Rychlejší přístup než prohlížeči!
27 vztahy: Acta Apostolicae Sedis, Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku, Řád islandského sokola, Řád zásluh o Italskou republiku, Řád zlaté ostruhy, Bádensko-Württembersko, Berlín, Dějiny lidstva, Druhá světová válka, FDP, Heinrich Lübke, Německo, Prezident SRN, Seznam představitelů Německa, Stuttgart, Svobodná demokratická strana, Záslužný řád Spolkové republiky Německo, 12. prosinec, 12. září, 1884, 1946, 1947, 1948, 1949, 1959, 1963, 31. leden.
Acta Apostolicae Sedis
Acta Apostolicae Sedis (latinsky, česky: Akta Apoštolského stolce, zkratkou AAS) je periodikum, sloužící jako úřední věstník Svatého stolce a Vatikánu.
Nový!!: Theodor Heuss a Acta Apostolicae Sedis · Vidět víc »
Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku
Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku (německy Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich) je všeobecný záslužný řád Rakouské republiky, založený roku 1952.
Nový!!: Theodor Heuss a Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku · Vidět víc »
Řád islandského sokola
Řád islandského sokola (Hin íslenska fálkaorða) je islandské státní vyznamenání založené v roce 1921 dánským a islandským králem Kristiánem X. Udílen je občanům Islandu i cizincům za služby státu či lidstvu obecně.
Nový!!: Theodor Heuss a Řád islandského sokola · Vidět víc »
Řád zásluh o Italskou republiku
Řádový odznak platný v letech 1951-2001 Řád za zásluhy Italské republiky (italsky Ordine al merito della Repubblica Italiana, zkratkou OMRI) je nejvyšší italské vyznamenání a řád, založené v roce 1951.
Nový!!: Theodor Heuss a Řád zásluh o Italskou republiku · Vidět víc »
Řád zlaté ostruhy
Řád zlaté ostruhy (latinsky Ordo Militiae Auratae) je druhý nejvyšší papežský rytířský řád, udělovaný za výjimečné zvýšení slávy církve.
Nový!!: Theodor Heuss a Řád zlaté ostruhy · Vidět víc »
Bádensko-Württembersko
Bádensko-Württembersko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Theodor Heuss a Bádensko-Württembersko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Theodor Heuss a Berlín · Vidět víc »
Dějiny lidstva
Dějiny lidstva jsou oblast dějin, která se zabývá celou minulostí lidské kultury a společnosti.
Nový!!: Theodor Heuss a Dějiny lidstva · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Theodor Heuss a Druhá světová válka · Vidět víc »
FDP
#PŘESMĚRUJ Svobodná demokratická strana.
Nový!!: Theodor Heuss a FDP · Vidět víc »
Heinrich Lübke
Heinrich Lübke (14. října 1894 Sundern – 6. dubna 1972 Bonn) byl německý politik, prezident Spolkové republiky Německo v letech 1959–1969.
Nový!!: Theodor Heuss a Heinrich Lübke · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Theodor Heuss a Německo · Vidět víc »
Prezident SRN
#PŘESMĚRUJ Prezident Německa.
Nový!!: Theodor Heuss a Prezident SRN · Vidět víc »
Seznam představitelů Německa
Seznam představitelů Německa je přehled hlav v čele Německa od vzniku Německého císařství v roce 1871 až po současnost.
Nový!!: Theodor Heuss a Seznam představitelů Německa · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Theodor Heuss a Stuttgart · Vidět víc »
Svobodná demokratická strana
Guido Westerwelle (2009) Svobodná demokratická strana (Freie Demokratische Partei, zkratka FDP) je německá liberální politická strana.
Nový!!: Theodor Heuss a Svobodná demokratická strana · Vidět víc »
Záslužný řád Spolkové republiky Německo
Záslužný řád Spolkové republiky Německo je jediné německé spolkové vyznamenání.
Nový!!: Theodor Heuss a Záslužný řád Spolkové republiky Německo · Vidět víc »
12. prosinec
12.
Nový!!: Theodor Heuss a 12. prosinec · Vidět víc »
12. září
12.
Nový!!: Theodor Heuss a 12. září · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Theodor Heuss a 1884 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Theodor Heuss a 1946 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Theodor Heuss a 1947 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Theodor Heuss a 1948 · Vidět víc »
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Theodor Heuss a 1949 · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Theodor Heuss a 1959 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Theodor Heuss a 1963 · Vidět víc »
31. leden
31.
Nový!!: Theodor Heuss a 31. leden · Vidět víc »
