19 vztahy: Česko, Bažantovití, Britské ostrovy, Carl Linné, Druh, Hrabaví, Mongolsko, Obratlovci, Poddruh, Ptáci, Rusko, Skotsko, Strunatci, Tetřívek obecný, Tetřev černozobý, Tetřev hlušec, Tetřevi, 1758, 1837.
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Tetřev a Česko · Vidět víc »
Bažantovití
Bažantovití (Phasianidae) je ptačí čeleď, která zahrnuje argusa, bažanty, bělokury, frankolíny, jeřábky, koroptve, krocany, křepelky, kury, monali, orebice, pávy, satyry, tetřevy, tetřívky a velekury.
Nový!!: Tetřev a Bažantovití · Vidět víc »
Britské ostrovy
Britské ostrovy je souostroví v severním Atlantiku při severozápadním pobřeží Evropy.
Nový!!: Tetřev a Britské ostrovy · Vidět víc »
Carl Linné
Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu nebo latinsky Carolus Linnaeus (23. května 1707 Råshult u Stenbrohultu, Švédsko – 10. ledna 1778 Uppsala) byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury.
Nový!!: Tetřev a Carl Linné · Vidět víc »
Druh
Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.
Nový!!: Tetřev a Druh · Vidět víc »
Hrabaví
Hrabaví (Galliformes) jsou řád ptáků s velkým přisedlým tělem a chabými létacími schopnostmi, kteří tráví velkou část života na zemi, kde hnízdí a shání potravu.
Nový!!: Tetřev a Hrabaví · Vidět víc »
Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).
Nový!!: Tetřev a Mongolsko · Vidět víc »
Obratlovci
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Nový!!: Tetřev a Obratlovci · Vidět víc »
Poddruh
Poddruh (též subspecie; latinsky subspecies) je v biologické systematice poddruhový taxon označující jedince s vlastními morfologickými znaky lišícími se od jiného poddruhu téhož druhu.
Nový!!: Tetřev a Poddruh · Vidět víc »
Ptáci
Ptáci (Aves) jsou třída teplokrevných obratlovců, pro kterou je charakteristická přítomnost peří, bezzubého zobáku, snášení skořápkových vajec, vysoká rychlost metabolismu, čtyřdílné srdce a pevná lehká kostra s častými srůsty kostí.
Nový!!: Tetřev a Ptáci · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Tetřev a Rusko · Vidět víc »
Skotsko
Skotsko (skotsky a anglicky Scotland, skotskou gaelštinou Alba) je jednou ze čtyř zemí konstituční monarchie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která se nachází v severní části ostrova Velká Británie.
Nový!!: Tetřev a Skotsko · Vidět víc »
Strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých.
Nový!!: Tetřev a Strunatci · Vidět víc »
Tetřívek obecný
Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) je středně velký druh tetřeva z čeledi bažantovití (Phasianidae).
Nový!!: Tetřev a Tetřívek obecný · Vidět víc »
Tetřev černozobý
Tetřev černozobý (Tetrao urogalloides) je statný tetřevovitý pták obývající rozsáhlé oblasti ruské východní Sibiře a částečně i severní Číny a Mongolska.
Nový!!: Tetřev a Tetřev černozobý · Vidět víc »
Tetřev hlušec
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je velký druh hrabavého ptáka z čeledi bažantovití (Phasianidae), který je rozšířen v Eurasii od španělských Pyrenejí po východní Sibiř.
Nový!!: Tetřev a Tetřev hlušec · Vidět víc »
Tetřevi
Tetřevi (Tetraoninae) jsou skupina ptáků z čeledi bažantovitých (Phasianidae) v rámci řádu hrabavých (Galliformes), do které patří tetřívci, tetřevi, jeřábci a bělokuři.
Nový!!: Tetřev a Tetřevi · Vidět víc »
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Tetřev a 1758 · Vidět víc »
1837
1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Tetřev a 1837 · Vidět víc »