Rychlejší přístup než prohlížeči!
27 vztahy: Anglosasové, Blín, Chrpa polní, Hvozdík kartouzek, Hvozdík kropenatý, Jan Křtitel, Kapradinový květ, Komonice lékařská, Kopretina bílá, Kupadelné svátky, Litha, Mateřídouška, Májka, Pálení čarodějnic, Pelyněk černobýl, Pelyněk pravý, Pranostika, Rozchodník prudký, Sen noci svatojánské, Slované, Slunovrat, Sporýš lékařský, Svatý Medard, Světluška větší, Třezalka tečkovaná, Věštec, Vigilie.
Anglosasové
Anglosasové je kolektivní označení obvykle užívané k popisu kulturně a jazykově spřízněných germánských kmenů žijících na jihu a východě ostrova Velká Británie zhruba od poloviny 5. století až do doby normanského dobytí země v roce 1066.
Nový!!: Svatojánská noc a Anglosasové · Vidět víc »
Blín
Blín (Hyoscyamus) je malý rod kvetoucích rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae).
Nový!!: Svatojánská noc a Blín · Vidět víc »
Chrpa polní
#PŘESMĚRUJ Chrpa modrá.
Nový!!: Svatojánská noc a Chrpa polní · Vidět víc »
Hvozdík kartouzek
Hvozdík kartouzek (slzička) Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) je vytrvalá bylina běžně rostoucí na suchých loukách a mezích a kvetoucí nachovými nebo tmavě růžovými květy.
Nový!!: Svatojánská noc a Hvozdík kartouzek · Vidět víc »
Hvozdík kropenatý
Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) je vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých.
Nový!!: Svatojánská noc a Hvozdík kropenatý · Vidět víc »
Jan Křtitel
Svatý Jan Křtitel, v pravoslavné tradici zvaný též Předchůdce (starořečtina Ἰωάννης ὁ βαπτίζων, staroslověnština Іоаннъ Крестѧи), byl prorok z 1. století, jenž figuruje ve vyprávěných evangeliích a dalších spisech.
Nový!!: Svatojánská noc a Jan Křtitel · Vidět víc »
Kapradinový květ
Kapradina podezřeň královská s „květem“. Kapradinový květ je v lidových představách květ zlatého kapradí, bájné rostliny která kvete pouze jednou za rok, o půlnoci na Svatojánskou noc.
Nový!!: Svatojánská noc a Kapradinový květ · Vidět víc »
Komonice lékařská
Komonice lékařská (komoň.
Nový!!: Svatojánská noc a Komonice lékařská · Vidět víc »
Kopretina bílá
Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) je vytrvalá, výrazně kvetoucí, 20 až 80 cm vysoká bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).
Nový!!: Svatojánská noc a Kopretina bílá · Vidět víc »
Kupadelné svátky
Kupadelné svátky je označení pro slovanské oslavy letního slunovratu.
Nový!!: Svatojánská noc a Kupadelné svátky · Vidět víc »
Litha
Litha, též liþa či liða, bylo u Anglosasů označení měsíců června a července, případně období či svátku mezi nimi.
Nový!!: Svatojánská noc a Litha · Vidět víc »
Mateřídouška
Mateřídouška (Thymus) je rod aromatických rostlin z čeledi hluchavkovitých.
Nový!!: Svatojánská noc a Mateřídouška · Vidět víc »
Májka
Májka může mít různé významy.
Nový!!: Svatojánská noc a Májka · Vidět víc »
Pálení čarodějnic
Jesenici u Prahy, 2016 Pálení čarodějnic, dříve též filipojakubská nocnázev odkazuje na svátek světců Filipa a Jakuba Mladšího, který byl v 19.
Nový!!: Svatojánská noc a Pálení čarodějnic · Vidět víc »
Pelyněk černobýl
Pelyněk černobýl nebo jen černobýl (Artemisia vulgaris) je vytrvalá bylina rodu pelyněk, jež roste na celém území ČR a sbírá se jako léčivá rostlina.
Nový!!: Svatojánská noc a Pelyněk černobýl · Vidět víc »
Pelyněk pravý
Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) je vytrvalá, až 120 cm vysoká dřevnatějící bylina s listnatými lodyhami, zakončenými volnými latami žlutých úborů, náležející do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae).
Nový!!: Svatojánská noc a Pelyněk pravý · Vidět víc »
Pranostika
poznámky.
Nový!!: Svatojánská noc a Pranostika · Vidět víc »
Rozchodník prudký
#PŘESMĚRUJ Rozchodník ostrý.
Nový!!: Svatojánská noc a Rozchodník prudký · Vidět víc »
Sen noci svatojánské
Faksimile první strany ''Snu noci svatojánské'' z vydání z roku 1623. Sen noci svatojánské (anglicky A Midsummer Night's Dream) je divadelní hra, komedie britského dramatika Williama Shakespeara napsaná mezi lety 1590 a 1596.
Nový!!: Svatojánská noc a Sen noci svatojánské · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Svatojánská noc a Slované · Vidět víc »
Slunovrat
Období slunovratu Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci.
Nový!!: Svatojánská noc a Slunovrat · Vidět víc »
Sporýš lékařský
Zobrazení sporýše lékařského Květenství s květem Sporýš lékařský (Verbena officinalis) je vytrvalá, okolo půl metru vysoká bylina kvetoucí v červenci a srpnu drobnými, slabě fialovými nebo narůžovělými květy v klasnatém květenství.
Nový!!: Svatojánská noc a Sporýš lékařský · Vidět víc »
Svatý Medard
Svatý Medard (asi 457 – asi 540) byl francký biskup ve Vermandois.
Nový!!: Svatojánská noc a Svatý Medard · Vidět víc »
Světluška větší
Světluška větší (Lampyris noctiluca), lidově nazývaná svatojánská muška, je druh brouka z čeledi světluškovitých.
Nový!!: Svatojánská noc a Světluška větší · Vidět víc »
Třezalka tečkovaná
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je známým představitelem rodu třezalka.
Nový!!: Svatojánská noc a Třezalka tečkovaná · Vidět víc »
Věštec
Sixtinské kapli Věštec je osoba s údajnou schopností předpovídat budoucnost, vykládat sny, nebo vyjevovat lidem boží vůli.
Nový!!: Svatojánská noc a Věštec · Vidět víc »
Vigilie
Vigilie Vigilie (z latinského vigilia – „bdění“), ve starší češtině také svatvečer, je zvyk připravovat se na významné svátky anebo mimořádné události předcházející svátkům a událostem nočním bděním při modlitbách.
Nový!!: Svatojánská noc a Vigilie · Vidět víc »
