Rychlejší přístup než prohlížeči!
31 vztahy: Absorpce, Ampér, Atmosférický tlak, Chemický prvek, Dikyan, Dikyanoacetylen, Disociace, Dusík, Elektrický oblouk, Elektroda, Irving Langmuir, Joule, Kontaminace, Kyslík, Německo, Plazma, Rekombinace, Svařovací transformátor, Svařování, Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu, Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou, Tavidlo, Tání, Teplo, Teplota, Uhlík, Vodík, Volt, Wolfram, 1924, 1930–1939.
Absorpce
Absorpce (pohlcení, vstřebávání, také absorbování) může označovat:; fyzika.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Absorpce · Vidět víc »
Ampér
Ampér (značka A) je základní jednotka soustavy SI pro elektrický proud.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Ampér · Vidět víc »
Atmosférický tlak
Torricelliho pokus Atmosférický tlak je způsoben silou, kterou působí atmosféra planety (obvykle chápána Země) na jednotkovou plochu v daném místě.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Atmosférický tlak · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Chemický prvek · Vidět víc »
Dikyan
Dikyan je jednou z několika kyanových sloučenin.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Dikyan · Vidět víc »
Dikyanoacetylen
Dikyanoacetylen, systematicky but-2-yndinitril, je vanorganická sloučenina se vzorcem C4N2.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Dikyanoacetylen · Vidět víc »
Disociace
Disociace (latinsky dissociare, česky oddělit) je děj, při kterém dochází ke štěpení molekul nebo komplexů na dvě nebo více molekul, iontů nebo radikálů.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Disociace · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Dusík · Vidět víc »
Elektrický oblouk
#PŘESMĚRUJ Elektrický proud v plynech#Elektrický oblouk.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Elektrický oblouk · Vidět víc »
Elektroda
Elektroda je elektrický vodič v kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu (např. vakuem nebo prostorem naplněným plynem, elektrolytem apod.). Tento pojem zavedl v 19. století Michael Faraday jako složeninu řeckých slov elektron – jantar a hodos – cesta.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Elektroda · Vidět víc »
Irving Langmuir
Irving Langmuir (31. ledna 1881 Brooklyn – 16. srpna 1957 Woods Hole) byl americký chemik a fyzik, který v roce 1932 získal Nobelovu cenu za chemii za „jeho práci v hraniční chemii“.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Irving Langmuir · Vidět víc »
Joule
Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Joule · Vidět víc »
Kontaminace
Kontaminace (lat.) má několik významů podle oblasti použití.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Kontaminace · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Kyslík · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Německo · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Plazma · Vidět víc »
Rekombinace
Slovo rekombinace má více významů.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Rekombinace · Vidět víc »
Svařovací transformátor
Svařovací transformátor se používá ke změně vlastností elektrického proudu tak, aby vyhovovaly potřebám svařování elektrickým obloukem (malé napětí v několika málo desítkách voltů a vysoké hodnoty proudu, až 100 kA). Tyto transformátory mají strmou voltampérovou charakteristiku.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Svařovací transformátor · Vidět víc »
Svařování
Ruční obloukové svařování obalenou elektrodou Svařování je proces, který slouží k vytvoření trvalého, nerozebíratelného spoje dvou a více součástí.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Svařování · Vidět víc »
Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu
Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu s použitím tyčky přídavného materiálu Obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu je tavná metoda svařování elektrickým obloukem, která se používá především pro svařování hliníku a hořčíku a jejich slitin, korozivzdorných ocelí, niklu, mědi, bronzů, titanu, zirkonia a dalších neferitických kovů.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu · Vidět víc »
Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou
CO2 Název obloukové svařování tavící se elektrodou v ochranné atmosféře zahrnuje několik metod obloukového svařování založených na stejných principech při použití různých typů přídavných materiálů a ochranných plynů.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou · Vidět víc »
Tavidlo
Jako tavidlo se v metalurgii označuje chemická látka, jejímž úkolem je působit jako čistidlo při tvrdém či měkkém pájení nebo při svařování, s cílem odstranit zoxidované kovy z míst, která se spojují.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Tavidlo · Vidět víc »
Tání
Tání kostek ledu ve sklenici (50 minut) Tání je fázová přeměna (změna skupenství), při níž se pevná látka mění na kapalinu.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Tání · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Teplo · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Teplota · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Uhlík · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Vodík · Vidět víc »
Volt
Multimetr, použitelný k měření elektrického napětí ve voltech Volt je jednotka elektrického napětí, resp. potenciálu v soustavě SI, značí se písmenem V.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Volt · Vidět víc »
Wolfram
Wolfram (chemická značka W, Wolframium) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků).
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a Wolfram · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a 1924 · Vidět víc »
1930–1939
Roky 1930–1939, souhrnně zvané 30.
Nový!!: Svařování atomárním vodíkem a 1930–1939 · Vidět víc »
