Rychlejší přístup než prohlížeči!
17 vztahy: Šturm, Berlín, Burčák, Eduard Sturm (politik), Expresionismus, Hans Sturm, Heribert Sturm, Jacques Charles François Sturm, Johannes Sturm, Josef Sturm, Josef Sturm (1858–1935), Marco Sturm, Příjmení, Storm, Sturm und Drang, Sturmius, Wilhelm Sturm.
Šturm
Šturm může být.
Nový!!: Sturm a Šturm · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Sturm a Berlín · Vidět víc »
Burčák
Burčák je částečně zkvašený mošt z plodů révy vinné, který obsahuje vyvážený a chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin.
Nový!!: Sturm a Burčák · Vidět víc »
Eduard Sturm (politik)
Eduard Mathias Sturm (9. února 1830 Olomouc – 24. srpna 1909 Bad Kirchberg) byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, jeden z předáků německých liberálů na Moravě, v 2.
Nový!!: Sturm a Eduard Sturm (politik) · Vidět víc »
Expresionismus
Edvarda Muncha, 1893 Expresionismus byl (severo)evropský, především německý umělecký směr.
Nový!!: Sturm a Expresionismus · Vidět víc »
Hans Sturm
Hans Sturm (3. září 1935, Schönau an der Katzbach - 24. června 2007, Kolín nad Rýnem) byl německý fotbalista, záložník.
Nový!!: Sturm a Hans Sturm · Vidět víc »
Heribert Sturm
Heribert Sturm (22. července 1904, Chodov farnost Chodov – 28. října 1981, Amberg) byl česko-německý historik, historik umění a městský archivář v Jáchymově, Chebu a německém Ambergu.
Nový!!: Sturm a Heribert Sturm · Vidět víc »
Jacques Charles François Sturm
Jacques Charles François Sturm (29. září 1803, Ženeva – 15. prosinec 1855, Paříž) byl francouzský matematik, jehož rodina pochází z alsaského Štrasburku.
Nový!!: Sturm a Jacques Charles François Sturm · Vidět víc »
Johannes Sturm
Johannes Sturm nebo Jan Sturm (1. října 1507 Schleiden, Vestfálsko – 3. března 1589 Štrasburk) byl protestantský vzdělanec a pedagog.
Nový!!: Sturm a Johannes Sturm · Vidět víc »
Josef Sturm
Josef Sturm (23. května 1885 Haag – 14. května 1944 Linec) byl rakouský římskokatolický kněz a křesťansko sociální politik, v meziválečném období člen rakouské Spolkové rady.
Nový!!: Sturm a Josef Sturm · Vidět víc »
Josef Sturm (1858–1935)
Josef Sturm (21. dubna 1858 Vídeň – 6. prosince 1935 Vídeň) byl rakouský pedagog, malíř a politik německé národnosti z Dolních Rakous, na počátku 20.
Nový!!: Sturm a Josef Sturm (1858–1935) · Vidět víc »
Marco Sturm
Marco Johann Sturm (* 8. září 1978, Dingolfing, Německo) je bývalý německý profesionální hokejový útočník.
Nový!!: Sturm a Marco Sturm · Vidět víc »
Příjmení
přechylování českých příjmení (+ -ová). Pro židovská příjmení dále viz Hebraizace příjmení. Příjmení je část osobního jména s významem příslušnosti k určité rodině.
Nový!!: Sturm a Příjmení · Vidět víc »
Storm
Storm může být:;příjmení osob.
Nový!!: Sturm a Storm · Vidět víc »
Sturm und Drang
Johann Wolfgang von Goethe (1779) Friedrich Schiller (cca v letech 1786 – 1791) Sturm und Drang (do češtiny tradičně překládáno jako „Bouře a vzdor“) bylo německé preromantické literární hnutí, působící v 18.
Nový!!: Sturm a Sturm und Drang · Vidět víc »
Sturmius
Sturmius z Fuldy, také svatý Sturmius, Sturmi, Sturmio (po 700, Sempt-Isen, Bavorsko; † asi 17. prosince 779 Fulda) byl bavorský misionář, mnich, zakladatel a první opat kláštera benediktinů ve Fuldě, světec římskokatolické církve.
Nový!!: Sturm a Sturmius · Vidět víc »
Wilhelm Sturm
Wilhelm Sturm (8. února 1940, Bochum - 5. listopadu 1996) byl německý fotbalista, záložník.
Nový!!: Sturm a Wilhelm Sturm · Vidět víc »
