Rychlejší přístup než prohlížeči!
62 vztahy: Alexandr I. Karađorđević, Anexe, Štýrsko, Černohorské království, Říšská rada (Rakousko), Bačka, Banát, Baranja, Bělehrad, Bosna a Hercegovina, Chorvati, Chorvatsko, Dalmácie, Dějiny Jugoslávie, Dolní Štýrsko, Habsbursko-lotrinská dynastie, Italské království, Itálie, Jižní Slované, Jihoslovanský výbor, Jugoslávie, Karađorđevićové, Konstituční monarchie, Korfská deklarace, Kotor, Kraňsko, Království Černá Hora, Království chorvatsko-slavonské, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Londýnská dohoda (1915), Májová deklarace (1917), Národní rada, Předlitavsko, Petr I. Karađorđević, Podgorická skupština, Princ-regent, První Rakouská republika, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Slavonie, Slovinština, Slovinci, Spojené státy americké, Srbochorvatština, Srbové, Srbské království, Srbsko a Černá Hora, Srem, Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, Střední Chorvatsko, ..., Vánoční povstání, Vojvodina, Záhřeb, Země bývalé Jugoslávie, 1. prosinec, 1917, 1918, 20. červenec, 24. listopad, 25. listopad, 26. listopad, 29. říjen. Rozbalte index (12 více) »
Alexandr I. Karađorđević
Alexandr I. Karađorđević (srbsky Александар I Карађорђевић, 16. prosince 1888, Cetinje – 9. října 1934, Marseille) byl druhým králem Jugoslávie (v letech 1921–1929 nazývané Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) od roku 1921 až do své smrti.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Alexandr I. Karađorđević · Vidět víc »
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Anexe · Vidět víc »
Štýrsko
Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Štýrsko · Vidět víc »
Černohorské království
Černohorské království (srbsky: Краљевина Црнa Горa, Kraljevina Crna Gora) byla konstituční monarchie v jihovýchodní Evropě na Balkáně, existující od 28. srpna 1910 do 28. listopadu 1918.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Černohorské království · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Bačka
Bačka (žlutě maďarská část, bleděmodře srbská část) Bačka (srbsky Бачка / Bačka, maďarsky Bácska, slovensky Báčka, rusínsky Бачка, německy Batschka, rumunsky Bacica) je historické území v Karpatské kotlině nad soutokem Dunaje a Tisy, rozdělené dnes mezi severosrbskou autonomní oblast Vojvodinu (naprostá většina) a maďarskou župu Bács-Kiskun (severozápadní okraj).
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Bačka · Vidět víc »
Banát
Mapa Banátu Banát (či) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiș, Caraș-Severin a částečně Arad a Mehedinți), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád-Csanád).
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Banát · Vidět víc »
Baranja
náhled župy '''Baranya''' z roku 1891 Baranja (maďarsky Baranya, chorvatsky Baranja, srbsky Барања) je historické území o rozloze 5176,31 km² rozdělené dnes mezi Maďarsko, jemuž náleží většina území, a Chorvatsko.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Baranja · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Bělehrad · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Chorvati · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Chorvatsko · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Dalmácie · Vidět víc »
Dějiny Jugoslávie
Jugoslávie byla země v jihovýchodní Evropě, která existovala v různých podobách, zpočátku jako monarchie v letech 1918 až 1941 a později jako socialistický a federativní stát v letech 1945 až 1992.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Dějiny Jugoslávie · Vidět víc »
Dolní Štýrsko
Korutany; '''4''' Dolní Štýrsko; '''5''' Zámuří Dolní Štýrsko či Slovinské Štýrsko (Spodnja Štajerska či Slovenska Štajerska; zámuřsky Spoudnje Štájersko), je označení jižní části historické země Štýrska, která byla s koncem první světové války začleněna do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a v současnosti je součástí Slovinska.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Dolní Štýrsko · Vidět víc »
Habsbursko-lotrinská dynastie
Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Habsbursko-lotrinská dynastie · Vidět víc »
Italské království
Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Italské království · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Itálie · Vidět víc »
Jižní Slované
Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Jižní Slované · Vidět víc »
Jihoslovanský výbor
Jihoslovanský výbor v roce 1916 Jihoslovanský výbor (srbochorvatsky Jugoslovenski odbor) byl orgán politické emigrace Slovinců, Chorvatů a Srbů během první světové války, založený roku 1915 nejprve v Římě a potom přesunutý do Londýna.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Jihoslovanský výbor · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Jugoslávie · Vidět víc »
Karađorđevićové
Dynastie Karađorđevićů (někdy Karadjordjevićové) nebo jen Karađorđevićové byla vládnoucí dynastií v Srbsku v letech 1806–1813, 1842–1858 a 1903–1918 a později v letech 1918–1941 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců resp.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Karađorđevićové · Vidět víc »
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Konstituční monarchie · Vidět víc »
Korfská deklarace
Korfská deklarace (strana 1) Korfská deklarace je dohoda, podepsaná 20. července 1917 předsedou vlády Srbského království Nikolou Pašićem a zástupcem jihoslovanského výboru Ante Trumbićem.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Korfská deklarace · Vidět víc »
Kotor
Kotor, italsky Cattaro, je město a přístav v jihozápadní části Černé Hory.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Kotor · Vidět víc »
Kraňsko
Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Kraňsko · Vidět víc »
Království Černá Hora
#PŘESMĚRUJ Černohorské království.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Království Černá Hora · Vidět víc »
Království chorvatsko-slavonské
Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské bylo mezi lety 1868–1918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Království chorvatsko-slavonské · Vidět víc »
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Vidět víc »
Londýnská dohoda (1915)
Londýnská dohoda (též známá jako Londýnský pakt) definovala soubor podmínek vstupu Italského království do první světové války na straně Dohody.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Londýnská dohoda (1915) · Vidět víc »
Májová deklarace (1917)
Májová deklarace Májová deklarace byla prohlášením poslanců jugoslávského klubu v Říšské radě, které pronesl poslanec Anton Korošec 30. května 1917.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Májová deklarace (1917) · Vidět víc »
Národní rada
Národní rada může být:;zákonodárné sbory či sněmovny.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Národní rada · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Předlitavsko · Vidět víc »
Petr I. Karađorđević
Petr I. Karađorđević (srbsky v cyrilici Петар I Карађорђевић, v latince Petar I. Karađorđević; 1. červenec 1844, Bělehrad, Srbské knížectví – 16. srpen 1921, tamtéž) byl král Srbska v letech 1904–1918.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Petr I. Karađorđević · Vidět víc »
Podgorická skupština
Podgorická skupština (srbsky Подгоричка скупштина/Podgorička skupština), známá též jako Velká lidová skupština, Velká srbská skupština, nebo Velká černohorská skupština, bylo zasedání zástupců Černé Hory na konci první světové války.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Podgorická skupština · Vidět víc »
Princ-regent
Luitpold, princ-regent bavorský Princ-regent či kníže-regent je titul regenta zastupujícího knížete, jenž (ještě nebo již) nemůže vykonávat svůj úřad (např. z důvodu nepřítomnosti, nezletilosti, závažné nemoci nebo jiné nezpůsobilosti).
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Princ-regent · Vidět víc »
První Rakouská republika
První Rakouská republika byl státní útvar v období po konci první světové války až do roku 1934, kdy byl opuštěn koncept parlamentní demokracie a Rakousko nastoupilo cestu autoritářského státu.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a První Rakouská republika · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Slavonie
Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Slavonie · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Slovinština · Vidět víc »
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Slovinci · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Spojené státy americké · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Srbochorvatština · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Srbové · Vidět víc »
Srbské království
Srbské království (srbsky Краљевина Србија, psáno v latince Kraljevina Srbija) byl nezávislý stát vzniklý ze Srbského knížectví po Berlínském kongresu v roce 1878 a zaniklý spojením se Státem SHS do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Srbské království · Vidět víc »
Srbsko a Černá Hora
administrativní dělení Srbsko a Černá Hora, oficiálně Státní společenství Srbsko a Černá Hora (srbsky Државна заједница Србија и Црна Гора, Državna zajednica Srbija i Crna Gora), bylo soustátí, lépe řečeno dvoustátí, které vzniklo po zániku Svazové republiky Jugoslávie 4. února 2003.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Srbsko a Černá Hora · Vidět víc »
Srem
vpravo vpravo Srem (srbsky Srem (Срем), chorvatsky Srijem) je historické území na východě Slavonie mezi řekami Dunajem a Sávou o rozloze 6865,8 km², rozdělené dnes mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Srem · Vidět víc »
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů (krátce: Stát SHS) byl krátkodobě existují stát mezi 29. říjnem a 1. prosincem 1918 jednostranně vyhlášený v jižních částech Rakousko-Uherska na samotném konci první světové války, avšak ještě před jejím formálním ukončením.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů · Vidět víc »
Střední Chorvatsko
Vlastní Chorvatsko na mapě současné Chorvatské republiky Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Střední Chorvatsko · Vidět víc »
Vánoční povstání
Vánoční povstání (černohorsky: Божићна побуна / Božićna pobuna nebo Божићни Устанак / Božićni Ustanak) byl povstalecký konflikt mezi Černohorci sdruženými v partyzánské skupině Zelenaši (Zelení) proti okupaci Černohorského království srbskými ozbrojenými silami a následné anexi země Srbským královstvím.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Vánoční povstání · Vidět víc »
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Vojvodina · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Záhřeb · Vidět víc »
Země bývalé Jugoslávie
Státy bývalé Jugoslávie Země bývalé Jugoslávie jsou dnes suverénní státy, které byly v letech 1918–1992 součástí Jugoslávie nebo později soustátí Srbsko a Černá Hora.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a Země bývalé Jugoslávie · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a 1. prosinec · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a 1918 · Vidět víc »
20. červenec
20.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a 20. červenec · Vidět víc »
24. listopad
24.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a 24. listopad · Vidět víc »
25. listopad
25.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a 25. listopad · Vidět víc »
26. listopad
26.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a 26. listopad · Vidět víc »
29. říjen
29.
Nový!!: Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a 29. říjen · Vidět víc »
