Rychlejší přístup než prohlížeči!
24 vztahy: Aglutinační jazyk, Analytický jazyk, Flektivní jazyk, Fonologie, Introflektivní jazyk, Jazyk (lingvistika), Ohýbání, Přísudek, Přízvuk, Předmět (mluvnice), Podmět, Polysyntetický jazyk, Pravopis, Samohláska, Skloňování, Slabika, Sloveso, Slovosled, Souhláska, Syntax, Tónový jazyk, Tvarosloví, Věta (lingvistika), Větný člen.
Aglutinační jazyk
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Aglutinační jazyk · Vidět víc »
Analytický jazyk
Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Analytický jazyk · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Flektivní jazyk · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Fonologie · Vidět víc »
Introflektivní jazyk
Introflektivní jazyk je takový jazykový typ, který vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Introflektivní jazyk · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Ohýbání · Vidět víc »
Přísudek
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Přísudek · Vidět víc »
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Přízvuk · Vidět víc »
Předmět (mluvnice)
Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »
Podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Podmět · Vidět víc »
Polysyntetický jazyk
V lingvistice se polysyntetickými jazyky nazývají výrazně syntetické jazyky, tj.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Polysyntetický jazyk · Vidět víc »
Pravopis
Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Pravopis · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Samohláska · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Skloňování · Vidět víc »
Slabika
Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Slabika · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Sloveso · Vidět víc »
Slovosled
Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Slovosled · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Souhláska · Vidět víc »
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Syntax · Vidět víc »
Tónový jazyk
Tónový jazyk je z hlediska fonologické typologie takový jazyk, v němž má relativní výška základní hlasivkové frekvence lexikální funkci a rozlišuje tedy významy slov nebo gramatické tvary jednoho slova (viz příklady níže).
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Tónový jazyk · Vidět víc »
Tvarosloví
Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Tvarosloví · Vidět víc »
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Věta (lingvistika) · Vidět víc »
Větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury.
Nový!!: Typologická klasifikace jazyků a Větný člen · Vidět víc »
