Rychlejší přístup než prohlížeči!
243 vztahy: Arcidiecéze olomoucká, Židé, Češi, Čeští Němci, Čeština, Čechy, České země, Český Těšín, Česko, Československo, Říšská župa Sudety, Římskokatolická církev, Řekové, Banát, Bílsko (Polsko), Berlín, Berlínský mír, Bohumín, Bruntál, Doktor práv, Druhá Polská republika, Druhá světová válka, Frýdek, Frýdek-Místek, Fridrich Vilém Haugwitz, Germanismus, Hať (okres Opava), Habsburská monarchie, Halič, Harrachov, Havířov, Historie krajů v Česku, Hlučínsko, Hlubčice, Horní Slezsko, Horní Slezsko (provincie), Hradec nad Moravicí (zámek), Hrubý Jeseník, Hubertusburský mír, Jan Lucemburský, Javorské knížectví, Jeseník, Jiří z Poděbrad, Jidiš, Jizera (řeka), Jizerské hory, Josef Šrámek (politik), Karel I. z Lichtenštejna, Karel IV., Karpaty, ..., Karviná, Kazimír III. Veliký, Křesťanství, Kladské hrabství, Košicko-bohumínská dráha, Kořenov, Konstantin von Neurath, Kraje v Česku, Královéhradecký kraj, Královský úřad v Opavě, Krkonoše, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Krnov, Krnovské knížectví, Kysuce, Lašská nářečí, Liberecký kraj, Lichtenštejnové, Luční bouda, Marie Terezie, Matyáš Habsburský, Mýtiny, Mendelovo gymnázium, Mikuláš II. Opavský, Mnichovská dohoda, Morava, Moravané, Moravština, Moravská brána, Moravské enklávy ve Slezsku, Moravsko-slezská hranice, Moravskoslezské Beskydy, Moravskoslezský kraj, Nacismus, Nacistické Německo, Namyslov, Němčina, Němci, Německá říše, Německé císařství, Německo, Nový Bohumín, Obcovací řeč, Odra, Odry, Okres, Okres Jablonec nad Nisou, Okres Jeseník, Okres Trutnov, Olše (řeka), Olomoucký kraj, Olomoucký kraj (1948–1960), Opava, Opava (řeka), Opavská pahorkatina, Opavské knížectví, Opolí, Orlová, Osoblažsko, Ostrava, Ostravice (řeka), Ostravská pánev, Ostravský kraj, Pahorkatina, Píšť (okres Opava), Předlitavsko, Připojení Hlučínska k Československu, Pec pod Sněžkou, Pohraničí, Poláci, Polština, Politický okres Frýdek, Polské Slezsko, Polsko, Pozůstalost, Praděd, Pragmatická sankce, Praha, Prajzština, Prajzové, Protektorát Čechy a Morava, Pruské Slezsko, Prusko, První republika, Rakouské císařství, Rakouské Slezsko, Rakousko-Uhersko, Ratiboř (Slezské vojvodství), Ratibořské knížectví, Romové, Rychlebské hory, Sčítání lidu, Sedmidenní válka, Sejm, Severomoravský kraj, Slezané, Slezská expozitura země Moravskoslezské, Slezská Ostrava (část obce), Slezské Beskydy, Slezské války, Slezský zemský sněm, Slezsko, Slováci, Slovenština, Slovensko, Soudní okres, Statutární město, Studená válka, Sudetští Němci, Sudetenland (provincie, 1918), Sudetoněmecká strana, Sudice (okres Opava), Těšínské knížectví, Těšínské nářečí, Těšínsko, Třebom, Třinec, Tkadlec, Trenčínská smlouva, Trojdohoda, Uhlí, Ukrajinci, Varšava, Václav II., Války o rakouské dědictví, Vévodství, Vídeň, Velká hospodářská krize, Velkomoravská říše, Versailleská smlouva, Vietnamci, Volyňští Češi, Vratislav (město), Vyšehradská smlouva, Vysídlení Němců z Československa, Wehrmacht, Země Koruny české, Země Moravská, Země Moravskoslezská, Země Slezská, Země v Československu, Zemský hejtman, Zemský prezident, Zemský výbor, 1. červenec, 1. leden, 1. listopad, 1. prosinec, 10. leden, 1318, 1327, 1333, 1335, 1339, 1348, 14. století, 15. březen, 15. století, 1613, 1740, 1742, 1744, 1745, 1756, 1763, 1782, 1849, 1850, 19. srpen, 1900, 1910, 1912, 1918, 1919, 1920, 1922, 1924, 1928, 1938, 1939, 1959, 26. červen, 27. prosinec, 28. červen, 28. červenec, 29. říjen, 30. říjen, 31. říjen, 4. únor, 5. listopad, 7. únor, 8. prosinec, 9. století. Rozbalte index (193 více) »
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Nový!!: České Slezsko a Arcidiecéze olomoucká · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: České Slezsko a Židé · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: České Slezsko a Češi · Vidět víc »
Čeští Němci
Čeští, moravští a slezští Němci (Deutschböhmen, Deutschmährer, respektive Deutschschlesier), často jen zkráceně čeští Němci, je hromadné označení pro německojazyčné obyvatelstvo zemí Koruny české.
Nový!!: České Slezsko a Čeští Němci · Vidět víc »
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Nový!!: České Slezsko a Čeština · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: České Slezsko a Čechy · Vidět víc »
České země
husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.
Nový!!: České Slezsko a České země · Vidět víc »
Český Těšín
Český Těšín (v době polské okupace v letech 1938 až 1939 Cieszyn Zachodni (Západní Těšín)) je město v okrese Karviná na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.
Nový!!: České Slezsko a Český Těšín · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: České Slezsko a Česko · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: České Slezsko a Československo · Vidět víc »
Říšská župa Sudety
Říšská župa Sudety (německy Reichsgau Sudetenland, zkráceně „Sudetská župa“, něm. Sudetengau) byl správní útvar a součást nacistického Německa v letech 1939–1945 na území tzv.
Nový!!: České Slezsko a Říšská župa Sudety · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: České Slezsko a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: České Slezsko a Řekové · Vidět víc »
Banát
Mapa Banátu Banát (či) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiș, Caraș-Severin a částečně Arad a Mehedinți), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád-Csanád).
Nový!!: České Slezsko a Banát · Vidět víc »
Bílsko (Polsko)
Bílsko (Bielsko, Bielitz, Biylsko) je bývalé město v Těšínském Slezsku, které 1. ledna 1951 bylo sloučeno s malopolskou Krakovskou Bělou v jeden správní celek s názvem Bílsko-Bělá.
Nový!!: České Slezsko a Bílsko (Polsko) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: České Slezsko a Berlín · Vidět víc »
Berlínský mír
Berlínský mír byla mírová smlouva podepsaná mezi státy Rakouskem a Pruskem 28.
Nový!!: České Slezsko a Berlínský mír · Vidět víc »
Bohumín
Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.
Nový!!: České Slezsko a Bohumín · Vidět víc »
Bruntál
Bruntál (německy Freudenthal) je město v Moravskoslezském kraji, v Nízkém Jeseníku, jehož území se rozkládá na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přičemž zástavba vlastního Bruntálu leží ve Slezsku, zatímco na Moravě leží téměř celé katastrální území Karlovec a jižní okraj k. ú.
Nový!!: České Slezsko a Bruntál · Vidět víc »
Doktor práv
Doktor práv (ve zkratce JUDr. psané před jménem; dříve se též používala zkratka Dr. jur.) je akademický titul udělovaný v oblasti práva.
Nový!!: České Slezsko a Doktor práv · Vidět víc »
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Nový!!: České Slezsko a Druhá Polská republika · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: České Slezsko a Druhá světová válka · Vidět víc »
Frýdek
Frýdek (latinsky Fridecca) je slezské historické město, dnes část statutárního města Frýdku-Místku.
Nový!!: České Slezsko a Frýdek · Vidět víc »
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek (v místním nářečí a;, v době protektorátu Friedeck-Friedberg) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a nachází se 16 kilometrů jjv.
Nový!!: České Slezsko a Frýdek-Místek · Vidět víc »
Fridrich Vilém Haugwitz
Fridrich Wilhelm von Haugwitz, též Bedřich Vilém hrabě Haugwitz nebo Haugvic (11. prosince 1702, Chróstnik, knížectví lehnické – 30. srpna 1765 Miroslavské Knínice) byl česko-rakouský politik, správní úředník a osvícenec, pocházející z rodu Haugviců z Malé Obiše.
Nový!!: České Slezsko a Fridrich Vilém Haugwitz · Vidět víc »
Germanismus
Germanismus je jazykový prvek přejatý do jiného jazyka z němčiny nebo vytvořený podle německého vzoru.
Nový!!: České Slezsko a Germanismus · Vidět víc »
Hať (okres Opava)
Obec Hať (dříve Haš, německy Haatsch, polsky Gać) se nachází u hranice s Polskem v okrese Opava v Opavské pahorkatině v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: České Slezsko a Hať (okres Opava) · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: České Slezsko a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: České Slezsko a Halič · Vidět víc »
Harrachov
Skokanské můstky na úpatí Čertovy hory Harrachov (něm. Harrachsdorf) je město a horské středisko v Krkonoších.
Nový!!: České Slezsko a Harrachov · Vidět víc »
Havířov
Havířov je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině.
Nový!!: České Slezsko a Havířov · Vidět víc »
Historie krajů v Česku
Na území Česka byly vymezeny kraje již v období od středověku (v Čechách od 13. století).
Nový!!: České Slezsko a Historie krajů v Česku · Vidět víc »
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Nový!!: České Slezsko a Hlučínsko · Vidět víc »
Hlubčice
Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy.
Nový!!: České Slezsko a Hlubčice · Vidět víc »
Horní Slezsko
Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Nový!!: České Slezsko a Horní Slezsko · Vidět víc »
Horní Slezsko (provincie)
Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).
Nový!!: České Slezsko a Horní Slezsko (provincie) · Vidět víc »
Hradec nad Moravicí (zámek)
Zámek Hradec nad Moravicí je zámecký komplex ve městě Hradec nad Moravicí v okrese Opava.
Nový!!: České Slezsko a Hradec nad Moravicí (zámek) · Vidět víc »
Hrubý Jeseník
alt.
Nový!!: České Slezsko a Hrubý Jeseník · Vidět víc »
Hubertusburský mír
Země Koruny české v 16. století Vratislavském míru, do roku 1918 Hubertusburský mír (německy Frieden von Hubertusburg) byla mírová smlouva, uzavřená 15. února 1763 na zámku Hubertusburg mezi Pruskem, Habsburskou monarchií a Saským kurfiřtstvím.
Nový!!: České Slezsko a Hubertusburský mír · Vidět víc »
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Nový!!: České Slezsko a Jan Lucemburský · Vidět víc »
Javorské knížectví
Javorské knížectví bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Javor.
Nový!!: České Slezsko a Javorské knížectví · Vidět víc »
Jeseník
Jeseník (do roku 1947 Frývaldov,Vyhláška ministerstva vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Freiwaldau) je město v okrese Jeseník v Olomouckém kraji, 71 km severně od Olomouce na soutoku Bělé a Staříče.
Nový!!: České Slezsko a Jeseník · Vidět víc »
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Nový!!: České Slezsko a Jiří z Poděbrad · Vidět víc »
Jidiš
Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.
Nový!!: České Slezsko a Jidiš · Vidět víc »
Jizera (řeka)
Rašeliniště Jizery (největší rašeliniště v České republice) Jizera je řeka v České republice a největší tok na území Libereckého kraje.
Nový!!: České Slezsko a Jizera (řeka) · Vidět víc »
Jizerské hory
Jizerské hory (hovorově též nazývané Jizerky) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka.
Nový!!: České Slezsko a Jizerské hory · Vidět víc »
Josef Šrámek (politik)
Josef Šrámek (14. března 1875 Štítina – 23. července 1937 Vítkovice) byl právník a politik, první (a poslední) slezský zemský prezident.
Nový!!: České Slezsko a Josef Šrámek (politik) · Vidět víc »
Karel I. z Lichtenštejna
Karel I. z Lichtenštejna, Karl I. von Liechtenstein (30. července 1569, pravděpodobně Valtice – 12. února 1627, Praha) byl první z rodu Lichtenštejnů, který se stal knížetem, a byl tedy zakladatelem knížecího rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: České Slezsko a Karel I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Nový!!: České Slezsko a Karel IV. · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: České Slezsko a Karpaty · Vidět víc »
Karviná
Karviná je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši.
Nový!!: České Slezsko a Karviná · Vidět víc »
Kazimír III. Veliký
Kazimír III.
Nový!!: České Slezsko a Kazimír III. Veliký · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: České Slezsko a Křesťanství · Vidět víc »
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Nový!!: České Slezsko a Kladské hrabství · Vidět víc »
Košicko-bohumínská dráha
Nádraží bývalé KBD v Bohumíně Českém Těšíně Třinecké železárny a bývalá KBD Košicko-bohumínská dráha, zkratka KBD (německy Kaschau-Oderberger Bahn, zkratka KOB; maďarsky Kassa-Oderbergi Vasút, zkratka Ks-Od, česko-slovensky někdy též Košická dráha) byla železniční společnost, která vybudovala trať vedoucí mezi Bohumínem a Košicemi.
Nový!!: České Slezsko a Košicko-bohumínská dráha · Vidět víc »
Kořenov
Kořenov je horská obec v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji, na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš, mezi Harrachovem a Desnou.
Nový!!: České Slezsko a Kořenov · Vidět víc »
Konstantin von Neurath
Konstantin Hermann Karl svobodný pán von Neurath (2. února 1873, Kleinglattbach – 14. srpna 1956, Enzweihingen) byl německý nacistický politik, diplomat, veterán první světové války a důstojník SS v hodnosti SS-Obergruppenführer.
Nový!!: České Slezsko a Konstantin von Neurath · Vidět víc »
Kraje v Česku
Přehled krajů Česka a jejich znaky Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu.
Nový!!: České Slezsko a Kraje v Česku · Vidět víc »
Královéhradecký kraj
Královéhradecký kraj je vyšší územní samosprávný celek České republiky, zaujímající severní část Východočeského kraje.
Nový!!: České Slezsko a Královéhradecký kraj · Vidět víc »
Královský úřad v Opavě
Královský úřad v Opavě (německy Königliches Amt in Troppau) byl nejvyšší zemský správní úřad pro rakouskou část Slezska, nad kterou Marie Terezie udržela svou moc.
Nový!!: České Slezsko a Královský úřad v Opavě · Vidět víc »
Krkonoše
Krkonoše (v místním nářečí Kerkonoše) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny.
Nový!!: České Slezsko a Krkonoše · Vidět víc »
Krkonošsko-jesenická subprovincie
Geografické členění Sudet Krkonošsko-jesenická subprovincie (též Sudetská subprovincie nebo subprovincie Sudety (zkráceně Sudety), Sudetská pohoří nebo Sudetské pohoří, německy Sudeten, polsky Sudety, anglicky Sudetes) - pohoří, vyšší geomorfologická jednotka v severovýchodních Čechách, na severu Moravy, v českém Slezsku a také v jihovýchodním Sasku a jihozápadním Polsku, jedna ze šesti subprovincií České vysočiny.
Nový!!: České Slezsko a Krkonošsko-jesenická subprovincie · Vidět víc »
Krnov
Krnov (Jägerndorf, polsky Karniów nebo Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od Opavy a 18 km severovýchodně od Bruntálu, v podhůří Nízkého Jeseníku.
Nový!!: České Slezsko a Krnov · Vidět víc »
Krnovské knížectví
Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.
Nový!!: České Slezsko a Krnovské knížectví · Vidět víc »
Kysuce
Veľká Rača Řeka Kysuca Kysuce (někdy také Kysúce) je území na Slovensku, rozprostírající se severně od města Žilina, směrem k polským hranicím.
Nový!!: České Slezsko a Kysuce · Vidět víc »
Lašská nářečí
Územní rozsah lašských nářečí Lašská nářečí na začátku 20. století v dnešním Polsku (žlutá barva) Lašská nářečí neboli slezskomoravská nářečí (slezsky: laszsko godka, polsky: gwary laskie) jsou skupinou nářečí českého jazyka v části opavského a těšínského Slezska a severovýchodní Moravy.
Nový!!: České Slezsko a Lašská nářečí · Vidět víc »
Liberecký kraj
Liberecký kraj leží na samém severu Čech.
Nový!!: České Slezsko a Liberecký kraj · Vidět víc »
Lichtenštejnové
Dolním Rakousku Vlajka Lichtenštejnska Zámek Valtice, hlavní sídlo rodiny Lichtenštejnů do roku 1945 Lichtenštejnové (či německy (von) Liechtenstein) je knížecí rod panující v Lichtenštejnsku a vlastnící další značný majetek zejména v Rakousku, dříve i na Moravě.
Nový!!: České Slezsko a Lichtenštejnové · Vidět víc »
Luční bouda
Luční bouda 2015. Základ dnešní podoby pochází z let 1939–1940. Luční bouda (německy Wiesenbaude) je horský hotel v Krkonoších, na Bílé louce na levém břehu Bílého Labe nedaleko západně pod Úpským rašeliništěm, prameništěm Bílého Labe i Úpy, v nadmořské výšce 1410 m, vzdušnou čarou asi 1,2 km severovýchodně od vrcholu Luční hory (1555 m n. m.) a 1 km severozápadně od vrcholu Studniční hory (1554 m n. m.). Hlavní přístupová cesta vede z Pece pod Sněžkou, v jejímž katastru hotel stojí.
Nový!!: České Slezsko a Luční bouda · Vidět víc »
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Nový!!: České Slezsko a Marie Terezie · Vidět víc »
Matyáš Habsburský
Matyáš Habsburský (24. února 1557 Vídeň – 20. března 1619 Vídeň) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.
Nový!!: České Slezsko a Matyáš Habsburský · Vidět víc »
Mýtiny
Mýtiny (německy Strickerhäuser) je malá vesnice, část města Harrachov v okrese Jablonec nad Nisou.
Nový!!: České Slezsko a Mýtiny · Vidět víc »
Mendelovo gymnázium
Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace je starší ze dvou opavských gymnázií, jehož vznik se datuje už do roku 1883.
Nový!!: České Slezsko a Mendelovo gymnázium · Vidět víc »
Mikuláš II. Opavský
Mikuláš II.
Nový!!: České Slezsko a Mikuláš II. Opavský · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: České Slezsko a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: České Slezsko a Morava · Vidět víc »
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Nový!!: České Slezsko a Moravané · Vidět víc »
Moravština
Nářečí na území Moravy a českého Slezska Moravština, též obecná moravština, je označení meziútvaru češtiny, stojícího jako obecná mluva nad dialekty češtiny používanými na větší části Moravy (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv. dialekty české) a Českého Slezska.
Nový!!: České Slezsko a Moravština · Vidět víc »
Moravská brána
Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: České Slezsko a Moravská brána · Vidět víc »
Moravské enklávy ve Slezsku
Moravské enklávy ve Slezsku Moravské enklávy ve Slezsku, dříve též moravské obvody ve Slezsku, je původně označení pro exklávy Moravského markrabství obklopené Slezskem, od roku 1783 označení pro části Moravského markrabství, spravované nadále až do roku 1928 sice slezskými úřady, ale podle moravských zemských zákonů.
Nový!!: České Slezsko a Moravské enklávy ve Slezsku · Vidět víc »
Moravsko-slezská hranice
Moravsko-slezská hranice je historická zemská hranice oddělující Moravu a Slezsko.
Nový!!: České Slezsko a Moravsko-slezská hranice · Vidět víc »
Moravskoslezské Beskydy
Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy; polsky Beskid Morawsko-Śląski), v českém úzu běžně jen Beskydy, jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (malý přesah do okresu Čadca).
Nový!!: České Slezsko a Moravskoslezské Beskydy · Vidět víc »
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku.
Nový!!: České Slezsko a Moravskoslezský kraj · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: České Slezsko a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: České Slezsko a Nacistické Německo · Vidět víc »
Namyslov
#PŘESMĚRUJ Namysłów.
Nový!!: České Slezsko a Namyslov · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: České Slezsko a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: České Slezsko a Němci · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: České Slezsko a Německá říše · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: České Slezsko a Německé císařství · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: České Slezsko a Německo · Vidět víc »
Nový Bohumín
Nový Bohumín vznikl na katastru obce Šunychl v době budování nádraží u nově postavené železnice v roce 1847.
Nový!!: České Slezsko a Nový Bohumín · Vidět víc »
Obcovací řeč
Obcovací řeč bylo pomocné kritérium, kterým se při sčítání lidu nepřímo zjišťovala národnost obyvatel.
Nový!!: České Slezsko a Obcovací řeč · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: České Slezsko a Odra · Vidět víc »
Odry
Odry jsou město na řece Odře, které se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: České Slezsko a Odry · Vidět víc »
Okres
Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.
Nový!!: České Slezsko a Okres · Vidět víc »
Okres Jablonec nad Nisou
Přehled obecních znaků okresu Jablonec nad Nisou Okres Jablonec nad Nisou je okresem v Libereckém kraji.
Nový!!: České Slezsko a Okres Jablonec nad Nisou · Vidět víc »
Okres Jeseník
Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje.
Nový!!: České Slezsko a Okres Jeseník · Vidět víc »
Okres Trutnov
Přehled obecních znaků okresu Trutnov Okres Trutnov je okresem v Královéhradeckém kraji.
Nový!!: České Slezsko a Okres Trutnov · Vidět víc »
Olše (řeka)
Olše (dříve Olza,, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici.
Nový!!: České Slezsko a Olše (řeka) · Vidět víc »
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.
Nový!!: České Slezsko a Olomoucký kraj · Vidět víc »
Olomoucký kraj (1948–1960)
Olomoucký kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Nový!!: České Slezsko a Olomoucký kraj (1948–1960) · Vidět víc »
Opava
Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: České Slezsko a Opava · Vidět víc »
Opava (řeka)
Opava (lidově Opavice, Černá Opavice, Opa) je levostranný přítok řeky Odry, který protéká v okresech Bruntál, Opava a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: České Slezsko a Opava (řeka) · Vidět víc »
Opavská pahorkatina
Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki, německy Leobschützer Lößhügelland nebo Troppauer Bucht) je pahorkatina a geomorfologický celek ve Slezsku a v Moravských enklávách ve Slezsku podél česko-polské státní hranice - zasahuje tak do severovýchodního Česka a do jižního Polska.
Nový!!: České Slezsko a Opavská pahorkatina · Vidět víc »
Opavské knížectví
Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.
Nový!!: České Slezsko a Opavské knížectví · Vidět víc »
Opolí
Opolí (slezskopolsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí.
Nový!!: České Slezsko a Opolí · Vidět víc »
Orlová
Orlová je slezské město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, 18,7 km východně od Ostravy.
Nový!!: České Slezsko a Orlová · Vidět víc »
Osoblažsko
Osoblažsko (něm. Hotzenplotzer Ländchen, polsky ziemia osobłoska) či Osoblažský výběžek (polsky worek osobłoski nebo cypel osobłoski) je severovýchodní výběžek okresu Bruntál na severozápadě Moravskoslezského kraje, který tvoří výběžek území České republiky do území Polské republiky.
Nový!!: České Slezsko a Osoblažsko · Vidět víc »
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Nový!!: České Slezsko a Ostrava · Vidět víc »
Ostravice (řeka)
Beskydech Ostravice (moravsky Ostravica) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: České Slezsko a Ostravice (řeka) · Vidět víc »
Ostravská pánev
Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska) je geomorfologický celek na severní Moravě a ve Slezsku v geomorfologické oblasti Severních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: České Slezsko a Ostravská pánev · Vidět víc »
Ostravský kraj
Ostravský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Nový!!: České Slezsko a Ostravský kraj · Vidět víc »
Pahorkatina
Senická pahorkatina Opavská pahorkatina Pahorkatina je geomorfologická jednotka s mírně zvlněným reliéfem a vnitřní výškovou členitostí 30 až 150 m.
Nový!!: České Slezsko a Pahorkatina · Vidět víc »
Píšť (okres Opava)
Obec Píšť (slezsky Pjyšč nebo Pišč) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji v severovýchodní příhraniční části opavského okresu, v mírně zvlněné krajině Hlučínské pahorkatiny.
Nový!!: České Slezsko a Píšť (okres Opava) · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: České Slezsko a Předlitavsko · Vidět víc »
Připojení Hlučínska k Československu
Československá armáda a úředníci přebírají správu města Hlučína. K připojení Hlučínska k Československu došlo 4. února 1920 na základě článku 83 Versailleské mírové smlouvy, která vstoupila v platnost 10. ledna 1920.
Nový!!: České Slezsko a Připojení Hlučínska k Československu · Vidět víc »
Pec pod Sněžkou
Pec pod Sněžkou (dříve Velká Úpa III,, česky dříve Pecr) je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji na severovýchodě Čech.
Nový!!: České Slezsko a Pec pod Sněžkou · Vidět víc »
Pohraničí
Pohraničí (pohraniční území, pohraniční oblasti) je území nacházející se podél nebo blíže státních hranic.
Nový!!: České Slezsko a Pohraničí · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: České Slezsko a Poláci · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: České Slezsko a Polština · Vidět víc »
Politický okres Frýdek
Politický okres Frýdek byl politickým okresem v Českém Slezsku na území Těšínska.
Nový!!: České Slezsko a Politický okres Frýdek · Vidět víc »
Polské Slezsko
Rozsah historického Slezska ve srovnání se současným Polskem (bíle). Bleděmodrá plocha označuje původní Slezsko v rámci Českých zemí, resp. Rakouska do roku 1740. Červená linie ohraničuje Slezsko v rámci Pruska v 19. století. Polské Slezsko je část historického Slezska, která patří Polsku.
Nový!!: České Slezsko a Polské Slezsko · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: České Slezsko a Polsko · Vidět víc »
Pozůstalost
Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě nevymahatelných osobních práv a povinností.
Nový!!: České Slezsko a Pozůstalost · Vidět víc »
Praděd
Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří.
Nový!!: České Slezsko a Praděd · Vidět víc »
Pragmatická sankce
Karlem VI. v roce 1713. Pragmatická sankce byl dokument vydaný 19. dubna 1713 ve Vídni císařem Karlem VI., celým jménem Pragmatická sankce o posloupnosti nejjasnějšího arcidomu rakouského, v němž byla ustanovena nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví linie ženské.
Nový!!: České Slezsko a Pragmatická sankce · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: České Slezsko a Praha · Vidět víc »
Prajzština
Prajzština, též hlučínské nářečí, je nářečí češtiny, respektive podtyp lašských nářečí, užívaný na Hlučínsku.
Nový!!: České Slezsko a Prajzština · Vidět víc »
Prajzové
Prajz/Prajzák je označení obyvatel Hlučínska.
Nový!!: České Slezsko a Prajzové · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: České Slezsko a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: České Slezsko a Pruské Slezsko · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: České Slezsko a Prusko · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: České Slezsko a První republika · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: České Slezsko a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Nový!!: České Slezsko a Rakouské Slezsko · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: České Slezsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Ratiboř (Slezské vojvodství)
Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.
Nový!!: České Slezsko a Ratiboř (Slezské vojvodství) · Vidět víc »
Ratibořské knížectví
Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.
Nový!!: České Slezsko a Ratibořské knížectví · Vidět víc »
Romové
Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.
Nový!!: České Slezsko a Romové · Vidět víc »
Rychlebské hory
Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, Góry Złote, Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v ČR.
Nový!!: České Slezsko a Rychlebské hory · Vidět víc »
Sčítání lidu
Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.
Nový!!: České Slezsko a Sčítání lidu · Vidět víc »
Sedmidenní válka
Sedmidenní válka (polsky wojna polsko-czechosłowacka) bylo vojenské střetnutí Československa a Polska o Těšínsko v roce 1919, probíhající v rámci československo-polského sporu o Těšínsko.
Nový!!: České Slezsko a Sedmidenní válka · Vidět víc »
Sejm
Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.
Nový!!: České Slezsko a Sejm · Vidět víc »
Severomoravský kraj
Severomoravský kraj byl vytvořen 11.
Nový!!: České Slezsko a Severomoravský kraj · Vidět víc »
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Nový!!: České Slezsko a Slezané · Vidět víc »
Slezská expozitura země Moravskoslezské
Slezská expozitura země Moravskoslezské, oficiálním názvem Moravskoslezský zemský národní výbor – expositura v Moravské Ostravě, vznikla v rámci země Moravskoslezské po osvobození 31. května 1945 v reakci na požadavek obnovení samosprávy země Slezské.
Nový!!: České Slezsko a Slezská expozitura země Moravskoslezské · Vidět víc »
Slezská Ostrava (část obce)
Slezská Ostrava (dříve Polská Ostrava) je část Ostravy, bývalé město, dnes součást městského obvodu Slezská Ostrava.
Nový!!: České Slezsko a Slezská Ostrava (část obce) · Vidět víc »
Slezské Beskydy
Slezské Beskydy (pol. Beskid Śląski, slez. Ślůnski Beskid, něm. Schlesischen Beskiden), někdy též Těšínské Beskydy, jsou horským pásmem, které leží ve Vnějších Západních Karpatech.
Nový!!: České Slezsko a Slezské Beskydy · Vidět víc »
Slezské války
Slezské války (německy Schlesische Kriege) je souhrnné označení pro tři konflikty mezi Pruským královstvím a Habsburskou monarchií, které se vedly mezi lety 1740 až 1763 o nadvládu nad původně rakouským regionem Slezsko.
Nový!!: České Slezsko a Slezské války · Vidět víc »
Slezský zemský sněm
Slezský zemský sněm (německy Schlesischer Landtag, polsky Śląski Sejm Krajowy) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Slezsko v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: České Slezsko a Slezský zemský sněm · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: České Slezsko a Slezsko · Vidět víc »
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Nový!!: České Slezsko a Slováci · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: České Slezsko a Slovenština · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: České Slezsko a Slovensko · Vidět víc »
Soudní okres
Soudní okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku roku 1938 Soudní okresy (německy Gerichtsbezirke) byly od roku 1850 (definitivně od roku 1868) soudní obvody 1. stupně, tedy územní jednotky Rakouska-Uherska, podle kterých byly (a v Rakousku stále jsou) nezávisle na správním členění organizovány okresní soudy.
Nový!!: České Slezsko a Soudní okres · Vidět víc »
Statutární město
Statutární město je město, jehož správa je organizována (nebo může být organizována) podle základní městské vyhlášky, anebo jde o takové město, jež je plně řízeno dle zemského zákona, přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako statut města.
Nový!!: České Slezsko a Statutární město · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: České Slezsko a Studená válka · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: České Slezsko a Sudetští Němci · Vidět víc »
Sudetenland (provincie, 1918)
Provincie Sudetsko byla jednou z Němci vyhlášených provincií vzniklých po vyhlášení samostatného Československa.
Nový!!: České Slezsko a Sudetenland (provincie, 1918) · Vidět víc »
Sudetoněmecká strana
Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).
Nový!!: České Slezsko a Sudetoněmecká strana · Vidět víc »
Sudice (okres Opava)
Obec Sudice (německy Zauditz, polsky Sudzice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: České Slezsko a Sudice (okres Opava) · Vidět víc »
Těšínské knížectví
Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.
Nový!!: České Slezsko a Těšínské knížectví · Vidět víc »
Těšínské nářečí
Dvojjazyčný nápis v češtině a těšínském nářečí v Jablunkově Stříteži. Slezská nářečí podle Alfreda Zaręby:7. Těšínské nářečí8. Jablunkovské nářečí9. Nářečí slezsko-lašského pomezí Těšínské nářečí (místně cieszyńsko rzecz) je nejednoznačný jazykovědný termín, který může být chápán jako.
Nový!!: České Slezsko a Těšínské nářečí · Vidět víc »
Těšínsko
Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.
Nový!!: České Slezsko a Těšínsko · Vidět víc »
Třebom
Obec Třebom (německy Thröm, polsky Trzebom) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: České Slezsko a Třebom · Vidět víc »
Třinec
Třinec (v místním nářečí a) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy.
Nový!!: České Slezsko a Třinec · Vidět víc »
Tkadlec
Vincent van Gogh: Jeden z obrazů na téma ''Tkadlec'' Tkadlec (v nespisovné češtině také kadlec) vyrábí z přírodních a umělých materiálů na tkacím stroji textilie.
Nový!!: České Slezsko a Tkadlec · Vidět víc »
Trenčínská smlouva
Trenčínský hrad, ve kterém byla Trenčínská smlouva uzavřena Trenčínská smlouva (německy Vertrag von Trentschin, polsky Układ w Trenczynie), též známá jako Trenčínský mír, je smlouva, kterou se český král a titulární polský král Jan Lucemburský vzdal za odstupné nároků na polský trůn a polský král Kazimír III. Veliký se vzdal nároků na českým králem ovládané Slezsko.
Nový!!: České Slezsko a Trenčínská smlouva · Vidět víc »
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
Nový!!: České Slezsko a Trojdohoda · Vidět víc »
Uhlí
Uhlí – antracit Příklad možného složení uhlí Uhlí (lidově či nářečně též uhel) je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina.
Nový!!: České Slezsko a Uhlí · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: České Slezsko a Ukrajinci · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: České Slezsko a Varšava · Vidět víc »
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Nový!!: České Slezsko a Václav II. · Vidět víc »
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.
Nový!!: České Slezsko a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »
Vévodství
Vévodství je území (ať již samostatné či léno), jemuž vládne vévoda.
Nový!!: České Slezsko a Vévodství · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: České Slezsko a Vídeň · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: České Slezsko a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: České Slezsko a Velkomoravská říše · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: České Slezsko a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vietnamci
Vietnamci (vietnamsky người Việt Nam) je souhrnné označení všech příslušníků vietnamské státní příslušnosti či osob pocházejících z Vietnamu.
Nový!!: České Slezsko a Vietnamci · Vidět víc »
Volyňští Češi
Kaple ve vesnici Bohemka Billboard „Volyň Vás vítá!“ Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19.
Nový!!: České Slezsko a Volyňští Češi · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: České Slezsko a Vratislav (město) · Vidět víc »
Vyšehradská smlouva
Visegrád - královský palác v Maďarsku Vyšehradská smlouva byla smlouva uzavřená roku 1335 v uherském Visegrádu mezi českým králem Janem Lucemburským a polským králem Kazimírem III..
Nový!!: České Slezsko a Vyšehradská smlouva · Vidět víc »
Vysídlení Němců z Československa
Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.
Nový!!: České Slezsko a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: České Slezsko a Wehrmacht · Vidět víc »
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Nový!!: České Slezsko a Země Koruny české · Vidět víc »
Země Moravská
Českého Slezska na župy z roku 1920 Země Moravská byl v období od roku 1918 do 30.
Nový!!: České Slezsko a Země Moravská · Vidět víc »
Země Moravskoslezská
Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.
Nový!!: České Slezsko a Země Moravskoslezská · Vidět víc »
Země Slezská
Země Slezská (v textu země Slezská nebo Slezská země) byla v letech 1918–1928 samosprávnou zemí první Československé republiky.
Nový!!: České Slezsko a Země Slezská · Vidět víc »
Země v Československu
Po svém vzniku 28. října 1918 převzala Československá republika na území tzv.
Nový!!: České Slezsko a Země v Československu · Vidět víc »
Zemský hejtman
Zemský hejtman (Landeshauptmann) je označení zemského představeného, dnes především předsedy vlády rakouských spolkových zemí a italské autonomní provincie Bolzano (Jižní Tyrolsko).
Nový!!: České Slezsko a Zemský hejtman · Vidět víc »
Zemský prezident
Zemský prezident byl v dobách zemského zřízení politickým představitelem země, jakožto správní jednotky státu.
Nový!!: České Slezsko a Zemský prezident · Vidět víc »
Zemský výbor
Zemský výbor byl od roku 1861 až do druhé světové války výkonný orgán (obdoba vlády) zemí Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku) a poté zemí v Československé republice.
Nový!!: České Slezsko a Zemský výbor · Vidět víc »
1. červenec
1.
Nový!!: České Slezsko a 1. červenec · Vidět víc »
1. leden
1.
Nový!!: České Slezsko a 1. leden · Vidět víc »
1. listopad
1.
Nový!!: České Slezsko a 1. listopad · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: České Slezsko a 1. prosinec · Vidět víc »
10. leden
10.
Nový!!: České Slezsko a 10. leden · Vidět víc »
1318
Bez popisu.
Nový!!: České Slezsko a 1318 · Vidět víc »
1327
Bez popisu.
Nový!!: České Slezsko a 1327 · Vidět víc »
1333
Bez popisu.
Nový!!: České Slezsko a 1333 · Vidět víc »
1335
Bez popisu.
Nový!!: České Slezsko a 1335 · Vidět víc »
1339
Bez popisu.
Nový!!: České Slezsko a 1339 · Vidět víc »
1348
Rok 1348 (MCCCXLVIII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: České Slezsko a 1348 · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: České Slezsko a 14. století · Vidět víc »
15. březen
15.
Nový!!: České Slezsko a 15. březen · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: České Slezsko a 15. století · Vidět víc »
1613
1613 (MDCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: České Slezsko a 1613 · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: České Slezsko a 1740 · Vidět víc »
1742
1742 (MDCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: České Slezsko a 1742 · Vidět víc »
1744
1744 (MDCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: České Slezsko a 1744 · Vidět víc »
1745
1745 (MDCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: České Slezsko a 1745 · Vidět víc »
1756
1756 (MDCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: České Slezsko a 1756 · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: České Slezsko a 1763 · Vidět víc »
1782
1782 (MDCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: České Slezsko a 1782 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: České Slezsko a 1849 · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: České Slezsko a 1850 · Vidět víc »
19. srpen
19.
Nový!!: České Slezsko a 19. srpen · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: České Slezsko a 1900 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: České Slezsko a 1910 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: České Slezsko a 1912 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: České Slezsko a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: České Slezsko a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: České Slezsko a 1920 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: České Slezsko a 1922 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: České Slezsko a 1924 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: České Slezsko a 1928 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: České Slezsko a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: České Slezsko a 1939 · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: České Slezsko a 1959 · Vidět víc »
26. červen
26.
Nový!!: České Slezsko a 26. červen · Vidět víc »
27. prosinec
27.
Nový!!: České Slezsko a 27. prosinec · Vidět víc »
28. červen
28.
Nový!!: České Slezsko a 28. červen · Vidět víc »
28. červenec
28.
Nový!!: České Slezsko a 28. červenec · Vidět víc »
29. říjen
29.
Nový!!: České Slezsko a 29. říjen · Vidět víc »
30. říjen
30.
Nový!!: České Slezsko a 30. říjen · Vidět víc »
31. říjen
31.
Nový!!: České Slezsko a 31. říjen · Vidět víc »
4. únor
4.
Nový!!: České Slezsko a 4. únor · Vidět víc »
5. listopad
5.
Nový!!: České Slezsko a 5. listopad · Vidět víc »
7. únor
7.
Nový!!: České Slezsko a 7. únor · Vidět víc »
8. prosinec
8.
Nový!!: České Slezsko a 8. prosinec · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: České Slezsko a 9. století · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Jižní Slezsko, Moravské Slezsko, Sudetské Slezsko, Země slezská, Československé Slezsko.
