25 vztahy: Arabové, Balkán, Byzantská říše, Císař, Daň, Diocletianus, Herakleios, Jezdectvo, Konstantin I. Veliký, Legie, Loďstvo, Malá Asie, Perská říše, Pozdní antika, Pronie, Provincie, Slované, Stratég, Téma, 10. století, 610, 622, 641, 7. století, 9. století.
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Thema a Arabové · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Thema a Balkán · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Thema a Byzantská říše · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Thema a Císař · Vidět víc »
Daň
Daň je finanční částka, kterou musí občané nebo organizace platit státu v souladu se zákonem.
Nový!!: Thema a Daň · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Thema a Diocletianus · Vidět víc »
Herakleios
Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.
Nový!!: Thema a Herakleios · Vidět víc »
Jezdectvo
bitvy u Waterloo Jezdectvo, jízda nebo též kavalerie jsou oddíly vojáků bojujících na koních, v minulosti se též ojediněle využívalo velbloudů či slonů.
Nový!!: Thema a Jezdectvo · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Thema a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Legie
Legie (z latinského legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je označení některých armádních jednotek.
Nový!!: Thema a Legie · Vidět víc »
Loďstvo
Loďstvo označuje obecně všechny lodě určitého státu nebo skupinu lodí plujících společně.
Nový!!: Thema a Loďstvo · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Thema a Malá Asie · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Thema a Perská říše · Vidět víc »
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Nový!!: Thema a Pozdní antika · Vidět víc »
Pronie
Pronie (pronoia – „zaopatření“) byl systém držby půdy, resp.
Nový!!: Thema a Pronie · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Thema a Provincie · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Thema a Slované · Vidět víc »
Stratég
Stratég (starořecky: στρατηγός, stratégos (novořecky: stratigós), mn. č. starořec.: στρατηγοί, stratégoi (novořec.: stratijí)) byl ve starověkém Řecku titul velitele armády.
Nový!!: Thema a Stratég · Vidět víc »
Téma
Téma (řec. θέμα, thema od τιθέναι, tithenai, klást, pokládat), doslova „to, co leží před námi, co je (nebo má být) předmětem pozornosti“, může znamenat.
Nový!!: Thema a Téma · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Thema a 10. století · Vidět víc »
610
...
Nový!!: Thema a 610 · Vidět víc »
622
Rok 622 (DCXXII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Thema a 622 · Vidět víc »
641
Bez popisu.
Nový!!: Thema a 641 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Thema a 7. století · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Thema a 9. století · Vidět víc »