Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Síla

Index Síla

Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.

192 vztahy: Academia, Adheze, Afinní konexe, Angličtina, Anihilace, Antičástice, Aristotelés, Atom, Axiom, Bílý trpaslík, Bernoulliho rovnice, Casimirův jev, Charles-Augustin de Coulomb, Chemická vazba, Coriolisova síla, Coulombův zákon, Délka, Deformace, Derivace, Dielektrikum, Diferenciální rovnice, Difuze, Dilatace času, Dvojice sil, Dynamika, Ehrenfestovy teorémy, Elektrická kapacita, Elektrická síla, Elektrické napětí, Elektrický dipól, Elektrický náboj, Elektrický odpor, Elektrický proud, Elektrický vodič, Elektromagnetické pole, Elementární náboj, Energie, Eulerova síla, Fyzikální jednotka, Fyzikální pole, Fyzikální rozměr veličiny, Fyzikální veličina, Galileiho princip relativity, Gradient (matematika), Gravitace, Hadron, Hamiltonova funkce, Hamiltonovská formulace mechaniky, Henry Cavendish, Hermitovský operátor, ..., Hilbertův prostor, Hmotný bod, Hmotnost, Holonomní vazba, Horolezecké lano, Hustota, Hybnost, Impuls síly, Impulsová věta, Indukčnost, Inerciální vztažná soustava, Integrál, Intermediální částice, Ion, Iontová vazba, Isaac Newton, Izolovaná soustava, Joule, Kapalina, Kilogram, Kilopond, Kinetická energie, Klasická mechanika, Klidová hmotnost, Konstanta jemné struktury, Koordinační vazba, Kovalentní vazba, Kovariantní derivace, Kovová vazba, Kreace (fyzika), Krystal, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvark, Lagrangeova funkce, Laminární proudění, Lano, Limita, Lorentzova síla, Magnet, Magnetická indukce, Magnetický dipól, Magnetismus, Magnetizace, Maxwellovy rovnice, Míč, Mechanická práce, Mechanické napětí, Mechanický pohyb, Metr, Metrický prostor, Mezimolekulové interakce, Mikroskopie atomárních sil, Modul pružnosti ve smyku, Molární koncentrace, Molární plynová konstanta, Molekula, Molekulový orbital, Moment hybnosti, Moment síly, Neinerciální vztažná soustava, Newton, Newtonův gravitační zákon, Newtonovy pohybové zákony, Norma, Normála, Nukleon, Nula, Obecná teorie relativity, Objem, Obsah, Odpor prostředí, Odstředivá síla, Operátor, Ortogonalita, Osmotický tlak, Parciální tlak, Pascal (jednotka), Přímka, Pevná látka, Piezoelektrický jev, Planeta, Plocha, Plyn, Pohybová rovnice, Posuvný pohyb, Potenciální energie, Povrchové napětí, Práce (fyzika), Princip korespondence, Pružina, Pružnost, Rovnoběžky, Rovnoběžník, Rovnovážná poloha, Roztok, Rychlost, Rychlost světla, Schrödingerova rovnice, Sekunda, Setrvačné síly, Silná interakce, Siloměr, Slabá interakce, Soustava SI, Soustava souřadnic, Speciální teorie relativity, Tíha, Těleso, Tření, Tekutina, Tenzometr, Tenzor napětí, Teoretická mechanika, Teorie relativity, Teplota, Tesla (jednotka), Tlak, Trajektorie, Turbulentní proudění, Tvar, Vakuum, Valenční elektron, Van der Waalsova rovnice, Van der Waalsovy síly, Variační počet, Variační princip, Vektor, Viskozita, Vodíková vazba, Volný pád, Vzdálenost, Vztažná soustava, Youngův modul pružnosti, Základní interakce, Zákon elektromagnetické indukce, Zákon zachování hybnosti, Zákon zachování momentu hybnosti, Země, Zobecněná síla, Zobecněná souřadnice, Zrychlení. Rozbalte index (142 více) »

Academia

Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).

Nový!!: Síla a Academia · Vidět víc »

Adheze

pavučině. Adheze (v obecném smyslu „přilnavost“) je schopnost materiálu (především dvou rozdílných materiálů) spolu přilnout, odborněji fyzikálně je to schopnost přenosu tečných sil ve styku dvou povrchů bez zřetelného pohybu.

Nový!!: Síla a Adheze · Vidět víc »

Afinní konexe

Afinní konexe je geometrický objekt na hladké varietě, který spojuje okolní tečné prostory.

Nový!!: Síla a Afinní konexe · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Nový!!: Síla a Angličtina · Vidět víc »

Anihilace

Anihilace: z atomového jádra je emitován pozitron neboli antielektron (e+) společně s neutrinem (v). Pozitron se náhodně pohybuje po okolí. Po několika kontaktech s různými elektrony (e-) ztratí tolik energie, že nakonec reaguje s jedním elektronem. Výsledkem procesu anihilace je emitování dvou fotonů, přičemž každý má typicky energii 511 keV. V důsledku zbytkové energie pozitronu fotony zpravidla nejsou emitovány přesně v úhlu 180 stupňů, jak je na obrázku. Anihilace je proces v částicové fyzice, při kterém dochází k zániku částice a její antičástice při jejich vzájemném setkání.

Nový!!: Síla a Anihilace · Vidět víc »

Antičástice

V částicové fyzice pro každou částici látkySoučasný standardní model nevztahuje pojem antičástice na částice interakcí.

Nový!!: Síla a Antičástice · Vidět víc »

Aristotelés

Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.

Nový!!: Síla a Aristotelés · Vidět víc »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Nový!!: Síla a Atom · Vidět víc »

Axiom

Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.

Nový!!: Síla a Axiom · Vidět víc »

Bílý trpaslík

Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.

Nový!!: Síla a Bílý trpaslík · Vidět víc »

Bernoulliho rovnice

Bernoulliova rovnice je vztah užívaný v mechanice tekutin, který odvodil Daniel Bernoulli a který vyjadřuje zákon zachování mechanické energie pro ustálené proudění ideální kapaliny (Energie je v rovnici obvykle přepočtena na objemovou jednotku kapaliny.). kde \rho je hustota kapaliny, v je rychlost proudění, p je tlak v kapalině a u je potenciál vnějšího konzervativního pole objemové síly (gravitační síly, unášivé setrvačné síly nebo jejich kombinace, jako je tíhová síla) v daném bodě.

Nový!!: Síla a Bernoulliho rovnice · Vidět víc »

Casimirův jev

Příklad Casimirova jevu Casimirův jev (Casimirův efekt, Casimirova síla) se vysvětluje jako projev existence párů virtuálních částic ve vakuu.

Nový!!: Síla a Casimirův jev · Vidět víc »

Charles-Augustin de Coulomb

Charles-Augustin de Coulomb (14. června 1736, Angoulême – 23. srpna 1806, Paříž) byl zakladatelem elektrostatiky a kvantitativních metod uvnitř ní.

Nový!!: Síla a Charles-Augustin de Coulomb · Vidět víc »

Chemická vazba

Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.

Nový!!: Síla a Chemická vazba · Vidět víc »

Coriolisova síla

V inerciální vztažné soustavě (horní část obrázku) se černé těleso pohybuje v přímém směru. Avšak z pohledu pozorovatele (červená tečka), který stojí v rotující soustavě (dolní část obrázku), opisuje těleso zakřivenou trajektorii. Coriolisova síla je setrvačná síla působící na tělesa, která se pohybují v rotující neinerciální vztažné soustavě tak, že se mění jejich vzdálenost od osy otáčení.

Nový!!: Síla a Coriolisova síla · Vidět víc »

Coulombův zákon

Fyzikální nákres ke Coulombovu zákonuCoulombův zákon nebo Coulombův zákon inverzních čtverců je základní fyzikální zákon popisující síly, které působí mezi elektricky nabitými částicemi.

Nový!!: Síla a Coulombův zákon · Vidět víc »

Délka

Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin.

Nový!!: Síla a Délka · Vidět víc »

Deformace

Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru.

Nový!!: Síla a Deformace · Vidět víc »

Derivace

Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.

Nový!!: Síla a Derivace · Vidět víc »

Dielektrikum

Dielektrikum je i obyčejný papír (přesněji celulóza), ale pro zlepšení dielektrických vlastností se napouští různými látkami, např. pryskyřicemi Dielektrikum je látka (izolant), která má schopnost polarizace (tedy být polarizována).

Nový!!: Síla a Dielektrikum · Vidět víc »

Diferenciální rovnice

Diferenciální rovnice jsou matematické rovnice, ve kterých jako neznámé vystupují funkce a jejich derivace.

Nový!!: Síla a Diferenciální rovnice · Vidět víc »

Difuze

Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.

Nový!!: Síla a Difuze · Vidět víc »

Dilatace času

Dilatace času (čili roztažení, zpomalení času) je fyzikální jev pozorovaný u všech objektů, které vzhledem k pozorovateli.

Nový!!: Síla a Dilatace času · Vidět víc »

Dvojice sil

Dvojice sil je současné působení dvou sil stejně velkých opačného směru působících v různých místech (na různých vektorových přímkách) tuhého tělesa, tzn.

Nový!!: Síla a Dvojice sil · Vidět víc »

Dynamika

Dynamika je část mechaniky, která se zabývá příčinami pohybu hmotných objektů (bodů, těles, soustav těles).

Nový!!: Síla a Dynamika · Vidět víc »

Ehrenfestovy teorémy

Ehrenfestovy teorémy (též Ehrenfestovy rovnice) určují vztah mezi časovou derivací střední hodnoty kvantově-mechanického operátoru a komutátorem tohoto operátoru s hamiltoniánem daného systému.

Nový!!: Síla a Ehrenfestovy teorémy · Vidět víc »

Elektrická kapacita

Elektrická kapacita je fyzikální veličina, vyjadřující schopnost vodiče uchovat elektrický náboj.

Nový!!: Síla a Elektrická kapacita · Vidět víc »

Elektrická síla

#PŘESMĚRUJ Elektrické pole#Síla elektrického pole.

Nový!!: Síla a Elektrická síla · Vidět víc »

Elektrické napětí

Elektrické napětí je jedna ze základních veličin při studiu a využívání elektřiny.

Nový!!: Síla a Elektrické napětí · Vidět víc »

Elektrický dipól

elektrický potenciál. Elektrický dipól (řecky předpona di-, česky dva-, řecky πόλος (pólos), česky osa, volně přeloženo mající dva póly) vzniká, pokud kladné a záporné náboje nacházející se v jakémkoli elektromagnetickém poli nejsou v prostoru stejnoměrně rozmístěny.

Nový!!: Síla a Elektrický dipól · Vidět víc »

Elektrický náboj

Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.

Nový!!: Síla a Elektrický náboj · Vidět víc »

Elektrický odpor

Elektrický odpor resp.

Nový!!: Síla a Elektrický odpor · Vidět víc »

Elektrický proud

Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.

Nový!!: Síla a Elektrický proud · Vidět víc »

Elektrický vodič

Elektrický vodič Elektrický vodič je látka schopná vedení elektrického proudu.

Nový!!: Síla a Elektrický vodič · Vidět víc »

Elektromagnetické pole

Elektromagnetické pole je fyzikální pole, které vyjadřuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru.

Nový!!: Síla a Elektromagnetické pole · Vidět víc »

Elementární náboj

Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice, obvykle značený e. Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje protonu (resp. absolutní hodnotě náboje elektronu, jehož náboj je roven -1e).

Nový!!: Síla a Elementární náboj · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Nový!!: Síla a Energie · Vidět víc »

Eulerova síla

Eulerova síla je zdánlivá setrvačná síla vyvolaná zrychleným otáčivým pohybem soustavy.

Nový!!: Síla a Eulerova síla · Vidět víc »

Fyzikální jednotka

Fyzikální jednotka je míra veličiny, definovaná a přijatá konvencí, jíž přisoudíme hodnotu 1, se kterou může být porovnávána jakákoliv jiná hodnota stejné veličiny vyjádřením podílu dvou hodnot jako čísla.

Nový!!: Síla a Fyzikální jednotka · Vidět víc »

Fyzikální pole

Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.

Nový!!: Síla a Fyzikální pole · Vidět víc »

Fyzikální rozměr veličiny

Fyzikální rozměr veličiny nebo zkráceně rozměr veličiny je formální vyjádření závislosti měřené fyzikální veličiny na veličinách základních, odpovídajících základním jednotkám.

Nový!!: Síla a Fyzikální rozměr veličiny · Vidět víc »

Fyzikální veličina

Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.

Nový!!: Síla a Fyzikální veličina · Vidět víc »

Galileiho princip relativity

Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.

Nový!!: Síla a Galileiho princip relativity · Vidět víc »

Gradient (matematika)

Ukázka gradientu (modré vektory) pro dvě různá skalární pole (černá představuje vyšší hodnotu skalární funkce). ''f''(''x'',''y'').

Nový!!: Síla a Gradient (matematika) · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Nový!!: Síla a Gravitace · Vidět víc »

Hadron

Srážka a vznik hadronu v podobě simulace Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom).

Nový!!: Síla a Hadron · Vidět víc »

Hamiltonova funkce

Hamiltonova funkce (též označovaná jako hamiltonián - pod tímto pojmem však bývá obvykle myšlen Hamiltonův operátor) označuje ve fyzice funkci vyjadřující energii fyzikálního systému v zobecněných souřadnicích a hybnostech.

Nový!!: Síla a Hamiltonova funkce · Vidět víc »

Hamiltonovská formulace mechaniky

Hamiltonovská formulace mechaniky (někdy též hamiltonovská mechanika) představuje jiný přístup k popisu mechaniky než jaký využívají Newtonovy pohybové rovnice.

Nový!!: Síla a Hamiltonovská formulace mechaniky · Vidět víc »

Henry Cavendish

Henry Cavendish (10. října 1731 Nice – 24. února 1810 Londýn) byl britský fyzik a chemik.

Nový!!: Síla a Henry Cavendish · Vidět víc »

Hermitovský operátor

Hermitovský operátor, též samoadjungovaný operátor nebo samosdružený operátor je v matematice označení pro takový omezený operátor na Hilbertově prostoru, který je roven své adjunkci, tzn.

Nový!!: Síla a Hermitovský operátor · Vidět víc »

Hilbertův prostor

Hilbertovým prostorem je v matematice a fyzice označován vektorový prostor, v kterém je možné měřit úhly a velikosti vektorů a konstruovat ortogonální projekce vektorů na podprostory.

Nový!!: Síla a Hilbertův prostor · Vidět víc »

Hmotný bod

Hmotný bod je fyzikální abstrakce/model reálné situace v prostoru, kterému je přiřazena hmotnost o určité velikosti.

Nový!!: Síla a Hmotný bod · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Nový!!: Síla a Hmotnost · Vidět víc »

Holonomní vazba

Holonomní vazba je jakákoliv geometrická nebo kinematická vazba, která je integrabilní.

Nový!!: Síla a Holonomní vazba · Vidět víc »

Horolezecké lano

Jednoduché horolezecké lano průměru 9.8 mm od firmy Lanex Horolezecké lano slouží lezci k jištění při výstupu v těžkém horském terénu, při sportovním lezení na cvičných stěnách, lezení na ledu a pro další outdoorové aktivity, kde je nutné chránit osoby proti pádu.

Nový!!: Síla a Horolezecké lano · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Nový!!: Síla a Hustota · Vidět víc »

Hybnost

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.

Nový!!: Síla a Hybnost · Vidět víc »

Impuls síly

Impuls síly je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje časový účinek působení síly.

Nový!!: Síla a Impuls síly · Vidět víc »

Impulsová věta

Impulzové věty se týkají mechanického pohybu těles a patří k základním vztahům klasické mechaniky.

Nový!!: Síla a Impulsová věta · Vidět víc »

Indukčnost

Vlastní indukčnost či zkráceně indukčnost je fyzikální veličina, vyjadřující schopnost dané konfigurace elektricky vodivých těles protékaných elektrickým proudem vytvářet ve svém okolí magnetické pole.

Nový!!: Síla a Indukčnost · Vidět víc »

Inerciální vztažná soustava

Jako inerciální vztažná soustava se ve fyzice označuje taková vztažná soustava, v níž platí 1. Newtonův pohybový zákon, tj.

Nový!!: Síla a Inerciální vztažná soustava · Vidět víc »

Integrál

Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.

Nový!!: Síla a Integrál · Vidět víc »

Intermediální částice

Intermediální (též polní, zprostředkující, mezipůsobící nebo výměnná) částice jsou podle kvantové teorie pole částice zprostředkující základní interakce (elektromagnetická, silná, slabá, gravitační).

Nový!!: Síla a Intermediální částice · Vidět víc »

Ion

Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.

Nový!!: Síla a Ion · Vidět víc »

Iontová vazba

Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67.

Nový!!: Síla a Iontová vazba · Vidět víc »

Isaac Newton

Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.

Nový!!: Síla a Isaac Newton · Vidět víc »

Izolovaná soustava

Jako izolovaná soustava (např. těles hmotných bodů) se označuje taková soustava entit, které sice mohou silově či jinak působit na sebe navzájem, ale na které nepůsobí žádné vnější síly či jiné okolní vlivy, tj.

Nový!!: Síla a Izolovaná soustava · Vidět víc »

Joule

Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.

Nový!!: Síla a Joule · Vidět víc »

Kapalina

Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.

Nový!!: Síla a Kapalina · Vidět víc »

Kilogram

Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.

Nový!!: Síla a Kilogram · Vidět víc »

Kilopond

Kilopond (kp) je starší jednotkou síly dnes v soustavě SI nahrazena jednotkou newton.

Nový!!: Síla a Kilopond · Vidět víc »

Kinetická energie

energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.

Nový!!: Síla a Kinetická energie · Vidět víc »

Klasická mechanika

Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.

Nový!!: Síla a Klasická mechanika · Vidět víc »

Klidová hmotnost

Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.

Nový!!: Síla a Klidová hmotnost · Vidět víc »

Konstanta jemné struktury

Symbolem této konstanty je malé řecké písmeno \alpha Konstanta jemné struktury (Sommerfeldova konstanta), obvykle značená řeckým \alpha, je základní fyzikální konstanta, která charakterizuje sílu elektromagnetické interakce.

Nový!!: Síla a Konstanta jemné struktury · Vidět víc »

Koordinační vazba

Koordinační vazba, koordinačně kovalentní vazba, někdy označována též jako dativní nebo donor-akceptorová, je druh chemické vazby zprostředkované elektronovým párem.

Nový!!: Síla a Koordinační vazba · Vidět víc »

Kovalentní vazba

Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.

Nový!!: Síla a Kovalentní vazba · Vidět víc »

Kovariantní derivace

Kovariantní derivace je geometrický způsob derivování vektorových a tenzorových polí, při němž se využívá jejich paralelní přenos pomocí tzv.

Nový!!: Síla a Kovariantní derivace · Vidět víc »

Kovová vazba

Kovová vazba je specifický typ chemické vazby, která se ustavuje mezi atomy kovů.

Nový!!: Síla a Kovová vazba · Vidět víc »

Kreace (fyzika)

Kreace je proces v částicové fyzice inverzní k anihilaci.

Nový!!: Síla a Kreace (fyzika) · Vidět víc »

Krystal

Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).

Nový!!: Síla a Krystal · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Nový!!: Síla a Kvantová fyzika · Vidět víc »

Kvantová mechanika

akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Nový!!: Síla a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Kvark

Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).

Nový!!: Síla a Kvark · Vidět víc »

Lagrangeova funkce

Lagrangeova funkce nebo také lagrangián/lagranžián, popř.

Nový!!: Síla a Lagrangeova funkce · Vidět víc »

Laminární proudění

Laminární proudění (na obrázku dole) a turbulentní proudění (nahoře) kolem trupu ponorky Laminární proudění je takové proudění vazké kapaliny, při kterém jsou proudnice rovnoběžné a nemísí se.

Nový!!: Síla a Laminární proudění · Vidět víc »

Lano

Lano Lano je silný, pevný a dlouhý svazek vytvořený stočením (spletením) konopných nebo kovových pramenů, sloužící k vázání, tažení ap.

Nový!!: Síla a Lano · Vidět víc »

Limita

náhled Limita je matematická konstrukce vyjadřující, že se hodnoty zadané funkce nebo posloupnosti blíží libovolně blízko k nějakému bodu.

Nový!!: Síla a Limita · Vidět víc »

Lorentzova síla

Lorentzova síla je síla pojmenována po Hendriku Antoonovi Lorentzovi, působí na náboj (příp. vodič) v elektromagnetickém poli.

Nový!!: Síla a Lorentzova síla · Vidět víc »

Magnet

Magnetické pole znázorněné siločarami Magnet (z řeckého μαγνήτις λίθος magnétis líthos, „Magnesijský kámen“) je objekt, který v prostoru ve svém okolí vytváří magnetické pole.

Nový!!: Síla a Magnet · Vidět víc »

Magnetická indukce

Magnetická indukce je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje silové účinky magnetického pole na pohybující se částici s nábojem nebo magnetickým dipólovým momentem.

Nový!!: Síla a Magnetická indukce · Vidět víc »

Magnetický dipól

střelky je přitahován ke geografickému severu. Magnetický dipól je předmět, který kolem sebe vytváří magnetické pole podobné poli elektrického dipólu.

Nový!!: Síla a Magnetický dipól · Vidět víc »

Magnetismus

Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).

Nový!!: Síla a Magnetismus · Vidět víc »

Magnetizace

Magnetizace (též magnetování nebo zmagnetování) představuje fyzikální jev, ke kterému dochází při vložení látky (tělesa) do magnetického pole, a který se projevuje změnou vlastností dané látky.

Nový!!: Síla a Magnetizace · Vidět víc »

Maxwellovy rovnice

James Clerk Maxwell Maxwellovy rovnice jsou základní zákony elektromagnetického pole, které James Clerk Maxwell představil v roce 1864 a poté v roce 1865 publikoval.

Nový!!: Síla a Maxwellovy rovnice · Vidět víc »

Míč

Míč na basketbal Baseballový míč Míč na fotbal Šišatý míč na ragby nebo na australský fotbal Tenisové míčky Starý fotbalový míč, Jakarta Míč či míček, nepřesně také balón, je kulatý (pro některé sporty a účely může být i šišatý) předmět používaný v mnoha sportech a hrách.

Nový!!: Síla a Míč · Vidět víc »

Mechanická práce

Mechanická práce je děj, kdy síla působící na fyzikální těleso posouvá tímto tělesem nebo jeho částí po určité dráze.

Nový!!: Síla a Mechanická práce · Vidět víc »

Mechanické napětí

Mechanické napětí je stav, který vznikne v tělese pokud na něj působí účinky sil.

Nový!!: Síla a Mechanické napětí · Vidět víc »

Mechanický pohyb

Mechanický pohyb je druh pohybu, při kterém se mění poloha vzhledem k jiným tělesům.

Nový!!: Síla a Mechanický pohyb · Vidět víc »

Metr

iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).

Nový!!: Síla a Metr · Vidět víc »

Metrický prostor

Metrický prostor je matematická struktura, pomocí které lze formálním způsobem definovat pojem vzdálenosti.

Nový!!: Síla a Metrický prostor · Vidět víc »

Mezimolekulové interakce

#PŘESMĚRUJ Molekulová interakce.

Nový!!: Síla a Mezimolekulové interakce · Vidět víc »

Mikroskopie atomárních sil

Mikroskopie atomárních sil (AFM z angl. atomic force microscopy) je mikroskopická technika, která se používá k trojrozměrnému zobrazování povrchu.

Nový!!: Síla a Mikroskopie atomárních sil · Vidět víc »

Modul pružnosti ve smyku

Zkos (\gamma) Modul pružnosti ve smyku (Coulombův modul), značený G, je jedna z materiálových vlastností popisující poměr mezi smykovým napětím a jím způsobenou deformací, tzv.

Nový!!: Síla a Modul pružnosti ve smyku · Vidět víc »

Molární koncentrace

Molární koncentrace (molarita nebo látková koncentrace) je vyjádření množství molů určité látky v celkovém objemu směsi.

Nový!!: Síla a Molární koncentrace · Vidět víc »

Molární plynová konstanta

Molární plynová konstanta (též univerzální plynová konstanta) je fyzikální konstanta používaná ve stavové rovnici, kde uvádí do souvislosti různé stavové veličiny.

Nový!!: Síla a Molární plynová konstanta · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Nový!!: Síla a Molekula · Vidět víc »

Molekulový orbital

Atomové a molekulové orbitaly Molekulový orbital je grafické vyjádření prostorové komponenty vlnové funkce elektronu.

Nový!!: Síla a Molekulový orbital · Vidět víc »

Moment hybnosti

Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.

Nový!!: Síla a Moment hybnosti · Vidět víc »

Moment síly

je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru otáčivého účinku síly.

Nový!!: Síla a Moment síly · Vidět víc »

Neinerciální vztažná soustava

Jako neinerciální vztažná soustava se ve fyzice označuje taková vztažná soustava, v níž neplatí 1. Newtonův pohybový zákon ani 3. Newtonův pohybový zákon, tzn.

Nový!!: Síla a Neinerciální vztažná soustava · Vidět víc »

Newton

Newton je jednotka síly v soustavě SI se značkou N. Jedná se o odvozenou jednotku založenou na základních jednotkách kilogram (kg), metr (m) a sekunda (s).

Nový!!: Síla a Newton · Vidět víc »

Newtonův gravitační zákon

Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.

Nový!!: Síla a Newtonův gravitační zákon · Vidět víc »

Newtonovy pohybové zákony

latině v původním vydání ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' (1687) Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem.

Nový!!: Síla a Newtonovy pohybové zákony · Vidět víc »

Norma

Norma (někdy také standard) je požadavek na chování nebo vlastnosti člověka, situace apod., který se buďto předepisuje a vyžaduje, nebo popisuje, co je normální (přijatelné nebo obvyklé).

Nový!!: Síla a Norma · Vidět víc »

Normála

Normála daného n−1 dimenzionálního podprostoru v n-dimenzionálním prostoru je přímka kolmá na daný podprostor.

Nový!!: Síla a Normála · Vidět víc »

Nukleon

Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.

Nový!!: Síla a Nukleon · Vidět víc »

Nula

Nula (z latiny nullus – žádný) je číslo 0, jedna z nejzákladnějších matematických konstant.

Nový!!: Síla a Nula · Vidět víc »

Obecná teorie relativity

prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.

Nový!!: Síla a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Objem

Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.

Nový!!: Síla a Objem · Vidět víc »

Obsah

Obsah je v geometrii veličina, která vyjadřuje velikost plochy.

Nový!!: Síla a Obsah · Vidět víc »

Odpor prostředí

Odpor prostředí je soubor všech sil, kterými plyn nebo kapalina působí proti pohybu těles v něm.

Nový!!: Síla a Odpor prostředí · Vidět víc »

Odstředivá síla

Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.

Nový!!: Síla a Odstředivá síla · Vidět víc »

Operátor

Operátor \hat A je v matematice takové zobrazení, které prvku nějakého prostoru (například funkci) f přiřazuje prvek jiného prostoru g, tedy kde f \in \mathbf, g \in \mathbf.

Nový!!: Síla a Operátor · Vidět víc »

Ortogonalita

Původem řecké slovo ortogonální znamená pravoúhlý (z řec. «ορθος» pravý a «γονια» úhel).

Nový!!: Síla a Ortogonalita · Vidět víc »

Osmotický tlak

práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.

Nový!!: Síla a Osmotický tlak · Vidět víc »

Parciální tlak

Parciální tlak je podíl na celkovém tlaku směsi plynů, který vyvozuje jeho jedna složka.

Nový!!: Síla a Parciální tlak · Vidět víc »

Pascal (jednotka)

Pascal (značka Pa) je jednotka tlaku.

Nový!!: Síla a Pascal (jednotka) · Vidět víc »

Přímka

Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar.

Nový!!: Síla a Přímka · Vidět víc »

Pevná látka

Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.

Nový!!: Síla a Pevná látka · Vidět víc »

Piezoelektrický jev

Piezoelektrický jev (z řeckého piezein (πιέζειν) – tlačit) je schopnost krystalu při deformování generovat elektrické napětí.

Nový!!: Síla a Piezoelektrický jev · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Nový!!: Síla a Planeta · Vidět víc »

Plocha

Plocha označuje v matematice a fyzice dvojrozměrný geometrický útvar.

Nový!!: Síla a Plocha · Vidět víc »

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Nový!!: Síla a Plyn · Vidět víc »

Pohybová rovnice

Pohybová rovnice je matematicky zapsaný fyzikální vztah, který popisuje možné pohyby tělesa v daném prostředí.

Nový!!: Síla a Pohybová rovnice · Vidět víc »

Posuvný pohyb

Posuvný pohyb (též postupný pohyb nebo translace) je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém všechny body tělesa konají pohyb po stejných, pouze navzájem posunutých, trajektoriích.

Nový!!: Síla a Posuvný pohyb · Vidět víc »

Potenciální energie

tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.

Nový!!: Síla a Potenciální energie · Vidět víc »

Povrchové napětí

Voda tvořící kapky Povrchové napětí je efekt, při kterém se povrch kapalin chová jako elastická blána (tloušťky 10−9 až 10−8 m) a snaží se dosáhnout co možná nejhladšího stavu s minimální plochou.

Nový!!: Síla a Povrchové napětí · Vidět víc »

Práce (fyzika)

Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.

Nový!!: Síla a Práce (fyzika) · Vidět víc »

Princip korespondence

Princip korespondence je princip, který se používá ve fyzice.

Nový!!: Síla a Princip korespondence · Vidět víc »

Pružina

Šroubovitá tažná pružina Charakteristiky dvou pružin. Modrá přímka představuje pružinu s větší tuhostí, která při stejném roztažení klade vyšší odpor. Pružina (lidově nazývaná též pero nebo péro) je strojní součást, která umožňuje v jednom nebo i více směrech elastickou deformaci: působením síly se deformuje, ale když síla přestane působit, vrací se do původního tvaru.

Nový!!: Síla a Pružina · Vidět víc »

Pružnost

Pružnost (též elasticita či tuhost) je část mechaniky, která studuje vztahy mezi deformacemi těles a vnějšími silami, které na toto těleso působí.

Nový!!: Síla a Pružnost · Vidět víc »

Rovnoběžky

Rovnoběžky jsou v matematice dvě přímky ležící v téže rovině, které se v Euklidovské geometrii nikde neprotínají.

Nový!!: Síla a Rovnoběžky · Vidět víc »

Rovnoběžník

Rovnoběžník Rovnoběžník (parallelogrammum, někdy též r(h)omboid; ve starší české literatuře kosodélník) je čtyřúhelník, jehož protilehlé strany jsou rovnoběžné.

Nový!!: Síla a Rovnoběžník · Vidět víc »

Rovnovážná poloha

Rovnovážná poloha je poloha tuhého tělesa, při níž je výslednice všech sil působících na těleso nulová a výsledný moment všech sil je také nulový.

Nový!!: Síla a Rovnovážná poloha · Vidět víc »

Roztok

Roztok je homogenní (stejnorodá) většinou kapalná směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky.

Nový!!: Síla a Roztok · Vidět víc »

Rychlost

Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.

Nový!!: Síla a Rychlost · Vidět víc »

Rychlost světla

Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.

Nový!!: Síla a Rychlost světla · Vidět víc »

Schrödingerova rovnice

Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.

Nový!!: Síla a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »

Sekunda

Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.

Nový!!: Síla a Sekunda · Vidět víc »

Setrvačné síly

#PŘESMĚRUJ Setrvačná síla.

Nový!!: Síla a Setrvačné síly · Vidět víc »

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.

Nový!!: Síla a Silná interakce · Vidět víc »

Siloměr

Siloměr - princip Starší mechanický siloměr (s odečítáním na indikátoru) k měření tlakové síly, rozsah do 400 kN Elektrický snímač síly k měření tlakové síly, rozsah do 100 kN Siloměr (řec. dynamometr) je přístroj k měření velikosti síly nebo momentu síly.

Nový!!: Síla a Siloměr · Vidět víc »

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Nový!!: Síla a Slabá interakce · Vidět víc »

Soustava SI

Soustava SI (zkratka z francouzského, česky Mezinárodní soustava jednotek) je moderní formou metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.

Nový!!: Síla a Soustava SI · Vidět víc »

Soustava souřadnic

Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.

Nový!!: Síla a Soustava souřadnic · Vidět víc »

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.

Nový!!: Síla a Speciální teorie relativity · Vidět víc »

Tíha

Tíha (někdy též tíže, zastarale váha) je fyzikální veličina vyjadřující sílu, kterou působí těleso v gravitačním poli na podložku nebo závěs.

Nový!!: Síla a Tíha · Vidět víc »

Těleso

isbn.

Nový!!: Síla a Těleso · Vidět víc »

Tření

Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy.

Nový!!: Síla a Tření · Vidět víc »

Tekutina

Tekutina je společný název pro kapaliny a plyny (patrně i pro plazma a kvark gluonové plazma), jejichž významnou společnou vlastností je tekutost, neboli neschopnost udržet svůj stálý tvar díky snadnému vzájemnému pohybu částic.

Nový!!: Síla a Tekutina · Vidět víc »

Tenzometr

Drátkový tenzometr. Měří prodloužení ve směru drátků (zde svisle). Krátké příčné úseky mají na citlivost zanedbatelný vliv Tenzometr fóliový V současnosti obvyklý elektrický tenzometr je pasivní elektrotechnická součástka, používaná jako senzor k nepřímému měření mechanického napětí na povrchu součásti prostřednictvím měření její deformace.

Nový!!: Síla a Tenzometr · Vidět víc »

Tenzor napětí

#PŘESMĚRUJ Mechanické napětí.

Nový!!: Síla a Tenzor napětí · Vidět víc »

Teoretická mechanika

Teoretická mechanika (též analytická mechanika) je označení, které se užívá pro matematické formulace klasické mechaniky.

Nový!!: Síla a Teoretická mechanika · Vidět víc »

Teorie relativity

Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).

Nový!!: Síla a Teorie relativity · Vidět víc »

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Nový!!: Síla a Teplota · Vidět víc »

Tesla (jednotka)

Tesla je jednotka magnetické indukce v soustavě SI, její značka je T. Jedná se o odvozenou jednotku SI; její vyjádření v základních jednotkách je T.

Nový!!: Síla a Tesla (jednotka) · Vidět víc »

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Nový!!: Síla a Tlak · Vidět víc »

Trajektorie

Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.

Nový!!: Síla a Trajektorie · Vidět víc »

Turbulentní proudění

Laminární proudění (na obrázku dole) a turbulentní proudění (nahoře) kolem trupu ponorky. Turbulentní proudění je takové proudění vazké tekutiny, při kterém se proudnice navzájem promíchávají.

Nový!!: Síla a Turbulentní proudění · Vidět víc »

Tvar

Tvar je celková vizuální podoba, vzhled, obrys nebo povrch rovinného nebo prostorového útvaru, rozložení a rozvržení jeho hmoty bez ohledu na materiál a další vlastnosti.

Nový!!: Síla a Tvar · Vidět víc »

Vakuum

Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.

Nový!!: Síla a Vakuum · Vidět víc »

Valenční elektron

helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.

Nový!!: Síla a Valenční elektron · Vidět víc »

Van der Waalsova rovnice

Van der Waalsova rovnice je stavová rovnice, která na rozdíl od stavové rovnice ideálního plynu zohledňuje skutečnost, že při výpočtu nelze zanedbat vlastní objem částic tvořících plyn a také to, že přitažlivé síly mezi částicemi, tzv.

Nový!!: Síla a Van der Waalsova rovnice · Vidět víc »

Van der Waalsovy síly

Přitažlivé van der Waalsovy síly u dvou molekul vody Van der Waalsovy síly jsou elektrostatické přitažlivé nebo odpudivé síly (interakce) mezi molekulami, které jsou způsobeny jejich vzájemným elektromagnetickým ovlivňováním.

Nový!!: Síla a Van der Waalsovy síly · Vidět víc »

Variační počet

Variační počet je odvětvím matematické analýzy, které se zabývá maximalizací a minimalizací funkcionálů, což jsou zobrazení z množiny funkcí do množiny reálných čísel.

Nový!!: Síla a Variační počet · Vidět víc »

Variační princip

Jako variační princip se ve fyzice označuje takový princip, který je vyjádřen pomocí variačního počtu.

Nový!!: Síla a Variační princip · Vidět víc »

Vektor

V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.

Nový!!: Síla a Vektor · Vidět víc »

Viskozita

Simulace dvou látek s rozdílnou viskozitou. Horní kapalina má nižší viskozitu, dolní kapalina má vyšší viskozitu Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.

Nový!!: Síla a Viskozita · Vidět víc »

Vodíková vazba

Vodíková vazba ve vodě (černé přerušované čáry). Béžové čáry: kovalentní vazby mezi atomy kyslíku (červeně) a vodíku (bíle).Vodíková vazba (také vodíkový můstek) je typ intermolekulární nebo intramolekulární interakce, k níž dochází sdílením vodíkových atomů.

Nový!!: Síla a Vodíková vazba · Vidět víc »

Volný pád

Volný pád je pohyb tělesa o hmotnosti m v tíhovém poliJe-li pád popisován v inerciální vztažné soustavě (např. reálný pád na povrchu nerotujících astronomických těles bez atmosféry), setrvačné síly nepůsobí a tíhové pole je rovno „čistému“ gravitačnímu poli tělesa a tíhové zrychlení rovno zrychlení gravitačnímu.

Nový!!: Síla a Volný pád · Vidět víc »

Vzdálenost

Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.

Nový!!: Síla a Vzdálenost · Vidět víc »

Vztažná soustava

Dvě různé soustavy a pozorování jednoho objektu. Vztažná (nebo také referenční) soustava je zvolená skupina těles (příp. i jediné vztažné těleso), které jsou vzájemně v klidu, anebo zadaném či známém vzájemném pohybu.

Nový!!: Síla a Vztažná soustava · Vidět víc »

Youngův modul pružnosti

#PŘESMĚRUJ Modul pružnosti v tahu.

Nový!!: Síla a Youngův modul pružnosti · Vidět víc »

Základní interakce

Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.

Nový!!: Síla a Základní interakce · Vidět víc »

Zákon elektromagnetické indukce

Zákon elektromagnetické indukce je fyzikální zákon, který vyslovil v r. 1831 Michael Faraday.

Nový!!: Síla a Zákon elektromagnetické indukce · Vidět víc »

Zákon zachování hybnosti

Zákon zachování hybnosti tvrdí, že hybnost izolované soustavy těles se zachovává.

Nový!!: Síla a Zákon zachování hybnosti · Vidět víc »

Zákon zachování momentu hybnosti

Zákon zachování momentu hybnosti (též zákon zachování točivosti) říká, že v izolované soustavě se celkový moment hybnosti s časem nemění.

Nový!!: Síla a Zákon zachování momentu hybnosti · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Síla a Země · Vidět víc »

Zobecněná síla

Pojem zobecněná síla pochází z lagrangeovské formulace mechaniky.

Nový!!: Síla a Zobecněná síla · Vidět víc »

Zobecněná souřadnice

Jako zobecněné souřadnice (někdy též obecné souřadnice) se označuje skupina souřadnic použitých k popisu fyzikálního systému.

Nový!!: Síla a Zobecněná souřadnice · Vidět víc »

Zrychlení

Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.

Nový!!: Síla a Zrychlení · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Disipativní síla, Fiktivní síla, Konzervativní síla, Nekonzervativní síla, Nepravá síla, Objemová síla, Odpudivá síla, Plošná síla, Potenciální síla, Pravá síla, Působiště síly, Přitažlivá síla, Rovnováha sil, Rozklad sil, Skládání sil, Skutečná síla, Síla (fyzika), Vnitřní síla, Vnější síla, Výslednice, Výslednice sil.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »