byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwich.
Nový!!: Slunce a John Flamsteed · Vidět víc »
Joseph von Fraunhofer
Joseph von Fraunhofer (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov) byl německý optik, fyzik a astronom.
Nový!!: Slunce a Joseph von Fraunhofer · Vidět víc »
Juliánský rok
Juliánský rok (symbol: a) je jednotka času užívaná v astronomii.
Nový!!: Slunce a Juliánský rok · Vidět víc »
Jupiter (planeta)
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.
Nový!!: Slunce a Jupiter (planeta) · Vidět víc »
Kalciferol
#PŘESMĚRUJ Vitamín D.
Nový!!: Slunce a Kalciferol · Vidět víc »
Karlovac
Karlovac (původně německy Karlstadt) je město v Chorvatsku, správní středisko stejnojmenné župy.
Nový!!: Slunce a Karlovac · Vidět víc »
Kůže
Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva; 2. germinativní vrstva; 3. mazová žláza; 4. kořen vlasu, cibulka; 5. potní žláza; 6. cévy; 7. tuková buňka; 8. potní pór; 9. vzpřimovač chlupu. ''Čidla'': 10. bolesti; 11. doteku; 12. tlaku. ''Vrstvy'': 13. pokožka (''epidermis''); 14. škára (dermis); 15. podkožní tkáň Kůže je rozměrný a souvislý orgán obratlovců, pokrývající zevní tělní povrch.
Nový!!: Slunce a Kůže · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Slunce a Křemík · Vidět víc »
Kelvin
stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.
Nový!!: Slunce a Kelvin · Vidět víc »
Keplerovy zákony
Keplerovy zákony jsou tři fyzikální zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.
Nový!!: Slunce a Keplerovy zákony · Vidět víc »
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Nový!!: Slunce a Kilogram · Vidět víc »
Kilometr
Kilometr (označení km) je jednotka délky v metrické soustavě, která se rovná tisíc metrů.
Nový!!: Slunce a Kilometr · Vidět víc »
Kilometr čtvereční
Kilometr čtvereční Kilometr čtvereční (též kilometr čtverečný, značka km², v cizině někdy qkm) je jednotka pro plošný obsah.
Nový!!: Slunce a Kilometr čtvereční · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Slunce a Kinetická energie · Vidět víc »
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Nový!!: Slunce a Klínové písmo · Vidět víc »
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Nový!!: Slunce a Kometa · Vidět víc »
Koróna
Slunce s pozorovatelnou koronou při zatmění 11. 8. 1999 Sluneční koróna je jasně zářící okolí Slunce tvořené žhavými plyny unikajícími z fotosféry Slunce.
Nový!!: Slunce a Koróna · Vidět víc »
Koronální díra
Koronální díra je oblast sluneční korony s výjimečně nízkou hustotou a teplotou.
Nový!!: Slunce a Koronální díra · Vidět víc »
Koronograf
Snímek Slunce z koronografu Koronograf je dalekohled, umožňující pozorovat sluneční korónu a protuberance.
Nový!!: Slunce a Koronograf · Vidět víc »
Kosmická rychlost
11 Kosmická rychlost je rychlost potřebná k překonání gravitačního působení kosmického tělesa.
Nový!!: Slunce a Kosmická rychlost · Vidět víc »
Kosmický prach
Zrnka kosmického prachu Kosmický prach či meziplanetární prach je označení pro meziplanetární hmotu o velikosti menší než je 1 milimetr, která se volně nachází v okolním vesmíru.
Nový!!: Slunce a Kosmický prach · Vidět víc »
Kosmonaut
Americký astronaut ve volném prostoru (1984) Kosmonaut nebo též astronaut či tchajkonaut je člověk, který uskutečnil kosmický let nebo absolvoval přípravu na let.
Nový!!: Slunce a Kosmonaut · Vidět víc »
Kružnice
Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.
Nový!!: Slunce a Kružnice · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Slunce a Kyslík · Vidět víc »
Lom vlnění
Lom světla znázorněný vlnami v nádrži vlnostroje Lom světla ve vodě. Tmavý obdélník ukazuje skutečnou polohu tyče. Světlý obdélník ukazuje její zdánlivou polohu ve vodě. Bod X vypadá, jako by byl blíže ke hladině v místě Y. Pokud se vlnění dostane k rozhraní dvou prostředí, ve kterých má vlnění různou fázovou rychlost, může dojít při průchodu vlnění tímto rozhraním ke změně směru šíření vlnění.
Nový!!: Slunce a Lom vlnění · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Slunce a Magnetické pole · Vidět víc »
Magnetické pole Země
jižní geografický pól B – geomagnetická osa B1 – severní geomagnetický pól B2 – jižní geomagnetický pól C1 – severní magnetický pól C2 – '''jižní magnetický pól'''; N – severní pól magnetu, S – jižní pól magnetu Polarita pole za posledních 169 miliónů let. Polarity za posledních 5 miliónů let. Současná polarita (černě) je střídána opačnou polaritou (bíle). magnetické deklinace (odchylky horizontální složky magnetického pole od směru ke geografickému pólu) v letech 1590–1990. Posuv severního magnetického pólu v letech 1831 až 2007. Schematický nákres zemské magnetosféry Magnetické pole Země či geomagnetické pole je indukované magnetické pole v určitém prostoru okolo Země, ve kterém působí magnetická síla generovaná geodynamem uvnitř Země.
Nový!!: Slunce a Magnetické pole Země · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Slunce a Měsíc · Vidět víc »
Mega
Mega (symbol M) je předpona soustavy SI a znamená mocninu 106, tj.
Nový!!: Slunce a Mega · Vidět víc »
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Nový!!: Slunce a Merkur (planeta) · Vidět víc »
Metalicita
Metalicita v astronomii vyjadřuje, jaký je v dané hvězdě nebo jiném systému obsah těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia.
Nový!!: Slunce a Metalicita · Vidět víc »
Meteorit
Meteorit (siderit) Meteorit je menší kosmické těleso (původně meteoroid), které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země, popřípadě jiné planety.
Nový!!: Slunce a Meteorit · Vidět víc »
Meteoroid
V kontextu pozorování meteorů je Mezinárodní meteorickou organizací za meteoroid považován jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Nový!!: Slunce a Meteoroid · Vidět víc »
Metr krychlový
Betonová krychle o hraně 1 metr Metr krychlový (také metr kubický, hovorově často kubík) je jednotka objemu, značená m³, patřící do soustavy SI jako odvozená jednotka.
Nový!!: Slunce a Metr krychlový · Vidět víc »
Mikuláš Koperník
Mikuláš Koperník (nebo,; 19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (tzv. koperníkovský obrat).
Nový!!: Slunce a Mikuláš Koperník · Vidět víc »
Mlhovina
galaxie M33, 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd. Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů.
Nový!!: Slunce a Mlhovina · Vidět víc »
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Nový!!: Slunce a Moment hybnosti · Vidět víc »
Mutace
Mutace je změna genotypu.
Nový!!: Slunce a Mutace · Vidět víc »
Mystika
sv. Kateřiny Sienské (Barna da Siena, asi 1340) Mystika je souhrnné označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat.
Nový!!: Slunce a Mystika · Vidět víc »
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Nový!!: Slunce a NASA · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Slunce a Náboženství · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Slunce a Německo · Vidět víc »
Nebeský rovník
ekliptiky skloněný o ~23.5° Nebeský rovník anebo světový rovník je kružnice na nebeské sféře, která je průmětem zemského rovníku.
Nový!!: Slunce a Nebeský rovník · Vidět víc »
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Slunce a Neon · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Slunce a Neutrino · Vidět víc »
Neutrinový detektor
První pozorování neutrina v bublinkové komoře, 13. listopadu 1970. Neutrino se srazilo s protonem v jádru vodíku. Srážka nastala v pravé části snímku v místě, odkud vychází tři stopy částic. Neutrinový detektor je zařízení umožňující zachycení neutrina a jeho detekci.
Nový!!: Slunce a Neutrinový detektor · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Slunce a Neutron · Vidět víc »
Newtonův gravitační zákon
Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.
Nový!!: Slunce a Newtonův gravitační zákon · Vidět víc »
Norman Lockyer
Joseph Norman Lockyer (17. května 1836 Rugby – 16. srpna 1920 Salcombe Regis) byl anglický astronom.
Nový!!: Slunce a Norman Lockyer · Vidět víc »
Nov
Měsíc v novu Nov čili novoluní (latinsky Luna nova, novilunium) je fáze Měsíce, kdy není přivrácená část jeho povrchu k Zemi osvětlena Sluncem.
Nový!!: Slunce a Nov · Vidět víc »
Obecné figury
Obecné figury jsou v heraldice různá zvířata, lidé, nástroje a jiné předměty, které tvoří výplň štítu.
Nový!!: Slunce a Obecné figury · Vidět víc »
Objektiv
Objektiv Nikon Nikkor 18-70mm f/3.5-4.5 Objektiv je čočka nebo soustava čoček, vytvářející opticky změněný obraz, který se obvykle ještě dále zpracovává (záznamem, okulárem apod.). Používá se například ve fotoaparátu k soustředění světla na senzor nebo na film.
Nový!!: Slunce a Objektiv · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Slunce a Objem · Vidět víc »
Obzor
Viditelný obzor při východu Slunce v Zwickau (Sasko) Obzor (též horizont, z řec. ὁρίζων, obzor, od ὁρίζειν, ohraničovat) je optická hraniční čára mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou.
Nový!!: Slunce a Obzor · Vidět víc »
Odstředivá síla
Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.
Nový!!: Slunce a Odstředivá síla · Vidět víc »
Opočno
Opočno (dříve také Opočen nebo Opočno pod Orlickými horami) je město v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou.
Nový!!: Slunce a Opočno · Vidět víc »
Optický filtr
Filtr je optický prvek, který se vkládá do cesty světlu v optické soustavě proto, aby změnil jeho vlastnosti, ale obvykle ne výrazně směr jeho šíření.
Nový!!: Slunce a Optický filtr · Vidět víc »
Optický klam
Optický klam, jinak nazývaný také optická iluze, je nesprávné nebo matoucí vnímání reality.
Nový!!: Slunce a Optický klam · Vidět víc »
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Nový!!: Slunce a Otáčení · Vidět víc »
Padák
Leonarda da Vinciho – model Padák je zařízení z jemné, lehké a pevné látky určené ke zpomalení objektu při jeho pohybu v atmosféře prostřednictvím odporu vzduchu.
Nový!!: Slunce a Padák · Vidět víc »
Parker Solar Probe
Umělecká představa sondy toto video., známá dříve jako či, je sluneční sonda NASA, která zkoumá korónu Slunce.
Nový!!: Slunce a Parker Solar Probe · Vidět víc »
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Nový!!: Slunce a Perihélium · Vidět víc »
Perioda (fyzika)
Perioda označuje ve fyzice fyzikální veličinu, která udává dobu trvání jednoho opakování periodického děje.
Nový!!: Slunce a Perioda (fyzika) · Vidět víc »
Pioneer 5
Pioneer 5 byla bezpilotní sonda z roku 1960 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.
Nový!!: Slunce a Pioneer 5 · Vidět víc »
Pioneer 6
Pioneer 6 byla bezpilotní sonda z roku 1965 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.
Nový!!: Slunce a Pioneer 6 · Vidět víc »
Pioneer 7
Pioneer 7 byla bezpilotní sonda z roku 1966 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.
Nový!!: Slunce a Pioneer 7 · Vidět víc »
Pioneer 8
Pioneer 8 byla bezpilotní sonda z roku 1967 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.
Nový!!: Slunce a Pioneer 8 · Vidět víc »
Pioneer 9
Pioneer 9, bezpilotní sonda z roku 1968 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru.
Nový!!: Slunce a Pioneer 9 · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Slunce a Planeta · Vidět víc »
Planetární mlhovina
Kočičí oko Planetární mlhovina je astronomický objekt skládající se z přibližně kulové zářící obálky plynů tvořený jistými typy hvězd na konci jejich života.
Nový!!: Slunce a Planetární mlhovina · Vidět víc »
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Nový!!: Slunce a Planetka · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Slunce a Plazma · Vidět víc »
Počasí
kupovitou oblačností Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě.
Nový!!: Slunce a Počasí · Vidět víc »
Podnebí
Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.
Nový!!: Slunce a Podnebí · Vidět víc »
Povrch
Povrch má více významů.
Nový!!: Slunce a Povrch · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Slunce a Praha · Vidět víc »
Průměr (geometrie)
Atributy kružnice s vyznačeným průměrem Průměr kružnice je úsečka, která prochází středem kružnice a jejíž oba krajní body leží na této kružnici.
Nový!!: Slunce a Průměr (geometrie) · Vidět víc »
Proměnná hvězda
Proměnná hvězda je hvězda, jejíž hvězdná velikost (zdánlivá jasnost), popř.
Nový!!: Slunce a Proměnná hvězda · Vidět víc »
Protohvězda
temnou mlhovinu, která zárodek hvězdy zpravidla obklopuje a zakrývá Protohvězda, prahvězda nebo globule je velmi mladý objekt, který stále nabírá hmotu ze svého mateřského molekulárního mračna.
Nový!!: Slunce a Protohvězda · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Slunce a Proton · Vidět víc »
Proton-protonový cyklus
Proton-protonový cyklus (proton-protonová reakce, p-p cyklus, p-p reakce, pp reakce, p-p řetězec apod.) je cyklus jaderných reakcí, při kterých se v konečném důsledku přemění jádra vodíku 1H na jádra hélia 4He.
Nový!!: Slunce a Proton-protonový cyklus · Vidět víc »
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Nový!!: Slunce a Protoplanetární disk · Vidět víc »
Protuberance
Protuberance pozorovaná sondou STEREO v září 2008 Protuberance je velký jasný oblak chladného plazmatu vybíhající z povrchu Slunce a často mající podobu smyček.
Nový!!: Slunce a Protuberance · Vidět víc »
Proudění tepla
#PŘESMĚRUJ Šíření tepla prouděním.
Nový!!: Slunce a Proudění tepla · Vidět víc »
Proxima Centauri
Proxima Centauri (též alfa Centauri C a V 645 Centauri) je hvězda nacházející se ve vzdálenosti 4,22 světelných let (tj. přibližně 1,3 parseku nebo 3,99×1013 kilometrů) od Země.
Nový!!: Slunce a Proxima Centauri · Vidět víc »
Rayleighův rozptyl
Načervenalé sluneční světlo těsně nad obzorem a modrá barva nebe jsou důsledkem Rayleighova rozptylu. Rayleighův rozptyl je rozptyl světla nebo jiného elektromagnetického záření na částicích podstatně menších než vlnová délka záření.
Nový!!: Slunce a Rayleighův rozptyl · Vidět víc »
Ráno
Ráno Ráno (též jitro) je část dne, obecněji chápaná jako období po procitnutí jedince, během něhož se pronáší pozdrav Dobré ráno.
Nový!!: Slunce a Ráno · Vidět víc »
Re (bůh)
Re (v překladu Slunce, v jiných jazycích obvykle přepisováno jako Ra) je nejvyšším ze staroegyptských bohů.
Nový!!: Slunce a Re (bůh) · Vidět víc »
Rektascenze
Rektascenze je souřadnice, která udává úhel mezi rovinou deklinační kružnice hvězdy a rovinou deklinační kružnice procházející jarním bodem.
Nový!!: Slunce a Rektascenze · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Slunce a Rentgenové záření · Vidět víc »
Roční období
Sezónní změny ročních období Roční období je jedna z hlavních částí roku.
Nový!!: Slunce a Roční období · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: Slunce a Rok · Vidět víc »
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Nový!!: Slunce a Rostliny · Vidět víc »
Rotační osa
#PŘESMĚRUJ Otáčení.
Nový!!: Slunce a Rotační osa · Vidět víc »
Rovnodennost
Oslunění Země o rovnodennosti Rovnodennosti a slunovraty (zemská osa je zde zobrazena svisle; ''Solstice'' – slunovrat; ''Equinox'' – rovnodennost; ''Sun'' – zdánlivá poloha Slunce) Rovnodennost (lat. aequinoctium) je okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek.
Nový!!: Slunce a Rovnodennost · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Slunce a Rychlost světla · Vidět víc »
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Nový!!: Slunce a Síra · Vidět víc »
Sítnice
Sítnice (lat. retina) je vnitřní tenká vrstva oka obratlovců.
Nový!!: Slunce a Sítnice · Vidět víc »
Sekunda
Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.
Nový!!: Slunce a Sekunda · Vidět víc »
Sklon rotační osy
fluktuaci mezi těmito hodnotami, se říká nutace. Sklon rotační osy (též úhlová inklinace, úhlový sklon) je v astronomii odchylka rotační osy vesmírných těles (objektů Sluneční soustavy, popř. soustavy jiné hvězdy) od roviny, po které kolem své hvězdy obíhají (oběžná rovina).
Nový!!: Slunce a Sklon rotační osy · Vidět víc »
Slapové jevy
Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.
Nový!!: Slunce a Slapové jevy · Vidět víc »
Slepota
Slepota je nejvážnější postižení zraku, neschopnost vnímat vizuální informaci.
Nový!!: Slunce a Slepota · Vidět víc »
Sluneční čas
slunečními hodinami Sluneční čas je čas určovaný otáčením Země vzhledem ke Slunci.
Nový!!: Slunce a Sluneční čas · Vidět víc »
Sluneční brýle
#PŘESMĚRUJBrýle#Sluneční brýle.
Nový!!: Slunce a Sluneční brýle · Vidět víc »
Sluneční cyklus
Sluneční aktivita stanovená radiokarbonovou metodou. Sluneční proměnlivost během 30 let. Schwabeův sluneční cyklus, Schwabe-Wolfův cyklus nebo cyklus slunečních skvrn je cyklus jedenáctileté aktivity Slunce objevený roku 1843 německým hvězdářem Heinrichem Schwabem.
Nový!!: Slunce a Sluneční cyklus · Vidět víc »
Sluneční energie
upright.
Nový!!: Slunce a Sluneční energie · Vidět víc »
Sluneční erupce
výronem hmoty, která se odehrála 31. srpna 2012. Sluneční erupce je prudký výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelnou s miliardou megatun TNT, běžně se pohybující okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0,1% rychlosti světla) a třeba i vyšší.
Nový!!: Slunce a Sluneční erupce · Vidět víc »
Sluneční konstanta
Sluneční konstanta (taky solární konstanta) je tok sluneční energie procházející plochou 1 m², kolmou na směr paprsků, za 1 s ve střední vzdálenosti Země od Slunce měřený mimo zemskou atmosféru.
Nový!!: Slunce a Sluneční konstanta · Vidět víc »
Sluneční skvrna
Sluneční skvrny Sluneční skvrna je oblast na povrchu Slunce (ve fotosféře), které magnetické pole zabraňuje v proudění, a tak se vytvářejí oblasti s menší povrchovou teplotou než má okolí.
Nový!!: Slunce a Sluneční skvrna · Vidět víc »
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Nový!!: Slunce a Sluneční soustava · Vidět víc »
Sluneční světlo
mrak Sluneční světlo je v širokém slova smyslu veškeré elektromagnetické záření, které je vydávané Sluncem.
Nový!!: Slunce a Sluneční světlo · Vidět víc »
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Nový!!: Slunce a Sluneční vítr · Vidět víc »
Slunovrat
Období slunovratu Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci.
Nový!!: Slunce a Slunovrat · Vidět víc »
SOHO
Solar and Heliospheric Observatory (sluneční a heliosférická observatoř neboli SOHO) je kosmická sonda vypuštěná 2.
Nový!!: Slunce a SOHO · Vidět víc »
SOHO (sonda)
#PŘESMĚRUJ SOHO.
Nový!!: Slunce a SOHO (sonda) · Vidět víc »
Solar Maximum Mission
Solar Maximum Mission či SMM (též SolarMax) byla americká vědecká družice vypuštěná do vesmíru v roce 1980, jejíž hlavním úkolem byl výzkum Slunce během maxima sluneční činnosti.
Nový!!: Slunce a Solar Maximum Mission · Vidět víc »
Soumrak
Schéma ranního a večerního soumraku Pražský hrad za soumraku Soumrak je přechod mezi dnem a nocí; doba po západu nebo před východem Slunce.
Nový!!: Slunce a Soumrak · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Slunce a Spektrální čára · Vidět víc »
Spektrální klasifikace
Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.
Nový!!: Slunce a Spektrální klasifikace · Vidět víc »
Spektroskop
Příklady spekter: a) spojité spektrum b) čárové (emisní) spektrum c) pásové spektrum d) absorpční čárové spektrum Spektroskop je optický přístroj, který se používá k rozkladu viditelného světla na jeho jednotlivé složky (spektrum), které pak mohou být vizuálně pozorovány a zkoumány.
Nový!!: Slunce a Spektroskop · Vidět víc »
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Nový!!: Slunce a Spektroskopie · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Slunce a Starověké Řecko · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Slunce a Starověký Řím · Vidět víc »
STEREO (sondy)
STEREO je dvojice kosmických observatoří sloužících k výzkumu Slunce.
Nový!!: Slunce a STEREO (sondy) · Vidět víc »
STS-41-C
STS-41-C byla pátá mise raketoplánu Challenger.
Nový!!: Slunce a STS-41-C · Vidět víc »
Svět
Obvyklá mapa světa Pojem svět označuje celek přírody, věcí, míst a událostí, které jsou nám přístupné skrze smysly, zkušenosti, rozum a emoce.
Nový!!: Slunce a Svět · Vidět víc »
Světelný rok
Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.
Nový!!: Slunce a Světelný rok · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Slunce a Světlo · Vidět víc »
Synodická perioda
Synodická perioda (synod.
Nový!!: Slunce a Synodická perioda · Vidět víc »
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Nový!!: Slunce a Teorie · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Slunce a Teplota · Vidět víc »
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Nový!!: Slunce a Termonukleární fúze · Vidět víc »
Tesla (jednotka)
Tesla je jednotka magnetické indukce v soustavě SI, její značka je T. Jedná se o odvozenou jednotku SI; její vyjádření v základních jednotkách je T.
Nový!!: Slunce a Tesla (jednotka) · Vidět víc »
TNT
TNT může být.
Nový!!: Slunce a TNT · Vidět víc »
TRACE
#PŘESMĚRUJ Transition Region and Coronal Explorer.
Nový!!: Slunce a TRACE · Vidět víc »
Trpasličí planeta
Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.
Nový!!: Slunce a Trpasličí planeta · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Slunce a Uhlík · Vidět víc »
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Nový!!: Slunce a Ultrafialové záření · Vidět víc »
Ulysses (sonda)
Ulysses byla vesmírná sonda určená pro výzkum Slunce.
Nový!!: Slunce a Ulysses (sonda) · Vidět víc »
Unicode
Logo Unicode konsorcia Unicode je technická norma pro oblast výpočetní techniky definující jednotnou znakovou sadu a konzistentní kódování znaků pro reprezentaci a zpracovávání textů použitelné pro většinu písem používaných v současnosti na Zemi.
Nový!!: Slunce a Unicode · Vidět víc »
Uruguay
Uruguay, plným názvem Uruguayská východní republika, je stát v Jižní Americe.
Nový!!: Slunce a Uruguay · Vidět víc »
Východ
Východ je označen písmenem V Východ je jedna ze čtyř hlavních světových stran.
Nový!!: Slunce a Východ · Vidět víc »
Výron koronální hmoty
Výron koronální hmoty Výron koronální hmoty (zkráceně CME) je uvolnění velkého množství materiálu ze sluneční korony do okolního prostoru.
Nový!!: Slunce a Výron koronální hmoty · Vidět víc »
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Nový!!: Slunce a Venuše (planeta) · Vidět víc »
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Nový!!: Slunce a Vlnová délka · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Slunce a Voda · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Slunce a Vodík · Vidět víc »
Vznik a vývoj sluneční soustavy
protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.
Nový!!: Slunce a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »
Watt
Watt, W je hlavní jednotka výkonu v SI.
Nový!!: Slunce a Watt · Vidět víc »
Zatmění Slunce
Animace zatmění Slunce 10. června 2021 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Poměry velikostí a vzdáleností neodpovídají skutečnosti, polostín je mnohem užší ve srovnání s průměrem Země. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.
Nový!!: Slunce a Zatmění Slunce · Vidět víc »
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Nový!!: Slunce a Záření gama · Vidět víc »
Zářivý výkon
Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření.
Nový!!: Slunce a Zářivý výkon · Vidět víc »
Západ
Západ je označen písmenem Z Západ je jedna ze čtyř hlavních světových stran.
Nový!!: Slunce a Západ · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Slunce a Země · Vidět víc »
Zemský rovník
#PŘESMĚRUJ Rovník.
Nový!!: Slunce a Zemský rovník · Vidět víc »
Zploštění
Zploštění je odchylka rotačního elipsoidu od kulového tvaru zmenšením poloměru ve směru osy rotace vzhledem k poloměru v rovině rovníku.
Nový!!: Slunce a Zploštění · Vidět víc »
Zrak
Lidské oko Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy, tvary.
Nový!!: Slunce a Zrak · Vidět víc »
Zrychlení
Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Slunce a Zrychlení · Vidět víc »
Zvěrokruh
Znamení zvěrokruhu, 16. století Anatomie člověka, Přebohaté hodinky vévody z Berry, 1410 Zvěrokruh, zvířetník nebo zodiak je myšlený pás ±8° (16°) na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky.
Nový!!: Slunce a Zvěrokruh · Vidět víc »
1507
Rok 1507 (MDVII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pátek.
Nový!!: Slunce a 1507 · Vidět víc »
1543
Bez popisu.
Nový!!: Slunce a 1543 · Vidět víc »
1609
1609 (MDCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Slunce a 1609 · Vidět víc »
1625
1625 (MDCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Slunce a 1625 · Vidět víc »
1672
1672 (MDCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Slunce a 1672 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Slunce a 1814 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Slunce a 19. století · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Slunce a 1938 · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Slunce a 1959 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Slunce a 1968 · Vidět víc »
1980
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Slunce a 1980 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Slunce a 1984 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Slunce a 1989 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Slunce a 1999 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Slunce a 20. století · Vidět víc »
