Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Sudetští Němci

Index Sudetští Němci

Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.

160 vztahy: Academia, Alfred Fuchs, Ústí nad Labem, Šumava, Švýcarsko, Židé, Češi, Čeští Němci, Čechoslovakismus, Čechy, České Slezsko, České země, Český Těšín, Česko, Česko-německá deklarace, Československo, Říšská rada (Rakousko), Badeniho jazyková nařízení, Bavorsko, Belgie, Benešovy dekrety, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Brno, Cheb, Chorvati, Deportace, Dolní Rakousy, Drang nach Osten, Druhá světová válka, Edvard Beneš, Evropa, Francie, Franz Jesser, Frýdlantský výběžek, Germáni, Gustav Meyrink, Heda Kaufmannová, Heil Hitler, Horní Rakousy, Husitské války, Ireligiozita, Jaroslav Hašek, Jáchymov, Jihlava, Jizerské hory, Josef Škvorecký, Josef Jungmann, Kašperské Hory, Karlovarský program, Katolicismus, ..., Kazimír Felix Badeni, Keltové, Komunální volby 1938 (Československo), Komunistická strana Československa, Komunistický režim v Československu, Konrad Henlein, Krkonoše, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Krušné hory, Liberec, Litoměřice, Luteránství, Maďaři, Maďarsko-německá sociálně demokratická strana, Markomani, Měnový kurz, Militarismus, Mnichovská dohoda, Morava, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Němčina, Němci, Německá demokratická svobodomyslná strana, Německá křesťansko sociální strana lidová, Německá menšina v Česku, Německá nacionální strana, Německá národně socialistická strana dělnická, Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, Německé Čechy, Německé Rakousko, Německý svaz zemědělců, Německo, Neologismus, Neronův rozkaz, Nizozemsko, Nové německé divadlo v Praze, Novohradské hory, Nymburk, Obstrukce, Obyvatelstvo Česka, Olomouc, Opava, Orlické hory, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Ovce domácí, Paronymum, Přemysl Otakar II., Přemyslovci, Plzeň, Pohraničí, Poláci, Politická kampaň, Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR, Postupim, Postupimská dohoda, Pražská němčina, Pražská německá literatura, Propaganda, Protestantismus, První republika, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Revanšismus, Romové, Rusíni, Saintgermainská smlouva, Sasko, Separatismus, Slavkovský les, Slezsko, Slované, Slovinsko, Sovětský svaz, Stěhování národů, Středověk, Sudetenland (provincie, 1918), Sudetoněmecká strana, Sudetoněmecké krajanské sdružení, Sudetoněmecké povstání, Sudetoněmecký odboj proti nacismu, Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, Sudety, Třetí vláda Antonína Švehly, Tomáš Garrigue Masaryk, Univerzita Heidelberg, Václav Kopecký, Václav Pavlíček, Velká hospodářská krize, Volby do parlamentu Československé republiky 1920, Volby do parlamentu Československé republiky 1935, Volební právo, Volksdeutsche, Vysídlení Němců z Československa, Wehrmacht, Woodrow Wilson, Zbabělci, Zemská křesťansko-socialistická strana, 10. září, 1903, 1918, 1919, 1930–1939, 1947, 28. říjen, 28. leden, 31. říjen, 4. březen. Rozbalte index (110 více) »

Academia

Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).

Nový!!: Sudetští Němci a Academia · Vidět víc »

Alfred Fuchs

Náhrobek Alfreda Fuchse na břevnovském hřbitově Alfred Fuchs (23. června 1892, Praha – 16. února 1941, Dachau) byl česko-židovský spisovatel, novinář a překladatel z němčiny.

Nový!!: Sudetští Němci a Alfred Fuchs · Vidět víc »

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje.

Nový!!: Sudetští Němci a Ústí nad Labem · Vidět víc »

Šumava

Šumava je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska.

Nový!!: Sudetští Němci a Šumava · Vidět víc »

Švýcarsko

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Nový!!: Sudetští Němci a Švýcarsko · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Nový!!: Sudetští Němci a Židé · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Nový!!: Sudetští Němci a Češi · Vidět víc »

Čeští Němci

Čeští, moravští a slezští Němci (Deutschböhmen, Deutschmährer, respektive Deutschschlesier), často jen zkráceně čeští Němci, je hromadné označení pro německojazyčné obyvatelstvo zemí Koruny české.

Nový!!: Sudetští Němci a Čeští Němci · Vidět víc »

Čechoslovakismus

Státní vlajka Československa první světové války. Čechoslovakismus znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa a československého jazyka.

Nový!!: Sudetští Němci a Čechoslovakismus · Vidět víc »

Čechy

Čechy jsou region na západě České republiky.

Nový!!: Sudetští Němci a Čechy · Vidět víc »

České Slezsko

České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.

Nový!!: Sudetští Němci a České Slezsko · Vidět víc »

České země

husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.

Nový!!: Sudetští Němci a České země · Vidět víc »

Český Těšín

Český Těšín (v době polské okupace v letech 1938 až 1939 Cieszyn Zachodni (Západní Těšín)) je město v okrese Karviná na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.

Nový!!: Sudetští Němci a Český Těšín · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Nový!!: Sudetští Němci a Česko · Vidět víc »

Česko-německá deklarace

Česko-německá deklarace je zkrácený název pro Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, podepsanou 21.

Nový!!: Sudetští Němci a Česko-německá deklarace · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Sudetští Němci a Československo · Vidět víc »

Říšská rada (Rakousko)

Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).

Nový!!: Sudetští Němci a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Badeniho jazyková nařízení

Badeniho jazyková nařízení je označení pro jazyková nařízení, která 5. dubna 1897 vydali pro Čechy a 22. dubna 1897 pro Moravu předlitavští ministři vnitra (Kazimír Badeni), financí, spravedlnosti, obchodu a orby.

Nový!!: Sudetští Němci a Badeniho jazyková nařízení · Vidět víc »

Bavorsko

Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.

Nový!!: Sudetští Němci a Bavorsko · Vidět víc »

Belgie

Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.

Nový!!: Sudetští Němci a Belgie · Vidět víc »

Benešovy dekrety

Edvard Beneš (1884–1948), po němž jsou dekrety pojmenovány Benešovy dekrety, též dekrety prezidenta republiky je označení dekretů vydaných v exilu prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem během druhé světové války a krátce po jejím skončení na osvobozeném území Československa po dobu, kdy nebylo možné vykonávat zákonodárnou moc prostřednictvím Národního shromáždění.

Nový!!: Sudetští Němci a Benešovy dekrety · Vidět víc »

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (asi 1461, Hasištejn u Kadaně – 14. listopadu 1510 Hasištejn) byl český humanistický básník, prozaik a cestovatel, příslušník jednoho z čelných českých šlechtických rodů, horlivý katolík, prelát, úředník a dvořan krále Vladislava II. Jagellonského.

Nový!!: Sudetští Němci a Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic · Vidět víc »

Brno

Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.

Nový!!: Sudetští Němci a Brno · Vidět víc »

Cheb

Cheb (v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha; zastarale také Heb) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města.

Nový!!: Sudetští Němci a Cheb · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Nový!!: Sudetští Němci a Chorvati · Vidět víc »

Deportace

Deportace je původně trest nuceného a doživotního vystěhování na vzdálené a odlehlé místo, například na ostrov.

Nový!!: Sudetští Němci a Deportace · Vidět víc »

Dolní Rakousy

Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.

Nový!!: Sudetští Němci a Dolní Rakousy · Vidět víc »

Drang nach Osten

německé invazi do Polska v roce 1939. Poláci jsou přemístěni, aby bylo místo pro německé kolonisty, což bylo součástí plánu poněmčování západního Polska. Drang nach OstenUlrich Best, Transgression as a Rule: German-Polish cross-border cooperation, border discouse and EU-enlargement, 2008, s.58,, Jerzy Jan Lerski, Piotr Wróbel, Richard J. Kozicki, Historical Dictionary of Poland, 966-1945, 1996, s.118,, Edmund Jan Osmańczyk, Anthony Mango, Encyclopedia of the United Nations and International Agreements, 2003, s.579,, byl pojem, který byl poprvé použit v 19.

Nový!!: Sudetští Němci a Drang nach Osten · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Sudetští Němci a Druhá světová válka · Vidět víc »

Edvard Beneš

Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.

Nový!!: Sudetští Němci a Edvard Beneš · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Sudetští Němci a Evropa · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Sudetští Němci a Francie · Vidět víc »

Franz Jesser

Franz Jesser (1. července 1869 SvitavySOA Zámrsk, Matrika narozených 1865-1873 ve Svitavách, sign.M-30 5527, ukn.9407, str.196. Dostupné online – 16. března 1954 Frankfurt nad Mohanem) byl československý extremistický politik německé národnosti a senátor Národního shromáždění ČSR za Německou národně socialistickou stranu dělnickou (DNSAP), úzce spolupracující s Hitlerovou NSDAP v Německu.

Nový!!: Sudetští Němci a Franz Jesser · Vidět víc »

Frýdlantský výběžek

Frýdlantský výběžek či Frýdlantsko je oblast v severních partiích České republiky, součást Libereckého kraje.

Nový!!: Sudetští Němci a Frýdlantský výběžek · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Nový!!: Sudetští Němci a Germáni · Vidět víc »

Gustav Meyrink

Gustav Meyrink, vlastním jménem Meyer (19. ledna 1868, Vídeň – 4. prosince 1932, Starnberg), byl německy píšící spisovatel silně ovlivněný atmosférou staré Prahy, především pak pražského ghetta.

Nový!!: Sudetští Němci a Gustav Meyrink · Vidět víc »

Heda Kaufmannová

Heda Kaufmannová (24. dubna 1905 Praha – 7. srpna 1981 Praha) byla spisovatelka, překladatelka a účastnice českého protinacistického odboje.

Nový!!: Sudetští Němci a Heda Kaufmannová · Vidět víc »

Heil Hitler

Reichstag, 11. listopad 1941 Heil Hitler je německý nacistický pozdrav, do češtiny ho lze přeložit jako Sláva Hitlerovi, Zdar Hitlerovi či Hitlerovi zdar.

Nový!!: Sudetští Němci a Heil Hitler · Vidět víc »

Horní Rakousy

Horní Rakousy či Horní Rakousko je spolková země na severu Rakouska.

Nový!!: Sudetští Němci a Horní Rakousy · Vidět víc »

Husitské války

Husitské války (též husitské bouře) byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté.

Nový!!: Sudetští Němci a Husitské války · Vidět víc »

Ireligiozita

Ireligiozita v zemích světa dle procent Ireligiozita je absence náboženského vyznání, nezájem, odmítnutí nebo nepřátelství vůči němu.

Nový!!: Sudetští Němci a Ireligiozita · Vidět víc »

Jaroslav Hašek

Busta na rodném domě ve Školské ulici v Praze Jarmila Hašková, Haškova první žena c.k. armády, rok 1915 Rudé armádě roku 1920 Pomník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou Karolíny Neprašové Obálka prvního německého vydání Švejka Haškův hrob v Lipnici nad Sázavou Památník Hlava XXII nedaleko Lipnice Jaroslav Hašek (30. dubna 1883 Praha – Nové Město farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském – 3. ledna 1923 Lipnice nad Sázavou) byl český spisovatel, publicista a novinář, autor druhé nejpřekládanější knihy české literatury (58 jazyků v roce 2013), proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války.

Nový!!: Sudetští Němci a Jaroslav Hašek · Vidět víc »

Jáchymov

Jáchymov (německy Sankt Joachimsthal) je lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar.

Nový!!: Sudetští Němci a Jáchymov · Vidět víc »

Jihlava

Jihlava je české krajské a statutární město v okrese Jihlava, ležící na Českomoravské vrchovině a položené na někdejší česko-moravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou.

Nový!!: Sudetští Němci a Jihlava · Vidět víc »

Jizerské hory

Jizerské hory (hovorově též nazývané Jizerky) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka.

Nový!!: Sudetští Němci a Jizerské hory · Vidět víc »

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký (27. září 1924 Náchod – 3. ledna 2012 Toronto) byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství ’68 Publishers v Torontu.

Nový!!: Sudetští Němci a Josef Škvorecký · Vidět víc »

Josef Jungmann

Olšanských hřbitovech Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann (16. července 1773 Hudlice nedaleko Berouna – 14. listopadu 1847 Praha farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském), byl český básník a lingvista a vedoucí osobnost českého národního obrození.

Nový!!: Sudetští Němci a Josef Jungmann · Vidět víc »

Kašperské Hory

Kašperské Hory (dříve Reichenstein, stč. Pergreichenssteinské Hory) jsou město v okrese Klatovy, kraj Plzeňský.

Nový!!: Sudetští Němci a Kašperské Hory · Vidět víc »

Karlovarský program

K. H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24. dubna 1938 Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil předseda Sudetoněmecké strany Konrad Henlein na stranickém sjezdu v Karlových Varech 24. dubna 1938.

Nový!!: Sudetští Němci a Karlovarský program · Vidět víc »

Katolicismus

V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).

Nový!!: Sudetští Němci a Katolicismus · Vidět víc »

Kazimír Felix Badeni

Kazimír Felix hrabě Badeni, polsky Kazimierz Feliks hrabia Badeni (14. října 1846 Surochów, Halič – 9. července 1909 Krasne u Busku), byl polský šlechtic z Haliče, státní úředník a haličský místodržitel.

Nový!!: Sudetští Němci a Kazimír Felix Badeni · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Nový!!: Sudetští Němci a Keltové · Vidět víc »

Komunální volby 1938 (Československo)

Komunální volby 1938 byly volby do zastupitelstev obcí konané v roce 1938 v prvorepublikovém Československu.

Nový!!: Sudetští Němci a Komunální volby 1938 (Československo) · Vidět víc »

Komunistická strana Československa

Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).

Nový!!: Sudetští Němci a Komunistická strana Československa · Vidět víc »

Komunistický režim v Československu

Komunistický režim, komunistická diktatura nebo také komunistická totalita je označení pro období, po které v Československu vládla Komunistická strana Československa (KSČ).

Nový!!: Sudetští Němci a Komunistický režim v Československu · Vidět víc »

Konrad Henlein

Konrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898 Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945 Plzeň) byl československý a německý politik.

Nový!!: Sudetští Němci a Konrad Henlein · Vidět víc »

Krkonoše

Krkonoše (v místním nářečí Kerkonoše) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny.

Nový!!: Sudetští Němci a Krkonoše · Vidět víc »

Krkonošsko-jesenická subprovincie

Geografické členění Sudet Krkonošsko-jesenická subprovincie (též Sudetská subprovincie nebo subprovincie Sudety (zkráceně Sudety), Sudetská pohoří nebo Sudetské pohoří, německy Sudeten, polsky Sudety, anglicky Sudetes) - pohoří, vyšší geomorfologická jednotka v severovýchodních Čechách, na severu Moravy, v českém Slezsku a také v jihovýchodním Sasku a jihozápadním Polsku, jedna ze šesti subprovincií České vysočiny.

Nový!!: Sudetští Němci a Krkonošsko-jesenická subprovincie · Vidět víc »

Krušné hory

Krušné hory jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska.

Nový!!: Sudetští Němci a Krušné hory · Vidět víc »

Liberec

Liberec je statutární město v okrese Liberec na severu Čech a krajské a univerzitní město Libereckého kraje.

Nový!!: Sudetští Němci a Liberec · Vidět víc »

Litoměřice

Litoměřice jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Sudetští Němci a Litoměřice · Vidět víc »

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Nový!!: Sudetští Němci a Luteránství · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Nový!!: Sudetští Němci a Maďaři · Vidět víc »

Maďarsko-německá sociálně demokratická strana

Maďarsko-německá sociálně demokratická strana (maďarsky Magyar és Német Szocialdemokrata Párt, německy Ungarisch-Deutsche Partei der Sozialdemokraten) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, respektive Slovenska a Podkarpatské Rusi, která reprezentovala maďarskou národnostní menšinu (a část Karpatských Němců).

Nový!!: Sudetští Němci a Maďarsko-německá sociálně demokratická strana · Vidět víc »

Markomani

Markomani byli germánským kmenem, který se na přelomu letopočtu usadil severně od Dunaje, na území dnešní České republiky.

Nový!!: Sudetští Němci a Markomani · Vidět víc »

Měnový kurz

Nominální měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny jiné.

Nový!!: Sudetští Němci a Měnový kurz · Vidět víc »

Militarismus

Severní Koreji SS na Reichsparteitagu 1935 Vojenská přehlídka v Moskvě Militarismus (z lat. militaris, vojenský) je takové pojetí a praxe politiky, v němž stojí na předním místě vojenská síla a armáda.

Nový!!: Sudetští Němci a Militarismus · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Nový!!: Sudetští Němci a Mnichovská dohoda · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Nový!!: Sudetští Němci a Morava · Vidět víc »

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Nový!!: Sudetští Němci a Nacionalismus · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nový!!: Sudetští Němci a Nacismus · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Sudetští Němci a Nacistické Německo · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Nový!!: Sudetští Němci a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Sudetští Němci a Němčina · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Sudetští Němci a Němci · Vidět víc »

Německá demokratická svobodomyslná strana

Německá demokratická svobodomyslná strana (německy Deutsche Demokratische Freiheitspartei, zkratka DDFP) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, která reprezentovala část sudetoněmecké národnostní menšiny.

Nový!!: Sudetští Němci a Německá demokratická svobodomyslná strana · Vidět víc »

Německá křesťansko sociální strana lidová

Německá křesťansko-sociální strana lidová (Deutsche Christlichsoziale Volkspartei, DCV) byla sudetoněmecká katolická strana existující v období první republiky v letech 1919–1938.

Nový!!: Sudetští Němci a Německá křesťansko sociální strana lidová · Vidět víc »

Německá menšina v Česku

Za počátek historie německé menšiny v Česku je považována kolonizace českého pohraničí, která započala na sklonku 12. století.

Nový!!: Sudetští Němci a Německá menšina v Česku · Vidět víc »

Německá nacionální strana

Německá nacionální strana nebo Německá národní strana (DNP) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, která reprezentovala část sudetoněmecké národnostní menšiny.

Nový!!: Sudetští Němci a Německá nacionální strana · Vidět víc »

Německá národně socialistická strana dělnická

Německá národně socialistická strana dělnická (německy Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei, DNSAP) byla sudetoněmecká národně socialistická strana v Rakousko-Uhersku a později v Československu, úzce spolupracující s Hitlerovou NSDAP v Německu.

Nový!!: Sudetští Němci a Německá národně socialistická strana dělnická · Vidět víc »

Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR

Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (německy Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik (DSAP), tzv. německo-česká sociální demokracie) byla sociálnědemokratická strana československých Němců v období První republiky.

Nový!!: Sudetští Němci a Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR · Vidět víc »

Německé Čechy

Provincie Německé Čechy (německy Provinz Deutschböhmen) byl region v Čechách, který vznikl a trval krátce po první světové válce.

Nový!!: Sudetští Němci a Německé Čechy · Vidět víc »

Německé Rakousko

Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919.

Nový!!: Sudetští Němci a Německé Rakousko · Vidět víc »

Německý svaz zemědělců

Německý svaz zemědělců, plným názvem Německý svaz zemědělců a venkovských živností (německy Bund der Landwirte či Bund der Landwirte und des ländischen Gewerbes, zkratkou BdL), byla sudetoněmecká agrární strana působící v období československé první republiky.

Nový!!: Sudetští Němci a Německý svaz zemědělců · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Sudetští Němci a Německo · Vidět víc »

Neologismus

Neologismus či neologizmus (z řec. neos logos, nové slovo), česky novotvar, je nově utvořené nebo přejaté slovo, přesněji lexikální jednotka.

Nový!!: Sudetští Němci a Neologismus · Vidět víc »

Neronův rozkaz

„Nařízení o demolicích v Říši“ (německy: Befehl betreffend Zerstörungsmaßnahmen im Reichsgebiet), později znám jako „Neronův rozkaz“ (německy: Nerobefehl), byl příkaz vydaný 19.

Nový!!: Sudetští Němci a Neronův rozkaz · Vidět víc »

Nizozemsko

Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.

Nový!!: Sudetští Němci a Nizozemsko · Vidět víc »

Nové německé divadlo v Praze

Nové německé divadlo (Neues deutsches Theater), stojící na pražských Vinohradech, vedle Wilsonova nádraží, bylo v letech 1888 až 1938 divadelním centrem pražské komunity českých Němců (včetně německy hovořících Židů) a jedním z nejvýznamnějších pražských divadel té doby.

Nový!!: Sudetští Němci a Nové německé divadlo v Praze · Vidět víc »

Novohradské hory

Novohradské hory (také) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na hranicích Česka a Rakouska.

Nový!!: Sudetští Němci a Novohradské hory · Vidět víc »

Nymburk

Nymburk, je bývalé královské město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji ležící na řece Labi, 45 km východně od Prahy, zhruba 30 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi a 6 km severozápadně od Poděbrad.

Nový!!: Sudetští Němci a Nymburk · Vidět víc »

Obstrukce

Obstrukce je v politice úmyslné a plánované jednání, které má za úkol narušit nebo znemožnit nějaké jednání, akci, administrativní proces atp.

Nový!!: Sudetští Němci a Obstrukce · Vidět víc »

Obyvatelstvo Česka

Obyvatelstvo Česka zahrnuje všechny lidi, kteří mají bydliště na území České republiky.

Nový!!: Sudetští Němci a Obyvatelstvo Česka · Vidět víc »

Olomouc

Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.

Nový!!: Sudetští Němci a Olomouc · Vidět víc »

Opava

Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Sudetští Němci a Opava · Vidět víc »

Orlické hory

Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem.

Nový!!: Sudetští Němci a Orlické hory · Vidět víc »

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923, většinou zkracováno jako Osudy dobrého vojáka Švejka či hovorově jen Švejk) je čtyřdílný protiválečný humoristický román českého spisovatele Jaroslava Haška, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný.

Nový!!: Sudetští Němci a Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války · Vidět víc »

Ovce domácí

Ovce domácí (Ovis gmelini f. aries, syn. Ovis orientalis f. aries) je domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.

Nový!!: Sudetští Němci a Ovce domácí · Vidět víc »

Paronymum

Paronyma (podobnost, z řeckého παρά – blízko a όνομα – jméno) jsou slova graficky nebo fónicky podobná, avšak významově zcela odlišná.

Nový!!: Sudetští Němci a Paronymum · Vidět víc »

Přemysl Otakar II.

Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.

Nový!!: Sudetští Němci a Přemysl Otakar II. · Vidět víc »

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Nový!!: Sudetští Němci a Přemyslovci · Vidět víc »

Plzeň

Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.

Nový!!: Sudetští Němci a Plzeň · Vidět víc »

Pohraničí

Pohraničí (pohraniční území, pohraniční oblasti) je území nacházející se podél nebo blíže státních hranic.

Nový!!: Sudetští Němci a Pohraničí · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Nový!!: Sudetští Němci a Poláci · Vidět víc »

Politická kampaň

prezidentských volbách USA v roce 2008 Politická kampaň (také volební kampaň nebo volební agitace) je organizované úsilí politických stran, nebo kandidátů na zastupitelská místa či post prezidenta, přesvědčit potenciální voliče, aby podporovali předložený program politické strany ve volbách.

Nový!!: Sudetští Němci a Politická kampaň · Vidět víc »

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění Československé republiky byla dolní komora Národního shromáždění (parlamentu) Československé republiky v letech 1920–1939.

Nový!!: Sudetští Němci a Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR · Vidět víc »

Postupim

Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.

Nový!!: Sudetští Němci a Postupim · Vidět víc »

Postupimská dohoda

Stalin, Truman a Churchill těsně před zahájením konference Postupimská dohoda je obvyklý název pro Závěrečný protokol postupimské konference – výsledek posledního jednání Velké trojky na postupimské konferenci, která se konala od 17. července do 2. srpna 1945 v braniborské Postupimi u Berlína.

Nový!!: Sudetští Němci a Postupimská dohoda · Vidět víc »

Pražská němčina

Pražská němčina je jazykovou variantou němčiny, kterou se mluvilo a psalo v Praze před rokem 1945.

Nový!!: Sudetští Němci a Pražská němčina · Vidět víc »

Pražská německá literatura

alt.

Nový!!: Sudetští Němci a Pražská německá literatura · Vidět víc »

Propaganda

Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje Německo a Japonsko jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby Propaganda (lat. propagare.

Nový!!: Sudetští Němci a Propaganda · Vidět víc »

Protestantismus

95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.

Nový!!: Sudetští Němci a Protestantismus · Vidět víc »

První republika

První republika je označeníSpojení první republika (.

Nový!!: Sudetští Němci a První republika · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Sudetští Němci a Rakousko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Sudetští Němci a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Revanšismus

Revanšizmus (z francouzského: revanche) je termín používaný od roku 1870 a od svého vzniku popisuje především politické cíle a zájmy změny hranic a navrácení ztracených území v důsledku války.

Nový!!: Sudetští Němci a Revanšismus · Vidět víc »

Romové

Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.

Nový!!: Sudetští Němci a Romové · Vidět víc »

Rusíni

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Nový!!: Sudetští Němci a Rusíni · Vidět víc »

Saintgermainská smlouva

Územní rozdělení Rakousko-Uherska po 1. světové válce Saintgermainská smlouva byla jednou z mírových smluv podepsaných po skončení první světové války.

Nový!!: Sudetští Němci a Saintgermainská smlouva · Vidět víc »

Sasko

Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Nový!!: Sudetští Němci a Sasko · Vidět víc »

Separatismus

Separatismus (výraz pochází z latinského základu sēparātiō – odloučení, oddělení, odtržení či rozdělení apod.; někdy se používá i pojem secesionismus) je snaha nebo tendence k oddělení (separaci, secesi) a osamostatnění; nejčastěji určitého státního území, může se ale definovat např.

Nový!!: Sudetští Němci a Separatismus · Vidět víc »

Slavkovský les

Slavkovský les, do konce druhé světové války Císařský les, je geomorfologický celek v severní části Karlovarské vrchoviny.

Nový!!: Sudetští Němci a Slavkovský les · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Nový!!: Sudetští Němci a Slezsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Sudetští Němci a Slované · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Nový!!: Sudetští Němci a Slovinsko · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Sudetští Němci a Sovětský svaz · Vidět víc »

Stěhování národů

římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.

Nový!!: Sudetští Němci a Stěhování národů · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Nový!!: Sudetští Němci a Středověk · Vidět víc »

Sudetenland (provincie, 1918)

Provincie Sudetsko byla jednou z Němci vyhlášených provincií vzniklých po vyhlášení samostatného Československa.

Nový!!: Sudetští Němci a Sudetenland (provincie, 1918) · Vidět víc »

Sudetoněmecká strana

Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).

Nový!!: Sudetští Němci a Sudetoněmecká strana · Vidět víc »

Sudetoněmecké krajanské sdružení

Sudetoněmecké krajanské sdružení (v češtině hovorově nazývané též Sudetoněmecký landsmanšaft, německy: Sudetendeutsche Landsmannschaft, zkratka SL; celý název zní Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V.) je jeden z německých vysídleneckých spolků (Vertriebenenverband), který zastupuje Němce, nuceně vystěhované ze Sudet, tj.

Nový!!: Sudetští Němci a Sudetoněmecké krajanské sdružení · Vidět víc »

Sudetoněmecké povstání

Sudetoněmecké povstání bylo povstání sudetských Němců v září 1938, zčásti živelné, zčásti organizované Henleinovou fašistickou Sudetoněmeckou stranou (SdP), a na ně navazující násilí Němců proti Čechům v říjnu 1938.

Nový!!: Sudetští Němci a Sudetoněmecké povstání · Vidět víc »

Sudetoněmecký odboj proti nacismu

Německá policie v Chebu zatýká na podzim 1938 politicky nespolehlivé osoby z řad místních Němců Také v obsazeném pohraničí ČSR působil protinacistický odboj, ať již aktivní, nebo pasivní.

Nový!!: Sudetští Němci a Sudetoněmecký odboj proti nacismu · Vidět víc »

Sudetoněmecký sbor dobrovolníků

Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, též Sudetoněmecký Freikorps, (německy: Sudetendeutsches Freikorps, SdFK), také známí jako Ordneři (podle Ordnergruppe) byla sudetoněmecká polovojenská organizace založená v září 1938 za účelem destabilizace situace v československém pohraničí pomocí ozbrojených útoků, sabotáží a diverze.

Nový!!: Sudetští Němci a Sudetoněmecký sbor dobrovolníků · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Nový!!: Sudetští Němci a Sudety · Vidět víc »

Třetí vláda Antonína Švehly

Třetí vláda Antonína Švehly existovala od 12. října 1926 až do 1. února 1929.

Nový!!: Sudetští Němci a Třetí vláda Antonína Švehly · Vidět víc »

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.

Nový!!: Sudetští Němci a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »

Univerzita Heidelberg

Ruprechto-Karlova univerzita v Heidelbergu (německy Ruprecht-Karls-Universität, latinsky Ruperto-Carola) je nejstarší univerzita v Německu a jedna z nejstarších v Evropě.

Nový!!: Sudetští Němci a Univerzita Heidelberg · Vidět víc »

Václav Kopecký

Václav Kopecký (27. srpna 1897 Kosmonosy – 5. srpna 1961 Praha) byl český komunistický novinář, politik, ministr informací a ministr kultury.

Nový!!: Sudetští Němci a Václav Kopecký · Vidět víc »

Václav Pavlíček

Václav Pavlíček (* 8. srpna 1934 Bukovno) je český právník, odborník na ústavní právo.

Nový!!: Sudetští Němci a Václav Pavlíček · Vidět víc »

Velká hospodářská krize

Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.

Nový!!: Sudetští Němci a Velká hospodářská krize · Vidět víc »

Volby do parlamentu Československé republiky 1920

Volby do parlamentu Československé republiky 1920 se konaly v dubnu 1920, přičemž volby do poslanecké sněmovny se odehrály v neděli 18. dubna 1920 a volby do senátu 25. dubna 1920.

Nový!!: Sudetští Němci a Volby do parlamentu Československé republiky 1920 · Vidět víc »

Volby do parlamentu Československé republiky 1935

Volby do Národního shromáždění Československé republiky se konaly 19. května 1935.

Nový!!: Sudetští Němci a Volby do parlamentu Československé republiky 1935 · Vidět víc »

Volební právo

Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020, volební místnost v Olomouci. Volební právo znamená právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí.

Nový!!: Sudetští Němci a Volební právo · Vidět víc »

Volksdeutsche

Německé osídlení v roce 1910 Mimoni v Československu, 1938. Volksdeutschi v Lodži zdraví německou armádu, 1939 Volksdeutsche (Němci podle národnosti) je někdejší označení především pro osoby, jejichž mateřským jazykem byla němčina, a kteří žili v Evropě mimo státy s německou majoritou (srov. Říšští Němci).

Nový!!: Sudetští Němci a Volksdeutsche · Vidět víc »

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.

Nový!!: Sudetští Němci a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Nový!!: Sudetští Němci a Wehrmacht · Vidět víc »

Woodrow Wilson

„Woodrow Wilson“; autor: Pavel Vavrys; 2019; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ Thomas Woodrow Wilson (28. prosince 1856 Staunton, Virginie – 3. února 1924 Washington, D.C.) byl 28. prezident Spojených států amerických.

Nový!!: Sudetští Němci a Woodrow Wilson · Vidět víc »

Zbabělci

Zbabělci, román napsaný již v roce 1948, vydaný však až o deset let později v nakladatelství Československý spisovatel, jsou Škvoreckého prvotinou a obsahují řadu autobiografických prvků.

Nový!!: Sudetští Němci a Zbabělci · Vidět víc »

Zemská křesťansko-socialistická strana

Zemská křesťansko-socialistická strana (maďarsky Országos Keresztényiszocialista Párt) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, respektive Slovenska a Podkarpatské Rusi, která reprezentovala maďarskou národnostní menšinu.

Nový!!: Sudetští Němci a Zemská křesťansko-socialistická strana · Vidět víc »

10. září

10.

Nový!!: Sudetští Němci a 10. září · Vidět víc »

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Sudetští Němci a 1903 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Sudetští Němci a 1918 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Sudetští Němci a 1919 · Vidět víc »

1930–1939

Roky 1930–1939, souhrnně zvané 30.

Nový!!: Sudetští Němci a 1930–1939 · Vidět víc »

1947

1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Sudetští Němci a 1947 · Vidět víc »

28. říjen

28.

Nový!!: Sudetští Němci a 28. říjen · Vidět víc »

28. leden

28.

Nový!!: Sudetští Němci a 28. leden · Vidět víc »

31. říjen

31.

Nový!!: Sudetští Němci a 31. říjen · Vidět víc »

4. březen

4.

Nový!!: Sudetští Němci a 4. březen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Sudetoněmci, Sudetský Němec, Sudeťáci, Sudeťák.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »