106 vztahy: Analytická chemie, Anihilace, Antičástice, Arnold Sommerfeld, Úhlová rychlost, Atom, Barva, Chemiluminiscence, Christiaan Huygens, Dalekohled, Dáni, Disperze (vlnění), Displej z tekutých krystalů, Dualita částice a vlnění, Elektroluminiscence, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Elektron, Energie, Excitovaný stav, Fáze (vlna), Fázová rychlost, Fialová, Fluorescence, Fosforescence, Fotoluminiscence, Fotometrické veličiny, Fotometrie, Frekvence, Fyzikální konstanty, Grupová rychlost, Hertz, Hippolyte Fizeau, Index lomu, Infračervené záření, Inkandescence, Intenzita elektrického pole, Intenzita osvětlení, Interference, Io (měsíc), Jas, Jupiter (planeta), Kandela, Katodoluminiscence, Katodové záření, Koherence (vlnění), Kolorimetrie, Kolorimetrie (vnímání barev), Kvantování, Laser, ..., Léon Brillouin, LED, Lom vlnění, Lumen, Luminiscence, Lux (jednotka), Maser, Měsíc (satelit), Metr, Mobilní telefon, Nanometr, Newton, Oblouková lampa, Oheň, Ole Rømer, Opalování, Optická otáčivost, Optika, Planeta, Platón, Plazi, Plazma, Pokožka (živočichové), Polarizace (elektrodynamika), Praha, Radioaktivita, Radiometrické veličiny, Radiometrie, Receptor, Rudolfinum, Signál, Sklo, Sluneční světlo, Snellův zákon, Soustava SI, Stimulovaná emise, Svítivost, Světelný tok, Synchrotron, Teorie, Teorie relativity, Teplo, Triboluminiscence, Ultrafialové záření, Vakuum, Včela, Výbojka, Vlnění, Vlnová délka, Voda, Zelená, Zrcadlo, 1676, 1678, 1849, 20. století. Rozbalte index (56 více) »
Analytická chemie
Plamenný test na přítomnost mědi Analytická chemie je jedním z oborů chemie, který se zabývá zkoumáním chemického složení látek a směsí.
Nový!!: Světlo a Analytická chemie · Vidět víc »
Anihilace
Anihilace: z atomového jádra je emitován pozitron neboli antielektron (e+) společně s neutrinem (v). Pozitron se náhodně pohybuje po okolí. Po několika kontaktech s různými elektrony (e-) ztratí tolik energie, že nakonec reaguje s jedním elektronem. Výsledkem procesu anihilace je emitování dvou fotonů, přičemž každý má typicky energii 511 keV. V důsledku zbytkové energie pozitronu fotony zpravidla nejsou emitovány přesně v úhlu 180 stupňů, jak je na obrázku. Anihilace je proces v částicové fyzice, při kterém dochází k zániku částice a její antičástice při jejich vzájemném setkání.
Nový!!: Světlo a Anihilace · Vidět víc »
Antičástice
V částicové fyzice pro každou částici látkySoučasný standardní model nevztahuje pojem antičástice na částice interakcí.
Nový!!: Světlo a Antičástice · Vidět víc »
Arnold Sommerfeld
Arnold Johannes Wilhelm Sommerfeld (5. prosince 1868, Královec – 26. dubna 1951, Mnichov) byl německý teoretický fyzik, průkopník rozvoje atomové a kvantové fyziky.
Nový!!: Světlo a Arnold Sommerfeld · Vidět víc »
Úhlová rychlost
Úhlová rychlost je fyzikální veličina popisující otáčivý pohyb tělesa (otáčení, rotaci).
Nový!!: Světlo a Úhlová rychlost · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Světlo a Atom · Vidět víc »
Barva
Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.
Nový!!: Světlo a Barva · Vidět víc »
Chemiluminiscence
Erlenmeyerově baňce Chemiluminiscence je luminiscence, vyvolaná energií uvolněnou při chemické reakci, tedy světélkování doprovázející chemické reakce některých látek.
Nový!!: Světlo a Chemiluminiscence · Vidět víc »
Christiaan Huygens
Christiaan Huygens (14. dubna 1629, Haag – 8. července 1695, Haag) byl význačný nizozemský fyzik, matematik, astronom, horolog a autor rané science fiction.
Nový!!: Světlo a Christiaan Huygens · Vidět víc »
Dalekohled
alt.
Nový!!: Světlo a Dalekohled · Vidět víc »
Dáni
#PŘESMĚRUJ Dánové.
Nový!!: Světlo a Dáni · Vidět víc »
Disperze (vlnění)
Průchod světla hranolem způsobí, že každá barva z něho vyjde v jiném úhlu, vzniká tak duha. Disperze je závislost fázové rychlosti šíření vlny (vlnění) na její frekvenci.
Nový!!: Světlo a Disperze (vlnění) · Vidět víc »
Displej z tekutých krystalů
budík s LCD Displej z tekutých krystalů (LCD) je tenké a ploché zobrazovací zařízení skládající se z omezeného (velikostí monitoru) počtu barevných nebo monochromatických pixelů seřazených před zdrojem světla nebo reflektorem.
Nový!!: Světlo a Displej z tekutých krystalů · Vidět víc »
Dualita částice a vlnění
Fotoelektrický jev. Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce 1905 Albert Einstein pro objasnění fotoelektrického jevu.
Nový!!: Světlo a Dualita částice a vlnění · Vidět víc »
Elektroluminiscence
noční světlo Elektroluminiscence je luminiscence, při níž dochází k přeměně elektrické energie ve světlo při průchodu proudu vhodným materiálem (luminoforem), na rozdíl od emise světla (incandescence) nebo od reakce různých chemikálií (chemiluminiscence).
Nový!!: Světlo a Elektroluminiscence · Vidět víc »
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Nový!!: Světlo a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Světlo a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Světlo a Elektron · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Světlo a Energie · Vidět víc »
Excitovaný stav
Absorpce záření a přechod na vyšší energetickou hladinu. Excitovaný stav je jakýkoliv stav fyzikálního systému, jehož energie je větší než nejnižší možná, tedy větší než energie základního stavu.
Nový!!: Světlo a Excitovaný stav · Vidět víc »
Fáze (vlna)
Fáze vlny je bezrozměrná veličina, která určuje vztah charakteristické veličiny vlny (například výchylky akustického tlaku, intenzity elektrického pole nebo magnetické indukce) k danému místu a času a ke stavu charakteristické veličiny vlny v časovém a prostorovém počátku.
Nový!!: Světlo a Fáze (vlna) · Vidět víc »
Fázová rychlost
Fázová rychlost je ve fyzice rychlost, s jakou se pohybuje fáze vlnění prostorem.
Nový!!: Světlo a Fázová rychlost · Vidět víc »
Fialová
Fialová (od Viola, fialka) je barva na okraji barevného spektra mezi modrou a neviditelnou ultrafialovou (UV).
Nový!!: Světlo a Fialová · Vidět víc »
Fluorescence
UV záření) a relaxuje fluorescencí na delší vlnové délce Fluorescence je typ luminiscence, která se dále dělí na elektroluminiscenci, fotoluminiscenci, radioluminiscenci a chemiluminiscenci.
Nový!!: Světlo a Fluorescence · Vidět víc »
Fosforescence
Fosforeskující figurka ptáka. Schema energetických hladin molekuly A excitované do singletního stavu (1A*) s přechodem do tripletního stavu (3A), který relaxuje do základního stavu fosforescencí. Fosforescence je luminiscence při které je látka excitována do metastabilního stavu.
Nový!!: Světlo a Fosforescence · Vidět víc »
Fotoluminiscence
Fotoluminiscence je luminiscence vyvolaná elektromagnetickým zářením.
Nový!!: Světlo a Fotoluminiscence · Vidět víc »
Fotometrické veličiny
Fotometrické veličiny jsou fyzikální veličiny používané ve fotometrii.
Nový!!: Světlo a Fotometrické veličiny · Vidět víc »
Fotometrie
Fotometrie je část optiky, která zkoumá světlo z hlediska jeho působení na zrakový orgán.
Nový!!: Světlo a Fotometrie · Vidět víc »
Frekvence
Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek.
Nový!!: Světlo a Frekvence · Vidět víc »
Fyzikální konstanty
Na této stránce je seznam fyzikálních konstant.
Nový!!: Světlo a Fyzikální konstanty · Vidět víc »
Grupová rychlost
Grupová rychlost ve fyzice popisuje rychlost pohybu vlnového balíku.
Nový!!: Světlo a Grupová rychlost · Vidět víc »
Hertz
Hertz (značka Hz; celým slovem hertz, s malým h; výslovnost) je jednotkou frekvence (kmitočtu) v soustavě SI.
Nový!!: Světlo a Hertz · Vidět víc »
Hippolyte Fizeau
Hippolyte Fizeau (23. září 1819 Paříž – 18. září 1896 Venteuil) byl francouzský fyzik, specializující se na výzkum šíření světla.
Nový!!: Světlo a Hippolyte Fizeau · Vidět víc »
Index lomu
Index lomu (značí se n nebo N) je bezrozměrná fyzikální veličina popisující šíření světla a všeobecně elektromagnetického záření v látkách.
Nový!!: Světlo a Index lomu · Vidět víc »
Infračervené záření
teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.
Nový!!: Světlo a Infračervené záření · Vidět víc »
Inkandescence
Inkandescence (záření černého tělesa, anglicky: black-body radiation) je tepelné záření neboli sálání materiálu.
Nový!!: Světlo a Inkandescence · Vidět víc »
Intenzita elektrického pole
Intenzita elektrického pole (též elektrická intenzita) je vektorová fyzikální veličina, vyjadřující velikost a směr elektrického pole.
Nový!!: Světlo a Intenzita elektrického pole · Vidět víc »
Intenzita osvětlení
Intenzita osvětlení (též osvětlenost, osvětlivost) je fotometrická veličina definovaná jako světelný tok dopadající na jednotku plochy.
Nový!!: Světlo a Intenzita osvětlení · Vidět víc »
Interference
Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.
Nový!!: Světlo a Interference · Vidět víc »
Io (měsíc)
Io je jedním z měsíců planety Jupiter, nejvnitřnější ze skupiny měsíců objevených Galileem.
Nový!!: Světlo a Io (měsíc) · Vidět víc »
Jas
Jas je jedna z fotometrických veličin, definovaná jako měrná veličina svítivosti.
Nový!!: Světlo a Jas · Vidět víc »
Jupiter (planeta)
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.
Nový!!: Světlo a Jupiter (planeta) · Vidět víc »
Kandela
Kandela (značka cd, z latinského candela) je jednotka svítivosti.
Nový!!: Světlo a Kandela · Vidět víc »
Katodoluminiscence
elektronovém mikroskopu Katodoluminiscence je optický a elektromagnetický jev, při kterém elektrony dopadající na luminescentní materiál (luminofor), vyvolávají vyzařování fotonů, jejichž vlnové délky mohou být ve viditelném spektru.
Nový!!: Světlo a Katodoluminiscence · Vidět víc »
Katodové záření
Provozní Crookesova trubice Katodové záření je proud elektronů vycházející z katody katodové trubice, který vytváří elektrický proud, k čemuž dojde, pokud se tlak v uzavřeném tělese sníží na hodnotu 1 Pa.
Nový!!: Světlo a Katodové záření · Vidět víc »
Koherence (vlnění)
Koherencí rozumíme vzájemnou souvislost fáze a amplitudy vlnění vycházejících buď ze dvou různých míst na povrchu zářícího tělesa (koherence prostorová) nebo vlnění vycházejícího z jednoho místa, avšak s určitým časovým odstupem (koherence časová).
Nový!!: Světlo a Koherence (vlnění) · Vidět víc »
Kolorimetrie
Kolorimetrie má více významů.
Nový!!: Světlo a Kolorimetrie · Vidět víc »
Kolorimetrie (vnímání barev)
Gamut Kolorimetrie umožňuje barevné vjemy vnímané lidským okem popsat čísly.
Nový!!: Světlo a Kolorimetrie (vnímání barev) · Vidět víc »
Kvantování
Kvantování je ve fyzice proces, při kterém se klasické fyzikální objekty a veličiny popisující jejich chování nahrazují odpovídajícími matematickými strukturami kvantové teorie (např. operátory, vlnová funkce, stavový vektor, dráhový integrál apod.) a zákony klasické fyziky, popisující vztahy mezi veličinami, se nahrazují odpovídajícími zákony kvantové teorie.
Nový!!: Světlo a Kvantování · Vidět víc »
Laser
Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.
Nový!!: Světlo a Laser · Vidět víc »
Léon Brillouin
Léon Brillouin (7. srpna 1889 Sèvres – 4. října 1969 New York) byl francouzský fyzik, jenž se zabýval především kvantovou mechanikou a fyzikou pevných látek.
Nový!!: Světlo a Léon Brillouin · Vidět víc »
LED
Schematická značka elektroluminiscenční diodyLED různých barev dostupné kolem roku 1985 LED (zkratka z anglického,, též světelná dioda, svítivá dioda, slangově ledka, ojediněle svítivka) je v elektrotechnice označení pro diodu, která emituje světlo, případně infračervené nebo ultrafialové záření, čímž se liší od standardní diody.
Nový!!: Světlo a LED · Vidět víc »
Lom vlnění
Lom světla znázorněný vlnami v nádrži vlnostroje Lom světla ve vodě. Tmavý obdélník ukazuje skutečnou polohu tyče. Světlý obdélník ukazuje její zdánlivou polohu ve vodě. Bod X vypadá, jako by byl blíže ke hladině v místě Y. Pokud se vlnění dostane k rozhraní dvou prostředí, ve kterých má vlnění různou fázovou rychlost, může dojít při průchodu vlnění tímto rozhraním ke změně směru šíření vlnění.
Nový!!: Světlo a Lom vlnění · Vidět víc »
Lumen
Lumen, zkratka lm, je hlavní jednotkou světelného toku.
Nový!!: Světlo a Lumen · Vidět víc »
Luminiscence
Příklad bioluminiscence u mořských korýšů Luminiscence je spontánní (samovolné) záření (obvykle) pevných nebo kapalných látek, které vzniká jako přebytek záření tělesa nad úrovní jeho tepelného záření v dané spektrální oblasti při dané teplotě, přitom toto záření má určitou dobu doznívání, tedy trvá i po skončení budícího účinku.
Nový!!: Světlo a Luminiscence · Vidět víc »
Lux (jednotka)
Lux (značka lx) je fotometrická jednotka intenzity osvětlení.
Nový!!: Světlo a Lux (jednotka) · Vidět víc »
Maser
Část vodíkového maseru Maser (akronym z anglického "Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation", tj. zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření) je zařízení zesilující a generující (mikrovlnné) koherentní elektromagnetické záření na základě stimulované emise, tedy na stejném principu jako laser.
Nový!!: Světlo a Maser · Vidět víc »
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Nový!!: Světlo a Měsíc (satelit) · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Světlo a Metr · Vidět víc »
Mobilní telefon
Klasický a dotykový mobilní telefon Mobilní telefon (hovorově mobil) je elektronické mobilní zařízení, které umožňuje uskutečňovat telefonní hovory.
Nový!!: Světlo a Mobilní telefon · Vidět víc »
Nanometr
#PŘESMĚRUJ Metr#Díly metru.
Nový!!: Světlo a Nanometr · Vidět víc »
Newton
Newton je jednotka síly v soustavě SI se značkou N. Jedná se o odvozenou jednotku založenou na základních jednotkách kilogram (kg), metr (m) a sekunda (s).
Nový!!: Světlo a Newton · Vidět víc »
Oblouková lampa
Oblouková lampa z detailu Ludvíka Očenáška Oblouková lampa je intenzivní elektrický světelný zdroj, v němž je světlo vyzařováno elektrickým obloukem hořícím mezi dvěma elektrodami.
Nový!!: Světlo a Oblouková lampa · Vidět víc »
Oheň
Plamen ohně Symbol označující hořlavost Oheň je forma hoření.
Nový!!: Světlo a Oheň · Vidět víc »
Ole Rømer
Ole Christensen Rømer (25. září 1644, Aarhus – 19. září 1710, Kodaň) byl dánský matematik, astronom a politik.
Nový!!: Světlo a Ole Rømer · Vidět víc »
Opalování
Žena při opalování Opalování je činnost, při které je kůže vystavována ultrafialovému záření za účelem jejího ztmavnutí.
Nový!!: Světlo a Opalování · Vidět víc »
Optická otáčivost
Optická otáčivost (též optická aktivita, optická stáčivost) je schopnost chirálních látek stáčet rovinu polarizace světla.
Nový!!: Světlo a Optická otáčivost · Vidět víc »
Optika
Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.
Nový!!: Světlo a Optika · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Světlo a Planeta · Vidět víc »
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Nový!!: Světlo a Platón · Vidět víc »
Plazi
Plazi (Reptilia) jsou skupina obratlovců chápaná různým způsobem.
Nový!!: Světlo a Plazi · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Světlo a Plazma · Vidět víc »
Pokožka (živočichové)
Vrstvy epidermis živočichů Pokožka (epidermis) je nejsvrchnější vrstva kůže.
Nový!!: Světlo a Pokožka (živočichové) · Vidět víc »
Polarizace (elektrodynamika)
V elektrodynamice je polarizace vlastnost vlnění, jako je světlo, a jiného elektromagnetického záření.
Nový!!: Světlo a Polarizace (elektrodynamika) · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Světlo a Praha · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Světlo a Radioaktivita · Vidět víc »
Radiometrické veličiny
#PŘESMĚRUJ Radiometrie.
Nový!!: Světlo a Radiometrické veličiny · Vidět víc »
Radiometrie
Radiometrie je část optiky, která se zabývá měřením elektromagnetického záření, včetně viditelného světla.
Nový!!: Světlo a Radiometrie · Vidět víc »
Receptor
alt.
Nový!!: Světlo a Receptor · Vidět víc »
Rudolfinum
Rudolfinum je novorenesanční kulturní budova na náměstí Jana Palacha při pravém břehu řeky Vltavy na Starém Městě v Praze.
Nový!!: Světlo a Rudolfinum · Vidět víc »
Signál
Mechanické vjezdové návěstidlo na železnici Námořní vlajková abeceda (historická) Signál (z stř. lat. signale, zpodstatnělý střední rod slova signalis, přídavného jméno k signum, „znamení“) je smluvené znamení či určená posloupnost znamení, kterými se přenáší informace.
Nový!!: Světlo a Signál · Vidět víc »
Sklo
tabulky lokality Besednice, sklo vzniklé po dopadu meteoritu Sklo je homogenní, amorfní (tj. nekrystalická) pevná látka, která se vyznačuje tvrdostí, křehkostí a průhledností.
Nový!!: Světlo a Sklo · Vidět víc »
Sluneční světlo
mrak Sluneční světlo je v širokém slova smyslu veškeré elektromagnetické záření, které je vydávané Sluncem.
Nový!!: Světlo a Sluneční světlo · Vidět víc »
Snellův zákon
Snellův zákon patří k základním zákonům popisujícím šíření vlnění, které přechází (tzv. lomem) přes rozhraní z jednoho prostředí do jiného prostředí, kde se skokově mění optické vlastnosti prostředí.
Nový!!: Světlo a Snellův zákon · Vidět víc »
Soustava SI
Soustava SI (zkratka z francouzského, česky Mezinárodní soustava jednotek) je moderní formou metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.
Nový!!: Světlo a Soustava SI · Vidět víc »
Stimulovaná emise
Stimulovaná emise je obecně emise koherentního elektromagnetického záření z látky vyvolaná dopadajícím zářením za současného přechodu části kvantové soustavy z excitovaného stavu do stavu základního.
Nový!!: Světlo a Stimulovaná emise · Vidět víc »
Svítivost
Svítivost udává intenzitu světelného toku v daném směru (vztažnou na prostorový úhel).
Nový!!: Světlo a Svítivost · Vidět víc »
Světelný tok
Světelný tok (symbol \Phi) je fotometrická veličina charakterizující světelný výkon záření či jeho zdroje uváděný v jednotkách zvaných lumen (značka lm).
Nový!!: Světlo a Světelný tok · Vidět víc »
Synchrotron
rentgenových paprsků; zde je synchrotronová kruhová dráhaModerní průmyslové synchrotrony mohou být velmi rozměrné (European synchrotron radiation facility – Grenoble. Synchrotron je konkrétní druh kruhového urychlovače částic, ve kterém je magnetické pole a elektrické pole určitým způsobem synchronizováno s „prolétajícími“ částicemi.
Nový!!: Světlo a Synchrotron · Vidět víc »
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Nový!!: Světlo a Teorie · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Světlo a Teorie relativity · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Světlo a Teplo · Vidět víc »
Triboluminiscence
Triboluminiscence je fyzikální proces vyzařování světla, které vzniká při drcení či tření některých krystalů.
Nový!!: Světlo a Triboluminiscence · Vidět víc »
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Nový!!: Světlo a Ultrafialové záření · Vidět víc »
Vakuum
Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.
Nový!!: Světlo a Vakuum · Vidět víc »
Včela
Včela (Apis) je rod blanokřídlého hmyzu.
Nový!!: Světlo a Včela · Vidět víc »
Výbojka
Výbojka je obvykle uzavřená trubice, naplněná směsí různých par a plynů, podle typu výbojky, ve které jsou dvě nebo více elektrod, které umožňují zavedení elektrického proudu do plynové náplně.
Nový!!: Světlo a Výbojka · Vidět víc »
Vlnění
Vlnění na povrchu kapaliny Postupné elektromagnetické vlnění Jako vlnění se označuje šíření určitého rozruchu, zpravidla kmitů, prostorem.
Nový!!: Světlo a Vlnění · Vidět víc »
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Nový!!: Světlo a Vlnová délka · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Světlo a Voda · Vidět víc »
Zelená
Zelená je jedna ze základních barev barevného spektra, je to barva monochromatického světla o vlnové délce zhruba 520 až 570 nm.
Nový!!: Světlo a Zelená · Vidět víc »
Zrcadlo
Zrcadlo Zrcadlo je dostatečně hladký povrch odrážející světlo, čímž vzniká obraz předmětů umístěných před zrcadlem.
Nový!!: Světlo a Zrcadlo · Vidět víc »
1676
1676 (MDCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Světlo a 1676 · Vidět víc »
1678
1678 (MDCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Světlo a 1678 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Světlo a 1849 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Světlo a 20. století · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Viditelné světlo, Viditelné záření.