Rychlejší přístup než prohlížeči!
50 vztahy: Alexandr I. Pavlovič, Alexandr III. Alexandrovič, Anděl se zlatými vlasy, Andrej Rublev, Arabeska (architektura), Říjnová revoluce, Boris Michajlovič Kustodijev, Burlaci na Volze, Carská akademie umění, Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vladimir), Dmitrij Grigorjevič Levickij, Ermitáž, Fjodor Rokotov, Ikonostas, Ilja Repin, Ivan Ajvazovskij, Ivan Ivanovič Šiškin, Ivan Nikolajevič Kramskoj, Juliánský kalendář, Karl Brjullov, Kateřina II. Veliká, Kazimir Malevič, Klasicismus, Kuzma Petrov-Vodkin, Kyjevská Rus, Mikuláš II. Alexandrovič, Moskva, Napoleonovo ruské tažení, Obležení Leningradu, Orest Kiprenskij, Pavel Fedotov, Peredvižnici, Petr I. Veliký, Petrohrad, Portikus, Realismus (umění), Romantismus, Rusko, Slované, Sovětský svaz, Treťjakovská galerie, Tympanon, Valentin Alexandrovič Serov, Vasilij Dmitrijevič Polenov, Vasilij Perov, Východní fronta (druhá světová válka), Vladimír Alexandrovič Romanov, Vladimir, Vladimir Borovikovskij, Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi.
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandr III. Alexandrovič
Alexandr III. (Aničkinův palác, Petrohrad –, Livadija, Krym) byl předposlední car Ruska, vládnoucí v letech 1881–1894.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Alexandr III. Alexandrovič · Vidět víc »
Anděl se zlatými vlasy
Anděl se zlatými vlasy je temperová ikona neznámého ruského umělce, namalovaná ve druhé polovině 12. století.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Anděl se zlatými vlasy · Vidět víc »
Andrej Rublev
Andrej Rublev, používá se též transkripcí převedený tvar Rubljov, rusky Андрей Рублёв, (1360 – 29. leden 1430) je považován za nejvýznamnějšího malíře pravoslavných ikon a fresek ruského středověku.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Andrej Rublev · Vidět víc »
Arabeska (architektura)
Výzdoba mešity Wazir khan v Pákistánu Arabeska je plošný dekorativní prvek, složený z rostlinných motivů (listí, šlahouny rostlin).
Nový!!: Státní ruské muzeum a Arabeska (architektura) · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Boris Michajlovič Kustodijev
Boris Michajlovič Kustodijev (7. března 1878 Astrachaň – 26. května 1927 Leningrad) byl ruský malíř, představitel realismu.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Boris Michajlovič Kustodijev · Vidět víc »
Burlaci na Volze
Burlaci na Volze je název obrazu ruského malíře Ilji Repina.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Burlaci na Volze · Vidět víc »
Carská akademie umění
Carská akademie umění (rusky Императорская Академия художеств) byla umělecká vysoká škola v ruském Petrohradě.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Carská akademie umění · Vidět víc »
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vladimir)
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, či Uspěnský chrám je pravoslavný chrám v ruském Vladimiru z 12.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vladimir) · Vidět víc »
Dmitrij Grigorjevič Levickij
Dmitrij Grigorjevič Levickij nebo Dmytro Grygorovyč Levyckyj (květen 1735 – 17. dubna 1822) byl rusko-ukrajinský malíř.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Dmitrij Grigorjevič Levickij · Vidět víc »
Ermitáž
Ermitáž (plný ruský název: Госуда́рственный Эрмита́ж; z fr. ermitage – „osamělé místo“, "poustevna") v Petrohradu je jedno z největších a nejznámějších muzeí v Rusku i v celém světě.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Ermitáž · Vidět víc »
Fjodor Rokotov
Fjodor Stěpanovič Rokotov (1736 – 24. prosince 1808) byl ruský malíř známý především jako portrétista.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Fjodor Rokotov · Vidět víc »
Ikonostas
Moskvě Litoměřicích Ikonostas je dřevěná nebo mramorová stěna s průchody, která v pravoslavných a řeckokatolických chrámech odděluje presbyterium od lodi (tedy nejsvatější, oltářní prostor chrámu od prostoru pro laiky) a na níž jsou podle závazného systému v několika řadách upevňovány ikony.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Ikonostas · Vidět víc »
Ilja Repin
Ilja Jefimovič Repin (ukrajinsky Ілля Юхимович Рєпін, rusky Илья Ефимович Репин; 5. srpna 1844 Čuhujiv, Ruské impérium – 29. září 1930 Kuokkala, Finsko) byl ruský malíř a pedagog, představitel kritického realismu.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Ilja Repin · Vidět víc »
Ivan Ajvazovskij
Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (29. července 1817, Feodosija – 2. května 1900, Feodosija) byl ruský malíř arménského původu, známý především svými malbami moře, sběratel výtvarného umění, mecenáš a filantrop.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Ivan Ajvazovskij · Vidět víc »
Ivan Ivanovič Šiškin
Ivan Ivanovič Šiškin (25. ledna 1832, Jelabuga –, Petrohrad) byl ruský malíř a grafik.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Ivan Ivanovič Šiškin · Vidět víc »
Ivan Nikolajevič Kramskoj
Ivan Nikolajevič Kramskoj (Ostrogožsk – 5. dubna 1887, Petrohrad) byl ruský malíř, pedagog a umělecký kritik, duchovní vůdce uměleckého hnutí peredvižniků.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Ivan Nikolajevič Kramskoj · Vidět víc »
Juliánský kalendář
Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Juliánský kalendář · Vidět víc »
Karl Brjullov
Karl Pavlovič Brjullov (Petrohrad, Rusko – Manziana, Papežský stát, dnes Itálie) byl ruský romantický malíř.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Karl Brjullov · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Kazimir Malevič
Kazimir Severinovič Malevič, (23. únor (gregoriánský kalendář) /11. únor (juliánský kalendář) 1879 Kyjev // ЦГИАК Украины, ф. 1268, оп. 1, д. 26, л. 13об—14. – 15. května 1935 Leningrad) byl polsko-ukrajinsko-ruský malíř a teoretik umění, průkopník geometrického abstraktního umění a zakladatel avantgardního hnutí suprematismu.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Kazimir Malevič · Vidět víc »
Klasicismus
Kostel La Madeleine v Paříži portál s původními klasicistními dveřmi dochovaný v Olomouci Varšavě Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Klasicismus · Vidět víc »
Kuzma Petrov-Vodkin
Kuzma Sergejevič Petrov-Vodkin (5. listopadu 1878 Chvalynsk – 15. února 1939 Petrohrad) byl ruský a sovětský malíř a spisovatel.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Kuzma Petrov-Vodkin · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Státní ruské muzeum a Moskva · Vidět víc »
Napoleonovo ruské tažení
Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »
Obležení Leningradu
Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Obležení Leningradu · Vidět víc »
Orest Kiprenskij
Orest Adamovič Kiprenskij (24. března 1782 - 17. října 1836) byl vůdčí ruský portrétista období romantismu.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Orest Kiprenskij · Vidět víc »
Pavel Fedotov
Pavel Andrejevič Fedotov (4. července 1815 – 26. listopadu 1852) byl amatérský ruský malíř známý jako ruský Hogarth.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Pavel Fedotov · Vidět víc »
Peredvižnici
I. N. Kramskoj na autoportrétu z roku 1867 Peredvižnici je název pro členy Sdružení putovních výstav, ruské umělecké společnosti, která byla založena roku 1870 z podnětu malířů G. G. Mjasojedova, I. N. Kramského, V. G. Perova a N. N. Ge pro pořádání společných výstav.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Peredvižnici · Vidět víc »
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Petr I. Veliký · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Petrohrad · Vidět víc »
Portikus
Portikus (tetrastylos) Portikus (lat. přístřešek, od portus, přístav) je otevřená sloupová hala, předložená hlavnímu vstupu do budovy.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Portikus · Vidět víc »
Realismus (umění)
Antonio Rotta, ''The Hopeless Case'', Walters Art Museum Realismus jako obecný znak uměleckého díla je míra zobrazení "kriticky přezkoumatelné" reality dílem bez zaujmutí subjektivního hodnotícího stanoviska.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Realismus (umění) · Vidět víc »
Romantismus
Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Romantismus · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Rusko · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Slované · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Sovětský svaz · Vidět víc »
Treťjakovská galerie
Treťjakovská galerie nebo též Treťjakovská státní galerie v Moskvě je nejvýznamnější galerií ruského výtvarného umění na světě.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Treťjakovská galerie · Vidět víc »
Tympanon
Barokní tympanon v Gonfalone, Itálie Tympanon nad hlavním vchodem do chrámu ve Vézelay, Francie (12. stol.) Tympanon (fr. tympan, lat. tympanum) je původně svislá plocha ve štítu antického chrámu mezi hlavní římsou a střechou, v pozdější architektuře plocha nad dveřmi portálu nebo nad oknem.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Tympanon · Vidět víc »
Valentin Alexandrovič Serov
Valentin Alexandrovič Serov (rusky Валенти́н Алекса́ндрович Серо́в, 19. ledna 1865, Petrohrad – 5. prosince 1911, Moskva) byl ruský malíř a grafik, známý především jako portrétista.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Valentin Alexandrovič Serov · Vidět víc »
Vasilij Dmitrijevič Polenov
Vasilij Dmitrijevič Polenov (rusky Василий Дмитриевич Поленов; 1. června 1844 Petrohrad - 18. července 1927 Borok v Tulské oblasti) byl ruský malíř a výtvarný pedagog.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Vasilij Dmitrijevič Polenov · Vidět víc »
Vasilij Perov
Vasilij Grigorjevič Perov, původním jménem Vasilij Grigorjevič Vasiljev, rusky Василий Григорьевич Перов (2. ledna 1834, Tobolsk – 10. června 1882, Kuzminki) byl ruský malíř, představitel realismu druhé poloviny 19. století, jeden ze zakládajících členů uměleckého sdružení peredvižniků.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Vasilij Perov · Vidět víc »
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »
Vladimír Alexandrovič Romanov
#PŘESMĚRUJ Vladimír Alexandrovič Ruský.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Vladimír Alexandrovič Romanov · Vidět víc »
Vladimir
Vladimir je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Vladimir · Vidět víc »
Vladimir Borovikovskij
Vladimir Lukič Borovikovskij (rodné příjmení Borovik, 4. srpna 1757 – 18. dubna 1825) byl ruský malíř ukrajinského původu, vůdčí ruský portrétista přelomu 18.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Vladimir Borovikovskij · Vidět víc »
Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi
Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi je název historického obrazu ruského malíře Ilji Repina.
Nový!!: Státní ruské muzeum a Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi · Vidět víc »
