Rychlejší přístup než prohlížeči!
39 vztahy: Alija Izetbegović, Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie, Černá Hora, Březen, Berlínský kongres, Bosňáci, Bosna a Hercegovina, Branko Mikulić, Chorvati, Chorvatsko, Džemal Bijedić, Dějiny Bosny a Hercegoviny, Duben, Edvard Kardelj, Hamdija Pozderac, Josip Broz Tito, Jugoslávský dinár, Nijaz Duraković, Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, Předsednictvo SFRJ, Raif Dizdarević, Republika srbská, Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Srbochorvatština, Srbové, Srbsko, Strana demokratické akce, Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny, Válka v Bosně a Hercegovině, ZAVNOBiH, 1. březen, 1878, 1943, 1945, 1974, 1990, 1992, 25. listopad.
Alija Izetbegović
Alija Izetbegović (8. srpna 1925 Bosanski Šamac, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – 19. října 2003 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl člen a předseda Předsednictva Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny (1990–1992) a Předsednictva Republiky Bosny a Hercegoviny (1992–1996), dále člen (1996–2000) a předseda Předsednictva Bosny a Hercegoviny (1996–1998 a 2000), spoluzakladatel (1990) a první předseda Strany demokratické akce (1990–2001).
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Alija Izetbegović · Vidět víc »
Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie
Znak Demokratické federativní Jugoslávie. Datum značí druhé zasedání AVNOJ. Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie (srbochorvatsky Antifašističko veće narodnog oslobođenja Jugoslavije, slovinsky Antifašistični svet narodne osvoboditve Jugoslavije, makedonsky Антифашистичко собрание за народно ослободување на Југославија, AVNOJ) byla politická organizace národněosvobozeneckých sil, které získaly určité části okupovaného království Jugoslávie pod svou kontrolou v časech druhé světové války.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Černá Hora · Vidět víc »
Březen
Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Březen · Vidět víc »
Berlínský kongres
Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Berlínský kongres · Vidět víc »
Bosňáci
Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Bosňáci · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Branko Mikulić
Branko Mikulić (v srbské cyrilici Бранко Микулић, 10. června 1928, Bugojno – 12. dubna 1994, Sarajevo) byl jugoslávský komunistický politik původem z Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Branko Mikulić · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Chorvati · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Chorvatsko · Vidět víc »
Džemal Bijedić
Džemal Bijedić (12. dubna 1917, Mostar, Rakousko-Uhersko–18. ledna 1977, Kreševo, SFRJ) byl jugoslávský partyzán a posléze i komunistický politik.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Džemal Bijedić · Vidět víc »
Dějiny Bosny a Hercegoviny
Nejstarší část města Sarajeva, turecký bazar Starý most v Mostaru ve 30. letech, postavený za osmanské nadvlády Bosna a Hercegovina patří k zemím, kde se vystřídali mnozí vládci a proběhlo mnoho významných celoevropských i balkánských událostí.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Dějiny Bosny a Hercegoviny · Vidět víc »
Duben
Duben je podle gregoriánského kalendáře čtvrtý měsíc v roce.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Duben · Vidět víc »
Edvard Kardelj
Edvard Kardelj, pseudonym Sperans či Krištof (27. ledna 1910, Lublaň – 10. února 1979, Lublaň) byl slovinský marxistický teoretik, politik a státník, blízký spolupracovník maršála Josipa Broze Tita.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Edvard Kardelj · Vidět víc »
Hamdija Pozderac
Hamdija Pozderac (15. ledna 1924 Cazin, Bosna a Hercegovina – 7. dubna 1988 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie, v srbské cyrilici Хамдија Поздерац) byl bosenskohercegovský a jugoslávský komunistický politik bosňáckého původu.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Hamdija Pozderac · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Jugoslávský dinár
1 dinár - vyražen roku 1965 100 dinárů - vytištěno roku 1929 1 000 dinárů - vytištěno roku 1981 Jugoslávský dinár je měnová jednotka bývalé Jugoslávie (Království Jugoslávie, Socialistické federativní republiky Jugoslávie a Svazové republiky Jugoslávie).
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Jugoslávský dinár · Vidět víc »
Nijaz Duraković
Nijaz Duraković (* Stolac, 1949 – 29. ledna 2012, Sarajevo) byl bosenskohercegovský sociolog a bývalý komunistický politik.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Nijaz Duraković · Vidět víc »
Předsednictvo Bosny a Hercegoviny
Sarajevu. Předsednictvo Bosny a Hercegoviny či Prezidium Bosny a Hercegoviny (bosensky/srbsky/chorvatsky Predsjedništvo Bosne i Hercegovine) je kolektivní hlavou Bosny a Hercegoviny a nejvyšší státní institucí.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Předsednictvo Bosny a Hercegoviny · Vidět víc »
Předsednictvo SFRJ
Předsednictvo Socialistické federativní republiky Jugoslávie (nebo též Prezídium SFRJ) byla kolektivní hlava Socialistické federativní republiky Jugoslávie od května 1980 do roku 1992, kdy zůstali již jen čtyři z původních osmi členů.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Předsednictvo SFRJ · Vidět víc »
Raif Dizdarević
Raif Dizdarević (* 9. prosince 1926 Fojnica, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) byl účastník partyzánského boje a politik a diplomat socialistické Jugoslávie bosňáckého původu z Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Raif Dizdarević · Vidět víc »
Republika srbská
Republika srbskáBosna a Hercegovina,, Ministerstvo zahraničních věcí ČR (srbsky/chorvatsky/bosensky v latince Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, druhou je Federace Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Republika srbská · Vidět víc »
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Sarajevo · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Srbochorvatština · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Srbové · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Srbsko · Vidět víc »
Strana demokratické akce
Strana demokratické akce byla maltská politická strana.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Strana demokratické akce · Vidět víc »
Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny
Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny (srbochorvatsky v latince Savez komunista Bosne i Hercegovine, v cyrilici Савез комуниста Босне и Херцеговине, SK BiH/СК БиХ) byl republikovou organizací Svazu komunistů Jugoslávie v Bosně a Hercegovině.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny · Vidět víc »
Válka v Bosně a Hercegovině
Válka v Bosně a Hercegovině, obecně známá také jako Bosenská válka za nezávislost, byl mezinárodní ozbrojený konflikt, který probíhal od března roku 1992 do listopadu roku 1995 na území Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a Válka v Bosně a Hercegovině · Vidět víc »
ZAVNOBiH
Členka ÚV Antifašistické fronty žen Rada Vranješevićová hovoří na prvním zasedání ZAVNOBiH Zemský antifašistický výbor národního osvobození Bosny a Hercegoviny (srbochorvatsky Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja Bosne i Hercegovine, ZAVNOBiH) byl hlavní orgán protifašistického boje komunistických partyzánů v Bosně a Hercegovině během druhé světové války.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a ZAVNOBiH · Vidět víc »
1. březen
1.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a 1. březen · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a 1878 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a 1943 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a 1945 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a 1974 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a 1990 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a 1992 · Vidět víc »
25. listopad
25.
Nový!!: Socialistická republika Bosna a Hercegovina a 25. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Lidová republika Bosna a Hercegovina.
