Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Teplota

Index Teplota

Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

203 vztahy: Absolutní nula, Absolutně černé těleso, Albert Einstein, Anders Celsius, Aritmetický průměr, Atmosféra, Atmosférický tlak, Barevná teplota, BEN - technická literatura, Boltzmannova konstanta, Boson, Carnotův cyklus, Chemická reakce, Chlorid amonný, Chlorid sodný, Cooperův pár, Curieova teplota, Délka, Destilace, Diamagnetismus, Dielektrikum, Difuze, Dopplerův jev, Druhý termodynamický zákon, Efektivní teplota, Ekvipartiční teorém, Elektrická susceptibilita, Elektrický odpor, Elektrický vodič, Elektromagnetické vlny, Elektromotorické napětí, Elektron, Elementární náboj, Energie, Entalpie, Entropie, Fáze (termodynamika), Fázová rychlost, Fázový diagram, Fázový přechod, Fermion, Feromagnetismus, Fonon, Foton, Fyzikální jednotka, Fyzikální veličina, Gabriel Fahrenheit, Gravitační konstanta, Gustav Kirchhoff, Hérón Alexandrijský, ..., Hmota, Hmotnost, Hoření, Hookův zákon, Hustota, Ideální plyn, Impedance, International Temperature Scale of 1990, Isaac Newton, Izolovaná soustava, Jas, Jára Cimrman, Joseph-Nicolas Delisle, Josiah Willard Gibbs, Joulův–Thomsonův jev, Jouleovo teplo, Kalorimetrie, Kapalina, Kelvin, Kinetická energie, Kinetická teorie látek, Konzervace potravin, Krakování, Kritická teplota, Kvantový Hallův jev, Latina, Látkové množství, Led, Lineární funkce, Ludwig Boltzmann, Magnetická susceptibilita, Magnetizace, Max Planck, Maxwellovy relace, Měrná tepelná kapacita, Metr, Mořský proud, Molární plynová konstanta, Molární tepelná kapacita, Monotónní funkce, Newtonova stupnice, Niels Bohr, Nukleon, Nultý termodynamický zákon, Objem, Ole Rømer, Paramagnetismus, Parní stroj, Parní turbína, Předpověď počasí, Přirozená soustava jednotek, Permitivita vakua, Planckův vyzařovací zákon, Planckova konstanta, Planckova teplota, Plazma, Plyn, Plynová turbína, Počasí, Podnebí, Polovodič, Posel z Liptákova, Potenciální energie, Práce (fyzika), Pružnost, Ray Bradbury, Reakční rychlost, Reaktance, Rekordy pozemské neživé přírody, Reliktní záření, René-Antoine Ferchault de Réaumur, Rezistivita, Rosný bod, Rovnovážná konstanta, Rozpustnost, Rusko, Rychlost světla, Segerovy jehlánky, Seznam teplotních rekordů, Skalár, Skupenské teplo, Skupenství, Slunce, Smysl (biologie), Soustava SI, Spalovací motor, Speciální teorie relativity, Spektrální klasifikace, Spin, Spojené státy americké, Starověk, Stav tělesa, Stavová rovnice, Stefanův–Boltzmannův zákon, Stupeň Celsia, Stupeň Fahrenheita, Stupeň Rankina, Stupeň Réaumura, Supratekutost, Supravodivost, Tání, Tělesná teplota, Těleso, Třetí termodynamický zákon, Tepelná kapacita, Tepelná vodivost, Tepelné čerpadlo, Tepelný stroj, Teplo, Teplokrevnost, Teploměr, Teplota hoření, Teplota tání, Teplota varu, Teplota vznícení, Teplota vzplanutí, Teplotní rozpínavost, Teplotní roztažnost, Termika, Termodynamická rovnováha, Termodynamická teplota, Termodynamický potenciál, Termodynamický zákon, Titan (prvek), Tlak, Totální diferenciál, Trojný bod, Vaření, Van der Waalsova rovnice, Vedení tepla, Viskozita, Vlnová délka, Vnitřní energie, Voda, Vostok (polární stanice), Wienův posunovací zákon, William John Macquorn Rankine, William Thomson, Země, Zemská kůra, Zemské jádro, 13. září, 1701, 1714, 1730, 1732, 1742, 1848, 1859, 1922, 1983, 21. červenec, 451 stupňů Fahrenheita. Rozbalte index (153 více) »

Absolutní nula

Absolutní nula je hypotetický stav látky, ve které se zastaví veškerý tepelný pohyb částic.

Nový!!: Teplota a Absolutní nula · Vidět víc »

Absolutně černé těleso

Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.

Nový!!: Teplota a Absolutně černé těleso · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Nový!!: Teplota a Albert Einstein · Vidět víc »

Anders Celsius

Anders Celsius (27. listopadu 1701−25. dubna 1744) byl švédský astronom a fyzik.

Nový!!: Teplota a Anders Celsius · Vidět víc »

Aritmetický průměr

Aritmetický průměr je statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot.

Nový!!: Teplota a Aritmetický průměr · Vidět víc »

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Nový!!: Teplota a Atmosféra · Vidět víc »

Atmosférický tlak

Torricelliho pokus Atmosferický tlak je síla, kterou působí atmosféra planety (obvykle chápána Země) na jednotkovou plochu v daném místě.

Nový!!: Teplota a Atmosférický tlak · Vidět víc »

Barevná teplota

Barevná teplota (též teplota chromatičnosti) je fyzikální veličina používaná jako charakteristika světla se spektrem podobným tepelným zářičům (tedy blízkým spektru dokonale černého tělesa, včetně běžného bílého světla. Světlo určité barevné teploty má barvu tepelného záření vydávané černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu.

Nový!!: Teplota a Barevná teplota · Vidět víc »

BEN - technická literatura

BEN – technická literatura s.r.o. je české nakladatelství odborné technické literatury.

Nový!!: Teplota a BEN - technická literatura · Vidět víc »

Boltzmannova konstanta

Definice entropie pomocí Boltzmannovy konstanty coby epitaf na hrobě Ludwiga Boltzmanna Boltzmannova konstanta vyjadřuje vztah mezi teplotou a energií plynu.

Nový!!: Teplota a Boltzmannova konstanta · Vidět víc »

Boson

Bosony (čteno bozony) jsou částice, které mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin.

Nový!!: Teplota a Boson · Vidět víc »

Carnotův cyklus

teplota–entropie Carnotův cyklus označuje vratný kruhový děj ideálního tepelného stroje, který se skládá ze dvou izotermických a dvou adiabatických dějů.

Nový!!: Teplota a Carnotův cyklus · Vidět víc »

Chemická reakce

Chemická reakce je proces vedoucí za vhodných podmínek ke změně chemické struktury chemických látek.

Nový!!: Teplota a Chemická reakce · Vidět víc »

Chlorid amonný

Chlorid amonný (triviálně salmiak) (NH4Cl) je bílá krystalická látka.

Nový!!: Teplota a Chlorid amonný · Vidět víc »

Chlorid sodný

Chlorid sodný (NaCl), známý v běžném životě pod označením kuchyňská sůl a nejčastěji prostě sůl, je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu halitu, známého též pod označením sůl kamenná.

Nový!!: Teplota a Chlorid sodný · Vidět víc »

Cooperův pár

Cooperův pár je dvojice elektronů nebo jiných fermionů, které jsou v kovech při nízkých teplotách slabě vzájemně vázány elektron-fononovou interakcí, tedy prostřednictvím kmitů krystalové mřížky.

Nový!!: Teplota a Cooperův pár · Vidět víc »

Curieova teplota

Curieův bod nebo Curieova teplota (Tc) je charakteristická vlastnost feromagnetických a piezoelektrických látek, kterou popsal francouzský fyzik Pierre Curie.

Nový!!: Teplota a Curieova teplota · Vidět víc »

Délka

Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin.

Nový!!: Teplota a Délka · Vidět víc »

Destilace

Destilace je metoda oddělování kapalných látek založená na různé těkavosti složek ve vroucí kapalné směsi.

Nový!!: Teplota a Destilace · Vidět víc »

Diamagnetismus

Diamagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole.

Nový!!: Teplota a Diamagnetismus · Vidět víc »

Dielektrikum

Dielektrikum je i obyčejný papír (přesněji celulóza), ale pro zlepšení dielektrických vlastností se napouští různými látkami, např. pryskyřicemi Dielektrikum je látka (většinou izolant), která má schopnost polarizace (tedy být polarizována).

Nový!!: Teplota a Dielektrikum · Vidět víc »

Difuze

Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.

Nový!!: Teplota a Difuze · Vidět víc »

Dopplerův jev

Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače.

Nový!!: Teplota a Dopplerův jev · Vidět víc »

Druhý termodynamický zákon

Druhý termodynamický zákon (též druhý termodynamický princip, druhá hlavní věta termodynamická nebo nesprávně druhá termodynamická věta) je důležitý termodynamický zákon určující přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají.

Nový!!: Teplota a Druhý termodynamický zákon · Vidět víc »

Efektivní teplota

Efektivní teplota (zn. Tef, příp. Teff) je teplota černého tělesa, které vyzařuje z jednoho metru čtverečního stejné množství energie jako hvězda.

Nový!!: Teplota a Efektivní teplota · Vidět víc »

Ekvipartiční teorém

vibračních módech Ekvipartiční teorém v termodynamice kvantitativně spojuje teplotu systému s průměrnou energií jednotlivých stupňů volnosti.

Nový!!: Teplota a Ekvipartiční teorém · Vidět víc »

Elektrická susceptibilita

Elektrická susceptibilita vyjadřuje míru polarizace dielektrika jako odezvu na působení elektrického pole.

Nový!!: Teplota a Elektrická susceptibilita · Vidět víc »

Elektrický odpor

Elektrický odpor je fyzikální veličina charakterizující schopnost elektrických vodičů vést elektrický proud.

Nový!!: Teplota a Elektrický odpor · Vidět víc »

Elektrický vodič

Elektrický vodič Elektrický vodič je látka schopná vedení elektrického proudu.

Nový!!: Teplota a Elektrický vodič · Vidět víc »

Elektromagnetické vlny

Elektromagnetickým vlněním (viz též elektromagnetické záření) nazýváme děj, při němž se prostorem šíří příčné vlnění elektrického a magnetického pole.

Nový!!: Teplota a Elektromagnetické vlny · Vidět víc »

Elektromotorické napětí

Elektromotorické napětí je elektrické napětí, které vytvoří jiná forma energie uložená v elektrickém zdroji přepočtená na jednotkový elektrický náboj.

Nový!!: Teplota a Elektromotorické napětí · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Nový!!: Teplota a Elektron · Vidět víc »

Elementární náboj

Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice.

Nový!!: Teplota a Elementární náboj · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Nový!!: Teplota a Energie · Vidět víc »

Entalpie

Entalpie je fyzikální veličina označovaná písmenem H udávaná v joulech, která vyjadřuje energii uloženou v termodynamickém systému.

Nový!!: Teplota a Entalpie · Vidět víc »

Entropie

Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci. Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci. Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.

Nový!!: Teplota a Entropie · Vidět víc »

Fáze (termodynamika)

V termodynamice označuje pojem fáze látku s určitými mikroskopickými vlastnostmi.

Nový!!: Teplota a Fáze (termodynamika) · Vidět víc »

Fázová rychlost

Fázová rychlost je ve fyzice rychlost, s jakou se pohybuje fáze vlnění prostorem.

Nový!!: Teplota a Fázová rychlost · Vidět víc »

Fázový diagram

Fázový diagram (též diagram skupenství) slouží k zobrazení závislostí stavových veličin termodynamické soustavy.

Nový!!: Teplota a Fázový diagram · Vidět víc »

Fázový přechod

Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).

Nový!!: Teplota a Fázový přechod · Vidět víc »

Fermion

Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).

Nový!!: Teplota a Fermion · Vidět víc »

Feromagnetismus

Feromagnetismus je fyzikální teorie, která popisuje magnetické vlastnosti látek Feromagnetismus je jev, kterým materiál může vykazovat spontánní magnetizaci a je jednou z nejsilnějších forem magnetismu.

Nový!!: Teplota a Feromagnetismus · Vidět víc »

Fonon

longitudiální akustické fonony v 1D krystalové mřížce Fonon je tzv.

Nový!!: Teplota a Fonon · Vidět víc »

Foton

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.

Nový!!: Teplota a Foton · Vidět víc »

Fyzikální jednotka

Fyzikální jednotka je míra veličiny, definovaná a přijatá konvencí, jíž přisoudíme hodnotu 1, se kterou může být porovnávána jakákoliv jiná hodnota stejné veličiny vyjádřením podílu dvou hodnot jako čísla.

Nový!!: Teplota a Fyzikální jednotka · Vidět víc »

Fyzikální veličina

Fyzikální veličina je objektivní vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.

Nový!!: Teplota a Fyzikální veličina · Vidět víc »

Gabriel Fahrenheit

Daniel Gabriel Fahrenheit (24. května 1686, Gdaňsk, Polsko – 16. září 1736, Haag, Nizozemsko) byl fyzik německého původu.

Nový!!: Teplota a Gabriel Fahrenheit · Vidět víc »

Gravitační konstanta

Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti.

Nový!!: Teplota a Gravitační konstanta · Vidět víc »

Gustav Kirchhoff

Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko – 17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.

Nový!!: Teplota a Gustav Kirchhoff · Vidět víc »

Hérón Alexandrijský

Hérón Alexandrijský zvaný Méchanikos (řecky Ἥρων ὁ Ἀλεξανδρεύς) byl starověkým matematikem a vynálezcem.

Nový!!: Teplota a Hérón Alexandrijský · Vidět víc »

Hmota

Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.

Nový!!: Teplota a Hmota · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Nový!!: Teplota a Hmotnost · Vidět víc »

Hoření

Plameny jako výsledek hoření paliva Hoření je redoxní exotermní reakce, tedy probíhající za vývoje světla a tepla.

Nový!!: Teplota a Hoření · Vidět víc »

Hookův zákon

Hookův zákon – Deformace je přímo úměrná napětí materiálu. Robert Hooke Hookův zákon (též Hookeův zákon) popisuje pružnou deformaci materiálu působením síly, za předpokladu malých sil a malých deformací, které po odlehčení zmizí.

Nový!!: Teplota a Hookův zákon · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Nový!!: Teplota a Hustota · Vidět víc »

Ideální plyn

molekuly jsou barevně odlišeny pro snadnější sledování pohybu. Ideální (dokonalý) plyn je plyn, který má na rozdíl od skutečného plynu tyto ideální vlastnosti: je dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření.

Nový!!: Teplota a Ideální plyn · Vidět víc »

Impedance

Impedance je fyzikální veličina vyjádřená komplexním číslem (obsahuje reálnou a imaginární složku) popisující zdánlivý odpor součástky a fázový posuv napětí proti proudu při průchodu harmonického střídavého elektrického proudu dané frekvence.

Nový!!: Teplota a Impedance · Vidět víc »

International Temperature Scale of 1990

Obsahuje definici jednotky teploty (Kelvin, stupeň Celsia) a 17 teplotních bodů látek (trojný bod, tání, var,...) a metody ověřování (cejchování) teploměrů.

Nový!!: Teplota a International Temperature Scale of 1990 · Vidět víc »

Isaac Newton

Sir Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (profesor naturální filosofie), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva.

Nový!!: Teplota a Isaac Newton · Vidět víc »

Izolovaná soustava

Jako izolovaná soustava (např. těles hmotných bodů) se označuje taková soustava, které sice mohou silově či jinak působit na sebe navzájem, ale na které nepůsobí žádné vnější síly či jiné okolní vlivy, tj.

Nový!!: Teplota a Izolovaná soustava · Vidět víc »

Jas

Jas je jedna z fotometrických veličin, definovaná jako měrná veličina svítivosti.

Nový!!: Teplota a Jas · Vidět víc »

Jára Cimrman

Jára Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem.

Nový!!: Teplota a Jára Cimrman · Vidět víc »

Joseph-Nicolas Delisle

Delisle (nahoře) a ''Diophantus'' (dole) Joseph-Nicolas Delisle (4. dubna 1688 Paříž - 11. září 1768, tamtéž) byl francouzský astronom a kartograf.

Nový!!: Teplota a Joseph-Nicolas Delisle · Vidět víc »

Josiah Willard Gibbs

Josiah Willard Gibbs (11. února 1839 New Haven – 28. duben 1903 New Haven) byl matematik a jeden z prvních amerických teoretických fyziků a chemiků.

Nový!!: Teplota a Josiah Willard Gibbs · Vidět víc »

Joulův–Thomsonův jev

Joulův–Thomsonův jev je fyzikální děj, při kterém se při adiabatické expanzi do vakua přes pórovitou přepážku mění teplota plynu.

Nový!!: Teplota a Joulův–Thomsonův jev · Vidět víc »

Jouleovo teplo

Jouleovo teplo je teplo, které vzniká ve vodiči průchodem elektrického proudu.

Nový!!: Teplota a Jouleovo teplo · Vidět víc »

Kalorimetrie

Kalorimetrie je část termiky, která se zabývá měřením tepla.

Nový!!: Teplota a Kalorimetrie · Vidět víc »

Kapalina

Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.

Nový!!: Teplota a Kapalina · Vidět víc »

Kelvin

Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu nebo intervalu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia – na rozdíl od něj se užívá i v jednotkách odvozených, jako W/(m·K).

Nový!!: Teplota a Kelvin · Vidět víc »

Kinetická energie

energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.

Nový!!: Teplota a Kinetická energie · Vidět víc »

Kinetická teorie látek

Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.

Nový!!: Teplota a Kinetická teorie látek · Vidět víc »

Konzervace potravin

Účelem konzervace potravin je dosáhnout prodloužení jejich trvanlivosti a vyhnout se tak jejich zkažení.

Nový!!: Teplota a Konzervace potravin · Vidět víc »

Krakování

Krakování je tepelný rozklad uhlovodíků s delším řetězcem na uhlovodíky s kratším řetězcem.

Nový!!: Teplota a Krakování · Vidět víc »

Kritická teplota

Kritická teplota je terminus technicus, který se vyskytuje v různých oblastech chemie a fyziky.

Nový!!: Teplota a Kritická teplota · Vidět víc »

Kvantový Hallův jev

Kvantový Hallův jev Kvantový Hallův jev je kvantově-mechanická verze Hallova jevu, který nastává v tenkých vrstvách polovodičů.

Nový!!: Teplota a Kvantový Hallův jev · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua latina) je mrtvý indoevropský jazyk.

Nový!!: Teplota a Latina · Vidět víc »

Látkové množství

Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky (atomy, ionty, molekuly), fotony záření, ale mohou jimi být např.

Nový!!: Teplota a Látkové množství · Vidět víc »

Led

Led, chemický vzorec H2O, je šesterečný minerál.

Nový!!: Teplota a Led · Vidět víc »

Lineární funkce

Lineární funkce je taková funkce, jejíž hodnota na celém jejím definičním oboru rovnoměrně klesá nebo roste.

Nový!!: Teplota a Lineární funkce · Vidět víc »

Ludwig Boltzmann

Klemenčič, Hausmanninger Náhrobní kámen na Vídeňském Centrálním hřbitově Ludwig Boltzmann (20. února 1844, Vídeň – 5. září 1906) byl rakouský fyzik, zakladatel statistické fyziky.

Nový!!: Teplota a Ludwig Boltzmann · Vidět víc »

Magnetická susceptibilita

Magnetická susceptibilita je fyzikální veličina, která popisuje chování materiálu ve vnějším magnetickém poli.

Nový!!: Teplota a Magnetická susceptibilita · Vidět víc »

Magnetizace

Magnetizace (též magnetování nebo zmagnetování) představuje fyzikální jev, ke kterému dochází při vložení látky (tělesa) do magnetického pole, a který se projevuje změnou vlastností dané látky.

Nový!!: Teplota a Magnetizace · Vidět víc »

Max Planck

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.

Nový!!: Teplota a Max Planck · Vidět víc »

Maxwellovy relace

Za Maxwellovy relace jsou považovány následující čtyři vztahy mezi termodynamickými parametry jednosložkového termodynamického systému s konstantním počtem částic, konajícího pouze objemovou práci: Maxwellovy relace vyplývají z diferenciálních definičních vztahů termodynamických potenciálů.

Nový!!: Teplota a Maxwellovy relace · Vidět víc »

Měrná tepelná kapacita

Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia).

Nový!!: Teplota a Měrná tepelná kapacita · Vidět víc »

Metr

Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18.

Nový!!: Teplota a Metr · Vidět víc »

Mořský proud

Zemi. Mapa mořských proudů z roku 1943 Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé.

Nový!!: Teplota a Mořský proud · Vidět víc »

Molární plynová konstanta

Molární plynová konstanta (též univerzální plynová konstanta) je fyzikální konstanta používaná ve stavové rovnici, kde uvádí do souvislosti různé stavové veličiny.

Nový!!: Teplota a Molární plynová konstanta · Vidět víc »

Molární tepelná kapacita

Molární tepelná kapacita (zastarale molární teplo) je tepelná kapacita vztažená na jednotku látkového množství.

Nový!!: Teplota a Molární tepelná kapacita · Vidět víc »

Monotónní funkce

Příklad monotonní funkce Monotonie je vlastnost, označující, zda je funkce v bodě či na daném intervalu monotónní, tzn.

Nový!!: Teplota a Monotónní funkce · Vidět víc »

Newtonova stupnice

Newtonova stupnice je teplotní stupnice kterou navrhl Isaac Newton v roce 1701.

Nový!!: Teplota a Newtonova stupnice · Vidět víc »

Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Nový!!: Teplota a Niels Bohr · Vidět víc »

Nukleon

Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.

Nový!!: Teplota a Nukleon · Vidět víc »

Nultý termodynamický zákon

Nultý termodynamický zákon je termodynamický zákon, který říká, že když se teplota tělesa A rovná teplotě tělesa B a teplota tělesa B se rovná teplotě tělesa C, pak se teplota tělesa A rovná teplotě tělesa C. To má zásadní vliv na měření teploty – znamená to totiž, že můžeme porovnávat teploty dvou různých látek pomocí látky třetí.

Nový!!: Teplota a Nultý termodynamický zákon · Vidět víc »

Objem

Objem je veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.

Nový!!: Teplota a Objem · Vidět víc »

Ole Rømer

Ole Christensen Rømer (25. září 1644, Aarhus – 19. září 1710, Kodaň) byl dánský matematik, astronom a politik.

Nový!!: Teplota a Ole Rømer · Vidět víc »

Paramagnetismus

Paramagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole.

Nový!!: Teplota a Paramagnetismus · Vidět víc »

Parní stroj

Animované schéma práce stroje. Expozice parního stroje, National Railway Museum, York, Anglie. Parní stroj je pístový tepelný stroj, spalovací motor s vnějším spalováním, přeměňující tepelnou energii vodní páry na energii mechanickou, nejčastěji rotační pohyb.

Nový!!: Teplota a Parní stroj · Vidět víc »

Parní turbína

ORP ''Wicher'' Schéma impulzní a reakční turbíny Parní turbína je turbína, točivý tepelný stroj, který převádí tlakovou a kinetickou energii páry, přicházející z generátoru páry, tj.

Nový!!: Teplota a Parní turbína · Vidět víc »

Předpověď počasí

Meteorologická družice sloužící k určení hodnot, podle kterých lze předpovídat počasí. Bimetalový teploměr Miskový anemometr Předpověď počasí je prognóza počasí, založená na využití poznatků o fyzikálních zákonitostech.

Nový!!: Teplota a Předpověď počasí · Vidět víc »

Přirozená soustava jednotek

Přirozené jednotky ve fyzice jsou voleny tak, aby vybrané základní konstanty, případně obecné univerzální vlastnosti materiálních objektů, měly číselnou hodnotu 1.

Nový!!: Teplota a Přirozená soustava jednotek · Vidět víc »

Permitivita vakua

Permitivita vakua je fyzikální konstanta, která se značí \varepsilon_0 a jejíž hodnota v soustavě SI je Hodnota permitivity vakua je takto fixována stávající definicí ampéru (ze které je permeabilita vakua stanovena přesně jako \mu_0.

Nový!!: Teplota a Permitivita vakua · Vidět víc »

Planckův vyzařovací zákon

Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost intenzity záření I absolutně černého tělesa na frekvenci ω. kde Intenzitu záření I o frekvenci ω je třeba chápat tak, že spektrum je rozděleno na nekonečně malé a stejně velké intervaly frekvencí a intenzita záření I o frekvenci ω pak znamená intenzitu záření o frekvencích z intervalu, který obsahuje frekvenci ω. Tuto formuli odhadl v srpnu roku 1900 Max Planck a o rok později přišel i na způsob, jakým se dá odvodit, za což byl později oceněn Nobelovou cenou.

Nový!!: Teplota a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »

Planckova konstanta

Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.

Nový!!: Teplota a Planckova konstanta · Vidět víc »

Planckova teplota

Planckova teplota je jednotkou teploty v jedné z přirozených soustav jednotek, tzv.

Nový!!: Teplota a Planckova teplota · Vidět víc »

Plazma

Slunci Plazmastřední rod; 2.

Nový!!: Teplota a Plazma · Vidět víc »

Plyn

Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Nový!!: Teplota a Plyn · Vidět víc »

Plynová turbína

Plynová turbína je stroj, který mění mechanickou a tepelnou energii proudících plynů na mechanickou práci a roztáčí tak hřídel.

Nový!!: Teplota a Plynová turbína · Vidět víc »

Počasí

kupovitou oblačností Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě.

Nový!!: Teplota a Počasí · Vidět víc »

Podnebí

Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem.

Nový!!: Teplota a Podnebí · Vidět víc »

Polovodič

Polovodičová součástka – atomové hodiny Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.

Nový!!: Teplota a Polovodič · Vidět víc »

Posel z Liptákova

Posel z Liptákova je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana.

Nový!!: Teplota a Posel z Liptákova · Vidět víc »

Potenciální energie

tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.

Nový!!: Teplota a Potenciální energie · Vidět víc »

Práce (fyzika)

Práce ve fyzikálním smyslu je působení síly na fyzikální těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k posouvání nebo deformaci tohoto tělesa resp.

Nový!!: Teplota a Práce (fyzika) · Vidět víc »

Pružnost

Pružnost (též elasticita či tuhost) je část mechaniky, která studuje vztahy mezi deformacemi těles a vnějšími silami, které na toto těleso působí.

Nový!!: Teplota a Pružnost · Vidět víc »

Ray Bradbury

Raymond Douglas Bradbury (22. srpen 1920 Waukegan, Illinois – 5. červen 2012 Los Angeles, Kalifornie) byl americký romanopisec, povídkář, básník, esejista, autor mnoha scénářů a divadelních her.

Nový!!: Teplota a Ray Bradbury · Vidět víc »

Reakční rychlost

Reakční rychlost je definována jako množství chemické sloučeniny, které vznikne nebo zanikne (v molech nebo jednotkách hmotnosti) v jednotce objemu za jednotku času.

Nový!!: Teplota a Reakční rychlost · Vidět víc »

Reaktance

Reaktance (též postaru jalový odpor) je imaginární částí impedance (celkového odporu) součástky.

Nový!!: Teplota a Reaktance · Vidět víc »

Rekordy pozemské neživé přírody

Bez popisu.

Nový!!: Teplota a Rekordy pozemské neživé přírody · Vidět víc »

Reliktní záření

Mapa reliktního záření naměřená sondou WMAP Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a mohlo by být pozůstatkem z období nedlouho po velkém třesku.

Nový!!: Teplota a Reliktní záření · Vidět víc »

René-Antoine Ferchault de Réaumur

René-Antoine Ferchault de Réaumur (28. února 1683, La Rochelle - 17. října 1757, Saint-Julien-du-Terroux) byl francouzský vědec.

Nový!!: Teplota a René-Antoine Ferchault de Réaumur · Vidět víc »

Rezistivita

Rezistivita (též měrný elektrický odpor nebo také specifický elektrický odpor) je fyzikální veličina charakterizující lokální (diferenciální) vodivostní či odporové vlastnosti látek vedoucích elektrický proud.

Nový!!: Teplota a Rezistivita · Vidět víc »

Rosný bod

Graf závislosti nasycenosti vodní páry (osa y) na teplotě (osa x) Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %).

Nový!!: Teplota a Rosný bod · Vidět víc »

Rovnovážná konstanta

Rovnovážná konstanta charakterizuje složení reakční směsi po dosažení chemické rovnováhy.

Nový!!: Teplota a Rovnovážná konstanta · Vidět víc »

Rozpustnost

Rozpustnost je vlastnost pevných, kapalných a plynných látek tvořit s rozpouštědlem homogenní směs (roztok).

Nový!!: Teplota a Rozpustnost · Vidět víc »

Rusko

Rusko, oficiálním názvem Ruská federace (Rossijskaja federacija), je s rozlohou 17 125 191 km² největší stát světa.

Nový!!: Teplota a Rusko · Vidět víc »

Rychlost světla

Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též "světelná rychlost" bez nutnosti uvádět ještě "ve vakuu") je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.

Nový!!: Teplota a Rychlost světla · Vidět víc »

Segerovy jehlánky

Segerovy jehlánky po použití Segerovy jehlánky je kalibrovaná sada jehlanů vytvořených z hmoty s definovanou teplotou tání.

Nový!!: Teplota a Segerovy jehlánky · Vidět víc »

Seznam teplotních rekordů

Tato stránka obsahuje seznam nejvyšších a nejnižších naměřených teplot v mnoha zemích světa.

Nový!!: Teplota a Seznam teplotních rekordů · Vidět víc »

Skalár

Skalár (z lat. scala, stupnice) je ve fyzice, v matematice nebo informatice veličina, jejíž hodnota je v daných jednotkách plně určena jediným číselným údajem.

Nový!!: Teplota a Skalár · Vidět víc »

Skupenské teplo

K vyvolání přechodu složky z jednoho skupenství do jiného je zapotřebí dodat látce (nebo naopak látce odebrat) určité množství tepla.

Nový!!: Teplota a Skupenské teplo · Vidět víc »

Skupenství

Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.

Nový!!: Teplota a Skupenství · Vidět víc »

Slunce

Astronomický symbol Slunce Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V.

Nový!!: Teplota a Slunce · Vidět víc »

Smysl (biologie)

Smysl je schopnost organismu přijímat určitý druh informací z okolí – např.

Nový!!: Teplota a Smysl (biologie) · Vidět víc »

Soustava SI

el. proud), mol (látkové množství), kilogram (hmotnost), kelvin (teplota) a kandela (svítivost). Soustava SI (zkratka z francouzského „Le Système International d'Unités“ – česky „Mezinárodní systém jednotek“) je mezinárodně domluvená soustava jednotek fyzikálních veličin, která se skládá ze sedmi základních jednotek, na nich aritmeticky závisejících odvozených jednotek a dekadickými předponami tvořených násobků a dílů jednotek.

Nový!!: Teplota a Soustava SI · Vidět víc »

Spalovací motor

Fáze čtyřdobého zážehového motoru: 1) sání, 2) komprese, 3) expanze (pracovní fáze), 4) výfuk Spalovací motor je tepelný stroj, který spaluje palivo ve spalovacím prostoru uvnitř motoru a přeměňuje jeho chemickou energii na teplo a na mechanickou energii působením na píst, lopatky turbíny, nebo s využitím reakční síly.

Nový!!: Teplota a Spalovací motor · Vidět víc »

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná r. 1905 Albertem Einsteinem.

Nový!!: Teplota a Speciální teorie relativity · Vidět víc »

Spektrální klasifikace

Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.

Nový!!: Teplota a Spektrální klasifikace · Vidět víc »

Spin

Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.

Nový!!: Teplota a Spin · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké (anglicky United States of America, zkratka USA se používá i v češtině) jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán.

Nový!!: Teplota a Spojené státy americké · Vidět víc »

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Nový!!: Teplota a Starověk · Vidět víc »

Stav tělesa

Stav tělesa je „vnitřní“ stav tělesa v daném časovém okamžiku, popsán stavovými veličinami jako je např.

Nový!!: Teplota a Stav tělesa · Vidět víc »

Stavová rovnice

Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.

Nový!!: Teplota a Stavová rovnice · Vidět víc »

Stefanův–Boltzmannův zákon

Stefanův-Boltzmannův zákon publikovaný roku 1879 Ludwigem Boltzmannem a Jožefem Stefanem popisuje celkovou intenzitu záření absolutně černého tělesa.

Nový!!: Teplota a Stefanův–Boltzmannův zákon · Vidět víc »

Stupeň Celsia

Celsiův stupeň (značený °C) je jednotka teploty, kterou v roce 1742 vytvořil švédský astronom Anders Celsius.

Nový!!: Teplota a Stupeň Celsia · Vidět víc »

Stupeň Fahrenheita

Fahrenheitova a Celsiova stupnice Stupeň Fahrenheita (značka °F) je jednotka teploty pojmenovaná po německém fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi.

Nový!!: Teplota a Stupeň Fahrenheita · Vidět víc »

Stupeň Rankina

Stupeň Rankina (značený °R) je jednotka teploty, kterou v roce 1859 vytvořil skotský inženýr a fyzik William John Macquorn Rankine.

Nový!!: Teplota a Stupeň Rankina · Vidět víc »

Stupeň Réaumura

Stupeň Réaumura (značka °Ré) je jednotka teploty pojmenovaná po francouzském přírodovědci Reném Réaumurovi, který ji zavedl roku 1730, tedy 12 let před vytvořením stupnice Celsiovy.

Nový!!: Teplota a Stupeň Réaumura · Vidět víc »

Supratekutost

Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo. Fázový diagram helia Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra.

Nový!!: Teplota a Supratekutost · Vidět víc »

Supravodivost

LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.

Nový!!: Teplota a Supravodivost · Vidět víc »

Tání

Tání kostek ledu ve sklenici (50 minut) Tání je fázová přeměna (změna skupenství), při níž se pevná látka mění na kapalinu.

Nový!!: Teplota a Tání · Vidět víc »

Tělesná teplota

Thárské poušti Tělesná teplota je označení pro přirozenou teplotu daného organismu, za kterého dochází k jeho obvyklému fungování.

Nový!!: Teplota a Tělesná teplota · Vidět víc »

Těleso

Těleso je ve fyzice jakýkoli hmotný předmět (věc), který je objektem zkoumání fyziky.

Nový!!: Teplota a Těleso · Vidět víc »

Třetí termodynamický zákon

Třetí termodynamický zákon (též třetí hlavní věta termodynamická nebo třetí termodynamický princip) popisuje chování látek v blízkosti absolutní nulové teploty.

Nový!!: Teplota a Třetí termodynamický zákon · Vidět víc »

Tepelná kapacita

Tepelná kapacita je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství tepla, kterým se těleso ohřeje o jednotkový teplotní rozdíl (v SI 1 kelvin).

Nový!!: Teplota a Tepelná kapacita · Vidět víc »

Tepelná vodivost

Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce (např. zdi), vést teplo.

Nový!!: Teplota a Tepelná vodivost · Vidět víc »

Tepelné čerpadlo

Tepelné čerpadlo je stroj, který čerpá teplo z jednoho místa na jiné vynaložením vnější práce.

Nový!!: Teplota a Tepelné čerpadlo · Vidět víc »

Tepelný stroj

Tepelný stroj je stroj, který pracuje na základě prvního termodynamického zákona, podle něhož je možné vzájemně přeměnit teplo na vnitřní energii anebo práci.

Nový!!: Teplota a Tepelný stroj · Vidět víc »

Teplo

Teplo (Q - calorique - Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.

Nový!!: Teplota a Teplo · Vidět víc »

Teplokrevnost

Teplokrevnost neboli homoiotermie je schopnost živočichů zajišťovat teplotní homeostázu; tedy udržovat svou tělesnou teplotu na konstantní úrovni.

Nový!!: Teplota a Teplokrevnost · Vidět víc »

Teploměr

Lékařský rtuťový teploměr Části kapalinového teploměru Teploměr je zařízení sloužící k měření teploty.

Nový!!: Teplota a Teploměr · Vidět víc »

Teplota hoření

Teplota hoření je nejnižší teplota, při které látka, zahřívána za definovaných podmínek, vyvine tolik par, že jejich směs se vzduchem, po přiblížení iniciačního plamene, vzplane.

Nový!!: Teplota a Teplota hoření · Vidět víc »

Teplota tání

Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.

Nový!!: Teplota a Teplota tání · Vidět víc »

Teplota varu

Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře.

Nový!!: Teplota a Teplota varu · Vidět víc »

Teplota vznícení

Teplota vznícení je nejnižší teplota, při které se optimální směs par nebo plynů dané látky se vzduchem za předepsaných podmínek vznítí.

Nový!!: Teplota a Teplota vznícení · Vidět víc »

Teplota vzplanutí

Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při které se za přesně definovaných podmínek vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny takové množství par, že jejich směs se vzduchem přiblížením plamene vzplane a ihned uhasne.

Nový!!: Teplota a Teplota vzplanutí · Vidět víc »

Teplotní rozpínavost

Teplotní rozpínavost (někdy také tepelná rozpínavost) je jev, při kterém se po zahřátí/ochlazení rozpínavé tekutiny o určitou teplotu (po dodání/odebrání tepla tekutině), mění vnitřní tlak při zachování jejího objemu.

Nový!!: Teplota a Teplotní rozpínavost · Vidět víc »

Teplotní roztažnost

Teplotní roztažnost je jev, při kterém se po dodání/odebrání tepla tělesu (po zahřátí/ochlazení tělesa o určitou teplotu) změní délkové rozměry (objem) tělesa.

Nový!!: Teplota a Teplotní roztažnost · Vidět víc »

Termika

Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.

Nový!!: Teplota a Termika · Vidět víc »

Termodynamická rovnováha

Stav termodynamické rovnováhy je nejobecnější stav rovnováhy, v němž jsou při daných podmínkách fyzikální makrosystémy ustálené, a to nejen z hlediska tepelného kontaktu, ale i fyzikálního a chemického složení (daného fázemi a složkami), silových působení a emitovaného a absorbovaného záření - zahrnuje tedy v sobě i rovnováhu chemickou, mechanickou i vyzařovací.

Nový!!: Teplota a Termodynamická rovnováha · Vidět víc »

Termodynamická teplota

Termodynamická teplota (též absolutní teplota nebo zkráceně teplota) je fyzikální stavová veličina dobře definovatelná pro termodynamické systémy ve stavu termodynamické rovnováhy, rostoucí s růstem vnitřní energie systému.

Nový!!: Teplota a Termodynamická teplota · Vidět víc »

Termodynamický potenciál

Jako termodynamický potenciál se v termodynamice označují vybrané extenzivní stavové termodynamické veličiny s rozměrem energie.

Nový!!: Teplota a Termodynamický potenciál · Vidět víc »

Termodynamický zákon

Termodynamický zákon, zákon termodynamiky, termodynamický princip, dříve též hlavní termodynamická věta je některý ze základních přírodních zákonů týkajících se termodynamiky.

Nový!!: Teplota a Termodynamický zákon · Vidět víc »

Titan (prvek)

Titan, chemická značka Ti, (lat. Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.

Nový!!: Teplota a Titan (prvek) · Vidět víc »

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z latinského pressura), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Nový!!: Teplota a Tlak · Vidět víc »

Totální diferenciál

Totální diferenciál je v matematice diferenciál aplikovaný na funkci několika proměnných.

Nový!!: Teplota a Totální diferenciál · Vidět víc »

Trojný bod

Trojný bod je fyzikální pojem označující bod ve fázovém diagramu.

Nový!!: Teplota a Trojný bod · Vidět víc »

Vaření

Vaření je tepelná úprava pokrmu, při které se pevné kusy vaří v kapalině (ve vodě nebo např. v mléce) při teplotě varu vody (100 °C).

Nový!!: Teplota a Vaření · Vidět víc »

Van der Waalsova rovnice

Van der Waalsova rovnice je stavová rovnice, která na rozdíl od stavové rovnice ideálního plynu zohledňuje skutečnost, že při výpočtu nelze zanedbat vlastní objem částic tvořících plyn a také to, že přitažlivé síly mezi částicemi, tzv.

Nový!!: Teplota a Van der Waalsova rovnice · Vidět víc »

Vedení tepla

Vedení (kondukce) tepla je jeden ze způsobů šíření tepla v tělesech, při kterém částice látky v oblasti s vyšší střední kinetickou energií předávají část své pohybové energie prostřednictvím vzájemných srážek částicím v oblasti s nižší střední kinetickou energií.

Nový!!: Teplota a Vedení tepla · Vidět víc »

Viskozita

Simulace dvou látek s rozdílnou viskozitou. Horní kapalina má nižší viskozitu, dolní kapalina má vyšší viskozitu Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.

Nový!!: Teplota a Viskozita · Vidět víc »

Vlnová délka

Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.

Nový!!: Teplota a Vlnová délka · Vidět víc »

Vnitřní energie

Vnitřní energie (též termodynamická energie) tělesa (termodynamického systému) je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá.

Nový!!: Teplota a Vnitřní energie · Vidět víc »

Voda

Voda, sumárním vzorcem (zároveň však racionálním) H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Nový!!: Teplota a Voda · Vidět víc »

Vostok (polární stanice)

Polární stanice Vostok Vostok (Станция Восток) je ruská výzkumná stanice ve Východní Antarktidě, nedaleko jižního pólu nedostupnosti, což z ní činí nejizolovanější výzkumnou stanici na kontinentě.

Nový!!: Teplota a Vostok (polární stanice) · Vidět víc »

Wienův posunovací zákon

absolutně černého tělesa jako funkce vlnové délky, při různých absolutních teplotách. Každá křivka má vrchol na jiné vlnové délce, závislost posouvání vrcholků ekvitermních křivek právě Wienův zákon popisuje. Wienův posunovací zákon je fyzikální zákon, který konstatuje, že v záření absolutně černého tělesa je maximální energie vyzařována na vlnové délce, která se s rostoucí termodynamickou teplotou snižuje (tj. čím teplejší je těleso, tím vyzařuje na kratších vlnových délkách, tj. vyšších frekvencích): kde λmax je vlnová délka maxima spektrální hustoty vyzařování, T je teplota tělesa a b je tzv.

Nový!!: Teplota a Wienův posunovací zákon · Vidět víc »

William John Macquorn Rankine

William John Macquorn Rankine (5. července 1820, Edinburgh – 24. prosince 1872, Glasgow) byl skotský inženýr a fyzik.

Nový!!: Teplota a William John Macquorn Rankine · Vidět víc »

William Thomson

Thomas Annan: Sir William Thomson, uhlotisk William Thomson (26. června 1824 Belfast – 17. prosince 1907 Netherhall u Largsu (Skotsko), známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin of Largs, byl skotský fyzik a jeden z nejvýznačnějších fyziků. Do svých deseti let byl vzděláván otcem. S ním pak přešel na univerzitu v Glasgow. V patnácti letech už psal pojednání o vedení tepla. Později studoval v Cambridgi a pak pracoval v Paříži u H. V. Regnaulta, kde se věnoval kalorimetrii. Po návratu byl jmenován profesorem fyziky, kterým byl celkem 53 let (1846-1899). Během svého života sestrojil řadu vynálezů, např. kvadrantový elektroměr, přístroje pro měření elektřiny v atmosféře nebo nový typ buzoly. Je po něm pojmenována jednotka teploty Kelvin a takzvaný Joulův-Thomsonův efekt. Osobně se také podílel na kladení transatlantických kabelů. Za to byl povýšen do šlechtického stavu a materiálně zajištěn.

Nový!!: Teplota a William Thomson · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Teplota a Země · Vidět víc »

Zemská kůra

geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.

Nový!!: Teplota a Zemská kůra · Vidět víc »

Zemské jádro

Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku vrstev. Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země.

Nový!!: Teplota a Zemské jádro · Vidět víc »

13. září

13.

Nový!!: Teplota a 13. září · Vidět víc »

1701

1701 (MDCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Teplota a 1701 · Vidět víc »

1714

1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Teplota a 1714 · Vidět víc »

1730

1730 (MDCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Teplota a 1730 · Vidět víc »

1732

1732 (MDCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Teplota a 1732 · Vidět víc »

1742

1742 (MDCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Teplota a 1742 · Vidět víc »

1848

1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Teplota a 1848 · Vidět víc »

1859

1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Teplota a 1859 · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Teplota a 1922 · Vidět víc »

1983

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Teplota a 1983 · Vidět víc »

21. červenec

21.

Nový!!: Teplota a 21. červenec · Vidět víc »

451 stupňů Fahrenheita

451 stupňů Fahrenheita je jeden z nejznámějších románů spisovatele Raye Bradburyho, popisuje antiutopickou vizi budoucnosti, ve které vítězí technokratická a povrchní kultura masových médií nad přemýšlivou společností uznávající hodnotu knih.

Nový!!: Teplota a 451 stupňů Fahrenheita · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Chladnutí.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »