96 vztahy: Archeologie, Augustin Novák, Šlesvicko-Holštýnsko, Češi, Římská republika, Římské císařství, Římské právo, Barthold Georg Niebuhr, Berlín, Císař, Charlottenburg, Curych, Demokracie, Doktor, Epigrafika, Ernest Denis, Evropa, Filozofie práva, Francie, Historie, Historik, Historiografie, Hospodářství, Humboldtova univerzita, Itálie, Jaroslav Goll, Johann Gustav Droysen, Josef Pekař, Julius Caesar, Kněz, Kultura, Lipská univerzita, Lipsko, Lvov, Monarchie, Náboženství, Německo, Nobelova cena, Nobelova cena za literaturu, Numismatika, Olomouc, Paříž, Panovník, Parlament, Pavel Eisner, Politik, Politika, Polsko, Pomocné vědy historické, Praha, ..., Právník, Právo, Profesor, Provincie, Pruská akademie věd, Prusko, Rektor, Revoluce, Slavistika, Slované, Sorbonna, Starověk, Starověký Řím, Státník, Studie, Univerzita, Univerzita v Kielu, Votobia, Vratislav (město), 1. listopad, 1817, 1838, 1843, 1848, 1851, 1852, 1853, 1854, 1856, 1858, 1861, 1871, 1873, 1885, 1887, 1888, 1895, 1897, 1899, 19. století, 1902, 1903, 1937, 1941, 1996, 30. listopad. Rozbalte index (46 více) »
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Nový!!: Theodor Mommsen a Archeologie · Vidět víc »
Augustin Novák
Augustin Novák (20. září 1872, Kralupy nad Vltavou farnosti Kralupy nad Vltavou – 9. května 1951, Praha) byl český národohospodář a v období 1921–1922 československý ministr financí.
Nový!!: Theodor Mommsen a Augustin Novák · Vidět víc »
Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Nový!!: Theodor Mommsen a Šlesvicko-Holštýnsko · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Theodor Mommsen a Češi · Vidět víc »
Římská republika
Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.
Nový!!: Theodor Mommsen a Římská republika · Vidět víc »
Římské císařství
#PŘESMĚRUJ Římská říše.
Nový!!: Theodor Mommsen a Římské císařství · Vidět víc »
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Theodor Mommsen a Římské právo · Vidět víc »
Barthold Georg Niebuhr
Barthold Georg Niebuhr (27. srpna 1776 Kodaň – 2. ledna 1831 Bonn) byl německý historik antického Říma, politik a diplomat, profesor Berlínské univerzity a člen Pruské akademie věd.
Nový!!: Theodor Mommsen a Barthold Georg Niebuhr · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Theodor Mommsen a Berlín · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Theodor Mommsen a Císař · Vidět víc »
Charlottenburg
Charlottenburg je čtvrť Berlína, kde se nachází palácová stavba zámek Charlottenburg, největší zámek v Berlíně.
Nový!!: Theodor Mommsen a Charlottenburg · Vidět víc »
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Theodor Mommsen a Curych · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Theodor Mommsen a Demokracie · Vidět víc »
Doktor
Doktor je zkrácené označení některého z akademických titulů či vědeckých hodností – doktorátu.
Nový!!: Theodor Mommsen a Doktor · Vidět víc »
Epigrafika
Datace vytesaná do kamene Epigrafika (z řeckého επιγραφή, epigraphé, nápis) je věda o nápisech.
Nový!!: Theodor Mommsen a Epigrafika · Vidět víc »
Ernest Denis
Josefa Mukařovského z roku 1880 Ernest Denis, počeštěně též Arnošt Denis (3. ledna 1849 Nîmes – 4. ledna 1921 Paříž), byl francouzský historik, politik, slavista a především bohemista, profesor na univerzitách v Bordeaux a na pařížské Sorboně.
Nový!!: Theodor Mommsen a Ernest Denis · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Theodor Mommsen a Evropa · Vidět víc »
Filozofie práva
Filozofie práva je odvětví filozofie a právní vědy, které zkoumá a objasňuje základní právní pojmy, vztah mezi morálkou, spravedlností a právem, otázky legality a legitimity, platnosti práva a podobně.
Nový!!: Theodor Mommsen a Filozofie práva · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Theodor Mommsen a Francie · Vidět víc »
Historie
#PŘESMĚRUJ Dějiny Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování ze synonyma.
Nový!!: Theodor Mommsen a Historie · Vidět víc »
Historik
Historik je člověk, který se zpravidla profesionálně zabývá studiem historie, tedy dějin.
Nový!!: Theodor Mommsen a Historik · Vidět víc »
Historiografie
Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.
Nový!!: Theodor Mommsen a Historiografie · Vidět víc »
Hospodářství
Hospodářství může znamenat.
Nový!!: Theodor Mommsen a Hospodářství · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Theodor Mommsen a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Theodor Mommsen a Itálie · Vidět víc »
Jaroslav Goll
Jaroslav Goll (14. července 1846 Chlumec nad CidlinouSOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1846 v Chlumci nad Cidlinou, sign.55-6, ukn.3343, str.102. Dostupné online – 8. července 1929 Praha-Smíchov) byl český historik a medievalista, pedagog, diplomat, básník, spisovatel a překladatel a dědeček automobilového závodníka Ivana Hodáče a herečky Nataši Gollové.
Nový!!: Theodor Mommsen a Jaroslav Goll · Vidět víc »
Johann Gustav Droysen
Johann Gustav Droysen (6. července 1808, Trzebiatów – 19. června 1884, Berlín) byl německý historik a politik narozený na území dnešního Polska.
Nový!!: Theodor Mommsen a Johann Gustav Droysen · Vidět víc »
Josef Pekař
Josef Pekař (12. dubna 1870 Malý Rohozec farnosti Jenišovice – 23. ledna 1937 Praha) byl přední český historik přelomu 19. a 20. století, žák Jaroslava Golla, profesor a rektor Univerzity Karlovy.
Nový!!: Theodor Mommsen a Josef Pekař · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Theodor Mommsen a Julius Caesar · Vidět víc »
Kněz
Římskokatoličtí kněží při mši Brahman v Dillí(Karnak) Kněz dnes znamená osobu, muže nebo ženu (kněžka), která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet oběti, v některých křesťanských církvích sloužit svátostmi.
Nový!!: Theodor Mommsen a Kněz · Vidět víc »
Kultura
Skalní malby v Gobustanu (Ázerbájdžán) (Asi 8 000 př. n. l.) Kultura (lat. cultura, „to, co je třeba pěstovat“) je označení pro veškeré jednání člověka, které je vnímáno v kontrastu s přírodou (dvojice "Kultura a příroda").
Nový!!: Theodor Mommsen a Kultura · Vidět víc »
Lipská univerzita
Lipská univerzita (zkráceně AML) byla založena v roce 1409, a je proto po Univerzitě v Heidelbergu (1386) druhým nejstarším bez přerušení provozovaným vysokým učením na dnešním území Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Theodor Mommsen a Lipská univerzita · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Theodor Mommsen a Lipsko · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Theodor Mommsen a Lvov · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Theodor Mommsen a Monarchie · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Theodor Mommsen a Náboženství · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Theodor Mommsen a Německo · Vidět víc »
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
Nový!!: Theodor Mommsen a Nobelova cena · Vidět víc »
Nobelova cena za literaturu
Jaroslav Seifert, jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu, na snímku z roku 1981 Vyhlášení Nobelovy ceny za literaturu ve Stockholmu 2008 Nobelova cena za literaturu, švédsky Nobelpriset i litteratur, je jednou z pěti Nobelových cen.
Nový!!: Theodor Mommsen a Nobelova cena za literaturu · Vidět víc »
Numismatika
Na obrázku se nachází hromada starých mincí. Numismatika, někdy psáno též numizmatika (z lat. nummus.
Nový!!: Theodor Mommsen a Numismatika · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Theodor Mommsen a Olomouc · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Theodor Mommsen a Paříž · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Theodor Mommsen a Panovník · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Theodor Mommsen a Parlament · Vidět víc »
Pavel Eisner
Pavel Eisner, též Paul Eisner, někdy vystupující pod pseudonymem Jan Ort (16. ledna 1889 Praha – 8. července 1958 Praha) byl český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník židovského původu.
Nový!!: Theodor Mommsen a Pavel Eisner · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Theodor Mommsen a Politik · Vidět víc »
Politika
Politické spektrum Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.
Nový!!: Theodor Mommsen a Politika · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Theodor Mommsen a Polsko · Vidět víc »
Pomocné vědy historické
Pomocné vědy historické (PVH) jsou souborem speciálních vědních disciplín, jež slouží ke zkoumání a kritickému hodnocení pramenů historických věd.
Nový!!: Theodor Mommsen a Pomocné vědy historické · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Theodor Mommsen a Praha · Vidět víc »
Právník
Právník je odborný znalec práva, jde o obecné označení osoby, která získala vysokoškolské právnické vzdělání.
Nový!!: Theodor Mommsen a Právník · Vidět víc »
Právo
Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích.
Nový!!: Theodor Mommsen a Právo · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Theodor Mommsen a Profesor · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Theodor Mommsen a Provincie · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: Theodor Mommsen a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Theodor Mommsen a Prusko · Vidět víc »
Rektor
Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.
Nový!!: Theodor Mommsen a Rektor · Vidět víc »
Revoluce
Eugène Delacroix: ''Svoboda vede lid 28. července 1830'' (Červencová revoluce) Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.
Nový!!: Theodor Mommsen a Revoluce · Vidět víc »
Slavistika
Slavistika je akademická disciplína, která se zabývá Slovany osídlenými zeměmi, slovanskými jazyky, literaturou a kulturou.
Nový!!: Theodor Mommsen a Slavistika · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Theodor Mommsen a Slované · Vidět víc »
Sorbonna
Budova Sorbony Sorbonna je monumentální komplex v Pařížské latinské čtvrti.
Nový!!: Theodor Mommsen a Sorbonna · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Theodor Mommsen a Starověk · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Theodor Mommsen a Starověký Řím · Vidět víc »
Státník
Státník je politik, který je chápán jako autorita ve vedení státu nebo jeho zastupování navenek.
Nový!!: Theodor Mommsen a Státník · Vidět víc »
Studie
Studie může být.
Nový!!: Theodor Mommsen a Studie · Vidět víc »
Univerzita
Univerzita (z lat. universitas.
Nový!!: Theodor Mommsen a Univerzita · Vidět víc »
Univerzita v Kielu
Hlavní budova univerzity Univerzita v Kielu, oficiálně Univerzita Kristiána Albrechta v Kielu (Christian-Albrechts-Universität zu Kiel, CAU), je univerzita ve městě Kielu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v Německu.
Nový!!: Theodor Mommsen a Univerzita v Kielu · Vidět víc »
Votobia
Votobia bylo české knižní nakladatelství se sídlem v Olomouci, které působilo v letech 1991 až 2009.
Nový!!: Theodor Mommsen a Votobia · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Theodor Mommsen a Vratislav (město) · Vidět víc »
1. listopad
1.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1. listopad · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1817 · Vidět víc »
1838
1838 (MDCCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1838 · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1843 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1848 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1851 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1852 · Vidět víc »
1853
1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1853 · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1854 · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1856 · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1858 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1861 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1871 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1873 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1885 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1887 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1888 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1895 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1897 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1899 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Theodor Mommsen a 19. století · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1902 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1903 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1937 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1941 · Vidět víc »
1996
1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Theodor Mommsen a 1996 · Vidět víc »
30. listopad
30.
Nový!!: Theodor Mommsen a 30. listopad · Vidět víc »