Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Česká národní rada, Bolševici, Dělnická rada, Federální shromáždění, Komunistická strana Sovětského svazu, Krajský národní výbor, Lev Davidovič Trockij, Místní národní výbor, Národní výbor (1945–1990), Nejvyšší sovět Sovětského svazu, Okresní národní výbor, Palác sovětů, Perestrojka, Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů, Possovět, Republika rad, Ruská prozatímní vláda, Ruská revoluce (1917), Ruské impérium, Selsovět, Slovenská národní rada, Socialismus, Sovětský svaz, Svazová republika, Vladimir Iljič Lenin.
Česká národní rada
Česká národní rada (zkratkou ČNR) byla od 1.
Nový!!: Sovět a Česká národní rada · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Sovět a Bolševici · Vidět víc »
Dělnická rada
Dělnická rada byl v 19.
Nový!!: Sovět a Dělnická rada · Vidět víc »
Federální shromáždění
Federální shromáždění (zkráceně FS, plným názvem Federální shromáždění Československé socialistické republiky, později Federální shromáždění Československé Federativní Republiky, poté Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky) byl dvoukomorový federální parlament v ČSSR (v letech 1969–1990) a ČSFR (1990–1992), nástupce dřívějšího Národního shromáždění ČSSR.
Nový!!: Sovět a Federální shromáždění · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Sovět a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Krajský národní výbor
Pardubicích Krajský národní výbor (KNV) bylo označení národních výborů jako orgánů státní správy, které vznikly na podkladě zákona č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení.
Nový!!: Sovět a Krajský národní výbor · Vidět víc »
Lev Davidovič Trockij
Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.
Nový!!: Sovět a Lev Davidovič Trockij · Vidět víc »
Místní národní výbor
Záblatí v roce 2013 Místní národní výbor (MNV) je označení národních výborů, které vykonávaly v Československu v letech 1945–1990 správu obcí.
Nový!!: Sovět a Místní národní výbor · Vidět víc »
Národní výbor (1945–1990)
teplickým národním výborem teplický národní výbor Národní výbor (NV) byl v letech 1945–1990 orgán československé státní správy na úrovni obce, města, městského obvodu, okresu, kraje, nebo země.
Nový!!: Sovět a Národní výbor (1945–1990) · Vidět víc »
Nejvyšší sovět Sovětského svazu
Státní znak SSSR Nejvyšší sovět Sovětského svazu (Верховный Совет СССР / Věrchovnyj Sovět SSSR, Верховна Рада СРСР), neboli Nejvyšší rada SSSR, byl formálně nejvyšší orgán státní moci v Sovětském svazu.
Nový!!: Sovět a Nejvyšší sovět Sovětského svazu · Vidět víc »
Okresní národní výbor
Teplický národní výbor Okresní národní výbor (ONV) je označení národních výborů, které vykonávaly v Československu v letech 1945–1990 správu okresů.
Nový!!: Sovět a Okresní národní výbor · Vidět víc »
Palác sovětů
Známka z roku 1937 s konečným návrhem Paláce sovětů Palác sovětů byl nedokončený sovětský architektonický projekt gigantické administrativní budovy v Moskvě.
Nový!!: Sovět a Palác sovětů · Vidět víc »
Perestrojka
Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.
Nový!!: Sovět a Perestrojka · Vidět víc »
Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů
Zasedání petrohradské rady Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů (Petrohradský sovět – Петроградский совет, Петросовет) byla rada založená v Petrohradu 13. března 1917, která zastřešovala zájmy dělnické třídy, ale její začátky fungování se datují do období první ruské revoluce v roce 1905.
Nový!!: Sovět a Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů · Vidět víc »
Possovět
Possovět či passavět (rusky поселковый совет, поссовет; bělorusky пасялковы савет, пассавет; zkráceně v cyrilici п/с) je orgán místní samosprávy nebo administrativně-územní celek v některých zemích bývalého Sovětského svazu.
Nový!!: Sovět a Possovět · Vidět víc »
Republika rad
Republika rad je označení pro komunistický stát řízený sověty (radami), neboli sovětskou republiku.
Nový!!: Sovět a Republika rad · Vidět víc »
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Nový!!: Sovět a Ruská prozatímní vláda · Vidět víc »
Ruská revoluce (1917)
Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa.
Nový!!: Sovět a Ruská revoluce (1917) · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Sovět a Ruské impérium · Vidět víc »
Selsovět
Selsovět nebo také vesnický sovět či vesnická rada (zkráceně v cyrilici с/с; rusky сельсовет, сельский совет; bělorusky сельсавет, сельскi савет; ukrajinština сільрада, сільська рада) je orgán místní samosprávy nebo administrativně-územní celek v některých zemích bývalého Sovětského svazu, konkrétně v Rusku, v Bělorusku a na Ukrajině.
Nový!!: Sovět a Selsovět · Vidět víc »
Slovenská národní rada
Slovenská národní rada (slovensky Slovenská národná rada) tvořila zákonodárnou moc na Slovensku.
Nový!!: Sovět a Slovenská národní rada · Vidět víc »
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Nový!!: Sovět a Socialismus · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Sovět a Sovětský svaz · Vidět víc »
Svazová republika
#PŘESMĚRUJ Republiky v Sovětském svazu.
Nový!!: Sovět a Svazová republika · Vidět víc »
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Nový!!: Sovět a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »
