Rychlejší přístup než prohlížeči!
55 vztahy: Adolf Hitler, Antony Beevor, BBC, Benito Mussolini, Berlín, Bitva o Berlín, Bitva v Ardenách, Blondi, Clara Petacci, Dwight D. Eisenhower, Eva Braunová, Felix Steiner, Frankfurt nad Odrou, Harry S. Truman, Heinrich Himmler, Helmuth Weidling, Hermann Fegelein, Jaltská konference, Joseph Goebbels, Josif Vissarionovič Stalin, Jurij Vladimirovič Andropov, Karl Dönitz, Kostrzyn nad Odrą, Kyanid draselný, Labe, Lotrinsko, Magdeburg, Mannheim, Martin Bormann, MI5, Mohuč, Nacistické Německo, Německá demokratická republika, Neonacismus, Norimberk, Odra, Pád (řeka), Peter Högl, Porúří, Postupimská konference, Rýn, Reuters, Rochus Misch, Sebevražda, Secret Intelligence Service, Směrš, Sovětský svaz, Svátek práce, Traudl Junge, Vasilij Ivanovič Čujkov, ..., Vůdcův bunkr, Velkoadmirál, Walther PP, Werner Haase, Wilhelm Keitel. Rozbalte index (5 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Adolf Hitler · Vidět víc »
Antony Beevor
Antony James Beevor (* 14. prosince 1946, Kensington) je britský historik.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Antony Beevor · Vidět víc »
BBC
British Broadcasting Corporation (BBC) je rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání ve Velké Británii.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a BBC · Vidět víc »
Benito Mussolini
Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Benito Mussolini · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Berlín · Vidět víc »
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Bitva o Berlín · Vidět víc »
Bitva v Ardenách
Bitva v Ardenách (též bitva o výběžek – Battle of the Bulge) je souhrnný název, který se používá pro označení německé protiofenzívy a její následné eliminace v prosinci 1944 až lednu 1945 na západní frontě.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Bitva v Ardenách · Vidět víc »
Blondi
Blondi (1941 – 30. dubna 1945, Berlín) byl pes Adolfa Hitlera, konkrétně fena německého ovčáka, kterou dostal darem v roce 1941 od Martina Bormanna.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Blondi · Vidět víc »
Clara Petacci
#PŘESMĚRUJ Clara Petacciová.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Clara Petacci · Vidět víc »
Dwight D. Eisenhower
Generál Dwight David Eisenhower, známý též jako Ike, (14. října 1890 – 28. března 1969) byl americký pětihvězdičkový generál a 34. prezident Spojených států amerických.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Dwight D. Eisenhower · Vidět víc »
Eva Braunová
Eva Anna Paula Braunová, později Eva Anna Paula Hitlerová (6. února 1912 Mnichov – 30. dubna 1945 Berlín), byla dlouholetá milenka a později manželka Adolfa Hitlera.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Eva Braunová · Vidět víc »
Felix Steiner
Felix Martin Julius Steiner (23. května 1896 – 12. května 1966) byl německý veterán první světové války a pozdější důstojník Waffen-SS, kde dosáhl generálské hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Felix Steiner · Vidět víc »
Frankfurt nad Odrou
Frankfurt nad Odrou (oficiální německý název Frankfurt (Oder), dříve Frankfurt an der Oder, lužickosrbsky) je město v Německu, v Braniborsku.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Frankfurt nad Odrou · Vidět víc »
Harry S. Truman
Harry S. Truman (8. května 1884 Lamar, Missouri – 26. prosince 1972 Kansas City, Missouri) byl 34.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Harry S. Truman · Vidět víc »
Heinrich Himmler
Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Heinrich Himmler · Vidět víc »
Helmuth Weidling
Helmuth Otto Ludwig Weidling (2. listopadu 1891, Halberstadt Sasko – 17. listopadu 1955, Vladimir v Rusku) byl německý generál během druhé světové války.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Helmuth Weidling · Vidět víc »
Hermann Fegelein
Hermann Otto Fegelein, celým jménem Hans Georg Otto Hermann Fegelein (30. října 1906 Ansbach, Německé císařství – 29. dubna 1945 Berlín, Německo), byl velitel Waffen-SS (SS-Gruppenführer) v nacistickém Německu, člen doprovodu Adolfa Hitlera, švagr jeho ženy Evy Braunové (manžel její sestry Gretl).
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Hermann Fegelein · Vidět víc »
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Jaltská konference · Vidět víc »
Joseph Goebbels
Paul Joseph Goebbels (29. října 1897 Rheydt – 1. května 1945 Berlín) byl jeden z nejvyšších německých nacistických představitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Joseph Goebbels · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Jurij Vladimirovič Andropov
#PŘESMĚRUJ Jurij Andropov Kategorie:Přesměrování z celého vlastního jména.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Jurij Vladimirovič Andropov · Vidět víc »
Karl Dönitz
Karl Dönitz (16. září 1891 Grünau, dnes součást Berlína – 24. prosince 1980 Aumühle u Hamburku) byl vrcholný vojenský představitel nacistického Německa, velkoadmirál, budovatel a vrchní velitel německého ponorkového loďstva (1939–1945), vrchní velitel německého válečného námořnictva (1943–1945) a krátce také poslední říšský prezident (po Hitlerově sebevraždě).
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Karl Dönitz · Vidět víc »
Kostrzyn nad Odrą
#PŘESMĚRUJ Kostřín.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Kostrzyn nad Odrą · Vidět víc »
Kyanid draselný
Kyanid draselný (triviálně cyankáli) je draselná sůl kyseliny kyanovodíkové.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Kyanid draselný · Vidět víc »
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Labe · Vidět víc »
Lotrinsko
Stanislavově náměstí v Nancy. Lotrinsko (v románské lotrinštině Louréne, v germánské lotrinštině Lothringe(n)) je bývalý region Francie.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Lotrinsko · Vidět víc »
Magdeburg
Magdeburg (česky Magdeburk, staročesky Děvín) je zemské hlavní město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Magdeburg · Vidět víc »
Mannheim
Mannheim (německá výslovnost: IPA) je po Stuttgartu druhým největším městem spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Mannheim · Vidět víc »
Martin Bormann
Martin Bormann (17. června 1900, Halberstadt – 2. května 1945, Berlín) byl vysoký činitel nacistického Německa, mj.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Martin Bormann · Vidět víc »
MI5
Security Service, známá jako MI5 (Military Intelligence, Section 5), je kontrarozvědka a bezpečnostní agentura Spojeného království.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a MI5 · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Mohuč · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Nacistické Německo · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Neonacismus
Neonacismus je ultrapravicová politická ideologie vycházející z nacismu.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Neonacismus · Vidět víc »
Norimberk
Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Norimberk · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Odra · Vidět víc »
Pád (řeka)
Pád je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie).
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Pád (řeka) · Vidět víc »
Peter Högl
Peter Högl (19. srpna 1897 – 2. května 1945) byl německý důstojník hodnosti SS-Obersturmbannführer (podplukovník), stal se členem jedné z ochranných jednotek Adolfa Hitlera.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Peter Högl · Vidět víc »
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Porúří · Vidět víc »
Postupimská konference
Josif Stalin) Postupimská konference byla konference, která se konala v blízkosti německého města Postupim (Potsdam) nedaleko Berlína na zámku Cecilienhof.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Postupimská konference · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Rýn · Vidět víc »
Reuters
Reuters je zpravodajská agentura patřící společnosti Thomson Reuters Corporation.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Reuters · Vidět víc »
Rochus Misch
Rochus Misch (29. července 1917 Stare Siołkowice – 5. září 2013 Berlín) byl německý poddůstojník (Oberscharführer).
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Rochus Misch · Vidět víc »
Sebevražda
Červeným křížem (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá ruka) Sebevražda (latinsky suicidium) je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Sebevražda · Vidět víc »
Secret Intelligence Service
Secret Intelligence Service (SIS, neoficiálně také MI6, Military Intelligence, Section 6) je britská tajná služba (rozvědka).
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Secret Intelligence Service · Vidět víc »
Směrš
Průkazka organizace (1943) Směrš (též Smerš,, akronym od СМЕРть Шпионам – SMĚRť Špionam) byly zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Směrš · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Sovětský svaz · Vidět víc »
Svátek práce
Svátek práce nebo 1.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Svátek práce · Vidět víc »
Traudl Junge
Traudl Junge, (16. března 1920, Mnichov, Bavorsko, Německo – 10. února 2002, Mnichov) vlastním jménem Gertraud Junge, (rozená Humps) byla nejmladší a nejbližší osobní sekretářkou Adolfa Hitlera.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Traudl Junge · Vidět víc »
Vasilij Ivanovič Čujkov
Vasilij Ivanovič Čujkov (Serebrjannyje Prudy, Tulská oblast – 18. března 1982 Moskva) byl sovětský voják, maršál a dvojnásobný hrdina SSSR (březen 1944 a duben 1945), a diplomat.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Vasilij Ivanovič Čujkov · Vidět víc »
Vůdcův bunkr
Model bunkru Informační tabule na místě vůdcova bunkru Vůdcův bunkr byl podzemní komplex v Berlíně, kde se na konci války ukrývali Adolf Hitler a Eva Braunová a kde nakonec spáchali sebevraždu.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Vůdcův bunkr · Vidět víc »
Velkoadmirál
Velkoadmirál Německého námořnictva Alfred von Tirpitz (1911) Velkoadmirál je historická námořní hodnost, která označuje nejvyššího velitele loďstva daného státu s výjimkou prezidenta či jiné hlavy státu, která bývá většinou, i když jen formálním, vrchním velitelem ozbrojených sil.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Velkoadmirál · Vidět víc »
Walther PP
Walther PP (Polizei Pistole – PP) je řada poloautomatických pistolí s dynamickým závěrem, vyvinutá německým výrobcem zbraní Carl Walther GmbH.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Walther PP · Vidět víc »
Werner Haase
Werner Haase (2. srpna 1900 – 30. listopadu 1950) byl profesorem medicíny a členem SS během nacistické éry.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Werner Haase · Vidět víc »
Wilhelm Keitel
Generalfeldmarschall Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel (22. září 1882, Helmscherode – 16. října 1946, Norimberk) byl válečný zločinec, vysoce vyznamenaný veterán první světové války, německý polní maršál za druhé světové války a náčelník Hitlerova Oberkommanda der Wehrmacht.
Nový!!: Smrt Adolfa Hitlera a Wilhelm Keitel · Vidět víc »
