216 vztahy: Absolutní nula, Absolutně černé těleso, Albert Einstein, Anders Celsius, Aritmetický průměr, Atmosféra, Atmosféra (jednotka), Atmosférický tlak, Barevná teplota, BEN - technická literatura, Boltzmannova konstanta, Boson, Carnotův cyklus, Chemická reakce, Chlorid amonný, Chlorid sodný, Cooperův pár, Curieova teplota, Délka, Destilace, Diamagnetismus, Dielektrikum, Difuze, Dopplerův jev, Druhý termodynamický zákon, Efektivní teplota, Ekvipartiční teorém, Elektrická susceptibilita, Elektrický odpor, Elektrický vodič, Elektromagnetické vlny, Elektromotorické napětí, Elektron, Elektronvolt, Elementární náboj, Energie, Entalpie, Entropie, Fáze (termodynamika), Fázová rychlost, Fázový diagram, Fázový přechod, Fermion, Feromagnetismus, Fonon, Foton, Fyzika plazmatu, Fyzikální jednotka, Fyzikální veličina, Gabriel Fahrenheit, ..., Gravitační konstanta, Gustav Kirchhoff, Hérón Alexandrijský, Hmota, Hmotnost, Hoření, Hookeův zákon, Horečka, Hustota, Ideální plyn, Impedance, Instrumentální záznamy teplot, International Temperature Scale of 1990, Isaac Newton, Izolovaná soustava, Jas, Jára Cimrman, Joseph-Nicolas Delisle, Joulův-Thomsonův jev, Jouleovo teplo, Kalorimetrie, Kapalina, Kelvin, Kinetická energie, Kinetická teorie látek, Konzervace potravin, Krakování, Kritická teplota, Kvantová teorie pole, Kvantový Hallův jev, Latina, Látkové množství, Led, Lineární funkce, Ludwig Boltzmann, Magnetická susceptibilita, Magnetizace, Max Planck, Maxwellovy relace, Měrná tepelná kapacita, Metr, Mezinárodní úřad pro míry a váhy, Mořský proud, Molární plynová konstanta, Molární tepelná kapacita, Monotónní funkce, Newtonova stupnice, Niels Bohr, Nukleon, Nultý termodynamický zákon, Objem, Ole Rømer, Paramagnetismus, Parní stroj, Parní turbína, Pascal (jednotka), Předpověď počasí, Přirozená soustava jednotek, Permitivita vakua, Planckův vyzařovací zákon, Planckova konstanta, Planckova teplota, Plazma, Plyn, Plynová turbína, Počasí, Podnebí, Polovodič, Posel z Liptákova, Potenciální energie, Práce (fyzika), Pružnost, První termodynamický zákon, Ray Bradbury, Reakční rychlost, Reaktance, Rekordy pozemské neživé přírody, Reliktní záření, René-Antoine Ferchault de Réaumur, Rezistivita, Rosný bod, Rovnovážná konstanta, Rozpustnost, Rusko, Rychlost světla, Segerovy jehlánky, Seznam studených polévek, Seznam teplotních rekordů, Skalár, Skupenské teplo, Skupenství, Slunce, Smysl (biologie), Soustava SI, Spalovací motor, Speciální teorie relativity, Spektrální klasifikace, Spin, Spojené státy americké, Starověk, Stav tělesa, Stavová rovnice, Stefanův–Boltzmannův zákon, Stupeň Celsia, Stupeň Fahrenheita, Stupeň Rankina, Stupeň Réaumura, Supratekutost, Supravodivost, Tání, Tělesná teplota, Těleso, Třetí termodynamický zákon, Tepelná kapacita, Tepelná vodivost, Tepelné čerpadlo, Tepelný stroj, Teplo, Teplokrevnost, Teploměr, Teplota hoření, Teplota tání, Teplota varu, Teplota vznícení, Teplota vzplanutí, Teplotní rozpínavost, Teplotní roztažnost, Termika, Termodynamická rovnováha, Termodynamická teplota, Termodynamický potenciál, Termodynamický zákon, Termoelektrický jev, Thomsonův jev, Titan (prvek), Tlak, Totální diferenciál, Trojný bod, Univerzita Štýrský Hradec, Vaření, Van der Waalsova rovnice, Vedení tepla, Viskozita, Vlnová délka, Vnitřní energie, Voda, Vostok (polární stanice), Wienův posunovací zákon, William John Macquorn Rankine, William Thomson, William Unruh, Země, Zemská kůra, Zemské jádro, 13. září, 1701, 1714, 1730, 1732, 1742, 1848, 1859, 1922, 1983, 21. červenec, 451 stupňů Fahrenheita. Rozbalte index (166 více) »
Absolutní nula
Absolutní nula je hypotetický stav látky, ve kterém se zastaví veškerý tepelný pohyb částic.
Nový!!: Teplota a Absolutní nula · Vidět víc »
Absolutně černé těleso
Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.
Nový!!: Teplota a Absolutně černé těleso · Vidět víc »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Teplota a Albert Einstein · Vidět víc »
Anders Celsius
Anders Celsius (8. prosince 1701 Uppsala – 6. května 1744 Uppsala) byl švédský astronom, geodet, fyzik a matematik.
Nový!!: Teplota a Anders Celsius · Vidět víc »
Aritmetický průměr
Aritmetický průměr je statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot.
Nový!!: Teplota a Aritmetický průměr · Vidět víc »
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Nový!!: Teplota a Atmosféra · Vidět víc »
Atmosféra (jednotka)
Atmosféra je označení dvou zastaralých jednotek tlaku, nepatřících do soustavy jednotek SI.
Nový!!: Teplota a Atmosféra (jednotka) · Vidět víc »
Atmosférický tlak
Torricelliho pokus Atmosférický tlak je způsoben silou, kterou působí atmosféra planety (obvykle chápána Země) na jednotkovou plochu v daném místě.
Nový!!: Teplota a Atmosférický tlak · Vidět víc »
Barevná teplota
Barevná teplota (též teplota chromatičnosti) je fyzikální veličina používaná jako charakteristika světla se spektrem podobným tepelným zářičům (tedy blízkým spektru dokonale černého tělesa, včetně běžného bílého světla).
Nový!!: Teplota a Barevná teplota · Vidět víc »
BEN - technická literatura
BEN - technická literatura s.r.o. je české nakladatelství odborné technické literatury.
Nový!!: Teplota a BEN - technická literatura · Vidět víc »
Boltzmannova konstanta
Definice entropie pomocí Boltzmannovy konstanty coby epitaf na hrobě Ludwiga Boltzmanna Boltzmannova konstanta vyjadřuje vztah mezi termodynamickou teplotou a vnitřní energií plynu.
Nový!!: Teplota a Boltzmannova konstanta · Vidět víc »
Boson
Bosony (čteno bozony) jsou částice, které mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin.
Nový!!: Teplota a Boson · Vidět víc »
Carnotův cyklus
teplota–entropie) Carnotův cyklus označuje vratný kruhový děj ideálního tepelného stroje, který se skládá ze dvou izotermických a dvou adiabatických dějů.
Nový!!: Teplota a Carnotův cyklus · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Teplota a Chemická reakce · Vidět víc »
Chlorid amonný
Chlorid amonný (triviálně salmiak) (NH4Cl) je bílá krystalická látka.
Nový!!: Teplota a Chlorid amonný · Vidět víc »
Chlorid sodný
Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označeními kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo ještě častěji jen jako sůl.
Nový!!: Teplota a Chlorid sodný · Vidět víc »
Cooperův pár
Cooperův pár je dvojice elektronů nebo jiných fermionů, které jsou v kovech při nízkých teplotách slabě vzájemně vázány elektron-fononovou interakcí, tedy prostřednictvím kmitů krystalové mřížky.
Nový!!: Teplota a Cooperův pár · Vidět víc »
Curieova teplota
Curieův bod nebo Curieova teplota (Tc) je charakteristická vlastnost feromagnetických a piezoelektrických látek, kterou popsal francouzský fyzik Pierre Curie.
Nový!!: Teplota a Curieova teplota · Vidět víc »
Délka
Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin.
Nový!!: Teplota a Délka · Vidět víc »
Destilace
Destilace je metoda oddělování kapalných látek založená na různé těkavosti složek ve vroucí kapalné směsi.
Nový!!: Teplota a Destilace · Vidět víc »
Diamagnetismus
Diamagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole.
Nový!!: Teplota a Diamagnetismus · Vidět víc »
Dielektrikum
Dielektrikum je i obyčejný papír (přesněji celulóza), ale pro zlepšení dielektrických vlastností se napouští různými látkami, např. pryskyřicemi Dielektrikum je látka (izolant), která má schopnost polarizace (tedy být polarizována).
Nový!!: Teplota a Dielektrikum · Vidět víc »
Difuze
Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.
Nový!!: Teplota a Difuze · Vidět víc »
Dopplerův jev
Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému vlnění, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače.
Nový!!: Teplota a Dopplerův jev · Vidět víc »
Druhý termodynamický zákon
Druhý termodynamický zákon (též druhý termodynamický princip, druhá hlavní věta termodynamická nebo nesprávně druhá termodynamická věta) je důležitý termodynamický zákon určující přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají.
Nový!!: Teplota a Druhý termodynamický zákon · Vidět víc »
Efektivní teplota
Efektivní teplota (značka Tef, případně Teff) je teplota černého tělesa, které vyzařuje z jednoho metru čtverečního stejné množství energie jako hvězda.
Nový!!: Teplota a Efektivní teplota · Vidět víc »
Ekvipartiční teorém
vibračních módech Ekvipartiční teorém v termodynamice kvantitativně spojuje teplotu systému s průměrnou energií jednotlivých stupňů volnosti.
Nový!!: Teplota a Ekvipartiční teorém · Vidět víc »
Elektrická susceptibilita
Elektrická susceptibilita vyjadřuje míru polarizace dielektrika jako odezvu na působení elektrického pole.
Nový!!: Teplota a Elektrická susceptibilita · Vidět víc »
Elektrický odpor
Elektrický odpor resp.
Nový!!: Teplota a Elektrický odpor · Vidět víc »
Elektrický vodič
Elektrický vodič Elektrický vodič je látka schopná vedení elektrického proudu.
Nový!!: Teplota a Elektrický vodič · Vidět víc »
Elektromagnetické vlny
Elektromagnetické vlnění Elektromagnetické vlnění (viz též elektromagnetické záření) je děj, při němž se prostorem šíří příčné vlnění elektrického a magnetického pole.
Nový!!: Teplota a Elektromagnetické vlny · Vidět víc »
Elektromotorické napětí
#PŘESMĚRUJ Elektrické napětí#Stejnosměrné napětí.
Nový!!: Teplota a Elektromotorické napětí · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Teplota a Elektron · Vidět víc »
Elektronvolt
kvadraticky, přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší hybnost. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je. Elektronvolt (značka eV) je jednotka práce a energie mimo soustavu SI.
Nový!!: Teplota a Elektronvolt · Vidět víc »
Elementární náboj
Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice, obvykle značený e. Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje protonu (resp. absolutní hodnotě náboje elektronu, jehož náboj je roven -1e).
Nový!!: Teplota a Elementární náboj · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Teplota a Energie · Vidět víc »
Entalpie
Entalpie (dříve tepelný obsah) je fyzikální veličina rozměru energie označovaná písmenem H, která je alternativou vnitřní energie termodynamického systému.
Nový!!: Teplota a Entalpie · Vidět víc »
Entropie
Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.
Nový!!: Teplota a Entropie · Vidět víc »
Fáze (termodynamika)
Příklad termodynamiky V termodynamice označuje pojem fáze část termodynamického systému, tedy části prostoru vyplněného látkovým prostředím, ve které jsou fyzikální vlastnosti látky (jako např. hustota, modul pružnosti/modul objemové pružnosti, magnetická permeabilita, index lomu) a chemické složení v zásadě stejné.
Nový!!: Teplota a Fáze (termodynamika) · Vidět víc »
Fázová rychlost
Fázová rychlost je ve fyzice rychlost, s jakou se pohybuje fáze vlnění prostorem.
Nový!!: Teplota a Fázová rychlost · Vidět víc »
Fázový diagram
Fázový diagram (též diagram skupenství) slouží k zobrazení závislostí stavových veličin termodynamické soustavy.
Nový!!: Teplota a Fázový diagram · Vidět víc »
Fázový přechod
Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).
Nový!!: Teplota a Fázový přechod · Vidět víc »
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Nový!!: Teplota a Fermion · Vidět víc »
Feromagnetismus
Feromagnetismus je fyzikální teorie, která popisuje magnetické vlastnosti látek Feromagnetismus je jev, kterým materiál může vykazovat spontánní magnetizaci a je jednou z nejsilnějších forem magnetismu.
Nový!!: Teplota a Feromagnetismus · Vidět víc »
Fonon
longitudiální akustické fonony v 1D krystalové mřížce Fonon je tzv.
Nový!!: Teplota a Fonon · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Teplota a Foton · Vidět víc »
Fyzika plazmatu
#PŘESMĚRUJ Plazma Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Teplota a Fyzika plazmatu · Vidět víc »
Fyzikální jednotka
Fyzikální jednotka je míra veličiny, definovaná a přijatá konvencí, jíž přisoudíme hodnotu 1, se kterou může být porovnávána jakákoliv jiná hodnota stejné veličiny vyjádřením podílu dvou hodnot jako čísla.
Nový!!: Teplota a Fyzikální jednotka · Vidět víc »
Fyzikální veličina
Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.
Nový!!: Teplota a Fyzikální veličina · Vidět víc »
Gabriel Fahrenheit
Daniel Gabriel Fahrenheit (24. května 1686, Gdaňsk, Polsko-litevská unie – 16. září 1736, Haag, Nizozemsko) byl fyzik německého původu.
Nový!!: Teplota a Gabriel Fahrenheit · Vidět víc »
Gravitační konstanta
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti.
Nový!!: Teplota a Gravitační konstanta · Vidět víc »
Gustav Kirchhoff
Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko – 17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.
Nový!!: Teplota a Gustav Kirchhoff · Vidět víc »
Hérón Alexandrijský
Hérón Alexandrijský, zvaný Méchanikos (řecky Ἥρων ὁ Ἀλεξανδρεύς; 10 Alexandrie – 75 Alexandrie), byl starověký matematik a vynálezce.
Nový!!: Teplota a Hérón Alexandrijský · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Teplota a Hmota · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Teplota a Hmotnost · Vidět víc »
Hoření
Plameny jako výsledek hoření paliva Hoření ethanolu Hoření je redoxní exotermní reakce, tedy probíhající za vývoje světla a tepla.
Nový!!: Teplota a Hoření · Vidět víc »
Hookeův zákon
#PŘESMĚRUJ Hookův zákon.
Nový!!: Teplota a Hookeův zákon · Vidět víc »
Horečka
Horečka (lat:febris, ř:pyretos) je označení stavu organismu, jehož tělesná teplota je vyšší než obvykle.
Nový!!: Teplota a Horečka · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Teplota a Hustota · Vidět víc »
Ideální plyn
molekuly jsou barevně odlišeny pro snadnější sledování pohybu. Ideální (dokonalý) plyn je plyn, který má na rozdíl od skutečného plynu tyto ideální vlastnosti: je dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření.
Nový!!: Teplota a Ideální plyn · Vidět víc »
Impedance
Impedance je komplexní veličina elektrického obvodu vyjádřená reálnou rezistancí a imaginární reaktancí, bránící průchodu elektrického proudu.
Nový!!: Teplota a Impedance · Vidět víc »
Instrumentální záznamy teplot
alt.
Nový!!: Teplota a Instrumentální záznamy teplot · Vidět víc »
International Temperature Scale of 1990
International Temperature Scale of 1990 (česky Mezinárodní teplotní stupnice z roku 1990, ITS-90) byla přijata Mezinárodním výborem pro váhy a míry (CIPM) v roce 1989.
Nový!!: Teplota a International Temperature Scale of 1990 · Vidět víc »
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Nový!!: Teplota a Isaac Newton · Vidět víc »
Izolovaná soustava
Jako izolovaná soustava (např. těles hmotných bodů) se označuje taková soustava entit, které sice mohou silově či jinak působit na sebe navzájem, ale na které nepůsobí žádné vnější síly či jiné okolní vlivy, tj.
Nový!!: Teplota a Izolovaná soustava · Vidět víc »
Jas
Jas je jedna z fotometrických veličin, definovaná jako měrná veličina svítivosti.
Nový!!: Teplota a Jas · Vidět víc »
Jára Cimrman
Jára Cimrman či Jára da Cimrman (úředně Jaroslav Cimrman) je fiktivní postava univerzálního českého génia (označovaného též Mistr), kterou vytvořili Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák.
Nový!!: Teplota a Jára Cimrman · Vidět víc »
Joseph-Nicolas Delisle
Delisle (nahoře) a ''Diophantus'' (dole) Joseph-Nicolas Delisle (4. dubna 1688 Paříž - 11. září 1768, tamtéž) byl francouzský astronom a kartograf.
Nový!!: Teplota a Joseph-Nicolas Delisle · Vidět víc »
Joulův-Thomsonův jev
#PŘESMĚRUJ Joulův–Thomsonův jev.
Nový!!: Teplota a Joulův-Thomsonův jev · Vidět víc »
Jouleovo teplo
Jouleovo teplo je teplo, které vzniká ve vodiči průchodem elektrického proudu.
Nový!!: Teplota a Jouleovo teplo · Vidět víc »
Kalorimetrie
Kalorimetrie je část termiky, která se zabývá měřením tepla.
Nový!!: Teplota a Kalorimetrie · Vidět víc »
Kapalina
Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.
Nový!!: Teplota a Kapalina · Vidět víc »
Kelvin
stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.
Nový!!: Teplota a Kelvin · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Teplota a Kinetická energie · Vidět víc »
Kinetická teorie látek
Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.
Nový!!: Teplota a Kinetická teorie látek · Vidět víc »
Konzervace potravin
Různé druhy konzervovaných potravin v různých obalech. Sušené houby. Účelem konzervace potravin je dosáhnout prodloužení jejich trvanlivosti a vyhnout se tak jejich zkažení.
Nový!!: Teplota a Konzervace potravin · Vidět víc »
Krakování
Krakování je tepelný rozklad uhlovodíků s delším řetězcem na uhlovodíky s kratším řetězcem.
Nový!!: Teplota a Krakování · Vidět víc »
Kritická teplota
Kritická teplota je terminus technicus, který se vyskytuje v různých oblastech chemie a fyziky.
Nový!!: Teplota a Kritická teplota · Vidět víc »
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Nový!!: Teplota a Kvantová teorie pole · Vidět víc »
Kvantový Hallův jev
Kvantový Hallův jev Kvantový Hallův jev je kvantově-mechanická verze Hallova jevu, který nastává v tenkých vrstvách polovodičů.
Nový!!: Teplota a Kvantový Hallův jev · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Teplota a Latina · Vidět víc »
Látkové množství
Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky (atomy, ionty, molekuly), fotony záření, ale mohou jimi být např.
Nový!!: Teplota a Látkové množství · Vidět víc »
Led
Led (chemický vzorec H2O) je pevné skupenství vody.
Nový!!: Teplota a Led · Vidět víc »
Lineární funkce
Lineární funkce je každá funkce f, která je dána předpisem y.
Nový!!: Teplota a Lineární funkce · Vidět víc »
Ludwig Boltzmann
Klemenčič, Hausmanninger Náhrobní kámen na Vídeňském Centrálním hřbitově Ludwig Boltzmann (20. února 1844, Vídeň – 5. září 1906, Duino) byl rakouský fyzik, zakladatel statistické fyziky.
Nový!!: Teplota a Ludwig Boltzmann · Vidět víc »
Magnetická susceptibilita
Magnetická susceptibilita je fyzikální veličina, která popisuje chování materiálu ve vnějším magnetickém poli.
Nový!!: Teplota a Magnetická susceptibilita · Vidět víc »
Magnetizace
Magnetizace (též magnetování nebo zmagnetování) představuje fyzikální jev, ke kterému dochází při vložení látky (tělesa) do magnetického pole, a který se projevuje změnou vlastností dané látky.
Nový!!: Teplota a Magnetizace · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Teplota a Max Planck · Vidět víc »
Maxwellovy relace
Za Maxwellovy relace jsou považovány následující čtyři vztahy mezi termodynamickými parametry jednosložkového termodynamického systému s konstantním počtem částic, konajícího pouze objemovou práci: Maxwellovy relace vyplývají z diferenciálních definičních vztahů termodynamických potenciálů.
Nový!!: Teplota a Maxwellovy relace · Vidět víc »
Měrná tepelná kapacita
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia), respektive představuje množství tepla \mathrmQ vyvolávající u m kilogramů hmotnosti látky změnu teploty \mathrmT: c.
Nový!!: Teplota a Měrná tepelná kapacita · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Teplota a Metr · Vidět víc »
Mezinárodní úřad pro míry a váhy
Mezinárodní úřad pro míry a váhy je jedna ze tří mezinárodních organizací, které udržují standardní soustavu SI.
Nový!!: Teplota a Mezinárodní úřad pro míry a váhy · Vidět víc »
Mořský proud
Zemi. Mapa mořských proudů z roku 1943 Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé.
Nový!!: Teplota a Mořský proud · Vidět víc »
Molární plynová konstanta
Molární plynová konstanta (též univerzální plynová konstanta) je fyzikální konstanta používaná ve stavové rovnici, kde uvádí do souvislosti různé stavové veličiny.
Nový!!: Teplota a Molární plynová konstanta · Vidět víc »
Molární tepelná kapacita
Molární tepelná kapacita (zastarale molární teplo) je tepelná kapacita vztažená na jednotku látkového množství.
Nový!!: Teplota a Molární tepelná kapacita · Vidět víc »
Monotónní funkce
Příklad ryze monotónní (rostoucí) funkce Monotonie funkceJde o reálnou funkci definovanou na množině všech reálných čísel nebo nějaké její podmnožině.
Nový!!: Teplota a Monotónní funkce · Vidět víc »
Newtonova stupnice
Newtonova stupnice je teplotní stupnice kterou navrhl Isaac Newton v roce 1701.
Nový!!: Teplota a Newtonova stupnice · Vidět víc »
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Nový!!: Teplota a Niels Bohr · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Teplota a Nukleon · Vidět víc »
Nultý termodynamický zákon
Nultý termodynamický zákon říká, že když se teplota tělesa A rovná teplotě tělesa B a teplota tělesa B se rovná teplotě tělesa C, pak se teplota tělesa A rovná teplotě tělesa C. To má zásadní vliv na měření teploty – znamená to totiž, že lze porovnávat teploty dvou různých látek pomocí látky třetí.
Nový!!: Teplota a Nultý termodynamický zákon · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Teplota a Objem · Vidět víc »
Ole Rømer
Ole Christensen Rømer (25. září 1644, Aarhus – 19. září 1710, Kodaň) byl dánský matematik, astronom a politik.
Nový!!: Teplota a Ole Rømer · Vidět víc »
Paramagnetismus
Paramagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole.
Nový!!: Teplota a Paramagnetismus · Vidět víc »
Parní stroj
Animované schéma práce stroje. Expozice parního stroje, National Railway Museum, York, Anglie. Parní stroj je pístový tepelný stroj, spalovací motor s vnějším spalováním, přeměňující tepelnou energii vodní páry na energii mechanickou, nejčastěji rotační pohyb.
Nový!!: Teplota a Parní stroj · Vidět víc »
Parní turbína
ORP ''Wicher'' Schéma impulzní a reakční turbíny Parní turbína je turbína, točivý tepelný stroj, který převádí tlakovou a kinetickou energii páry, přicházející z generátoru páry, tj.
Nový!!: Teplota a Parní turbína · Vidět víc »
Pascal (jednotka)
Pascal (značka Pa) je jednotka tlaku.
Nový!!: Teplota a Pascal (jednotka) · Vidět víc »
Předpověď počasí
Meteorologická družice sloužící k určení hodnot, podle kterých lze předpovídat počasí. Bimetalový teploměr Miskový anemometr Předpověď počasí je prognóza počasí, založená na využití poznatků o fyzikálních zákonitostech.
Nový!!: Teplota a Předpověď počasí · Vidět víc »
Přirozená soustava jednotek
Přirozené jednotky ve fyzice jsou voleny tak, aby vybrané základní konstanty, případně obecné univerzální vlastnosti materiálních objektů, měly číselnou hodnotu 1.
Nový!!: Teplota a Přirozená soustava jednotek · Vidět víc »
Permitivita vakua
Permitivita vakua (též absolutní permitivita) je fyzikální konstanta, která se značí \varepsilon_0.
Nový!!: Teplota a Permitivita vakua · Vidět víc »
Planckův vyzařovací zákon
Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.
Nový!!: Teplota a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »
Planckova konstanta
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.
Nový!!: Teplota a Planckova konstanta · Vidět víc »
Planckova teplota
Planckova teplota je jednotkou teploty v Planckových jednotkách, jedné z přirozených soustav jednotek,.
Nový!!: Teplota a Planckova teplota · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Teplota a Plazma · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Teplota a Plyn · Vidět víc »
Plynová turbína
Turbína letadla Plynová turbína je stroj, který mění mechanickou a tepelnou energii proudících plynů na mechanickou práci a roztáčí tak hřídel.
Nový!!: Teplota a Plynová turbína · Vidět víc »
Počasí
kupovitou oblačností Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě.
Nový!!: Teplota a Počasí · Vidět víc »
Podnebí
Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.
Nový!!: Teplota a Podnebí · Vidět víc »
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Nový!!: Teplota a Polovodič · Vidět víc »
Posel z Liptákova
Posel z Liptákova je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana.
Nový!!: Teplota a Posel z Liptákova · Vidět víc »
Potenciální energie
tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.
Nový!!: Teplota a Potenciální energie · Vidět víc »
Práce (fyzika)
Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.
Nový!!: Teplota a Práce (fyzika) · Vidět víc »
Pružnost
Pružnost (též elasticita či tuhost) je část mechaniky, která studuje vztahy mezi deformacemi těles a vnějšími silami, které na toto těleso působí.
Nový!!: Teplota a Pružnost · Vidět víc »
První termodynamický zákon
První termodynamický zákon - tepelný stroj První termodynamický zákon (také první termodynamický princip, první hlavní věta termodynamická nebo nesprávně první termodynamická věta) představuje ve fyzice formulaci zákona zachování energie.
Nový!!: Teplota a První termodynamický zákon · Vidět víc »
Ray Bradbury
Raymond Douglas Bradbury (22. srpen 1920 Waukegan, Illinois – 5. červen 2012 Los Angeles, Kalifornie) byl americký romanopisec, povídkář, básník, esejista, autor mnoha scénářů a divadelních her.
Nový!!: Teplota a Ray Bradbury · Vidět víc »
Reakční rychlost
Reakční rychlost je definována jako množství chemické sloučeniny, které vznikne nebo zanikne (v molech nebo jednotkách hmotnosti) v jednotce objemu za jednotku času.
Nový!!: Teplota a Reakční rychlost · Vidět víc »
Reaktance
Reaktance (jalový odpor) je imaginární částí komplexní impedance elektrického obvodu.
Nový!!: Teplota a Reaktance · Vidět víc »
Rekordy pozemské neživé přírody
Bez popisu.
Nový!!: Teplota a Rekordy pozemské neživé přírody · Vidět víc »
Reliktní záření
Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů.
Nový!!: Teplota a Reliktní záření · Vidět víc »
René-Antoine Ferchault de Réaumur
René-Antoine Ferchault de Réaumur (28. února 1683, La Rochelle – 17. října 1757, Saint-Julien-du-Terroux) byl francouzský vědec.
Nový!!: Teplota a René-Antoine Ferchault de Réaumur · Vidět víc »
Rezistivita
Rezistivita (též měrný elektrický odpor nebo také specifický elektrický odpor) je fyzikální veličina charakterizující lokální (diferenciální) vodivostní či odporové vlastnosti látek vedoucích elektrický proud.
Nový!!: Teplota a Rezistivita · Vidět víc »
Rosný bod
Graf závislosti nasycenosti vodní páry (osa y) na teplotě (osa x) Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %).
Nový!!: Teplota a Rosný bod · Vidět víc »
Rovnovážná konstanta
Rovnovážná konstanta charakterizuje složení reakční směsi po dosažení chemické rovnováhy.
Nový!!: Teplota a Rovnovážná konstanta · Vidět víc »
Rozpustnost
Rozpustnost je vlastnost pevných, kapalných a plynných látek tvořit s rozpouštědlem homogenní směs (roztok).
Nový!!: Teplota a Rozpustnost · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Teplota a Rusko · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Teplota a Rychlost světla · Vidět víc »
Segerovy jehlánky
Segerovy jehlánky po použití Segerovy jehlánky (žároměrka) je kalibrovaná sada jehlanů vytvořených z hmoty s definovanou teplotou tání.
Nový!!: Teplota a Segerovy jehlánky · Vidět víc »
Seznam studených polévek
Toto je seznam studených polévek.
Nový!!: Teplota a Seznam studených polévek · Vidět víc »
Seznam teplotních rekordů
Seznam nejvyšších a nejnižších naměřených teplot vzduchu v mnoha zemích světa.
Nový!!: Teplota a Seznam teplotních rekordů · Vidět víc »
Skalár
Skalár (z lat. scala, stupnice) je ve fyzice, v matematice nebo informatice veličina, jejíž hodnota je v daných jednotkách plně určena jediným číselným údajem.
Nový!!: Teplota a Skalár · Vidět víc »
Skupenské teplo
K vyvolání přechodu složky z jednoho skupenství do jiného je zapotřebí dodat látce (nebo naopak látce odebrat) určité množství tepla.
Nový!!: Teplota a Skupenské teplo · Vidět víc »
Skupenství
Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.
Nový!!: Teplota a Skupenství · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Teplota a Slunce · Vidět víc »
Smysl (biologie)
Smysl je schopnost organismu přijímat určitý druh informací z okolí – např.
Nový!!: Teplota a Smysl (biologie) · Vidět víc »
Soustava SI
Soustava SI (zkratka z francouzského, česky Mezinárodní soustava jednotek) je moderní formou metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.
Nový!!: Teplota a Soustava SI · Vidět víc »
Spalovací motor
Fáze čtyřdobého zážehového motoru: 1) sání, 2) komprese, 3) expanze (pracovní fáze), 4) výfuk Spalovací motor je tepelný stroj, spalovací motor s vnitřním spalováním, spalující palivo ve spalovacím prostoru uvnitř motoru a přeměňuje jeho chemickou energii na teplo a na mechanickou energii působením na píst, lopatky turbíny, nebo s využitím reakční síly.
Nový!!: Teplota a Spalovací motor · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Teplota a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Spektrální klasifikace
Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.
Nový!!: Teplota a Spektrální klasifikace · Vidět víc »
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Nový!!: Teplota a Spin · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Teplota a Spojené státy americké · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Teplota a Starověk · Vidět víc »
Stav tělesa
Stav tělesa je „vnitřní“ stav tělesa v daném časovém okamžiku, popsán stavovými veličinami jako je např.
Nový!!: Teplota a Stav tělesa · Vidět víc »
Stavová rovnice
Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.
Nový!!: Teplota a Stavová rovnice · Vidět víc »
Stefanův–Boltzmannův zákon
Stefanův–Boltzmannův zákon publikovaný roku 1879 Ludwigem Boltzmannem a Jožefem Stefanem popisuje celkovou intenzitu záření absolutně černého tělesa.
Nový!!: Teplota a Stefanův–Boltzmannův zákon · Vidět víc »
Stupeň Celsia
Stupeň Celsia nebo Celsiův stupeň (značený °C) je jednotka teploty, kterou v roce 1742 vytvořil švédský astronom Anders Celsius.
Nový!!: Teplota a Stupeň Celsia · Vidět víc »
Stupeň Fahrenheita
Stupeň Fahrenheita (značka °F) je jednotka teploty pojmenovaná po německém fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi.
Nový!!: Teplota a Stupeň Fahrenheita · Vidět víc »
Stupeň Rankina
Stupeň Rankina (značený °R) je zastaralá jednotka teploty, kterou v roce 1859 vytvořil skotský inženýr a fyzik William John Macquorn Rankine.
Nový!!: Teplota a Stupeň Rankina · Vidět víc »
Stupeň Réaumura
Starý teploměr ve vídeňské lékárně ukazuje teplotu ve stupních Réamaura Teploměr s Réamurovou a Celsiovou stupnicí Stupeň Réaumura (ve francouzštině značka °Ré, v českém prostředí běžně °R) je jednotka teploty pojmenovaná po francouzském přírodovědci Reném Réaumurovi, který ji zavedl roku 1730, tedy 12 let před vytvořením stupnice Celsiovy.
Nový!!: Teplota a Stupeň Réaumura · Vidět víc »
Supratekutost
Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo. Fázový diagram helia Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra.
Nový!!: Teplota a Supratekutost · Vidět víc »
Supravodivost
LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.
Nový!!: Teplota a Supravodivost · Vidět víc »
Tání
Tání kostek ledu ve sklenici (50 minut) Tání je fázová přeměna (změna skupenství), při níž se pevná látka mění na kapalinu.
Nový!!: Teplota a Tání · Vidět víc »
Tělesná teplota
Thárské poušti Tělesná teplota je označení pro přirozenou teplotu daného organismu při obvyklém fungování organismu.
Nový!!: Teplota a Tělesná teplota · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Teplota a Těleso · Vidět víc »
Třetí termodynamický zákon
Třetí termodynamický zákon (též třetí hlavní věta termodynamická nebo třetí termodynamický princip) popisuje chování látek v blízkosti absolutní nulové teploty.
Nový!!: Teplota a Třetí termodynamický zákon · Vidět víc »
Tepelná kapacita
Tepelná kapacita je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství tepla, kterým se těleso ohřeje o jednotkový teplotní rozdíl (v SI 1 kelvin).
Nový!!: Teplota a Tepelná kapacita · Vidět víc »
Tepelná vodivost
Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce (např. zdi), vést teplo.
Nový!!: Teplota a Tepelná vodivost · Vidět víc »
Tepelné čerpadlo
Tepelné čerpadlo je zařízení, které čerpá teplo z jednoho místa na jiné s vynaložením vnější práce.
Nový!!: Teplota a Tepelné čerpadlo · Vidět víc »
Tepelný stroj
Tepelný stroj je stroj, který pracuje na základě prvního termodynamického zákona, podle něhož je možné vzájemně přeměnit teplo na vnitřní energii anebo práci.
Nový!!: Teplota a Tepelný stroj · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Teplota a Teplo · Vidět víc »
Teplokrevnost
Teplokrevnost neboli homoiotermie je schopnost živočichů zajišťovat teplotní homeostázu, tedy udržovat svou tělesnou teplotu na konstantní úrovni.
Nový!!: Teplota a Teplokrevnost · Vidět víc »
Teploměr
Lékařský rtuťový teploměr Části kapalinového teploměru Teploměr je zařízení sloužící k měření teploty.
Nový!!: Teplota a Teploměr · Vidět víc »
Teplota hoření
Teplota hoření je nejnižší teplota, při které látka, zahřívána za definovaných podmínek, vyvine tolik par, že jejich směs se vzduchem, po přiblížení iniciačního plamene, vzplane.
Nový!!: Teplota a Teplota hoření · Vidět víc »
Teplota tání
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Nový!!: Teplota a Teplota tání · Vidět víc »
Teplota varu
Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře.
Nový!!: Teplota a Teplota varu · Vidět víc »
Teplota vznícení
Teplota vznícení je nejnižší teplota, při které se optimální směs par nebo plynů dané látky se vzduchem za předepsaných podmínek vznítí.
Nový!!: Teplota a Teplota vznícení · Vidět víc »
Teplota vzplanutí
Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při které se za přesně definovaných podmínek vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny takové množství par, že jejich směs se vzduchem přiblížením plamene vzplane a ihned uhasne.
Nový!!: Teplota a Teplota vzplanutí · Vidět víc »
Teplotní rozpínavost
Teplotní rozpínavost (někdy také tepelná rozpínavost) je jev, při kterém se po zahřátí/ochlazení rozpínavé tekutiny o určitou teplotu (po dodání/odebrání tepla tekutině), mění vnitřní tlak při zachování jejího objemu.
Nový!!: Teplota a Teplotní rozpínavost · Vidět víc »
Teplotní roztažnost
dilatacemi, které vytváří prostor pro změny objemů materiálů Teplotní roztažnost je jev, při kterém se po dodání/odebrání tepla tělesu (po zahřátí/ochlazení tělesa o určitou teplotu) změní délkové rozměry (objem) tělesa.
Nový!!: Teplota a Teplotní roztažnost · Vidět víc »
Termika
Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.
Nový!!: Teplota a Termika · Vidět víc »
Termodynamická rovnováha
Stav termodynamické rovnováhy je nejobecnější stav rovnováhy, v němž jsou při daných podmínkách fyzikální makrosystémy ustálené, a to nejen z hlediska tepelného kontaktu, ale i fyzikálního a chemického složení (daného fázemi a složkami), silových působení a emitovaného a absorbovaného záření - zahrnuje tedy v sobě i rovnováhu chemickou, mechanickou i vyzařovací.
Nový!!: Teplota a Termodynamická rovnováha · Vidět víc »
Termodynamická teplota
Termodynamická teplota (též absolutní teplota nebo zkráceně teplota) je fyzikální stavová veličina dobře definovatelná pro termodynamické systémy ve stavu termodynamické rovnováhy, rostoucí s růstem vnitřní energie systému.
Nový!!: Teplota a Termodynamická teplota · Vidět víc »
Termodynamický potenciál
Jako termodynamický potenciál se v termodynamice označují vybrané extenzivní stavové termodynamické veličiny s rozměrem energie.
Nový!!: Teplota a Termodynamický potenciál · Vidět víc »
Termodynamický zákon
Termodynamický zákon, zákon termodynamiky, termodynamický princip, dříve též hlavní termodynamická věta je některý ze základních přírodních zákonů týkajících se termodynamiky.
Nový!!: Teplota a Termodynamický zákon · Vidět víc »
Termoelektrický jev
Peltier-Seebeckův jev (nebo také termoelektrický jev) je přímou přeměnou rozdílu teplot na elektrické napětí a naopak.
Nový!!: Teplota a Termoelektrický jev · Vidět víc »
Thomsonův jev
Thomsonův jev je vratný, nevýrazný a těžko měřitelný jev, který spočívá v tom, že při zahřívání konce kovové tyče se na tomto konci zvýší kinetická energie elektronů, které se budou snažit přemístit k chladnějšímu konci.
Nový!!: Teplota a Thomsonův jev · Vidět víc »
Titan (prvek)
Titan (chemická značka Ti, Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.
Nový!!: Teplota a Titan (prvek) · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Teplota a Tlak · Vidět víc »
Totální diferenciál
Totální diferenciál je v matematice diferenciál aplikovaný na funkci několika proměnných.
Nový!!: Teplota a Totální diferenciál · Vidět víc »
Trojný bod
Trojný bod je fyzikální pojem označující bod ve fázovém diagramu.
Nový!!: Teplota a Trojný bod · Vidět víc »
Univerzita Štýrský Hradec
Budova fakulty právní a hospodářské vědy Univerzita Štýrský Hradec (Universität Graz, též Karl-Franzens-Universität Graz nebo KFU Graz) je vysoká škola ve městě Štýrský Hradec v Rakousku.
Nový!!: Teplota a Univerzita Štýrský Hradec · Vidět víc »
Vaření
Vaření v hrnci Vaření je tepelná úprava pokrmu, při které se pevné kusy vaří v kapalině (ve vodě nebo např. v mléce) při teplotě varu vody (100 °C).
Nový!!: Teplota a Vaření · Vidět víc »
Van der Waalsova rovnice
Van der Waalsova rovnice je stavová rovnice, která na rozdíl od stavové rovnice ideálního plynu zohledňuje skutečnost, že při výpočtu nelze zanedbat vlastní objem částic tvořících plyn a také to, že přitažlivé síly mezi částicemi, tzv.
Nový!!: Teplota a Van der Waalsova rovnice · Vidět víc »
Vedení tepla
Vedení (kondukce) tepla je jeden ze způsobů šíření tepla v tělesech, při kterém částice látky v oblasti s vyšší vnitřní kinetickou energií předávají část své pohybové energie prostřednictvím vzájemných srážek částicím v oblasti s nižší střední kinetickou energií.
Nový!!: Teplota a Vedení tepla · Vidět víc »
Viskozita
Simulace dvou látek s rozdílnou viskozitou. Horní kapalina má nižší viskozitu, dolní kapalina má vyšší viskozitu Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.
Nový!!: Teplota a Viskozita · Vidět víc »
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Nový!!: Teplota a Vlnová délka · Vidět víc »
Vnitřní energie
Vnitřní energie (též termodynamická energie) tělesa (termodynamického systému) je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá.
Nový!!: Teplota a Vnitřní energie · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Teplota a Voda · Vidět víc »
Vostok (polární stanice)
Polární stanice Vostok Vostok (Станция Восток) je ruská výzkumná stanice ve Východní Antarktidě, nedaleko jižního pólu nedostupnosti, což z ní činí nejizolovanější výzkumnou stanici na kontinentě.
Nový!!: Teplota a Vostok (polární stanice) · Vidět víc »
Wienův posunovací zákon
absolutně černého tělesa jako funkce vlnové délky, při různých absolutních teplotách. Každá křivka má vrchol na jiné vlnové délce, závislost posouvání vrcholků ekvitermních křivek právě Wienův zákon popisuje. Wienův posunovací zákon je fyzikální zákon, který konstatuje, že v záření absolutně černého tělesa je maximální energie vyzařována na vlnové délce, která se s rostoucí termodynamickou teplotou snižuje (tj. čím teplejší je těleso, tím více vyzařuje na kratších vlnových délkách, tj. vyšších frekvencích): kde λmax je vlnová délka maxima spektrální hustoty vyzařování, T je teplota tělesa a b je tzv.
Nový!!: Teplota a Wienův posunovací zákon · Vidět víc »
William John Macquorn Rankine
William John Macquorn Rankine (5. července 1820, Edinburgh – 24. prosince 1872, Glasgow) byl skotský inženýr a fyzik.
Nový!!: Teplota a William John Macquorn Rankine · Vidět víc »
William Thomson
Thomas Annan: Sir William Thomson, uhlotisk William Thomson, OM, GCVO, PC (26. června 1824, Belfast – 17. prosince 1907, Netherhall u Largsu, Skotsko), známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu, byl britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce.
Nový!!: Teplota a William Thomson · Vidět víc »
William Unruh
William George Unruh (* 28. srpna 1945 Winnipeg) je kanadský fyzik působící na univerzitě Britské Kolumbie, který v roce 1976 popsal hypotetický Unruhův jev.
Nový!!: Teplota a William Unruh · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Teplota a Země · Vidět víc »
Zemská kůra
geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.
Nový!!: Teplota a Zemská kůra · Vidět víc »
Zemské jádro
Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku vrstev. Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země.
Nový!!: Teplota a Zemské jádro · Vidět víc »
13. září
13.
Nový!!: Teplota a 13. září · Vidět víc »
1701
1701 (MDCCI) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Teplota a 1701 · Vidět víc »
1714
1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Teplota a 1714 · Vidět víc »
1730
1730 (MDCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Teplota a 1730 · Vidět víc »
1732
1732 (MDCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Teplota a 1732 · Vidět víc »
1742
1742 (MDCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Teplota a 1742 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Teplota a 1848 · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Teplota a 1859 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Teplota a 1922 · Vidět víc »
1983
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Teplota a 1983 · Vidět víc »
21. červenec
21.
Nový!!: Teplota a 21. červenec · Vidět víc »
451 stupňů Fahrenheita
451 stupňů Fahrenheita je jeden z nejznámějších románů spisovatele Raye Bradburyho, popisuje antiutopickou vizi budoucnosti, ve které vítězí technokratická a povrchní kultura masových médií nad přemýšlivou společností uznávající hodnotu knih.
Nový!!: Teplota a 451 stupňů Fahrenheita · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Chladnutí, Ettingshausenův jev, Ettingshausenův termomagnetický jev, Nernstův jev, Nernstův termomagnetický jev, Termoelektrické a termomagnetické jevy, Termoelektrické jevy, Termomagnetické jevy, Termomagnetický jev.