Rychlejší přístup než prohlížeči!
14 vztahy: Čína, DNA, Haplotyp, Indoevropské jazyky, Jüe-č’, Sin-ťiang, Tarim, Tarimská pánev, Tarimské mumie, Tocharské jazyky, Tuchsové, Ujgurové, Ujgurský kaganát, 7. století.
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Tocharové a Čína · Vidět víc »
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Nový!!: Tocharové a DNA · Vidět víc »
Haplotyp
Haplotyp (z řeckého haploos.
Nový!!: Tocharové a Haplotyp · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Tocharové a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Jüe-č’
Mapka zachycující migraci Jüe-č'ů přibližně mezi lety 176 př. n. l. – 30 n. l. Jüe-č' neboli Jüe-č'ové bylo indoevropské etnikum, které původně obývalo oblasti dnešní severozápadní Číny.
Nový!!: Tocharové a Jüe-č’ · Vidět víc »
Sin-ťiang
Sin-ťiang (pchin-jin Xīnjiāng;, Šindžan – doslova „Nová hranice“), plným jménem Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang (pchin-jin Xīnjiāng Uyghur Zìzhìqū, Xīnjiāng Wéiwú'ěr Zìzhìqū, český přepis Sin-ťiang wej-wu-er c'-č'-čchü;, Šindžang Ujghur Aptonom Rajoni;, Šinžaan-Ujgaryn Öörtöö zasah oron;, Šinžäŋ Ūjghyr autonomijalyq audany) je autonomní oblast na úrovni provincie Čínské lidové republiky, označovaná tradičně jako Východní Turkestán.
Nový!!: Tocharové a Sin-ťiang · Vidět víc »
Tarim
Tarim (transliterováno Tarim däryasi) je řeka na západě ČLR v Sin-ťiangu, jedna z nejdůležitějších řek v této autonomní oblasti a nejdelší vnitrozemská řeka ve Střední Asii.
Nový!!: Tocharové a Tarim · Vidět víc »
Tarimská pánev
Tarimská pánev (ujgursky تارىمئويمانلىقى, Tarim oymanliqi) je velká bezodtoká oblast, která se rozkládá na ploše více než 400 000 km² v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny.
Nový!!: Tocharové a Tarimská pánev · Vidět víc »
Tarimské mumie
Tarimské mumie jsou mumifikovaná těla lidí evropského antropologického typu, datovaná do rozmezí od 18. století př. n. l. do 2. století n. l., jež se dochovala v suchých podmínkách pouště Taklamakan poblíž Loulanu, Turfanu a v některých dalších oblastech Tarimské pánve v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Číně.
Nový!!: Tocharové a Tarimské mumie · Vidět víc »
Tocharské jazyky
Fragment dokumentu v tocharštině Vymřelý tocharský jazyk patří do rodiny indoevropských jazyků a mluvilo se jím v národě Tocharů ve druhé polovině prvního tisíciletí n. l. v Tarimské pánvi v dnešní Ujgurské AO Sin-ťiang na úplném severozápadě Číny.
Nový!!: Tocharové a Tocharské jazyky · Vidět víc »
Tuchsové
Mapa s názornou ukázkou dosahu Kušánské dominance v Tarimské pánve (města Turpan a Kuča) podle záznamu ''Rabatak'' (vyznačená slabozeleně). ''"The Rabatak inscription"'' Tuchsové nebo Tuhsové, (Toxsı, Tuchsı, 突世 pchin-jinem tuši, obvyklou fonetikou: Tuhši) byl středověký název jednoho z deseti předních turkických kmenů.
Nový!!: Tocharové a Tuchsové · Vidět víc »
Ujgurové
Ujgurové nebo Ujguři (ئۇيغۇر → Ýuyghur,Mair, Victor, „A Little Primer of Xinjiang Proper Nouns“ – „Malý základ podstaty správy Sin-ťiangu“. 2009-07-13, (anglicky).: plurál → Uygurlar, 維吾爾 pchin-jinem Wej-wu'er) jsou turkické etnikum střední Asie.
Nový!!: Tocharové a Ujgurové · Vidět víc »
Ujgurský kaganát
Ujgurský kaganát nebo Země Tokuz Oghuzů (staroturecky 𐱃𐰆𐰴𐰕:𐰆𐰍𐰕:𐰉𐰆𐰑𐰣, ئورخۇن ئۇيغۇر خانلىقى, anebo, Уйгурын хаант улс), byla říše vytvořena domorodou konfederací Turkitů pod vedením kmenové šlechty Orchonských Ujgurů (doslova „Devět klanů“ – „Tokuz Oghuz“).
Nový!!: Tocharové a Ujgurský kaganát · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Tocharové a 7. století · Vidět víc »
