Rychlejší přístup než prohlížeči!
96 vztahy: Agilolfingové, Agilulf (Svébové), Alamani, Alani, Alarich (Svébové), Ardarich, Ariamir, Ariánství, Ariovistus, Asturie, Audeka, Augustus, Švábsko, Švýcarsko, Čechy, Římané, Baltské moře, Bavoři, Bavorsko, Bitva u Bolie, Bitva u Nedao, Braga, Chararich (svébský král), Dunaj, Durynkové, Durynsko, Eborich, Edeko, Floruit, Framta, Frumar, Galicie, Galie, Galské války, Gótština, Germáni, Germánie, Germánské náboženství, Harz, Heremigarius, Hermenerich, Hermerich, Herminoni, Hermunduři, Hunimund, Hunové, Julius Caesar, Katolicismus, Konstantin I. Veliký, Krize třetího století, ..., Kvádové, Labe, Langobardi, Langobardské království, Latina, Leovigild, Lusitánie, Malarich, Maldras, Marcus Aurelius, Markomani, Marobud, Miro, Mohan, Monarchie, Německo, Ostrogóti, Panovník, Provincie León, Pyrenejský poloostrov, Rakousko, Rýn, Rechiarius, Rechila, Rechimund, Remismund, Ricimer, Semnoni, Skirové, Starověký Řím, Theodemir, Theodemir (svébský král), Theodemund, Vandalové, Východní Germáni, Veremund, Vizigóti, Vizigótská říše, Západořímská říše, 1. století př. n. l., 2. století, 409, 455, 530, 570, 585. Rozbalte index (46 více) »
Agilolfingové
Agilolfingové byla šlechtická rodina původem z Frank či Bavorska, která vládla Bavorskému vévodství cirka od roku 550 do roku 788.
Nový!!: Svébové a Agilolfingové · Vidět víc »
Agilulf (Svébové)
Agilulf (420–482) byl princ germánského kmene Kvádů a dalších svébských kmenů, kteří se usadili na území dnešního Bavorska.
Nový!!: Svébové a Agilulf (Svébové) · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Svébové a Alamani · Vidět víc »
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Nový!!: Svébové a Alani · Vidět víc »
Alarich (Svébové)
Alarich (Alaricus) (5. století?) byl svébský král, který vládl přibližně v letech 465 až 470.
Nový!!: Svébové a Alarich (Svébové) · Vidět víc »
Ardarich
Ardarich, také Arcadius či Aldigar, (- 460) byl král germánského kmene Gepidů.
Nový!!: Svébové a Ardarich · Vidět víc »
Ariamir
Ariamir (6. století - před rokem 569) byl od roku 558 či 559 svébským králem Gallaecie.
Nový!!: Svébové a Ariamir · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Svébové a Ariánství · Vidět víc »
Ariovistus
Tažení Julia Caesara Galií v roce 58 př. n. l. a místo bitvy u Vogéz Ariovistus (1. století př. n. l. - 54 př. n. l.) byl král germánského kmene Svébů a vůdce dalších spojeneckých západogermánských národů v období galských válek.
Nový!!: Svébové a Ariovistus · Vidět víc »
Asturie
Asturské knížectví (astursky Principau d'Asturies), zkráceně Asturie (astursky Asturies), je historické území rozkládající se na severu Španělska při Biskajském zálivu.
Nový!!: Svébové a Asturie · Vidět víc »
Audeka
Audeka také Andeka, Audeca či Andeca Audacer (6. století – po roce 585) byl svébským králem v Gallaecii v letech 584 a 585, kdy byl poražen a sesazen vizigótkým králem Leovigildem.
Nový!!: Svébové a Audeka · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Svébové a Augustus · Vidět víc »
Švábsko
Švábsko v současném Německu Švábské vévodství v 10. století (žlutá barva). Zeleně je vyznačeno Království Horní Burgundsko. Mapa dnešního Německa; modře je označena spolková země Bádensko-Württembersko, růžově vládní obvod Švábsko v Bavorsku Švábsko je historické a jazykové území v Německu, zahrnující většinu dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko (bez své severní třetiny území) a západní část dnešního Bavorska (vládní obvod Švábsko).
Nový!!: Svébové a Švábsko · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Svébové a Švýcarsko · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Svébové a Čechy · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Svébové a Římané · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Svébové a Baltské moře · Vidět víc »
Bavoři
Svaté říše římské Bavoři, či Bavorové, někdy též Bajuvarové (německy Bajuwaren nebo či Baiuwaren, latinsky Baiuvarii) byli germánský kmen.
Nový!!: Svébové a Bavoři · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Svébové a Bavorsko · Vidět víc »
Bitva u Bolie
Bitva u Bolie se odehrála na severu Panonie u řeky Bolia, snad poblíž dnešní slovenské řeky Ipeľ v roce 469 mezi Ostrogóty a koalicí převážně germánských kmenů Herulů, Rugiů, Skirů a Svébů, které podporoval východořímský císař Leon I..
Nový!!: Svébové a Bitva u Bolie · Vidět víc »
Bitva u Nedao
Bitva u Nedao se odehrála v roce 454 v Panonii u řeky Nedao na dnes neznámém místě mezi Huny a koalicí germánských kmenů Gepidů, Ostrogótů, Rugiů, Herulů, a snad i Skirů a Svébů.
Nový!!: Svébové a Bitva u Nedao · Vidět víc »
Braga
Braga je historické město na severu Portugalska v provincii Minho.
Nový!!: Svébové a Braga · Vidět víc »
Chararich (svébský král)
Chararich také Chararic byl svébský král Gallaecie v polovině 6.
Nový!!: Svébové a Chararich (svébský král) · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Svébové a Dunaj · Vidět víc »
Durynkové
Durynkové (v latinských pramenech Thuringi nebo Thoringi) byli příslušníci jednoho ze západogermánských kmenů, které sídlily mezi Labem, Sálou a Krušnými horami.
Nový!!: Svébové a Durynkové · Vidět víc »
Durynsko
Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Svébové a Durynsko · Vidět víc »
Eborich
Eborich také Eurich (6. století - po roce 585) byl posledním legitimním svébským králem Galicie.
Nový!!: Svébové a Eborich · Vidět víc »
Edeko
Edeko (- 469, Panonie) byl vůdce germánského kmene Skirů, otec Odoakera, který se stal magister militum v římské armádě a prvním neřímským panovníkem Západořímské říše.
Nový!!: Svébové a Edeko · Vidět víc »
Floruit
Floruit, zkráceně fl. (či též flor.), je latinský výraz s významem „vzkvétal/a“, který určuje datum nebo období, během kterého byla určitá osoba nejvíce aktivní.
Nový!!: Svébové a Floruit · Vidět víc »
Framta
Framta také Framtan či Framtane (Framtanus, Frantán) (- 457) byl jedním ze svébských králů v Galicii.
Nový!!: Svébové a Framta · Vidět víc »
Frumar
Frumar také Frumarius, Frumario (– 464) byl svébský válečník a vůdce, který převzal vládu po Maldrasovi, který byl zavražděn v únoru 460.
Nový!!: Svébové a Frumar · Vidět víc »
Galicie
Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.
Nový!!: Svébové a Galicie · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Svébové a Galie · Vidět víc »
Galské války
Galské války také galská válka byla série vojenských tažení Římanů v letech 58–50 př. n. l., v nichž prokonzul a vojevůdce Julius Caesar dobyl velkou část Galie.
Nový!!: Svébové a Galské války · Vidět víc »
Gótština
Gótština (gutisko razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) je vymřelý germánský jazyk, který používali Gótové, zejména Tervingové.
Nový!!: Svébové a Gótština · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Svébové a Germáni · Vidět víc »
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Nový!!: Svébové a Germánie · Vidět víc »
Germánské náboženství
Wodana Germánské náboženství označuje soubor věrských představ a praktik Germánů od doby železné do přijetí křesťanství během středověku.
Nový!!: Svébové a Germánské náboženství · Vidět víc »
Harz
Harz je pohoří ve středním Německu, jehož nejvyšší horou je Brocken (1141 m n. m.). Pohoří se rozkládá na hranicích několika spolkových zemí - Dolního Saska, Saska-Anhaltska a Durynska.
Nový!!: Svébové a Harz · Vidět víc »
Heremigarius
Heremigarius (také Hermigarius nebo Hermegarius) (fl. 427–428) byl svébský vojevůdce působící v Lusitánii na počátku 5. století.
Nový!!: Svébové a Heremigarius · Vidět víc »
Hermenerich
Hermenerich (5. století — 5. století Mérida) byl na konci 5.
Nový!!: Svébové a Hermenerich · Vidět víc »
Hermerich
Pyrenejský poloostrov a politické dělení v 5. století Mapa provincie Gallaecia. Území, kde Hermerich založil království Svébů Hermerich také Hermeric (okolo 360 – 441) byl první král germánského kmene Svébů.
Nový!!: Svébové a Hermerich · Vidět víc »
Herminoni
Herminoni, označovaní také jako Hermioni (starořecky: Ἑρμίονες), byla velká skupina raných germánských kmenů, které se usadily v povodí Labe a okolo 1. století našeho letopočtu expandovaly do Bavorska, Švábska a Čech.
Nový!!: Svébové a Herminoni · Vidět víc »
Hermunduři
Hadriána (vládl 117-138), ukazující hranice římského impéria a území osídlené Hermundury Hermunduři byl germánský kmen, který patřil ke kmeni Herminonů.
Nový!!: Svébové a Hermunduři · Vidět víc »
Hunimund
Hunimund (Filius Hermanarici) známý také jako Krásnýhttp://www.geni.com/people/Hunimund-the-Beautiful-of-the-Ostrogoths/6000000010494515504 či Veliký (asi 395 – po 469) byl králem dunajských Svébů a syn svébského krále Hermericha.
Nový!!: Svébové a Hunimund · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Svébové a Hunové · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Svébové a Julius Caesar · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Svébové a Katolicismus · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Svébové a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Nový!!: Svébové a Krize třetího století · Vidět víc »
Kvádové
Území obývané Kvády v 1. a 2. století našeho letopočtu Kvádové byli germánský kmen,.
Nový!!: Svébové a Kvádové · Vidět víc »
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Nový!!: Svébové a Labe · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Svébové a Langobardi · Vidět víc »
Langobardské království
Langobardské království či říše Langobardů nebo království Langobardů (Regnum Langobardorum), později pojmenované Království (celé) Itálie (Regnum totius Italiae) byl státní útvar a raně středověké království založené germánským kmenem Langobardů na Apeninském poloostrově v druhé půli 6. století.
Nový!!: Svébové a Langobardské království · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Svébové a Latina · Vidět víc »
Leovigild
Leovigild také Liuvigild (Leovigildo) (519/525 – 21. dubna 586 Toledo) byl vizigótským králem v Hispánii a Septimánii od roku 568 do 21.
Nový!!: Svébové a Leovigild · Vidět víc »
Lusitánie
Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.
Nový!!: Svébové a Lusitánie · Vidět víc »
Malarich
Malarich (Malaricho) (6. století – po roce 586) byl posledním svébským králem v Gallaecii v roce 586.
Nový!!: Svébové a Malarich · Vidět víc »
Maldras
Maldras či Masdras (– únor 460) byl král germánského kmene Svébů v Galicii.
Nový!!: Svébové a Maldras · Vidět víc »
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Nový!!: Svébové a Marcus Aurelius · Vidět víc »
Markomani
Markomani byli germánským kmenem, který se na přelomu letopočtu usadil severně od Dunaje, na území dnešní České republiky.
Nový!!: Svébové a Markomani · Vidět víc »
Marobud
Marobud, také Marbod, Marobod, Maroboduus nebo též Moravod (mezi 35 a 30 př. n. l. – 37/38 n. l., Ravenna) byl markomanský král a první historicky doložený panovník, který vládl na dnešním českém území v období 9/6 př. n. l. – 17/18 n. l. Zároveň jde o prvního obyvatele žijícího v české kotlině, jehož známe jménem.
Nový!!: Svébové a Marobud · Vidět víc »
Miro
Miro také Mir či Mirio (Mirus) (6. století - 583) byl svébským králem Galicie od roku 570 až do své smrti v roce 583.
Nový!!: Svébové a Miro · Vidět víc »
Mohan
Mohan je řeka v Německu, která patří mezi nejznámější německé řeky.
Nový!!: Svébové a Mohan · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Svébové a Monarchie · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Svébové a Německo · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Svébové a Ostrogóti · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Svébové a Panovník · Vidět víc »
Provincie León
Provincie León je jednou z provincií Španělska a co do rozlohy největší provincií autonomního společenství Kastilie a León.
Nový!!: Svébové a Provincie León · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Svébové a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Svébové a Rakousko · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Svébové a Rýn · Vidět víc »
Rechiarius
Rechiarius (po 415Jeho otec Rechila se oženil s dcerou vizigótského krále Wallia (415–419) – manželství se konalo mezi lety 415 a 419. – prosinec 456) byl v letech 448–456 králem Svébů usazených na území Galicijského království v severozápadním cípu Pyrenejského poloostrova, dnešní Galicie.
Nový!!: Svébové a Rechiarius · Vidět víc »
Rechila
Animace politického vývoje na mapě Pyrenejského poloostrova za vlády krále Rechily. Rechila (410 - 448) byl od roku 438 až do své smrti svébský král Galicie a také syn a nástupce svébského krále Hermericha.
Nový!!: Svébové a Rechila · Vidět víc »
Rechimund
Rechimund či Richimund (5. století – 464) byl od roku 457 až do roku 464 svébský vůdce Galicijského království.
Nový!!: Svébové a Rechimund · Vidět víc »
Remismund
Pyrenejský poloostrov s území Galicie v 5. století, které vládl kmen Svébů Remismund také Rimismund (– 469) byl král Svébů v provincii Galicie přibližně od roku 464 až do své smrti.
Nový!!: Svébové a Remismund · Vidět víc »
Ricimer
Ricimer (okolo 405 - 18. srpna 472) byl germánský velitel císařských legií několika západořímských císařů, nazývaný tvůrce císařů.
Nový!!: Svébové a Ricimer · Vidět víc »
Semnoni
Tacita) Semnoni (též Samnoni, Zemané; starořecky Σέμνωνες) byli starobylým a početným germánským kmenem Herminonů (často označovaným obecně jako Svébové), k nimž se počítali spolu s Markomany, Kvády, Hermundury a Langobardy.
Nový!!: Svébové a Semnoni · Vidět víc »
Skirové
Mince Odoakera z Ravenny. Odoaker byl italský král, snad skirského původu Skirové byli východogermánský kmen sídlící mezi řekami Dunaj a Tisa od 2. století př. n. l. do 5. století n. l. V 5.
Nový!!: Svébové a Skirové · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Svébové a Starověký Řím · Vidět víc »
Theodemir
Theodemir (– 475) byl král Ostrogótů z amalské dynastie a otec krále Theodoricha Velikého.
Nový!!: Svébové a Theodemir · Vidět víc »
Theodemir (svébský král)
Theodemir také Theodemar či Teodomiro, Theodemirus (6. století - 570) byl jedním z posledních svébských králů v Gallaecii a jedním z prvních chalcedonských křesťanů.
Nový!!: Svébové a Theodemir (svébský král) · Vidět víc »
Theodemund
Theodemund byl svébský král v druhé polovině 5. století či počatkem 6. století.
Nový!!: Svébové a Theodemund · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Svébové a Vandalové · Vidět víc »
Východní Germáni
Území obývaná východními Germány mezi lety 100 př. n. l. až 300 n. l. Germánské kmeny, označované jako východogermánské, vznikly vlnou migrací ze Skandinávie do oblastí mezi řekami Odra a Visla mezi roky 600 př. n. l. - 300 př. n. l. Později dále pokračovali směrem na jih Evropy.
Nový!!: Svébové a Východní Germáni · Vidět víc »
Veremund
Veremund nebo Veremundus byl svébským králem Galicie na konci 5. století.
Nový!!: Svébové a Veremund · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Svébové a Vizigóti · Vidět víc »
Vizigótská říše
Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.
Nový!!: Svébové a Vizigótská říše · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Svébové a Západořímská říše · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Svébové a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Svébové a 2. století · Vidět víc »
409
Bez popisu.
Nový!!: Svébové a 409 · Vidět víc »
455
Bez popisu.
Nový!!: Svébové a 455 · Vidět víc »
530
Bez popisu.
Nový!!: Svébové a 530 · Vidět víc »
570
Bez popisu.
Nový!!: Svébové a 570 · Vidět víc »
585
Bez popisu.
Nový!!: Svébové a 585 · Vidět víc »
