Rychlejší přístup než prohlížeči!
111 vztahy: Akrece (astronomie), Aristotelés, Astronomický objekt, Astronomie, Atomové jádro, Štěpná jaderná reakce, Železo, Červený obr, Bílý trpaslík, Cassiopeia A, Chandrasekharova mez, Chemický prvek, Deflagrace, Detonace, Dinosauři, Elektronvolt, Eliptická galaxie, Fermion, Fotodisociace, Fritz Zwicky, Galaxie, Galaxie Mléčná dráha, Galaxie v Andromedě, Galileo Galilei, Gama záblesk, Gravitační kolaps, Gravitace, Helium, Hořčík, Hromadná vymírání, Hvězda, Hvězdná velikost, Hypernova, Hyperon, Hyperonová hvězda, Jaderná fúze, Johannes Kepler, Joule, Kalifornium, Křemík, Kilonova, Kobalt, Konvekce, Krabí mlhovina, Kulová hvězdokupa, Kvark-gluonové plazma, Kvarková hvězda, Kvasar, Kyslík, Mezihvězdné prostředí, ..., Mezinárodní astronomická unie, Mlhovinová hypotéza, Molekulární mračno, Nebeská sféra, Neon, Neutrino, Neutron, Neutronová hvězda, Nikl, Nova, Pauliho vylučovací princip, Předpona, Plamen, Plazma, Proton-protonový cyklus, Rázová vlna, Silná interakce, Slabá interakce, Sluneční soustava, SN 1054, SN 1572, SN 1604, SN 1987A, Souhvězdí Hadonoše, Souhvězdí Kasiopeji, Spektrum, Standardní model, Standardní svíčka, Stanfordova univerzita, Supernova 1006, Světelná křivka, Světelný rok, Tadeáš Hájek z Hájku, Termonukleární fúze, Turbulentní proudění, Tycho Brahe, Uhlík, Uran (prvek), Vápník, Výbuch, Velký Magellanův oblak, Vesmír, Vladimír Socha, Vodík, Vymírání na konci křídy, Walter Baade, Wolfova–Rayetova hvězda, Záření beta, Záření gama, Zinek, Zlato, 1006, 1054, 1181, 1572, 1604, 1885, 1933, 1987, 1998, 3-alfa reakce. Rozbalte index (61 více) »
Akrece (astronomie)
Akrece nebo narůstání je v astronomii gravitační proces, kterým se formují tělesa jako planety a hvězdy z prachu a plynu.
Nový!!: Supernova a Akrece (astronomie) · Vidět víc »
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Supernova a Aristotelés · Vidět víc »
Astronomický objekt
Astronomický objekt je významná přirozeně se vyskytující fyzická entita, spojení nebo struktura, která podle současného poznání existuje ve vesmíru.
Nový!!: Supernova a Astronomický objekt · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Supernova a Astronomie · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Supernova a Atomové jádro · Vidět víc »
Štěpná jaderná reakce
Štěpná jaderná reakce Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.
Nový!!: Supernova a Štěpná jaderná reakce · Vidět víc »
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Supernova a Železo · Vidět víc »
Červený obr
Červený obr (též rudý obr) je hvězda velkých rozměrů a vysoké svítivosti, která se nachází v pozdní fázi svého hvězdného vývoje – ve svém jádru již přeměnila většinu vodíku na helium.
Nový!!: Supernova a Červený obr · Vidět víc »
Bílý trpaslík
Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.
Nový!!: Supernova a Bílý trpaslík · Vidět víc »
Cassiopeia A
Cassiopeia A Cassiopeia A je intenzivní rádiový zdroj v souhvězdí Kasiopeji.
Nový!!: Supernova a Cassiopeia A · Vidět víc »
Chandrasekharova mez
Chandrasekharova mez je maximální hmotnost bílého trpaslíka (jedno z konečných stádií života hvězdy), při které ještě zůstává stabilní.
Nový!!: Supernova a Chandrasekharova mez · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Supernova a Chemický prvek · Vidět víc »
Deflagrace
Poleno v ohništi Deflagrace (lat. de + flagrare, „shořet“) je technický termín popisující podzvukové spalování, které se obvykle šíří tepelnou vodivostí (horký hořící materiál ohřívá další vrstvu chladnějšího materiálu a zapaluje ho).
Nový!!: Supernova a Deflagrace · Vidět víc »
Detonace
TNT Detonace je proces spalování, při kterém se objemem materiálu, například směsi kyslík-methan nebo výbušniny, šíří nadzvukovou rychlostí rázová vlna.
Nový!!: Supernova a Detonace · Vidět víc »
Dinosauři
Ptáci jsou jediná doposud žijící skupina dinosaurů. Dinosauři (z řec. δεινός – deinos + σαῦρος – sauros.
Nový!!: Supernova a Dinosauři · Vidět víc »
Elektronvolt
kvadraticky, přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší hybnost. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je. Elektronvolt (značka eV) je jednotka práce a energie mimo soustavu SI.
Nový!!: Supernova a Elektronvolt · Vidět víc »
Eliptická galaxie
Obří eliptická galaxie NGC 4881 Eliptická galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace.
Nový!!: Supernova a Eliptická galaxie · Vidět víc »
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Nový!!: Supernova a Fermion · Vidět víc »
Fotodisociace
#PŘESMĚRUJ fotolýza.
Nový!!: Supernova a Fotodisociace · Vidět víc »
Fritz Zwicky
Pamětní deska na Zwickyho rodném domě ve Varně Fritz Zwicky (14. února 1898 Varna, Bulharsko – 8. února 1974 Pasadena, Kalifornie, USA) byl švýcarsko-americký astronom.
Nový!!: Supernova a Fritz Zwicky · Vidět víc »
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Nový!!: Supernova a Galaxie · Vidět víc »
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).
Nový!!: Supernova a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »
Galaxie v Andromedě
Galaxie v Andromedě je spirální galaxie, vzdálená přibližně 2,5 miliónu světelných let (2,4×1019 km) od Země, v souhvězdí Andromedy.
Nový!!: Supernova a Galaxie v Andromedě · Vidět víc »
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Nový!!: Supernova a Galileo Galilei · Vidět víc »
Gama záblesk
Dosvit objektu po gama záblesku Gama záblesk (někdy ve zkratce GRB z anglického) je označení pro astronomický jev, při kterém se uvolní nesmírné množství energie ve formě gama záření, což na Zemi pozorujeme jako záblesk v gama oboru spektra.
Nový!!: Supernova a Gama záblesk · Vidět víc »
Gravitační kolaps
Model mechanismu gravitačního kolapsu Gravitační kolaps (gravitační zhroucení) je velmi silná gravitační kontrakce, při které síly působící proti tlaku gravitace nestačí na zachování hydrostatické rovnováhy tělesa.
Nový!!: Supernova a Gravitační kolaps · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Supernova a Gravitace · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Supernova a Helium · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: Supernova a Hořčík · Vidět víc »
Hromadná vymírání
kambria po současnost; osa x: miliony let do minulosti, osa y: procenta vymřelých druhů Hromadné vymírání (někdy také masové vymírání) je událost, během které dojde k vymření velkého počtu biologických druhů a dočasně rapidně klesne diversita životních forem na zemi.
Nový!!: Supernova a Hromadná vymírání · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Supernova a Hvězda · Vidět víc »
Hvězdná velikost
Hvězdy s různou hvězdnou velikostí Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.
Nový!!: Supernova a Hvězdná velikost · Vidět víc »
Hypernova
Hypernova je teoreticky předpokládaný typ supernovy vznikající kolapsem na konci životního cyklu výjimečně velké hvězdy.
Nový!!: Supernova a Hypernova · Vidět víc »
Hyperon
Ve fyzice částic je hyperon subjaderná částice, dříve považovaná za elementární, která je baryonem (a proto též hadronem a fermionem) s nenulovou podivností lehčím než deuteron (a proto také s nulovým půvabem, nulovou krásou (bottomness) a nulovou pravdou (topness)).
Nový!!: Supernova a Hyperon · Vidět víc »
Hyperonová hvězda
Hyperonová hvězda je hypotetický stav, ve kterém se nachází jádro hvězdy po supernově, když jeho hmotnost byla vyšší než 2× hmotnost Slunce a přitom nižší než Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez (občas nazývaná Landauova-Opppenheimerova-Volkoffova mez), tedy 3–5 Sluncí.
Nový!!: Supernova a Hyperonová hvězda · Vidět víc »
Jaderná fúze
Jaderná či nukleární fúze je typ jaderné reakce, při které dochází ke slučování atomových jader lehčích prvků v jádra těžších prvků a zároveň k uvolnění energie.
Nový!!: Supernova a Jaderná fúze · Vidět víc »
Johannes Kepler
Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.
Nový!!: Supernova a Johannes Kepler · Vidět víc »
Joule
Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.
Nový!!: Supernova a Joule · Vidět víc »
Kalifornium
Kalifornium (chemická značka Cf) je desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia, který se v přírodě nevyskytuje.
Nový!!: Supernova a Kalifornium · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Supernova a Křemík · Vidět víc »
Kilonova
Umělecká představa splynutí dvou neutronových hvězd Kilonova je astronomická událost, při níž dojde ke splynutí dvou neutronových hvězd nebo neutronové hvězdy a černé díry.
Nový!!: Supernova a Kilonova · Vidět víc »
Kobalt
Kobalt (chemická značka Co, Cobaltum) je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov.
Nový!!: Supernova a Kobalt · Vidět víc »
Konvekce
Konvekce označuje proudění.
Nový!!: Supernova a Konvekce · Vidět víc »
Krabí mlhovina
Krabí mlhovina (M1, NGC 1952 či Taurus A) je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka.
Nový!!: Supernova a Krabí mlhovina · Vidět víc »
Kulová hvězdokupa
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae v souhvězdí Tukan na jižní obloze. Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměr se pohybuje řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony hvězd.
Nový!!: Supernova a Kulová hvězdokupa · Vidět víc »
Kvark-gluonové plazma
Kvark-gluonové plazma (zřídka též quagma, angl. zkratka QGP) je skupenství hmoty, které existuje při extrémně vysokých teplotách a tlacích.
Nový!!: Supernova a Kvark-gluonové plazma · Vidět víc »
Kvarková hvězda
Kvarková hvězda je hypotetický typ hvězdy, která je složená z kvarků, které odolávají tlaku gravitace.
Nový!!: Supernova a Kvarková hvězda · Vidět víc »
Kvasar
polární výtrysk Kvazar či kvasar (transkripce anglického akronymu) je vesmírné těleso s výrazným rudým posuvem spektra.
Nový!!: Supernova a Kvasar · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Supernova a Kyslík · Vidět víc »
Mezihvězdné prostředí
Mezihvězdné prostředí se nazývá prostor a hmota, které se nacházejí mezi hvězdami v naší galaxii.
Nový!!: Supernova a Mezihvězdné prostředí · Vidět víc »
Mezinárodní astronomická unie
Bývalá prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky a vedle ní sedící bývalý generální sekretář Karel van der Hucht na 26. astronomickém kongresu v Praze Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, zkráceně IAU) je mezinárodní organizace, která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa.
Nový!!: Supernova a Mezinárodní astronomická unie · Vidět víc »
Mlhovinová hypotéza
Hubbleova vesmírného dalekohledu Mlhovinová hypotéza (též nebulární hypotéza) je v současné době nejrozšířenější astronomickou hypotézou vysvětlující vznik sluneční soustavy.
Nový!!: Supernova a Mlhovinová hypotéza · Vidět víc »
Molekulární mračno
vydavatel.
Nový!!: Supernova a Molekulární mračno · Vidět víc »
Nebeská sféra
Základní charakteristiky nebeské sféry. Základní charakteristiky nebeské sféry z hlediska pozorovatele na povrchu Země. Nebeská sféra nebo také světová sféra je v astronomii myšlená sféra, povrch koule v jejímž středu stojí pozorovatel (nacházející se na povrchu Země) dívající se na noční oblohu, na kterou se promítá poloha a pohyb všech viditelných těles vesmíru.
Nový!!: Supernova a Nebeská sféra · Vidět víc »
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Supernova a Neon · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Supernova a Neutrino · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Supernova a Neutron · Vidět víc »
Neutronová hvězda
Umělecká představa neutronové hvězdy (magnetaru) Neutronová hvězda je astronomické těleso tvořené převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou.
Nový!!: Supernova a Neutronová hvězda · Vidět víc »
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Nový!!: Supernova a Nikl · Vidět víc »
Nova
Nova (lat. nova, čes. nová), zastarale též nová hvězda, je označení pro astronomický jev, při němž v důsledku náhlého spuštění termonukleární reakce (kataklyzmického výbuchu), způsobeného nahromaděním vodíkového a heliového plazmatu na povrchu bílého trpaslíka v soustavě těsné dvojhvězdy, hvězdný objekt prudce zvýší asi stotisíckrát až milionkrát svoji jasnost, tedy o 13 až 15 magnitud.
Nový!!: Supernova a Nova · Vidět víc »
Pauliho vylučovací princip
Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.
Nový!!: Supernova a Pauliho vylučovací princip · Vidět víc »
Předpona
Přidáním předpony dochází ke změně významu slova Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova.
Nový!!: Supernova a Předpona · Vidět víc »
Plamen
#PŘESMĚRUJOheň#Plamen.
Nový!!: Supernova a Plamen · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Supernova a Plazma · Vidět víc »
Proton-protonový cyklus
Proton-protonový cyklus (proton-protonová reakce, p-p cyklus, p-p reakce, pp reakce, p-p řetězec apod.) je cyklus jaderných reakcí, při kterých se v konečném důsledku přemění jádra vodíku 1H na jádra hélia 4He.
Nový!!: Supernova a Proton-protonový cyklus · Vidět víc »
Rázová vlna
Rázová vlna je plocha nespojitosti fyzikálních veličin popisujících stav prostředí.
Nový!!: Supernova a Rázová vlna · Vidět víc »
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Supernova a Silná interakce · Vidět víc »
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Supernova a Slabá interakce · Vidět víc »
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Nový!!: Supernova a Sluneční soustava · Vidět víc »
SN 1054
Krabí mlhovina, pozůstatek supernovy SN 1054 nebo Supernova 1054 byla supernova poprvé pozorovaná ze Země 4. července 1054.
Nový!!: Supernova a SN 1054 · Vidět víc »
SN 1572
SN 1572 nebo Supernova 1572 nebo Tychonova nova byla supernova v souhvězdí Kasiopea, jedna z mála supernov viditelných pouhým okem.
Nový!!: Supernova a SN 1572 · Vidět víc »
SN 1604
obraz zbytků Keplerovy supernovy ve falešných barvách, složený ze 4 různých pozorování SN 1604, přezdívaná též Keplerova supernova, je supernova, poslední, která byla v Mléčné dráze dobře pozorovatelná pouhým okem.
Nový!!: Supernova a SN 1604 · Vidět víc »
SN 1987A
Chandra (Rentgenové záření, modře) ukazují rozpínající se obálku (rázová vlna). SN 1987A je supernova na okraji mlhoviny Tarantule ve Velkém Magellanově oblaku (blízké trpasličí galaxii).
Nový!!: Supernova a SN 1987A · Vidět víc »
Souhvězdí Hadonoše
Hadonoš (Ophiuchus) je jedním z 88 moderních souhvězdí, patří ale i k 48 souhvězdím uvedených již v Ptolemaiově Almagestu.
Nový!!: Supernova a Souhvězdí Hadonoše · Vidět víc »
Souhvězdí Kasiopeji
Kassiopea je souhvězdí na severní obloze.
Nový!!: Supernova a Souhvězdí Kasiopeji · Vidět víc »
Spektrum
Spektrum je ve fyzice a matematice popis veličiny jako funkce frekvence nebo vlnové délky.
Nový!!: Supernova a Spektrum · Vidět víc »
Standardní model
Přehled vzájemného ovlivňování mezi částicemi popisovanými Standardním modelem. Standardní model, přesněji standardní model částicové fyziky nebo standardní model částic a interakcí je teorie, která popisuje silnou, slabou a elektromagnetickou interakci a elementární částice, které tvoří veškerou hmotu.
Nový!!: Supernova a Standardní model · Vidět víc »
Standardní svíčka
Standardní svíčka je v astronomii označení pro zdroj světelné energie známé jasnosti (zářivého výkonu), který umožňuje určit jeho vzdálenost od Země.
Nový!!: Supernova a Standardní svíčka · Vidět víc »
Stanfordova univerzita
Prostor před kostelem Stanfordova univerzita (anglicky Stanford University), plným jménem Leland Stanford Junior University, je americká soukromá univerzita ve Stanfordu nedaleko Palo Alto v Kalifornii v srdci Silicon Valley.
Nový!!: Supernova a Stanfordova univerzita · Vidět víc »
Supernova 1006
Supernova 1006 je nejjasnější zaznamenaná supernova.
Nový!!: Supernova a Supernova 1006 · Vidět víc »
Světelná křivka
Světelná křivka planetky (201) Penelope z Mount John University Observatory, pořízená 6. října 2006. Vyplývá z ní, že planetka se otočí přibližně jednou za 3 hodiny a 45 minut Světelná křivka je graficky vyjádřená závislost změn jasnosti vesmírného tělesa nebo oblasti v čase.
Nový!!: Supernova a Světelná křivka · Vidět víc »
Světelný rok
Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.
Nový!!: Supernova a Světelný rok · Vidět víc »
Tadeáš Hájek z Hájku
Hájkova předmluva k herbáři, který přeložil Tadeáš Hájek z Hájku, latinským jménem Thaddaus Hagecius ab Hagez či Thaddeus Nemicus (1525, Praha – 1. září 1600, Praha) byl český renesanční přírodovědec – astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II.
Nový!!: Supernova a Tadeáš Hájek z Hájku · Vidět víc »
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Nový!!: Supernova a Termonukleární fúze · Vidět víc »
Turbulentní proudění
Laminární proudění (na obrázku dole) a turbulentní proudění (nahoře) kolem trupu ponorky. Turbulentní proudění je takové proudění vazké tekutiny, při kterém se proudnice navzájem promíchávají.
Nový!!: Supernova a Turbulentní proudění · Vidět víc »
Tycho Brahe
Tycho Brahe (14. prosince 1546, zámek Knudstrup, Dánsko (dnes jižní Švédsko) – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe (někdy uváděný chybně jako „Tycho de Brahe“), byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista.
Nový!!: Supernova a Tycho Brahe · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Supernova a Uhlík · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Supernova a Uran (prvek) · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Supernova a Vápník · Vidět víc »
Výbuch
implozí (dolní obrázek) Výbuch nebo také exploze je fyzikální jev, při kterém dochází k náhlému, velmi prudkému uvolnění energie, a prudkému lokálnímu zvýšení teploty a tlaku (obecně entropie).
Nový!!: Supernova a Výbuch · Vidět víc »
Velký Magellanův oblak
Velký Magellanův oblak nebo též Velké Magellanovo mračno (LMC, PGC 17223) je nejjasnější galaxií viditelnou z naší Galaxie.
Nový!!: Supernova a Velký Magellanův oblak · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Supernova a Vesmír · Vidět víc »
Vladimír Socha
Vladimír Socha (* 1. ledna 1982 Hradec Králové) je český publicista, autor populárně naučné literatury, překladatel a zejména pak aktivní popularizátor vědního oboru paleontologie i přírodních věd obecně.
Nový!!: Supernova a Vladimír Socha · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Supernova a Vodík · Vidět víc »
Vymírání na konci křídy
Umělecká představa dopadu planetky, jež představuje jednu z hypotéz týkajících se vymírání na konci křídy K/T rozhraní Vymírání na konci křídy je relativně krátce trvající hromadné vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se odehrálo před zhruba 66 miliony lety, na přelomu křídy (pozdní druhohory) a paleogénu (starší kenozoikum, dříve starší třetihory neboli terciér).
Nový!!: Supernova a Vymírání na konci křídy · Vidět víc »
Walter Baade
Wilhelm Heinrich Walter Baade (24. března 1893 Preußisch Oldendorf – 25. června 1960 Göttingen) byl německý astronom, který v roce 1931 emigroval do USA.
Nový!!: Supernova a Walter Baade · Vidět víc »
Wolfova–Rayetova hvězda
Hubble & NASA, Judy Schmidt) Wolfovy–Rayetovy hvězdy jsou velmi hmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (méně než milion let).
Nový!!: Supernova a Wolfova–Rayetova hvězda · Vidět víc »
Záření beta
Záření beta−, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne. Záření beta jsou elektrony (β−) nebo pozitrony (β+), které vznikají při radioaktivním rozpadu.
Nový!!: Supernova a Záření beta · Vidět víc »
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Nový!!: Supernova a Záření gama · Vidět víc »
Zinek
Zinek (chemická značka Zn, zincum) je měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku.
Nový!!: Supernova a Zinek · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Supernova a Zlato · Vidět víc »
1006
Bez popisu.
Nový!!: Supernova a 1006 · Vidět víc »
1054
Rok 1054 (MLIV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Supernova a 1054 · Vidět víc »
1181
Bez popisu.
Nový!!: Supernova a 1181 · Vidět víc »
1572
1572 (MDLXXII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Supernova a 1572 · Vidět víc »
1604
1604 (MDCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Supernova a 1604 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Supernova a 1885 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Supernova a 1933 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Supernova a 1987 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Supernova a 1998 · Vidět víc »
3-alfa reakce
Schema 3-alfa reakce. 3-alfa reakce (3 alfa reakce, 3α reakce, Salpeterův proces) je řada několika reakcí při nichž ze tří heliových jader (alfa částic) vzniká jádro uhlíku.
Nový!!: Supernova a 3-alfa reakce · Vidět víc »
