Rychlejší přístup než prohlížeči!
59 vztahy: Aššur-nirári V., Achaz, Adadnirári III., Akkadština, Aramejci, Armáda, Arménie, Asarhaddon, Asýrie, Šamši-ilu, Babylón, Babylonie, Bible, Blízký východ, Chaláfská kultura, Chetité, Damašek, Dur-Kurigalzu, Eunuch, Fénicie, Hamá, Hebrejština, Ijar, Izrael, Jezdectvo, Judské království, Judsko, Kerak, Knihy kronik, Levanta, Médové, Menachém, Mezopotámie, Nabu-mukin-zeri, Nimrud, Novoasyrská říše, Pěchota, Pekach, Pelištejci, Perský záliv, Provincie, Salmanassar V., Samaří, Sýrie, Seznam asyrských králů, Seznam babylonských králů, Sippar, Státní převrat, Stéla, Středozemní moře, ..., Urartu, Utu, 2. kniha královská, 727 př. n. l., 729 př. n. l., 730 - 739 př. n. l., 745, 745 př. n. l., 8. století př. n. l.. Rozbalte index (9 více) »
Aššur-nirári V.
Aššur-nirári V. (dosl. Aššure, přijdi na pomoc) byl asyrským králem v letech 754 až 745 př. n. l. Syn Adad-niráriho III.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Aššur-nirári V. · Vidět víc »
Achaz
Achaz (hebrejsky:, Achaz), v českých překladech Bible přepisováno též jako Achas, byl z Davidovské dynastie v pořadí jedenáctý král samostatného Judského království.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Achaz · Vidět víc »
Adadnirári III.
#PŘESMĚRUJ Adad-nirári III.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Adadnirári III. · Vidět víc »
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Akkadština · Vidět víc »
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Aramejci · Vidět víc »
Armáda
Země dle počtu aktivních vojáků (2009) Armáda je ve vojenství označení.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Armáda · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Arménie · Vidět víc »
Asarhaddon
Asarhaddon (též Esarchadón; akkadsky Aššur-achché-iddina – „ Aššur daroval bratra“, aramejsky: ܐܵܫܘܿܪ ܐܵܗܐܹ ܐܝܼܕܝܼܢܵܐ; hebrejsky: אֵסַר חַדֹּן; řecky: Ασαραδδων; latinsky: Asor Haddan) byl asyrský král, který vládl v letech 681–669 př. n. l. Byl nejmladším synem a následníkem Sinacheriba a jeho druhé manželky, aramejské princezny Zakitu (aramejsky Nakkija – „Čistá“).
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Asarhaddon · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Asýrie · Vidět víc »
Šamši-ilu
Šamši-ilu byl vlivným soudním hodnostářem a vrchním velitelem asyrské armády.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Šamši-ilu · Vidět víc »
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Babylón · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Babylonie · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Bible · Vidět víc »
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Blízký východ · Vidět víc »
Chaláfská kultura
Talíř z Tell Chaláfu Chaláfská kultura je archeologická kultura v severní Mezopotámii z období středního chalkolitu, která se objevuje asi na konci 6.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Chaláfská kultura · Vidět víc »
Chetité
Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Chetité · Vidět víc »
Damašek
Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Damašek · Vidět víc »
Dur-Kurigalzu
Dur-Kurigalzu (současné Aqar-Quf, Irák) bylo starověké město v jižní Mezopotámii.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Dur-Kurigalzu · Vidět víc »
Eunuch
Kızlar Ağası, hlava černých eunuchů Otomanského říšského harému Eunuch (řecky „strážce lože“; z ευνέ (euné) – postel, ἔχειν (echein) – mít v moci) je muž, který (podle běžné definice tohoto termínu) buď byl kastrován (typicky v brzkém věku – dříve, než se u něj projevily hormonální změny), nebo (podle některých starověkých textů) mu v plození potomků bránila impotence, celibát či jiná zábrana.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Eunuch · Vidět víc »
Fénicie
Fénicie (z latinského Phoenice) neboli Foiníkie (z řeckého Φοινίκη Foiníké) bylo historické území Foiníčanů (Féničanů), mořeplavců a obchodníků semitského původu (podle jazykové skupiny) na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Fénicie · Vidět víc »
Hamá
Hamá je město v Sýrii.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Hamá · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Hebrejština · Vidět víc »
Ijar
Ijar (hebrejsky: nebo; z akkadského ajjaru, znamenající „rozeta; květ“) je osmý měsíc občanského a druhý měsíc biblického židovského kalendáře.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Ijar · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Izrael · Vidět víc »
Jezdectvo
bitvy u Waterloo Jezdectvo, jízda nebo též kavalerie jsou oddíly vojáků bojujících na koních, v minulosti se též ojediněle využívalo velbloudů či slonů.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Jezdectvo · Vidět víc »
Judské království
Judské království byl státní útvar, jenž existoval mezi lety 930–586 př.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Judské království · Vidět víc »
Judsko
Judské hory Judsko (případně také Judea, (יהודה, Jehuda; Ιουδαία, Ioudaía; Iudæa) je hornatá jižní část historické Země izraelské (Erec Jisra'el). V současné době se toto území dělí mezi Stát Izrael a Palestinskou autonomii. Název Judea je řecká a latinská varianta jména Juda, které původně označovalo teritorium kmene stejného jména a později i starověké Judské království. V hebrejštině Jehuda odkazuje na velkou část jižního Izraele a západního břehu, nebo též součást Judeje a Samaří odkazující výslovně na Západní břeh oblasti na jih od Jeruzaléma.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Judsko · Vidět víc »
Kerak
Kerak (lze také Karak, nebo Al Karak, arabsky الكرك) je město v dnešním Jordánsku se slavným křižáckým hradem Krakem des Moabites zvaném též La Pierre du Desert.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Kerak · Vidět víc »
Knihy kronik
Knihy kronik (divrej ha-jamim,, paraleipómena) neboli 1.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Knihy kronik · Vidět víc »
Levanta
Levanta Pojem Levanta je tradiční označení oblasti v Asii ve východním Středomoří, jejíž rozsah se v historii měnil.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Levanta · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Médové · Vidět víc »
Menachém
Menachém (hebrejsky:, Menachem), v českých překladech Bible přepisováno též jako Manahem, byl v pořadí šestnáctým králem Severního izraelského království.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Menachém · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Mezopotámie · Vidět víc »
Nabu-mukin-zeri
Nabu-mukin-zeri (dosl. Nabu posílil sémě, také Ukin-zir, řecky Chinzeros), byl králem Babylónu v letech 732–729 př. n. l..
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Nabu-mukin-zeri · Vidět víc »
Nimrud
Nimrud (Nimrúd) bylo starověké asyrské město, které leželo na řece Tigris jižně od Ninive.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Nimrud · Vidět víc »
Novoasyrská říše
Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Novoasyrská říše · Vidět víc »
Pěchota
Reliéf pěchoty na budově Muzea umění v Olomouci Historické vojenské ležení — pěchota druhé světové války Pěchota (cizím slovem též infantérie) tvoří obvykle nejpočetnější součást armád.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Pěchota · Vidět víc »
Pekach
Pekach (hebrejsky:, Pekach) byl v pořadí osmnáctým králem Severního izraelského království.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Pekach · Vidět víc »
Pelištejci
Gazu, Ašdod a Aškelon Pelištejci či Pelišté (starším českým názvem Filištíni; hebrejsky פְּלְשְׁתִּים, Pelištim) byli nesemitský národ, který přišel pravděpodobně z Kréty (kmen Peleset (či Pelešet) jako jeden z tzv. mořských národů. Kolem roku 1200 př. n. l. dobyli jižní pobřeží Palestiny a spojil kanaánské městské státy v jeden svazek. Podle biblických zdrojů tvořilo pelištejský spojenecký svaz pět městských států – Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. Ovšem existují zprávy i z období patriarchy Abraháma, který měl přátelské styky s pelištejským králem města Geraru – chronologicky by to spadalo do mnohem časnější epochy, což vnáší do problematiky příchodu Pelištejců do Palestiny určitý zmatek.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Pelištejci · Vidět víc »
Perský záliv
Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Perský záliv · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Provincie · Vidět víc »
Salmanassar V.
Salmanassar V. (akkadsky: Šulmanu-ašarid – dosl. Šulmanu – vládce/velitel) panoval v Asýrii a Babylonii v období od 727 do 722 př. n. l. Nejdříve, za vlády jeho otce Tiglatpilesara III. je zmiňován jako guvernér Zimirry ve Fénicii.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Salmanassar V. · Vidět víc »
Samaří
Zbytky hradeb Zříceniny fora Římské divadlo Samaří (שומרון Šomron, Σεβαστη Sebasté) bylo město v Samařsku v dnešním Izraeli, v oblasti palestinské autonomie na západním břehu Jordánu, asi 10 km severozápadně od moderního města Náblus (ve starověku Sichem).
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Samaří · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Sýrie · Vidět víc »
Seznam asyrských králů
Seznam asyrských králů zahrnuje všechny vladaře Asýrie od nejasných počátků až do zhroucení asyrské říše v závěru 7. století př. n. l.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Seznam asyrských králů · Vidět víc »
Seznam babylonských králů
Seznam babylonských králů zahrnuje všechny vládce Babylónu, respektive Babylonie, od nejasných počátků říše až do jejího pádu v roce 539 př. n. l. Datování je uváděno podle tzv.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Seznam babylonských králů · Vidět víc »
Sippar
Sippar, ležící blízko Babylónu, byl velmi brzo přičleněn k říši pod vládou Chammurapiho Sippar (sumersky Zimbir – ptačí město; v současnosti Tell Abu Habbah, Irák) bylo starověké sumerské a později babylonské město, které se nacházelo asi 60 km severně od Babylónu na východním břehu Eufratu.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Sippar · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Státní převrat · Vidět víc »
Stéla
Mezopotámská stéla k vítězství Naram Sina (akkadské období, cca 2350 př. n. l. Staroegyptská pohřební stéla Stéla (z řečtiny στήλη, stélé) je kamenný nebo dřevěný památník postavený na obětišti, na náhrobku nebo v památném místě.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Stéla · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Středozemní moře · Vidět víc »
Urartu
Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Urartu · Vidět víc »
Utu
Utu (akkadsky Šamaš, Šamšu, v sumerštině ten, kdo trousí světlo) je v sumerské mytologii jméno slunečního boha, dozorce a ochránce světla, též ochránce spravedlnosti a práva.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a Utu · Vidět víc »
2. kniha královská
Biblická ilustrace Druhá kniha Královská 24. kapitola 2.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a 2. kniha královská · Vidět víc »
727 př. n. l.
#přesměruj 729–720 př. n. l.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a 727 př. n. l. · Vidět víc »
729 př. n. l.
#přesměruj 729–720 př. n. l.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a 729 př. n. l. · Vidět víc »
730 - 739 př. n. l.
#PŘESMĚRUJ 739–730 př. n. l.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a 730 - 739 př. n. l. · Vidět víc »
745
Bez popisu.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a 745 · Vidět víc »
745 př. n. l.
Tiglatpilesar III. se stává králem Asýrie.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a 745 př. n. l. · Vidět víc »
8. století př. n. l.
Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.
Nový!!: Tiglatpilesar III. a 8. století př. n. l. · Vidět víc »
