35 vztahy: Analytický jazyk, Švédsko, Dánština, Dánsko, Dvojhláska, Faerština, Flektivní jazyk, Fonologie, Germánské jazyky, Gramatika, Island, Islandština, Jmenný rod, Křesťanství, Krymská gótština, Latinka, Mluvnický pád, Nářečí, Norština, Norsko, Osoba (mluvnice), Písmo, Runy, Samohláska, Severogermánské jazyky, Skandinávie, Stará angličtina, Starogotlandština, Vikingové, Vikinský futhork, 11. století, 1300, 200, 800, 9. století.
Analytický jazyk
Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.
Nový!!: Stará severština a Analytický jazyk · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Stará severština a Švédsko · Vidět víc »
Dánština
Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.
Nový!!: Stará severština a Dánština · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Stará severština a Dánsko · Vidět víc »
Dvojhláska
Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.
Nový!!: Stará severština a Dvojhláska · Vidět víc »
Faerština
Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).
Nový!!: Stará severština a Faerština · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Stará severština a Flektivní jazyk · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Stará severština a Fonologie · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Stará severština a Germánské jazyky · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Stará severština a Gramatika · Vidět víc »
Island
Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.
Nový!!: Stará severština a Island · Vidět víc »
Islandština
Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.
Nový!!: Stará severština a Islandština · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Stará severština a Jmenný rod · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Stará severština a Křesťanství · Vidět víc »
Krymská gótština
Krymská gótština představovala dialekt klasické gótštiny, jímž hovořili Krymští Gótové v několika izolovaných enklávách na Krymu, a to až do pozdního 18. století.
Nový!!: Stará severština a Krymská gótština · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Stará severština a Latinka · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Stará severština a Mluvnický pád · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Stará severština a Nářečí · Vidět víc »
Norština
Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.
Nový!!: Stará severština a Norština · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Stará severština a Norsko · Vidět víc »
Osoba (mluvnice)
Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).
Nový!!: Stará severština a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »
Písmo
Přehled písma po světě Písmo podle směru zápisu Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly.
Nový!!: Stará severština a Písmo · Vidět víc »
Runy
Vaksalský kámen popsaný runami mladšího futharku Starší futhark Skandinávského práva Runy jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z písma etruského a řeckého.
Nový!!: Stará severština a Runy · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Stará severština a Samohláska · Vidět víc »
Severogermánské jazyky
Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Stará severština a Severogermánské jazyky · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Stará severština a Skandinávie · Vidět víc »
Stará angličtina
#PŘESMĚRUJ Staroangličtina.
Nový!!: Stará severština a Stará angličtina · Vidět víc »
Starogotlandština
Starogotlandština (švédsky forngutniska) byla jedním z dialektů staré severštiny, jímž se mluvilo na ostrově Gotland.
Nový!!: Stará severština a Starogotlandština · Vidět víc »
Vikingové
Vikingové (název ze staroseverštiny nejistého původu, přídavné jméno je vikinský nebo vikingský) byli severští mořeplavci z jižní Skandinávie (dnešní Dánsko, Norsko a Švédsko),.
Nový!!: Stará severština a Vikingové · Vidět víc »
Vikinský futhork
Vikinský futhork Přehled znaků vikinského futhorku. Horní znaky jsou dánské (dlouze rozvětvené) a spodní jsou švédsko-norské (krátce rozvětvené). Vikinský futhork je jedním ze způsobů zápisu runových znaků.
Nový!!: Stará severština a Vikinský futhork · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Stará severština a 11. století · Vidět víc »
1300
1300 (MCCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Stará severština a 1300 · Vidět víc »
200
Bez popisu.
Nový!!: Stará severština a 200 · Vidět víc »
800
Rok 800 (římskými číslicemi: DCCC) byl podle juliánského kalendáře přestupný rok, který započal pátkem.
Nový!!: Stará severština a 800 · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Stará severština a 9. století · Vidět víc »