Rychlejší přístup než prohlížeči!
66 vztahy: Adalbert Vilém Bavorský, Adéla Augusta Bavorská, Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský, Alexandra Bavorská, Amálie Cádizská, Amálie Oldenburská, Arcivévoda, Arco, Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský, Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský, Aschaffenburg, Augsburg, Augusta Ferdinanda Toskánská, Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická, Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská, Bamberk, Bavorské království, Berlín, Carrara, Darmstadt, Ernestina Sasko-Výmarská, Florencie, František V. Modenský, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Sasko-Altenburský, Hildegarda Luisa Bavorská, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolína Erbašsko-Fürstenauská, Karolína Frederika Vilemína Bádenská, Kníže, Ludvík I. Bavorský, Ludvík II. Bavorský, Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, Luitpold Bavorský, Madrid, Marie Frederika Pruská, Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Massa, Matilda Karolína Bavorská, Maxmilián II. Bavorský, Mnichov, Modena, Modenské vévodství, Napoleon Bonaparte, Oldenburg, Ota I. Řecký, ..., Ota I. Bavorský (1848–1916), Regent, Reggio Emilia, Salcburk, Schwangau, Seznam bavorských panovníků, Seznam hlav řeckého státu, Würzburg, 1792, 1809, 1810, 1825, 1848, 1854, 26. říjen, 8. červenec. Rozbalte index (16 více) »
Adalbert Vilém Bavorský
Adalbert Vilém Bavorský (26. srpna 1828, Mnichov – 21. září 1875, Nymphenburk) byl bavorský princ z wittelsbašské dynastie a dědičný princ řecký.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Adalbert Vilém Bavorský · Vidět víc »
Adéla Augusta Bavorská
Adéla Augusta Bavorská Duni (Adelgunde Auguste Charlotte Caroline Elisabeth Amalie Marie Sophie Luise von Bayern; 19. března 1823, Würzburg – 28. října 1914, Würzburg) byla rodem bavorská princezna z rodu Wittelsbachů, sňatkem vévodkyně modenská.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Adéla Augusta Bavorská · Vidět víc »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (3. srpna 1817, Vídeň – 18. února 1895, Arco, tehdy Rakousko-Uhersko, dnes Itálie) byl těšínský kníže, rakouský arcivévoda a vojevůdce.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský · Vidět víc »
Alexandra Bavorská
Alexandra Bavorská (26. srpna 1826, Aschaffenburg – 21. září 1875, Nymphenburg) byla bavorská princezna rodu Wittelsbachů a spisovatelka.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Alexandra Bavorská · Vidět víc »
Amálie Cádizská
Amálie Cádizská (12. října 1834, Madrid – 27. srpna 1905, Bavorsko) byla cádizská princezna z Bourbonské dynastie a manželka bavorského prince Adalberta.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Amálie Cádizská · Vidět víc »
Amálie Oldenburská
Amálie Oldenburská (řecky: Αμαλία; 21. prosince 1818, Oldenburg – 20. května 1875, Bamberk) byla bavorská princezna a jako manželka krále Oty Fridricha Ludvíka řecká královna.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Amálie Oldenburská · Vidět víc »
Arcivévoda
Hodnostní klobouk arcivévody Arcivévoda (/ zkr. Ehzg., v češtině občas i arcikníže) byl v letech 1453 až 1918 titul (hodnost) panovníků Rakouska jako Arcivévoda rakouský (něm., / zkr. A.A.), od roku 1463 jako vedlejší titul habsburských římsko-německých císařů, po roce 1806 titul rakouských císařů a také titul všech mužských i ženských příslušníků vladařského domu Habsburského a Habsbursko-Lotrinského.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Arcivévoda · Vidět víc »
Arco
Arco (výslovnost: Arko) je italské město blízko Gardského jezera (Lago di Garda), v autonomní provincii Trento, která patří do regionu Tridentsko-Horní Adiže (Jižní Tyrolsko).
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Arco · Vidět víc »
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský (19. dubna 1688, Výmar – 19. ledna 1748, Eisenach) byl sasko-výmarským vévodou a od roku 1741 vévodou sasko-výmarsko-eisenašským.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »
Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich II.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich III.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
Aschaffenburg
Aschaffenburg je město v německé spolkové zemi Bavorsko, na soutoku řek Mohan a Aschaff.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Aschaffenburg · Vidět víc »
Augsburg
Václav Hollar, Pohled na Augsburg (1665) Augsburg (česky zastarale Augšpurk, Aukšpurk) je historické a univerzitní město v Německu na jihozápadě spolkového státu Bavorsko.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Augsburg · Vidět víc »
Augusta Ferdinanda Toskánská
Augusta Ferdinanda Toskánská (1. dubna 1825 Florencie – 26. dubna 1864 Mnichov) byla rakouská arcivévodkyně, toskánská princezna a sňatkem princezna bavorská.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Augusta Ferdinanda Toskánská · Vidět víc »
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická (Šarlota Georgina Luisa Frederika; 17. listopadu 1769, Hannover – 14. května 1818, Hildburghausen) byla členkou rodu Meklenbursko-Střelických a narozením meklenbursko-střelická vévodkyně.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská (27. července 1713, Weferlingen – 2. března 1747, Ilmenau) byla německou šlechtičnou z rodu Hohenzollernů a sňatkem sasko-výmarskou a sasko-eisenašskou vévodkyní.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská · Vidět víc »
Bamberk
Bamberk (staroněmecky Babenberg) je starobylé město ležící v úrodném údolí mezi dvěma rameny řeky Regnitz v Bavorsku v jihovýchodní části Německa.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Bamberk · Vidět víc »
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Bavorské království · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Berlín · Vidět víc »
Carrara
Carrara je italské město v oblasti Toskánsko, jedno ze dvou center provincie Massa-Carrara.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Carrara · Vidět víc »
Darmstadt
Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Darmstadt · Vidět víc »
Ernestina Sasko-Výmarská
Ernestina Sasko-Výmarská (4. ledna 1740, Výmar – 10. června 1786, Hildburghausen) byla sasko-výmarsko-eisenašskou princeznou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Ernestina Sasko-Výmarská · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Florencie · Vidět víc »
František V. Modenský
František V. Modenský (1. června 1819, Modena – 20. listopadu 1875, Vídeň) byl v letech 1846 až 1859 modenským, reggijským, masským a carrarským vévodou.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a František V. Modenský · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Sasko-Altenburský
Fridrich Sasko-Altenburský (29. dubna 1763 – 29. září 1834) byl sasko-hidburghausenským (1780–1826) a sasko-altenburským (1826–1834) vévodou.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Fridrich Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Hildegarda Luisa Bavorská
Hildegarda Luisa Šarlota Bavorská (Hildegard Luise Charlotte Theresia Friederike von Bayern; 10. června 1825, Würzburg – 2. dubna 1864, Vídeň) byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Hildegarda Luisa Bavorská · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karolína Erbašsko-Fürstenauská
Karolína Erbašsko-Fürstenauská (29. září 1700 – 7. května 1758) byla erbašsko-fürstenauskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Karolína Erbašsko-Fürstenauská · Vidět víc »
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
Karolína Frederika Vilemína Bádenská (13. července 1776, Karlsruhe – 13. listopadu 1841, Mnichov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem bavorská královna, protestantka, stejně jako většina členů německých knížecích rodů.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Karolína Frederika Vilemína Bádenská · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Kníže · Vidět víc »
Ludvík I. Bavorský
Ludvík I. Bavorský (25. srpna 1786, Štrasburk – 29. února 1868, Nice) pocházel z královského rodu Wittelsbachů.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Ludvík I. Bavorský · Vidět víc »
Ludvík II. Bavorský
Tolar Ludvíka II. Bavorského z roku 1871 Ludvík II.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Ludvík II. Bavorský · Vidět víc »
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík III.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luitpold Bavorský
Luitpold Bavorský (12. březen 1821 Würzburg – 12. prosinec 1912 Mnichov, celým jménem Luitpold Karl Joseph Wilhelm Ludwig) byl v letech 1886 až 1912 bavorským regentem za své synovce Ludvíka II. a Otu, kteří byli neschopní vykonávat pozici králů vzhledem ke svému duševnímu stavu.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Luitpold Bavorský · Vidět víc »
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Madrid · Vidět víc »
Marie Frederika Pruská
Marie Frederika Františka Hedvika Pruská (15. října 1825 Berlín – 17. května 1889 Zámek Hohenschwangau), rozená pruská princezna, se v roce 1842 provdala za bavorského následníka trůnu Maxmiliána a po jeho boku se o tři roky později stala bavorskou královnou.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Marie Frederika Pruská · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Massa
Massa je italské město v oblasti Toskánsko, jedno ze dvou center provincie Massa-Carrara.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Massa · Vidět víc »
Matilda Karolína Bavorská
Matilda Karolína Bavorská (Mathilde Karoline Friederike Wilhelmine Charlotte; 30. srpna 1813 Augsburg – 25. května 1862 Darmstadt) byla bavorská princezna a velkovévodkyně Hesenska.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Matilda Karolína Bavorská · Vidět víc »
Maxmilián II. Bavorský
Maxmilián II. s rodinou Maxmilián II.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Maxmilián II. Bavorský · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Mnichov · Vidět víc »
Modena
Dóm s věží Ghirlandaia Modena (modenským nářečím Mòdna) je město ve severní Itálii, v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Modena · Vidět víc »
Modenské vévodství
Modenské vévodství, plným názvem Vévodství Modeny a Reggia byl malý italský stát existující v letech 1452 až 1859, s přestávkou v období napoleonských válek (1796–1814).
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Modenské vévodství · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Oldenburg
Oldenburg (dolnoněmecky: Ollnborg) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Oldenburg · Vidět víc »
Ota I. Řecký
Ota I. (plným jménem německy Otto Friedrich Ludwig von Wittelsbach, řecky Όθων, Βασιλεύς της Ελλάδος; 1. června 1815 – 26. července 1867) byl první moderní král Řeckého království, dosazený roku 1832 na řecký trůn na základě rozhodnutí Velké Británie, Francie a Ruska.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Ota I. Řecký · Vidět víc »
Ota I. Bavorský (1848–1916)
Ota Vilém Luitpold Vojtěch Valdemar Wittelbašský, Otto Wilhelm Luitpold Adalbert Waldemar von Wittelsbach (27. dubna 1848 v Mnichově – 11. října 1916 zámek Fürstenried) byl od roku 1886 do roku 1913, kdy byl sesazen, bavorský král.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Ota I. Bavorský (1848–1916) · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Regent · Vidět víc »
Reggio Emilia
Reggio Emilia je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Reggio Emilia · Vidět víc »
Salcburk
Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Salcburk · Vidět víc »
Schwangau
Schwangau je obec, která se nachází v okrese Ostallgäu v Bavorsku, v Německu.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Schwangau · Vidět víc »
Seznam bavorských panovníků
Znak Bavorského království z roku 1806 Toto je chronologický seznam bavorských panovníků, tedy bavorských vévodů, kurfiřtů a králů, včetně předsedů vlády (od roku 1918).
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Seznam bavorských panovníků · Vidět víc »
Seznam hlav řeckého státu
Seznam hlav řeckého státu od jeho založení po současnou dobu.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Seznam hlav řeckého státu · Vidět víc »
Würzburg
Würzburg (česky zastarale Vircpurk) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v bavorském vládním obvodě Dolní Franky (něm. Unterfranken).
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a Würzburg · Vidět víc »
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a 1792 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a 1809 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a 1810 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a 1825 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a 1848 · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a 1854 · Vidět víc »
26. říjen
26.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a 26. říjen · Vidět víc »
8. červenec
8.
Nový!!: Tereza Sasko-Hildburghausenská a 8. červenec · Vidět víc »
