Rychlejší přístup než prohlížeči!
26 vztahy: České korunovační klenoty, Říp, Bezděz (hrad), Blaník, Ernest Denis, František Josef I., František Ladislav Rieger, František Palacký, Fundamentální články, Jaroslav Goll, Kaňk, Karlštejn, Košumberk, Kostnice (město), Morava, Národní divadlo, Oreb (260 m), Otto Urban, Pasivní rezistence, Potštejn, Pouť na Rus, Prosincová ústava, Rakousko-Uhersko, Slezsko, Střelecký ostrov, Univerzita Karlova.
České korunovační klenoty
Korunovační klenoty na výstavě v květnu 2016 Kresba klenotů z 19. století České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů.
Nový!!: Táborové hnutí a České korunovační klenoty · Vidět víc »
Říp
Hora Říp je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem.
Nový!!: Táborové hnutí a Říp · Vidět víc »
Bezděz (hrad)
Bezděz je zřícenina hradu u stejnojmenné vesnice na vrchu Bezděz (606 metrů) v Dokeské pahorkatině, šest kilometrů jihovýchodně od města Doksy v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.
Nový!!: Táborové hnutí a Bezděz (hrad) · Vidět víc »
Blaník
Památná hora Velký Blaník (638 metrů) je středem a nejvyšším bodem území Podblanicka, které je nejčastěji vymezené jako nejbližší okolí této hory.
Nový!!: Táborové hnutí a Blaník · Vidět víc »
Ernest Denis
Josefa Mukařovského z roku 1880 Ernest Denis, počeštěně též Arnošt Denis (3. ledna 1849 Nîmes – 4. ledna 1921 Paříž), byl francouzský historik, politik, slavista a především bohemista, profesor na univerzitách v Bordeaux a na pařížské Sorboně.
Nový!!: Táborové hnutí a Ernest Denis · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Táborové hnutí a František Josef I. · Vidět víc »
František Ladislav Rieger
František Ladislav svobodný pán (von) Rieger, německy též Franz Ladislaus Freiherr von Rieger, (10. prosince 1818 SemilySOA Zámrsk, Matrika narozených 1809-1828 Semilech, sign.5192, ukn.8592, str.32. Dostupné online – 3. března 1903 Praha-Nové Město farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě Pražském) byl český politik a spoluzakladatel Národní (staročeské) strany.
Nový!!: Táborové hnutí a František Ladislav Rieger · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Táborové hnutí a František Palacký · Vidět víc »
Fundamentální články
Jako fundamentální články (fundamentálky, Fundamentalartikel) se označuje dohoda o změně státoprávního uspořádání, na které se shodla česká politická reprezentace s vládou Karla von Hohenwarta v roce 1871, a kterou vrcholilo snažení českých politických elit o zrovnoprávnění Českého království v rámci Rakouska-Uherska, jež se datovalo od přijetí principu dualistické (rakousko-maďarské) federace v roce 1867 (viz táborové hnutí).
Nový!!: Táborové hnutí a Fundamentální články · Vidět víc »
Jaroslav Goll
Jaroslav Goll (14. července 1846 Chlumec nad CidlinouSOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1846 v Chlumci nad Cidlinou, sign.55-6, ukn.3343, str.102. Dostupné online – 8. července 1929 Praha-Smíchov) byl český historik a medievalista, pedagog, diplomat, básník, spisovatel a překladatel a dědeček automobilového závodníka Ivana Hodáče a herečky Nataši Gollové.
Nový!!: Táborové hnutí a Jaroslav Goll · Vidět víc »
Kaňk
Kaňk (něm Gang) je jedna ze dvanácti místních částí a jedno ze sedmi katastrálních území města Kutná Hora.
Nový!!: Táborové hnutí a Kaňk · Vidět víc »
Karlštejn
Karlštejn (je původem středověký královský hrad, nacházející se na katastrálním území Budňany v městysi Karlštejn v okrese Beroun asi třináct kilometrů východně od Berouna a třicet kilometrů jihozápadně od centra Prahy.
Nový!!: Táborové hnutí a Karlštejn · Vidět víc »
Košumberk
Košumberk je dnes z větší části zřícenina gotického hradu založeného ve druhé polovině 13. století nad údolím říčky Novohradky v okrese Chrudim, na kopci Košumberk (374 m n. m.). Jediná zachovalá část je purkrabství, kde je také muzeum.
Nový!!: Táborové hnutí a Košumberk · Vidět víc »
Kostnice (město)
Kostnice je velké okresní město ležící na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, v těsném sousedství se švýcarským městem Kreuzlingen, s nímž tvoří jednu aglomeraci.
Nový!!: Táborové hnutí a Kostnice (město) · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Táborové hnutí a Morava · Vidět víc »
Národní divadlo
Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice.
Nový!!: Táborové hnutí a Národní divadlo · Vidět víc »
Oreb (260 m)
Oreb je vrch ve východních Čechách v královéhradeckém okrese s nadmořskou výškou 260 metrů (podle jiných zdrojů 256,3 m), někdy označovaný za "horu", který obtéká řeka Dědina.
Nový!!: Táborové hnutí a Oreb (260 m) · Vidět víc »
Otto Urban
Otto Urban (9. prosince 1938, Bílovec – 7. května 1996, Opava) byl český historik, který se zabýval především českými dějinami 19.
Nový!!: Táborové hnutí a Otto Urban · Vidět víc »
Pasivní rezistence
Pasivní rezistence (neboli pasivní odpor) je politický termín vyjadřující způsob obrany zvolených cílů bez použití zbraní.
Nový!!: Táborové hnutí a Pasivní rezistence · Vidět víc »
Potštejn
Potštejn (něm. Pottenstein) je obec v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou nacházející se přibližně zhruba 4,5 km jihovýchodně od města Vamberka a 10 kilometrů jihovýchodně od Rychnova nad Kněžnou.
Nový!!: Táborové hnutí a Potštejn · Vidět víc »
Pouť na Rus
Palacký a Rieger Pouť na Rus, nebo také Pouť Čechů do Moskvy, je název pro cestu skupiny českých politiků v roce 1867 po carském Rusku s cílem v Moskvě, kde se v té době konala Národopisná výstava.
Nový!!: Táborové hnutí a Pouť na Rus · Vidět víc »
Prosincová ústava
Prosincová ústava byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů.
Nový!!: Táborové hnutí a Prosincová ústava · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Táborové hnutí a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Táborové hnutí a Slezsko · Vidět víc »
Střelecký ostrov
Střelecký ostrov (dříve Trávník, nebo Malé Benátky) je vltavský ostrov v Praze.
Nový!!: Táborové hnutí a Střelecký ostrov · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Táborové hnutí a Univerzita Karlova · Vidět víc »
