Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Architekt, Berlín, Beton, Boulevard périphérique, Fasáda, Hřbitov Batignolles, Maršálské bulváry, Mrakodrap, Paříž, Tiergarten, Urbanismus, 17. pařížský obvod, 18. pařížský obvod, 1954, 1957, 1959, 1961, 1966, 1990, 2002, 2005, 2007, 2010.
Architekt
Architekt při práci Architekt je člověk tvořící architekturu, tedy plán realizace budovy nebo souboru budov a také dohlíží na jeho realizaci.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Architekt · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Berlín · Vidět víc »
Beton
Řez blokem betonu Ukládání betonu Beton je kompozitní stavební materiál, sestávající z pojiva, plniva, vody, přísad a příměsí.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Beton · Vidět víc »
Boulevard périphérique
Boulevard périphérique Boulevard périphérique (česky obvodový bulvár) je městský okruh kolem Paříže.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Boulevard périphérique · Vidět víc »
Fasáda
Toruni) Fasáda (z francouzského face tvář, líc) je vnější stěna budovy a její konečná úprava.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Fasáda · Vidět víc »
Hřbitov Batignolles
Hřbitov Batignolles (francouzsky Cimetière des Batignolles) je pařížský hřbitov, který se nachází ve čtvrti Épinettes mezi ulicí Rue Pierre Rebière a boulevardem périphérique v 17. obvodu.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Hřbitov Batignolles · Vidět víc »
Maršálské bulváry
Maršálské bulváry (francouzsky boulevards des Maréchaux) jsou bulváry v Paříži, které vedou po okraji města.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Maršálské bulváry · Vidět víc »
Mrakodrap
Burdž Chalífa, nejvyšší mrakodrap světa Mrakodrap je souvisle obyvatelná výšková budova, která má přes 40 pater a je vyšší než přibližně 150 metrů.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Mrakodrap · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Paříž · Vidět víc »
Tiergarten
Tiergarten (oficiální název Großer Tiergarten) je druhý největší městský park v Berlíně a třetí největší v Německu na ploše 2,1 km².
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Tiergarten · Vidět víc »
Urbanismus
Curitiba Urbanismus je disciplína, jejímž cílem je zkoumat a plánovat vytvořené prostředí za účelem rozvoje sídelních útvarů (měst, vesnic) ve společensky funkční a udržitelné celky.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a Urbanismus · Vidět víc »
17. pařížský obvod
17.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 17. pařížský obvod · Vidět víc »
18. pařížský obvod
18.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 18. pařížský obvod · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 1954 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 1957 · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 1959 · Vidět víc »
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 1961 · Vidět víc »
1966
1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 1966 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 1990 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 2002 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 2005 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 2007 · Vidět víc »
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Tour Bois-le-Prêtre a 2010 · Vidět víc »
