Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Algebra, Algebraická geometrie, Bod, Diferenciální geometrie, Eukleidovská geometrie, Eukleidovský prostor, Geometrický útvar, Geometrie, Hodnost matice, Identita (matematika), Křivka, Kružnice, Lineární algebra, Matematická analýza, Matice, Menší než, Model (logika), Nekonečno, Ortogonalita, Přímka, Poloměr, Polopřímka, Průměr (geometrie), Průnik, Průsečík, Prostor (geometrie), Různoběžky, René Descartes, Rovina, Rovnice, Rovnoběžky, Rovnost (matematika), Sečna, Singulární matice, Skalární součin, Směrnice, Soustava rovnic, Soustava souřadnic, Střed, Tětiva (geometrie), Tečna, Totožnost, Větší než, Vektor, Vzdálenost, 1637.
Algebra
Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.
Nový!!: Analytická geometrie a Algebra · Vidět víc »
Algebraická geometrie
Algebraická geometrie je matematická disciplína nacházející se, jak už název napovídá, na rozhraní algebry a geometrie.
Nový!!: Analytická geometrie a Algebraická geometrie · Vidět víc »
Bod
Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Analytická geometrie a Bod · Vidět víc »
Diferenciální geometrie
Diferenciální geometrie je část geometrie, která využívá ke studiu křivek, ploch a variet vyšší dimenze metody diferenciálního počtu.
Nový!!: Analytická geometrie a Diferenciální geometrie · Vidět víc »
Eukleidovská geometrie
Eukleidovská (někdy také elementární nebo Eukleidova) geometrie je založena na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy (lat. Elementa).
Nový!!: Analytická geometrie a Eukleidovská geometrie · Vidět víc »
Eukleidovský prostor
Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru.
Nový!!: Analytická geometrie a Eukleidovský prostor · Vidět víc »
Geometrický útvar
Jehlan, koule a krychle v prostoru Geometrický útvar je souhrn geometrických objektů, nejčastěji bodů, přímek či rovin.
Nový!!: Analytická geometrie a Geometrický útvar · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Analytická geometrie a Geometrie · Vidět víc »
Hodnost matice
V lineární algebře je hodností matice \boldsymbol dimenze vektorového prostoru generovaného sloupci \boldsymbol.
Nový!!: Analytická geometrie a Hodnost matice · Vidět víc »
Identita (matematika)
Identita, nebo také identické zobrazení, je matematické zobrazení, které přiřazuje prvku množiny ten samý prvek stejné množiny.
Nový!!: Analytická geometrie a Identita (matematika) · Vidět víc »
Křivka
Křivka je v matematice geometrický jednorozměrný objekt, případně zobrazení z přímky do nějakého prostoru (tzv. parametrizovaná křivka).
Nový!!: Analytická geometrie a Křivka · Vidět víc »
Kružnice
Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.
Nový!!: Analytická geometrie a Kružnice · Vidět víc »
Lineární algebra
Lineární algebra je odvětví matematiky, které se zabývá vektory, vektorovými prostory, soustavami lineárních rovnic a lineárními transformacemi.
Nový!!: Analytická geometrie a Lineární algebra · Vidět víc »
Matematická analýza
Matematická analýza („řešení“, starořecky ἀναλύειν ánalýein „řešit“) je jednou ze základních disciplín matematiky.
Nový!!: Analytická geometrie a Matematická analýza · Vidět víc »
Matice
Matice typu m \times n: obsahuje m vodorovných řádků a n svislých sloupců. Prvky matice se značí proměnnou se dvěma dolními indexy. Například a_21 představuje prvek na druhém řádku a v prvním sloupci matice. Matice je v matematice obdélníkové či čtvercové schéma čísel nebo nějakých matematických objektů – prvků matice (též elementů matice).
Nový!!: Analytická geometrie a Matice · Vidět víc »
Menší než
#PŘESMĚRUJ Menšítko.
Nový!!: Analytická geometrie a Menší než · Vidět víc »
Model (logika)
Model (také struktura) je matematický pojem z oblasti matematickologické sémantiky.
Nový!!: Analytická geometrie a Model (logika) · Vidět víc »
Nekonečno
∞ jako symbol nekonečna zavedl anglický matematik John Wallis. Nekonečno (∞) je abstraktní pojem, který označuje kvantitu (množství) něčeho, co je tak veliké, že nemá konec (od slova konec je odvozeno slovo konečný), typicky se nedá spočítat, změřit, a pokud ano, tak je větší než každé konečné číslo.
Nový!!: Analytická geometrie a Nekonečno · Vidět víc »
Ortogonalita
Původem řecké slovo ortogonální znamená pravoúhlý (z řec. «ορθος» pravý a «γονια» úhel).
Nový!!: Analytická geometrie a Ortogonalita · Vidět víc »
Přímka
Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Analytická geometrie a Přímka · Vidět víc »
Poloměr
Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.
Nový!!: Analytická geometrie a Poloměr · Vidět víc »
Polopřímka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem.
Nový!!: Analytická geometrie a Polopřímka · Vidět víc »
Průměr (geometrie)
Atributy kružnice s vyznačeným průměrem Průměr kružnice je úsečka, která prochází středem kružnice a jejíž oba krajní body leží na této kružnici.
Nový!!: Analytická geometrie a Průměr (geometrie) · Vidět víc »
Průnik
Průnik dvou množin~A \cap B V matematice se jako průnik dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje pouze ty prvky, které se nalézají ve všech těchto množinách.
Nový!!: Analytická geometrie a Průnik · Vidět víc »
Průsečík
přímek Průsečík je geometrický pojem používaný ve dvou významech.
Nový!!: Analytická geometrie a Průsečík · Vidět víc »
Prostor (geometrie)
#PŘESMĚRUJ Prostor (matematika) Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Analytická geometrie a Prostor (geometrie) · Vidět víc »
Různoběžky
Dvě různé přímky p, q ležící ve společné rovině, které mají právě jeden společný bod, se nazývají různoběžné přímky (různoběžky) a označují p\nparallel q. Dvě různoběžky rozdělují rovinu, ve které leží, na 4 úhly.
Nový!!: Analytická geometrie a Různoběžky · Vidět víc »
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Nový!!: Analytická geometrie a René Descartes · Vidět víc »
Rovina
Rovina je v matematice dvourozměrný geometrický útvar, který si lze představit jako neomezenou dokonale rovnou plochu.
Nový!!: Analytická geometrie a Rovina · Vidět víc »
Rovnice
Rovnice je v matematice vztah rovnosti dvou výrazů, které obsahují jednu nebo více proměnných.
Nový!!: Analytická geometrie a Rovnice · Vidět víc »
Rovnoběžky
Rovnoběžky jsou v matematice dvě přímky ležící v téže rovině, které se v Euklidovské geometrii nikde neprotínají.
Nový!!: Analytická geometrie a Rovnoběžky · Vidět víc »
Rovnost (matematika)
Rovnost v matematice je relace neboli vztah, vyjadřující totožnost objektů, které jsou v tomto vztahu.
Nový!!: Analytická geometrie a Rovnost (matematika) · Vidět víc »
Sečna
Sečna kružnice (zeleně) Sečna je přímka, která protíná křivku alespoň ve dvou bodech.
Nový!!: Analytická geometrie a Sečna · Vidět víc »
Singulární matice
Singulární matice je čtvercová matice, jejíž determinant je roven nule, neboli \det \boldsymbol.
Nový!!: Analytická geometrie a Singulární matice · Vidět víc »
Skalární součin
Skalární součin je v matematice zobrazení, které dvojici vektorů přiřadí číslo (skalár), které má vztah k velikosti těchto vektorů, k tzv.
Nový!!: Analytická geometrie a Skalární součin · Vidět víc »
Směrnice
Směrnice může být.
Nový!!: Analytická geometrie a Směrnice · Vidět víc »
Soustava rovnic
Soustava rovnic představuje více rovnic, které řešíme dohromady.
Nový!!: Analytická geometrie a Soustava rovnic · Vidět víc »
Soustava souřadnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.
Nový!!: Analytická geometrie a Soustava souřadnic · Vidět víc »
Střed
Střed může být.
Nový!!: Analytická geometrie a Střed · Vidět víc »
Tětiva (geometrie)
Tětiva Tětiva je úsečka spojující dva body na kružnici.
Nový!!: Analytická geometrie a Tětiva (geometrie) · Vidět víc »
Tečna
funkce. Tečna kružnice. Tečna ke křivce je přímka, která má v bodě dotyku stejný směrový vektor jako tato křivka.
Nový!!: Analytická geometrie a Tečna · Vidět víc »
Totožnost
Totožnost může být.
Nový!!: Analytická geometrie a Totožnost · Vidět víc »
Větší než
#PŘESMĚRUJ Většítko.
Nový!!: Analytická geometrie a Větší než · Vidět víc »
Vektor
V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.
Nový!!: Analytická geometrie a Vektor · Vidět víc »
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Nový!!: Analytická geometrie a Vzdálenost · Vidět víc »
1637
1637 (MDCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Analytická geometrie a 1637 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Kartézská geometrie, Souřadnicová geometrie, Vzájemná poloha bodu a kružnice, Vzájemná poloha dvou kružnic, Vzájemná poloha přímky a kružnice, Vzájemná poloha rovin.
