Rychlejší přístup než prohlížeči!
117 vztahy: Albert Einstein, Aldebaran, Amplituda pravděpodobnosti, Úplný metrický prostor, Astrofyzika, Asymptotická volnost, Atomová fyzika, Atomové jádro, Šin’ičiró Tomonaga, Bellova nerovnost, Bohrův model atomu, Boris Podolsky, Boson W a Z, Definiční obor, Determinismus, Diferenciální rovnice, Diracova notace, Diracova rovnice, Diskretizace, Dualita částice a vlnění, Duální prostor, Elektromagnetické záření, Elektroslabá interakce, Elementární částice, Energie, Enrico Fermi, Entanglement, EPR paradox, Erwin Schrödinger, Evoluční operátor, Fázový prostor, Fotoelektrický jev, Foton, Freeman Dyson, Funkce (matematika), Fyzika pevných látek, Fyzikální chemie, Generátor, Hadron, Hamiltonův operátor, Hamiltonovská formulace mechaniky, Hermitovský operátor, Hilbertův prostor, Hybnost, Inkandescence, Integrál, Interference, Interpretace kvantové mechaniky, Izolovaná soustava, Jaderná energetika, ..., John Archibald Wheeler, John Stewart Bell, Julian Schwinger, Klasická fyzika, Klasická mechanika, Kleinův paradox, Kleinova–Gordonova rovnice, Kolaps vlnové funkce, Komplexní číslo, Komutativita, Komutátor (algebra), Konfigurační prostor, Kosmologie, Kvantová chromodynamika, Kvantová elektrodynamika, Kvantová mechanika, Kvantová teorie pole, Kvantové měření, Kvantum, Kvark, Laser, Lékařství, Lineární algebra, Lorentzova transformace, Max Planck, Molekulová fyzika, Moment hybnosti, Nathan Rosen, Nobelova cena, Obecná teorie relativity, Operátor, Paul Dirac, Petr Kulhánek (vědec), Planckova délka, Planckova konstanta, Pohybová rovnice, Poissonova závorka, Polovodič, Pozorování, Princip neurčitosti, Redukovaná Planckova konstanta, Richard Feynman, Schrödingerova kočka, Schrödingerova rovnice, Silná interakce, Skalární součin, Slabá interakce, Speciální teorie relativity, Spinová pěna, Standardní model, Stupeň volnosti, Teoretická fyzika, Teorie relativity, Teorie strun, Teorie všeho, Uhlíkové vlákno, Urychlovač částic, Vektor, Vektorový prostor, Vlnění, Vlnová funkce, Werner Heisenberg, Wienerův proces, Youngův experiment, Záření beta, 1955, 20. století. Rozbalte index (67 více) »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Kvantová fyzika a Albert Einstein · Vidět víc »
Aldebaran
Porovnání velikosti Slunce a Aldebaranu Aldebaran (α Tau / α Tauri / Alfa Tauri) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka a jedna z nejjasnějších hvězd na noční obloze vůbec.
Nový!!: Kvantová fyzika a Aldebaran · Vidět víc »
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Nový!!: Kvantová fyzika a Amplituda pravděpodobnosti · Vidět víc »
Úplný metrický prostor
Metrický prostor je označován jako úplný, pokud v něm každá posloupnost, která je cauchyovská v příslušné metrice, konverguje (v příslušné metrice).
Nový!!: Kvantová fyzika a Úplný metrický prostor · Vidět víc »
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Nový!!: Kvantová fyzika a Astrofyzika · Vidět víc »
Asymptotická volnost
Asymptotická volnost je vlastnost některých kalibračních teorií v kvantové teorii pole, která způsobuje, že při zvětšování energetické škály a zmenšování délkové škály interakce mezi částicemi asymptoticky slábnou.
Nový!!: Kvantová fyzika a Asymptotická volnost · Vidět víc »
Atomová fyzika
Atomová fyzika (též fyzika atomu nebo atomistika) je část fyziky zabývající se studiem elektronového obalu atomů.
Nový!!: Kvantová fyzika a Atomová fyzika · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Kvantová fyzika a Atomové jádro · Vidět víc »
Šin’ičiró Tomonaga
Šin’ičiró Tomonaga (anglickým přepisem Sin-Itiro Tomonaga; 31. března 1906, Tokio, Japonsko – 8. července 1979, Tokio) byl japonský vědec, jedna z nejdůležitějších osobností teoretické fyziky, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1965 za práce v oblasti kvantové elektrodynamiky.
Nový!!: Kvantová fyzika a Šin’ičiró Tomonaga · Vidět víc »
Bellova nerovnost
Bellova nerovnost je nerovnost, kterou splňují určité spinové korelace v lokálně realistických teoriích.
Nový!!: Kvantová fyzika a Bellova nerovnost · Vidět víc »
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Nový!!: Kvantová fyzika a Bohrův model atomu · Vidět víc »
Boris Podolsky
Boris Podolsky (29. června 1896 – 28. listopadu 1966) byl americký fyzik rusko - židovského původu.
Nový!!: Kvantová fyzika a Boris Podolsky · Vidět víc »
Boson W a Z
Bosony W a Z jsou elementární částice, které zprostředkovávají slabou (výměnnou) interakci v atomovém jádře a v reakcích elementárních částic.
Nový!!: Kvantová fyzika a Boson W a Z · Vidět víc »
Definiční obor
Funkce f zobrazuje množinu X do množiny Y. Definiční obor značen červeně, obor hodnot žlutě. Definiční obor zobrazení T: X \to Y z množiny X do množiny Y tvoří právě ty prvky množiny X, pro něž je definován obraz v množině Y. Obecně nemusí být zobrazení T definováno na celé množině X, v tom případě tvoří jeho definiční obor podmnožinu množiny X. Definiční obor funkce f je množina všech hodnot, pro které je funkce f definována.
Nový!!: Kvantová fyzika a Definiční obor · Vidět víc »
Determinismus
Determinismus je filosofické přesvědčení, že každá událost nebo stav věcí je důsledkem předchozích událostí na principu kauzality a pevně daných zákonitostí.
Nový!!: Kvantová fyzika a Determinismus · Vidět víc »
Diferenciální rovnice
Diferenciální rovnice jsou matematické rovnice, ve kterých jako neznámé vystupují funkce a jejich derivace.
Nový!!: Kvantová fyzika a Diferenciální rovnice · Vidět víc »
Diracova notace
Diracova notace (nebo také Diracova symbolika) je způsob zápisu vektorů běžně používaný v kvantové mechanice a kvantové teorii pole.
Nový!!: Kvantová fyzika a Diracova notace · Vidět víc »
Diracova rovnice
Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.
Nový!!: Kvantová fyzika a Diracova rovnice · Vidět víc »
Diskretizace
metodou konečných prvků. Diskretizace je v aplikované matematice proces převodu spojitých funkcí, modelů, proměnných, a rovnic na diskrétní protějšky.
Nový!!: Kvantová fyzika a Diskretizace · Vidět víc »
Dualita částice a vlnění
Fotoelektrický jev. Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce 1905 Albert Einstein pro objasnění fotoelektrického jevu.
Nový!!: Kvantová fyzika a Dualita částice a vlnění · Vidět víc »
Duální prostor
Duální prostor nebo duální vektorový prostor je matematický pojem z oblasti funkcionální analýzy.
Nový!!: Kvantová fyzika a Duální prostor · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Kvantová fyzika a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elektroslabá interakce
Elektroslabá interakce je teoretickým sjednocením elektromagnetické a slabé interakce.
Nový!!: Kvantová fyzika a Elektroslabá interakce · Vidět víc »
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Nový!!: Kvantová fyzika a Elementární částice · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Kvantová fyzika a Energie · Vidět víc »
Enrico Fermi
Fermiho patentový nákres neutronového reaktoru Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik, známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky.
Nový!!: Kvantová fyzika a Enrico Fermi · Vidět víc »
Entanglement
#PŘESMĚRUJ Kvantové provázání.
Nový!!: Kvantová fyzika a Entanglement · Vidět víc »
EPR paradox
EPR paradox také Einstein-Podolsky-Rosenův paradox je myšlenkový experiment pokoušející se vyvrátit Kodaňskou interpretaci kvantové mechaniky.
Nový!!: Kvantová fyzika a EPR paradox · Vidět víc »
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Nový!!: Kvantová fyzika a Erwin Schrödinger · Vidět víc »
Evoluční operátor
Evoluční operátor vyjadřuje časový vývoj fyzikálního systému, používá se zejména v kvantové mechanice.
Nový!!: Kvantová fyzika a Evoluční operátor · Vidět víc »
Fázový prostor
Jako fázový prostor se ve fyzice nazývá prostor proměnných q^i (tedy zobecněných souřadnic) a p_i (tedy zobecněných hybností).
Nový!!: Kvantová fyzika a Fázový prostor · Vidět víc »
Fotoelektrický jev
Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.
Nový!!: Kvantová fyzika a Fotoelektrický jev · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Kvantová fyzika a Foton · Vidět víc »
Freeman Dyson
Freeman John Dyson (15. prosince 1923, Crowthorne, Spojené království – 28. února 2020, Princeton, New Jersey, USA) byl britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA.
Nový!!: Kvantová fyzika a Freeman Dyson · Vidět víc »
Funkce (matematika)
Zobrazení '''z''' množiny '''M''' (nahoře) resp. množiny '''D''' (dole) '''na''' množinu '''T''' (přerušovaná čára) resp. '''do''' množiny '''T''' (plná čára). Funkce je v matematice název pro zobrazení z množiny M na nebo do číselné množiny T (většinou reálných nebo komplexních čísel), či na nebo do vektorového prostoru T tvořeného uspořádanými n-ticemi čísel (vektorová funkce).
Nový!!: Kvantová fyzika a Funkce (matematika) · Vidět víc »
Fyzika pevných látek
Fyzika pevných látek je část fyziky, která studuje makroskopické vlastnosti pevných látek, přičemž se vlastnosti pevných látek pokouší popsat pomocí kvantově mechanických modelů, které pevnou látku chápou jako skupinu velkého počtu částic.
Nový!!: Kvantová fyzika a Fyzika pevných látek · Vidět víc »
Fyzikální chemie
Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie.
Nový!!: Kvantová fyzika a Fyzikální chemie · Vidět víc »
Generátor
Slovo generátor se užívá ve více významech.
Nový!!: Kvantová fyzika a Generátor · Vidět víc »
Hadron
Srážka a vznik hadronu v podobě simulace Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom).
Nový!!: Kvantová fyzika a Hadron · Vidět víc »
Hamiltonův operátor
Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.
Nový!!: Kvantová fyzika a Hamiltonův operátor · Vidět víc »
Hamiltonovská formulace mechaniky
Hamiltonovská formulace mechaniky (někdy též hamiltonovská mechanika) představuje jiný přístup k popisu mechaniky než jaký využívají Newtonovy pohybové rovnice.
Nový!!: Kvantová fyzika a Hamiltonovská formulace mechaniky · Vidět víc »
Hermitovský operátor
Hermitovský operátor, též samoadjungovaný operátor nebo samosdružený operátor je v matematice označení pro takový omezený operátor na Hilbertově prostoru, který je roven své adjunkci, tzn.
Nový!!: Kvantová fyzika a Hermitovský operátor · Vidět víc »
Hilbertův prostor
Hilbertovým prostorem je v matematice a fyzice označován vektorový prostor, v kterém je možné měřit úhly a velikosti vektorů a konstruovat ortogonální projekce vektorů na podprostory.
Nový!!: Kvantová fyzika a Hilbertův prostor · Vidět víc »
Hybnost
Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.
Nový!!: Kvantová fyzika a Hybnost · Vidět víc »
Inkandescence
Inkandescence (záření černého tělesa, anglicky: black-body radiation) je tepelné záření neboli sálání materiálu.
Nový!!: Kvantová fyzika a Inkandescence · Vidět víc »
Integrál
Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.
Nový!!: Kvantová fyzika a Integrál · Vidět víc »
Interference
Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.
Nový!!: Kvantová fyzika a Interference · Vidět víc »
Interpretace kvantové mechaniky
Interpretace kvantové mechaniky jsou filozofické pokusy o vysvětlení fyzikální podstaty reality v mikrosvětě.
Nový!!: Kvantová fyzika a Interpretace kvantové mechaniky · Vidět víc »
Izolovaná soustava
Jako izolovaná soustava (např. těles hmotných bodů) se označuje taková soustava entit, které sice mohou silově či jinak působit na sebe navzájem, ale na které nepůsobí žádné vnější síly či jiné okolní vlivy, tj.
Nový!!: Kvantová fyzika a Izolovaná soustava · Vidět víc »
Jaderná energetika
Jaderná energetika je odvětví energetiky a průmyslu, které se zabývá především výrobou energie v jaderných elektrárnách.
Nový!!: Kvantová fyzika a Jaderná energetika · Vidět víc »
John Archibald Wheeler
John Archibald Wheeler (9. července 1911 Jacksonville, USA – 13. dubna 2008) byl americký fyzik, který se zabýval teorií relativity a relativistickou astrofyzikou.
Nový!!: Kvantová fyzika a John Archibald Wheeler · Vidět víc »
John Stewart Bell
John Stewart Bell (28. června 1928 Belfast – 1. října 1990 Ženeva) byl severoirský fyzik, známý jako autor Bellových nerovností, důležitého konceptu v kvantové mechanice, týkajícího se teorií se skrytými parametry.
Nový!!: Kvantová fyzika a John Stewart Bell · Vidět víc »
Julian Schwinger
Julian Seymour Schwinger (12. února 1918 – 16. července 1994) byl americký teoretický fyzik.
Nový!!: Kvantová fyzika a Julian Schwinger · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Kvantová fyzika a Klasická fyzika · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Kvantová fyzika a Klasická mechanika · Vidět víc »
Kleinův paradox
Kleinův paradox je fyzikální jev, který v roce 1929 zformuloval švédský fyzik Oskar Klein.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kleinův paradox · Vidět víc »
Kleinova–Gordonova rovnice
Kleinova–Gordonova rovnice je pohybová rovnice v jedné z relativistických formulací kvantové mechaniky.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kleinova–Gordonova rovnice · Vidět víc »
Kolaps vlnové funkce
V kvantové mechanice se kolapsem vlnové funkce rozumí její redukce ze superpozice několika vlastních stavů měřených veličin na jeden z těchto vlastních stavů.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kolaps vlnové funkce · Vidět víc »
Komplexní číslo
argument. Komplexní čísla (z latinského complexus, složený) vznikají rozšířením oboru reálných čísel tak, aby v něm každá algebraická rovnice měla příslušný počet řešení podle základní věty algebry.
Nový!!: Kvantová fyzika a Komplexní číslo · Vidět víc »
Komutativita
Komutativita je v matematice, zejména v algebře, vlastnost binární operace spočívající v tom, že u ní nezávisí na pořadí jejích operandů.
Nový!!: Kvantová fyzika a Komutativita · Vidět víc »
Komutátor (algebra)
Komutátor je operátor vyjadřující „míru nekomutativity“ dvou operátorů.
Nový!!: Kvantová fyzika a Komutátor (algebra) · Vidět víc »
Konfigurační prostor
Ve fyzice se jako konfigurační prostor označuje podprostor fázového prostoru, jehož souřadnicemi jsou pouze zobecněné souřadnice pro všechny stupně volnosti systému.
Nový!!: Kvantová fyzika a Konfigurační prostor · Vidět víc »
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kosmologie · Vidět víc »
Kvantová chromodynamika
Kvantová chromodynamika (QCD) je kalibrační teorie interakcí barevných kvarků, antikvarků a gluonů.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kvantová chromodynamika · Vidět víc »
Kvantová elektrodynamika
Kvantová elektrodynamika (anglická zkratka „QED“) je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kvantová elektrodynamika · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kvantová teorie pole · Vidět víc »
Kvantové měření
Schematické znázornění kvantového měření. Částice se spinem vlétávají mezi dva magnety, které vychýlí dráhu částice v závislosti na hodnotě jejího spinu. Pojmem kvantové měření se ve fyzice označuje proces, který představuje kvantové zobecnění pojmu měření z klasické fyziky.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kvantové měření · Vidět víc »
Kvantum
Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.
Nový!!: Kvantová fyzika a Kvantum · Vidět víc »
Kvark
Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).
Nový!!: Kvantová fyzika a Kvark · Vidět víc »
Laser
Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.
Nový!!: Kvantová fyzika a Laser · Vidět víc »
Lékařství
Lékaři při operaci Lékařství nebo medicína (z lat. ars medicina, umění léčit) je aplikovaná biologická věda o zdraví, stavech a chorobných procesech člověka, o způsobech léčení a předcházení nemocem.
Nový!!: Kvantová fyzika a Lékařství · Vidět víc »
Lineární algebra
Lineární algebra je odvětví matematiky, které se zabývá vektory, vektorovými prostory, soustavami lineárních rovnic a lineárními transformacemi.
Nový!!: Kvantová fyzika a Lineární algebra · Vidět víc »
Lorentzova transformace
Lorentzova transformace je soustava rovnic umožňující pomocí souřadnic x, y, z, t nějaké události U v inerciální vztažné soustavě S vyjádřit souřadnice x', y', z', t' téže události v jiné inerciální vztažné soustavě S', která se vzhledem k původní soustavě S pohybuje rychlostí v. Podle týchž pravidel jako události se transformují i všechny ostatní čtyřvektory.
Nový!!: Kvantová fyzika a Lorentzova transformace · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Kvantová fyzika a Max Planck · Vidět víc »
Molekulová fyzika
Molekulová fyzika (též molekulární fyzika) je část fyziky, která zkoumá látky na úrovni atomů a molekul a vlastnosti látek bezprostředně vycházející z jejich struktury.
Nový!!: Kvantová fyzika a Molekulová fyzika · Vidět víc »
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Nový!!: Kvantová fyzika a Moment hybnosti · Vidět víc »
Nathan Rosen
Nathan Rosen (22. března 1909 – 18. prosince 1995) byl americko-izraelský fyzik známý studiemi struktury atomu vodíku.
Nový!!: Kvantová fyzika a Nathan Rosen · Vidět víc »
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
Nový!!: Kvantová fyzika a Nobelova cena · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Kvantová fyzika a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Operátor
Operátor \hat A je v matematice takové zobrazení, které prvku nějakého prostoru (například funkci) f přiřazuje prvek jiného prostoru g, tedy kde f \in \mathbf, g \in \mathbf.
Nový!!: Kvantová fyzika a Operátor · Vidět víc »
Paul Dirac
Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.
Nový!!: Kvantová fyzika a Paul Dirac · Vidět víc »
Petr Kulhánek (vědec)
Petr Kulhánek (* 9. ledna 1959 Praha) je český teoretický fyzik a popularizátor astrofyziky a astronomie.
Nový!!: Kvantová fyzika a Petr Kulhánek (vědec) · Vidět víc »
Planckova délka
Planckova délka je fyzikální konstanta značená \scriptstyle\ell_P \. Jde současně také o jednotku délky přibližně rovné 1,6×10−35 metrů.
Nový!!: Kvantová fyzika a Planckova délka · Vidět víc »
Planckova konstanta
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.
Nový!!: Kvantová fyzika a Planckova konstanta · Vidět víc »
Pohybová rovnice
Pohybová rovnice je matematicky zapsaný fyzikální vztah, který popisuje možné pohyby tělesa v daném prostředí.
Nový!!: Kvantová fyzika a Pohybová rovnice · Vidět víc »
Poissonova závorka
Poissonova závorka označuje matematický výraz používaný v matematice a klasické mechanice (konkrétně v Hamiltonovské mechanice), kde se využívá k popisu časového vývoje dynamického systému.
Nový!!: Kvantová fyzika a Poissonova závorka · Vidět víc »
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Nový!!: Kvantová fyzika a Polovodič · Vidět víc »
Pozorování
Pozorování (observace) by se dalo obecně definovat jako smyslová percepce okolního světa.
Nový!!: Kvantová fyzika a Pozorování · Vidět víc »
Princip neurčitosti
Heisenbergův princip neurčitosti (též relace neurčitosti) je matematická vlastnost dvou kanonicky konjugovaných veličin.
Nový!!: Kvantová fyzika a Princip neurčitosti · Vidět víc »
Redukovaná Planckova konstanta
#PŘESMĚRUJ Planckova konstanta#Redukovaná Planckova konstanta.
Nový!!: Kvantová fyzika a Redukovaná Planckova konstanta · Vidět víc »
Richard Feynman
Richard Phillips Feynman (11. května 1918 New York – 15. února 1988 Los Angeles) byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky pomocí dráhových integrálů, teorii kvantové elektrodynamiky, fyzice supratekutosti hélia při teplotě blízké absolutní nule, a fyzice částic, pro kterou navrhl partonový model.
Nový!!: Kvantová fyzika a Richard Feynman · Vidět víc »
Schrödingerova kočka
Schrödingerova kočka: po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že unikne jedovatý plyn a zabije kočku. Schrödingerova kočka je fyzikální myšlenkový experiment, který ilustruje paradox kvantové superpozice dvou stavů na příkladu kočky, která by měla být současně živá i mrtvá.
Nový!!: Kvantová fyzika a Schrödingerova kočka · Vidět víc »
Schrödingerova rovnice
Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.
Nový!!: Kvantová fyzika a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Kvantová fyzika a Silná interakce · Vidět víc »
Skalární součin
Skalární součin je v matematice zobrazení, které dvojici vektorů přiřadí číslo (skalár), které má vztah k velikosti těchto vektorů, k tzv.
Nový!!: Kvantová fyzika a Skalární součin · Vidět víc »
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Kvantová fyzika a Slabá interakce · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Kvantová fyzika a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Spinová pěna
Spinová pěna označuje topologickou strukturu vytvořenou z dvoudimenzionálních ploch, které představují jednu z konfigurací, které musí být sečteny funkční integrací pro získání Feynmanova dráhového integrálu při popisu kvantové gravitace.
Nový!!: Kvantová fyzika a Spinová pěna · Vidět víc »
Standardní model
Přehled vzájemného ovlivňování mezi částicemi popisovanými Standardním modelem. Standardní model, přesněji standardní model částicové fyziky nebo standardní model částic a interakcí je teorie, která popisuje silnou, slabou a elektromagnetickou interakci a elementární částice, které tvoří veškerou hmotu.
Nový!!: Kvantová fyzika a Standardní model · Vidět víc »
Stupeň volnosti
Jako stupně volnosti se ve fyzice nebo statistice označují vzájemně nezávislé veličiny (parametry, vnitřní proměnné), které určují stav systému.
Nový!!: Kvantová fyzika a Stupeň volnosti · Vidět víc »
Teoretická fyzika
Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.
Nový!!: Kvantová fyzika a Teoretická fyzika · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Kvantová fyzika a Teorie relativity · Vidět víc »
Teorie strun
#PŘESMĚRUJTeorie superstrun.
Nový!!: Kvantová fyzika a Teorie strun · Vidět víc »
Teorie všeho
Teorie všeho je ve fyzice pojem pro teorie, které by do jediného matematicky konzistentního rámce zahrnuly zákony pro všechny dosud známé základní interakce, a to na všech úrovních a škálách organizace hmoty.
Nový!!: Kvantová fyzika a Teorie všeho · Vidět víc »
Uhlíkové vlákno
Uhlíkové vlákno o průměru 6 μm v porovnání s lidským vlasem. Uhlíkové vlákno (též karbonové vlákno, z angl. carbon fibre) je název pro vlákno obsahující uhlík v různých modifikacích.
Nový!!: Kvantová fyzika a Uhlíkové vlákno · Vidět víc »
Urychlovač částic
Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.
Nový!!: Kvantová fyzika a Urychlovač částic · Vidět víc »
Vektor
V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.
Nový!!: Kvantová fyzika a Vektor · Vidět víc »
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Nový!!: Kvantová fyzika a Vektorový prostor · Vidět víc »
Vlnění
Vlnění na povrchu kapaliny Postupné elektromagnetické vlnění Jako vlnění se označuje šíření určitého rozruchu, zpravidla kmitů, prostorem.
Nový!!: Kvantová fyzika a Vlnění · Vidět víc »
Vlnová funkce
Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.
Nový!!: Kvantová fyzika a Vlnová funkce · Vidět víc »
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Nový!!: Kvantová fyzika a Werner Heisenberg · Vidět víc »
Wienerův proces
Wienerův proces je stochastický proces spojitého času pojmenovaný na počest Norberta Wienera.
Nový!!: Kvantová fyzika a Wienerův proces · Vidět víc »
Youngův experiment
Ukázka průchodu vlnění dvojštěrbinou Pozorovaný interferenční obraz po průchodu paprsku dvojštěrbinou Youngův experiment nebo dvojštěrbinový experiment je fyzikální pokus, při kterém světlo procházející dvěma malými otvory vytvoří interferenční obrazec.
Nový!!: Kvantová fyzika a Youngův experiment · Vidět víc »
Záření beta
Záření beta−, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne. Záření beta jsou elektrony (β−) nebo pozitrony (β+), které vznikají při radioaktivním rozpadu.
Nový!!: Kvantová fyzika a Záření beta · Vidět víc »
1955
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Kvantová fyzika a 1955 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Kvantová fyzika a 20. století · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Kvantová teorie, Souměřitelnost veličin.
