Sdělení

315 vztahy: Adam Václav Těšínský, Alžběta Lukrécie Těšínská, Albert Kazimír Sasko-Těšínský, Altranstädtská konvence, Arcidiecéze olomoucká, Arcidiecéze vratislavská, Autonomní slezské vojvodství, Šeršníkovo muzeum, Štramberk, Šumbark, Žermanická přehrada, Čadca, Čechovice-Dědice, Černá Ostravice, Český Těšín, Česko, Československo, Člověk moudrý, Říšská rada (Rakousko), Óndra Łysohorsky, Barania Góra, Bavorský geograf, Bazilika Navštívení Panny Marie (Frýdek-Místek), Bílské knížectví, Bílské vojvodství, Bílsko (Polsko), Bílsko-Bělá, Bílsko-bělský jazykový ostrov, Bělá (přítok Visly), Břetislav I., Benediktinské opatství v Týnci u Krakova, Berlínský mír, Bludovice (Havířov), Bohumín, Bohumín (nádraží), Bohumínské panství, Boleslav I. Chrabrý, Boleslav IV. Kadeřavý, Brenná, Bruno ze Schauenburku, Bystřice (okres Frýdek-Místek), Cina, Důl Michal, Deutsche Verfassungspartei, Deutsche Volksliste, DinoPark Ostrava, Doba železná, Doba bronzová, Dojíždění, Doly (Karviná), ..., Doubrava (okres Karviná), Drahomyšl (Polsko), Druhá polská republika, Eduard Suess, Edvard Beneš, Euroregion Beskydy, Euroregion Těšínské Slezsko, Evangelický kostel Spasitele (Bílsko-Bělá), František I. Štěpán Lotrinský, Frýdecké panství, Frýdek, Frýdek (zámek), Frýdek-Místek, Fridrich Kazimír Frýštatský, Fryštát, Fryštát (zámek), Fryštátské panství, Goczałkowická přehradní nádrž, Godów, Goralé, Gottlieb Biermann, Gravettien, Gustaw Morcinek, Habsburkové, Habsburská monarchie, Hadrián IV., Halda Ema, Halič, Havířov, Hlučínsko, Hlubčice, Hnutí autonomie Slezska, Holasici, Holasická provincie, Holešov (Polsko), Homo erectus, Horní Slezsko, Horní Slezsko (provincie), Hradec nad Moravicí, Hraniční meandry Odry, Hrčava, Hrušov (Ostrava), Hyundai Motor Manufacturing Czech, Jablunkov, Jablunkovský průsmyk, Jan II. Opolský, Jan Kapras, Jan Kubisz, Jan Lucemburský, Jan Michejda, Jastrzębie-Zdrój, Javoří (Polsko), Javořinka, Javorový, Józef Londzin, Ježíšův kostel v Těšíně, Jistebná, Johann Demel von Elswehr, Josef II., Josef Koždoň, Kačice (Polsko), Karel VI., Karl von Czoernig-Czernhausen, Karpaty, Karviná, Kastelánie, Katovická konurbace, Kazimír I. Těšínský, Kazimír II. Těšínský, Keltové, Kladsko, Klimkovice, Košicko-bohumínská dráha, Koňákov (Polsko), Komorní Lhotka, Konference velvyslanců, Konzistoř, Korunní země, Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná), Kostely milosti, Kotouč (Štramberk), Kovále, Krakov, Kresy, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Kylešovice, Lašská nářečí, Lašsko, Larischové, Laténská kultura, Lazy (Polsko), Lázně Darkov, Leśny Park Niespodzianek, Lechické jazyky, Lengyelská kultura, Leopold Josef Lotrinský, Lesní kostely v Beskydech, Lesní lánová ves, Lokátor, Lužická kultura, Lucembursko, Luteránství, Lutyně, Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy), Malenovice (okres Frýdek-Místek), Marie Terezie, Matyáš Korvín, Maxmilián II. Habsburský, Měšťanstvo, Měšek I. Těšínský, Mezisvětí, Michálkovice, Mladočeši, Mnichovská dohoda, Morava, Moravská brána, Moravská národnost, Moravská Ostrava, Moravské markrabství, Moravskoslezské Beskydy, Moravskoslezské gubernium, Moravskoslezský kraj, Morávka (okres Frýdek-Místek), Mosty u Jablunkova, Muzeum v Bílsku-Bělé – Tkalcovský dům, Naše řeč, Nacistické Německo, Nazální samohláska, Návsí, Německé Rakousko, Odúmrť, Odra, Okres Bílsko-Bělá, Okres Frýdek-Místek, Okres Karviná, Okres Ostrava-město, Okres Sokolov, Okres Těšín, Olše (řeka), Opavské knížectví, Opolské knížectví, Opolsko-ratibořské knížectví, Oppidum, Orlová, Ostrava, Ostravice (řeka), Ostravská pánev, Ostravský kraj, Ostravsko-karvinská uhelná pánev, Ostravsko-karvinské doly, Ostrý (Moravskoslezské Beskydy), Osvětimská pánev, Osvětimské knížectví, Pařížská mírová konference (1919), Pandemie covidu-19, Paweł Stalmach, Pštinské panství, Púchovská kultura, Płyniesz Olzo po dolinie, Předlitavsko, Přemyslovci, Petr Bezruč, Petrovice u Karviné, Piastovci, Plebiscit na Těšínsku, Podbeskydská pahorkatina, Poláci, Polština, Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, Polsko, Polsko-slovenská státní hranice, Poruba (Ostrava), Povodí Dunaje, Praha, Průmyslová revoluce, Protektorát Čechy a Morava, Pruské království, Pruské Slezsko, První republika, První světová válka, Rakouské Slezsko, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Ratibořské knížectví, Reformace, Rekatolizace, Revoluce v roce 1848, Romové, Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava, Rychvald, Satelitní město, Schengenský prostor, Sedmidenní válka, Sejm, Seveřské knížectví, Severní dráha císaře Ferdinanda, Severomoravský kraj, Seznam těšínských knížat, Skočov, Skytové, Slezané, Slezština (lechický jazyk), Slezská lidová strana, Slezská Ostrava (část obce), Slezské Beskydy, Slezské písně, Slezské vojvodství, Slované, Slováci, Socialistický realismus (architektura), Starý Těšín (hradiště), Staročeština, Statutární město, Stavovské panství, Státy Dohody, Stěhování národů, Strumeň, Studénka, Svatopluk I., Světový pohár ve skocích na lyžích, Svibice, Svinov (Ostrava), Těšín, Těšínská komora, Těšínská větev Piastovců, Těšínské knížectví, Těšínské nářečí, Těšínský kraj, Třinec, Třinecké železárny, Theodor Haase, Tisovnice (Polsko), Toleranční patent, Toponymum, Trojmezí (Hrčava), Uhersko, Ustroň, Valaši (severní Karpaty), Vavřinec Doliveta, Václav III. Adam Těšínský, Váh, Války o rakouské dědictví, Vídeň, Velká Čantoryje, Velké Kunčice, Velkomoravská říše, Versailleská smlouva, Visalaje, Visla, Visla (město), Vislané, Vladislav I. Opolský, Vodní nádrž Šance, Vodní nádrž Morávka, Vodní nádrž Těrlicko, Volby do Říšské rady 1907, Volby do Říšské rady 1911, Vratislav (město), Vratislavské knížectví, Zaolzie, Zámecký vrch (Těšín), Západní Beskydy, Země Koruny české, Zemské zřízení Těšínského knížectví, Zoologická zahrada a botanický park Ostrava. Rozbalte index (265 více) » « Zmenšit index

Adam Václav Těšínský

Adam Václav Těšínský (německy Adam Wenzel von Teschen, polsky Adam Wacław Cieszyński; 12. prosince 1574 – 13. července 1617, zámek Brandýs) byl v letech 1579 až 1617 těšínský kníže.

Nový!!: Těšínsko a Adam Václav Těšínský · Vidět víc »

Alžběta Lukrécie Těšínská

Alžběta Lukrécie (něm. Elisabeth Lukretia, pol. Elżbieta Lukrecja) (1. června 1599 – 19. května 1653) byla těšínskou kněžnou, poslední z rodu Piastovců.

Nový!!: Těšínsko a Alžběta Lukrécie Těšínská · Vidět víc »

Albert Kazimír Sasko-Těšínský

Albert Kazimír August Sasko-Těšínský (11. července 1738 v Moritzburgu u Drážďan – 10. února 1822 ve Vídni) byl těšínský vévoda a německý princ z albertinské větve Wettinů.

Nový!!: Těšínsko a Albert Kazimír Sasko-Těšínský · Vidět víc »

Altranstädtská konvence

Interiér kostela milosti v Jelení Hoře Altranstädtská konvence je mezinárodní smlouva uzavřená dne 1. září 1707 na zámku v Altranstädtu v Sasku mezi švédským králem Karlem XII. a císařem Josefem I. Obsahem smlouvy byla ustanovení zlepšující postavení evangelíků ve Slezsku.

Nový!!: Těšínsko a Altranstädtská konvence · Vidět víc »

Arcidiecéze olomoucká

Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).

Nový!!: Těšínsko a Arcidiecéze olomoucká · Vidět víc »

Arcidiecéze vratislavská

Arcidiecéze vratislavská (latinsky Archidioecesis Vratislaviensis) je polská římskokatolická arcidiecéze.

Nový!!: Těšínsko a Arcidiecéze vratislavská · Vidět víc »

Autonomní slezské vojvodství

#PŘESMĚRUJ Slezské vojvodství (1920–1945).

Nový!!: Těšínsko a Autonomní slezské vojvodství · Vidět víc »

Šeršníkovo muzeum

Šeršníkovo muzeum v Těšíně, původně Gymnaziální muzeum (Gymnasial-Museum), je nejstarším muzeem založeným v českých zemích.

Nový!!: Těšínsko a Šeršníkovo muzeum · Vidět víc »

Štramberk

Štramberk (nebo Stramberg) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, poblíž Kopřivnice.

Nový!!: Těšínsko a Štramberk · Vidět víc »

Šumbark

Šumbark je částí města Havířov.

Nový!!: Těšínsko a Šumbark · Vidět víc »

Žermanická přehrada

Žermanická přehrada je údolní nádrž na řece Lučině u Žermanic.

Nový!!: Těšínsko a Žermanická přehrada · Vidět víc »

Čadca

Čadca (polsky Czadca, německy Tschadsa, maďarsky Csaca) je město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, přesněji v Žilinském kraji na řece Kysuci.

Nový!!: Těšínsko a Čadca · Vidět víc »

Čechovice-Dědice

Čechovice-Dědice jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá.

Nový!!: Těšínsko a Čechovice-Dědice · Vidět víc »

Černá Ostravice

Černá Ostravice (též Černá) je potok v Moravskoslezském kraji, který odvodňuje menší oblast na jihu okresu Frýdek-Místek a představuje jednu ze dvou zdrojnic řeky Ostravice.

Nový!!: Těšínsko a Černá Ostravice · Vidět víc »

Český Těšín

Český Těšín (v době polské okupace v letech 1938 až 1939 Cieszyn Zachodni (Západní Těšín)) je město v okrese Karviná na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.

Nový!!: Těšínsko a Český Těšín · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Nový!!: Těšínsko a Česko · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Těšínsko a Československo · Vidět víc »

Člověk moudrý

Člověk moudrý nebo rozumný (Homo sapiens) je jediným žijícím druhem rodu Homo.

Nový!!: Těšínsko a Člověk moudrý · Vidět víc »

Říšská rada (Rakousko)

Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).

Nový!!: Těšínsko a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Óndra Łysohorsky

Óndra Łysohorsky, vlastním jménem Ervín Goj, (6. června 1905 Frýdek farnost Frýdek – 19. prosince 1989 Bratislava) byl lašský básník, překladatel a pedagog.

Nový!!: Těšínsko a Óndra Łysohorsky · Vidět víc »

Barania Góra

Barania Góra je druhá nejvyšší hora Slezských Beskyd v Polsku.

Nový!!: Těšínsko a Barania Góra · Vidět víc »

Bavorský geograf

Bavorský geograf (latinsky Geographus Bavarus) je konvenční jméno, dané Janem Potockým roku 1796 autorovi anonymního středověkého dokumentu Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii ("Popis měst a míst na severní straně Dunaje").

Nový!!: Těšínsko a Bavorský geograf · Vidět víc »

Bazilika Navštívení Panny Marie (Frýdek-Místek)

Kostel Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je římskokatolický poutní kostel.

Nový!!: Těšínsko a Bazilika Navštívení Panny Marie (Frýdek-Místek) · Vidět víc »

Bílské knížectví

Bílské knížectví (polsky Księstwo Bielskie, německy Herzogtum Bielitz, latinsky Ducatus Bilicensis) bylo slezské stavovské panství a později knížectví ve Slezsku kolem města Bílsko.

Nový!!: Těšínsko a Bílské knížectví · Vidět víc »

Bílské vojvodství

Poloha na mapě Polska Mapa Bílského vojvodství se současným dělením obcí a okresů Krajský úřad Bílské vojvodství bylo mezi lety 1975 až 1998 jedno ze 49 polských vojvodství se sídlem v Bílsku-Bělé.

Nový!!: Těšínsko a Bílské vojvodství · Vidět víc »

Bílsko (Polsko)

Bílsko (Bielsko, Bielitz, Biylsko) je bývalé město v Těšínském Slezsku, které 1. ledna 1951 bylo sloučeno s malopolskou Krakovskou Bělou v jeden správní celek s názvem Bílsko-Bělá.

Nový!!: Těšínsko a Bílsko (Polsko) · Vidět víc »

Bílsko-Bělá

Bílsko-Bělá je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství ležící na úpatí Slezských a Malých Beskyd.

Nový!!: Těšínsko a Bílsko-Bělá · Vidět víc »

Bílsko-bělský jazykový ostrov

Bílsko-bělský jazykový ostrov na mapě z roku 1894 (označen oválem) Bílsko-bělský jazykový ostrov (německy Bielitz-Bialaer Sprachinsel), někdy též jen Bílský jazykový ostrov (Bielitzer Sprachinsel) bylo území měst Bílska, Bělé, Wilamowic a okolních vesnic na slezsko-haličském pomezí, obývané většinově německým obyvatelstvem a obklopené územím, obývaném převážně Poláky, resp.

Nový!!: Těšínsko a Bílsko-bělský jazykový ostrov · Vidět víc »

Bělá (přítok Visly)

Bělá (Biała, lidově též Białka) je řeka v jižním Polsku, pravostranný přítok Visly.

Nový!!: Těšínsko a Bělá (přítok Visly) · Vidět víc »

Břetislav I.

Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.

Nový!!: Těšínsko a Břetislav I. · Vidět víc »

Benediktinské opatství v Týnci u Krakova

Benediktinské opatství v Týnci u Krakova spolu s kostelem sv. Petra a sv. Pavla se nachází jihozápadně od města Krakov.

Nový!!: Těšínsko a Benediktinské opatství v Týnci u Krakova · Vidět víc »

Berlínský mír

Berlínský mír byla mírová smlouva podepsaná mezi státy Rakouskem a Pruskem 28.

Nový!!: Těšínsko a Berlínský mír · Vidět víc »

Bludovice (Havířov)

Bludovice (dříve zvané Dolní Bludovice, německy Nieder Bludowitz, polsky Błędowice (Dolne)) jsou část města Havířova v okrese Karviná.

Nový!!: Těšínsko a Bludovice (Havířov) · Vidět víc »

Bohumín

Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.

Nový!!: Těšínsko a Bohumín · Vidět víc »

Bohumín (nádraží)

Bohumín je železniční stanice na adrese Adama Mickiewicze 67 ve stejnojmenném městě.

Nový!!: Těšínsko a Bohumín (nádraží) · Vidět víc »

Bohumínské panství

Bohumínské panství bylo stavovské panství kolem města Bohumín.

Nový!!: Těšínsko a Bohumínské panství · Vidět víc »

Boleslav I. Chrabrý

#PŘESMĚRUJ Boleslav Chrabrý.

Nový!!: Těšínsko a Boleslav I. Chrabrý · Vidět víc »

Boleslav IV. Kadeřavý

Boleslav IV.

Nový!!: Těšínsko a Boleslav IV. Kadeřavý · Vidět víc »

Brenná

Brenná (německy Brenn) je vesnička na Brennském kopci, nazývaném dříve Ovčí vrch (295 m n. m.) poblíž soutoku Svitávky a Ploučnice, 4 km jižně od města Zákupy, k němuž byla připojena roku 1971.

Nový!!: Těšínsko a Brenná · Vidět víc »

Bruno ze Schauenburku

Erb Bruna ze Schauenburku v erbovníku Konráda Grünenberga z roku 1483 Bruno ze Schauenburku (něm. Bruno von Schauenburg; 1205? – 1./17. února 1281 Kroměříž) byl šlechtic a duchovní německého původu, působící v letech 1245–1281 jako biskup olomoucký.

Nový!!: Těšínsko a Bruno ze Schauenburku · Vidět víc »

Bystřice (okres Frýdek-Místek)

Obec Bystřice (v místním nářečí Bystrzica) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Bystřice (okres Frýdek-Místek) · Vidět víc »

Cina

Cina či Pština (německy Zinna, polsky Psina nebo slezsky Cyna) je levý přítok řeky Odry v polském Horním Slezsku.

Nový!!: Těšínsko a Cina · Vidět víc »

Důl Michal

Důl Michal je název nefunkčního černouhelného dolu, který se nachází v Michálkovicích (část Ostravy).

Nový!!: Těšínsko a Důl Michal · Vidět víc »

Deutsche Verfassungspartei

Deutsche Verfassungspartei (česky německá ústavní strana) byla politická strana, respektive široký, liberálně, centralisticky a proněmecky orientovaný politický proud působící od 60.

Nový!!: Těšínsko a Deutsche Verfassungspartei · Vidět víc »

Deutsche Volksliste

Deutsche Volksliste (listina germánů či listina Němců), zkráceně DVL, byla listina, která měla za cíl zařazení obyvatel na Němci dobytém území za druhé světové války do kategorií podle kritérií „vhodnosti“ sestavených dle Heinricha Himmlera.

Nový!!: Těšínsko a Deutsche Volksliste · Vidět víc »

DinoPark Ostrava

DinoPark Ostrava se nachází na území Doubravy směrem na Orlovou, tedy 13 km od centra Ostravy.

Nový!!: Těšínsko a DinoPark Ostrava · Vidět víc »

Doba železná

V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní.

Nový!!: Těšínsko a Doba železná · Vidět víc »

Doba bronzová

Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.

Nový!!: Těšínsko a Doba bronzová · Vidět víc »

Dojíždění

stanici Šindžuku Torontu jedou večer domů Dojíždění je pravidelné každodenní cestování mezi bydlištěm a místem zaměstnání, školy a podobně.

Nový!!: Těšínsko a Dojíždění · Vidět víc »

Doly (Karviná)

Doly (dříve Karvinná), nebo také Karviná 2, je část okresního města Karviná na samém východě České republiky.

Nový!!: Těšínsko a Doly (Karviná) · Vidět víc »

Doubrava (okres Karviná)

Doubrava (dříve Dombrová) je obec, která se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Doubrava (okres Karviná) · Vidět víc »

Drahomyšl (Polsko)

Drahomyšl je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín ve gmině Strumeň.

Nový!!: Těšínsko a Drahomyšl (Polsko) · Vidět víc »

Druhá polská republika

#PŘESMĚRUJ Druhá Polská republika.

Nový!!: Těšínsko a Druhá polská republika · Vidět víc »

Eduard Suess

Eduard Suess, též Eduard Sueß (20. srpna 1831 Londýn – 26. dubna 1914 Vídeň), byl rakouský geolog a paleontolog, profesor na Vídeňské univerzitě.

Nový!!: Těšínsko a Eduard Suess · Vidět víc »

Edvard Beneš

Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.

Nový!!: Těšínsko a Edvard Beneš · Vidět víc »

Euroregion Beskydy

Euroregion Beskydy je euroregion spojující pohraničí tří států - Česka, Polska a Slovenska.

Nový!!: Těšínsko a Euroregion Beskydy · Vidět víc »

Euroregion Těšínské Slezsko

Euroregion Těšínské Slezsko Prezentace euroregionu Těšínského Slezska na veletrhu Regiontour 2010 Euroregion Těšínské Slezsko – Euroregion na polsko-české hranici, je europrogram, který započal 22.

Nový!!: Těšínsko a Euroregion Těšínské Slezsko · Vidět víc »

Evangelický kostel Spasitele (Bílsko-Bělá)

Evangelický kostel Spasitele v Bílsku-Bělé (pol. Kościół ewangelicki Zbawiciela w Bielsku-Białej) je jedním z luterských tolerančních kostelů na Těšínsku.

Nový!!: Těšínsko a Evangelický kostel Spasitele (Bílsko-Bělá) · Vidět víc »

František I. Štěpán Lotrinský

František I. Štěpán Lotrinský (8. prosince 1708 Nancy – 18. srpna 1765 Innsbruck) byl lotrinský vévoda (1729–1736, jako František III.), těšínský kníže (1729–1765), toskánský velkovévoda (1737–1765, jako František II.) a císař Svaté říše římské (1745–1765).

Nový!!: Těšínsko a František I. Štěpán Lotrinský · Vidět víc »

Frýdecké panství

Hraniční kámen frýdeckého panství ze Starých Hamrů z roku 1669 Frýdecké panství bylo stavovské panství rozléhající se okolo města Frýdku.

Nový!!: Těšínsko a Frýdecké panství · Vidět víc »

Frýdek

Frýdek (latinsky Fridecca) je slezské historické město, dnes část statutárního města Frýdku-Místku.

Nový!!: Těšínsko a Frýdek · Vidět víc »

Frýdek (zámek)

Frýdecký zámek je původně gotický hrad, nacházející se u Zámeckého náměstí města Frýdek-Místek.

Nový!!: Těšínsko a Frýdek (zámek) · Vidět víc »

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek (v místním nářečí a;, v době protektorátu Friedeck-Friedberg) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a nachází se 16 kilometrů jjv.

Nový!!: Těšínsko a Frýdek-Místek · Vidět víc »

Fridrich Kazimír Frýštatský

Fridrich Kazimír Frýštatský (prosinec 1541 / leden 1542 Pardubice – 4. května 1571 Přelouč) byl těšínský kníže z rodu Piastovců.

Nový!!: Těšínsko a Fridrich Kazimír Frýštatský · Vidět víc »

Fryštát

Fryštát (Freystadium Orientale, Freistadt, Frysztat) je centrální historická městská část statutárního města Karviná.

Nový!!: Těšínsko a Fryštát · Vidět víc »

Fryštát (zámek)

Zámek Fryštát v Karviné-Fryštátě (okres Karviná) je jediné Piastovské sídlo v Česku, pozdější sídlo hrabat Larisch-Mönnichů.

Nový!!: Těšínsko a Fryštát (zámek) · Vidět víc »

Fryštátské panství

Zámek ve Fryštátě Fryštátské panství bylo stavovské panství rozkládající se okolo města Fryštátu - dnešní Karviná (k přejmenování města došlo v roce 1948).

Nový!!: Těšínsko a Fryštátské panství · Vidět víc »

Goczałkowická přehradní nádrž

Goczałkowická přehrada neboli Goczałkowické jezero je údolní nádrž vzniklá mezi lety 1950 až 1956 přehrazením toku Visly západně od obcí Goczałkowice-Zdrój (okres Pszczyna) a Zábřeh (okres Bílsko-Bělá) ve Slezském vojvodství v Polsku.

Nový!!: Těšínsko a Goczałkowická přehradní nádrž · Vidět víc »

Godów

Godów je vesnice a sídlo gminy Godów v okrese Wodzisław ve Slezském vojvodství v jižním Polsku.

Nový!!: Těšínsko a Godów · Vidět víc »

Goralé

Polský goralský mužský sbor z Jablunkova Goralé (těšínským nářečím Gorole; nebo i starší Horali; tj. „horalé“, přičemž uvedené názvy se píší v některých zdrojích velkým, v jiných malým počátečním písmenem) jsou obyvatelé hornatých oblastí jižního Polska, severního Slovenska a severovýchodního Česka (Těšínsko).

Nový!!: Těšínsko a Goralé · Vidět víc »

Gottlieb Biermann

Gottlieb Biermann (12. dubna 1828, Bratislava – 10. února 1901, Praha) byl německý učitel a historik.

Nový!!: Těšínsko a Gottlieb Biermann · Vidět víc »

Gravettien

Gravetský hrot Gravetský hrot s řapem typu Font-Robert Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30–20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27–24 tisíc let BP).

Nový!!: Těšínsko a Gravettien · Vidět víc »

Gustaw Morcinek

Jeho hrob v Těšíně. Gustaw Morcinek (narozen jako Augustyn Morcinek) (24. srpna 1891 v Karviné, Rakousko-Uhersko – 20. prosince 1963 v Krakově, Polsko) byl polský spisovatel, pedagog a pozdější člen Sejmu v období 1952 až 1957.

Nový!!: Těšínsko a Gustaw Morcinek · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Nový!!: Těšínsko a Habsburkové · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Nový!!: Těšínsko a Habsburská monarchie · Vidět víc »

Hadrián IV.

Hadrián IV. (vlastním jménem Nicolaus Breakspear) (okolo 1100 – 1. září 1159) byl 169.

Nový!!: Těšínsko a Hadrián IV. · Vidět víc »

Halda Ema

Halda Ema (někdy také psáno jako Ema-Terezie či Terezie-Ema) je ostravská kuželová halda (lidskou činností vytvořený kopec) v Slezské Ostravě na pravém břehu řeky Ostravice v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Halda Ema · Vidět víc »

Halič

Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).

Nový!!: Těšínsko a Halič · Vidět víc »

Havířov

Havířov je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině.

Nový!!: Těšínsko a Havířov · Vidět víc »

Hlučínsko

Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.

Nový!!: Těšínsko a Hlučínsko · Vidět víc »

Hlubčice

Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy.

Nový!!: Těšínsko a Hlubčice · Vidět víc »

Hnutí autonomie Slezska

Jerzy Gorzelik, předseda Hnutí autonomie Slezska Moravy Hnutí autonomie Slezska, Hnutí za autonomii Slezska nebo Hnutí za slezskou autonomii (ve zkratce RAŚ) je spolek požadující autonomii Slezska v rámci Polska.

Nový!!: Těšínsko a Hnutí autonomie Slezska · Vidět víc »

Holasici

Mapa lokalizace původních slezských kmenů. Holasici (též Holasicové nebo kmen Holasiců, polsky Golęszycy, Gołęszycy, Golęszyce, Gołęszyce, Gołężyce, německy Golensizen, Holasitzer, Holaschitzer) byli západoslovanský kmen, který se koncem 6. století usadil na území severně od Jeseníků a Oderských vrchů, zvláště na Opavsku.

Nový!!: Těšínsko a Holasici · Vidět víc »

Holasická provincie

Holasická provincie, později (od roku 1220) nazývaná Opavská provincie, byla správním celkem v rámci Olomouckého údělu.

Nový!!: Těšínsko a Holasická provincie · Vidět víc »

Holešov (Polsko)

Holešov je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska.

Nový!!: Těšínsko a Holešov (Polsko) · Vidět víc »

Homo erectus

#PŘESMĚRUJ Člověk vzpřímený.

Nový!!: Těšínsko a Homo erectus · Vidět víc »

Horní Slezsko

Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Nový!!: Těšínsko a Horní Slezsko · Vidět víc »

Horní Slezsko (provincie)

Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).

Nový!!: Těšínsko a Horní Slezsko (provincie) · Vidět víc »

Hradec nad Moravicí

Město Hradec nad Moravicí (německy Grätz, polsky Grodziec) leží v okrese Opava a nachází se v jedné ze tří historických zemí Česka – Slezsku.

Nový!!: Těšínsko a Hradec nad Moravicí · Vidět víc »

Hraniční meandry Odry

soutok Hraniční meandry Odry jsou přírodní památka, která byla vyhlášena 6. září 2006 a veřejnosti otevřena 25. května roku 2007.

Nový!!: Těšínsko a Hraniční meandry Odry · Vidět víc »

Hrčava

Obec Hrčava se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Hrčava · Vidět víc »

Hrušov (Ostrava)

Hrušov je historický městys a katastrální území ležící na území Ostravy.

Nový!!: Těšínsko a Hrušov (Ostrava) · Vidět víc »

Hyundai Motor Manufacturing Czech

Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) je společnost se sídlem v Nižních Lhotách, která byla založena 7.

Nový!!: Těšínsko a Hyundai Motor Manufacturing Czech · Vidět víc »

Jablunkov

Město Jablunkov (v místním nářečí a) je nejvýchodnější město Česka, které se nachází na soutoku řek Olše a Lomné v jihovýchodní části okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Jablunkov · Vidět víc »

Jablunkovský průsmyk

Girové. Jablunkovský průsmyk (pol.: Przełęcz Jabłonkowska) je průsmyk v nadmořské výšce 553 m n. m.

Nový!!: Těšínsko a Jablunkovský průsmyk · Vidět víc »

Jan II. Opolský

Jan II.

Nový!!: Těšínsko a Jan II. Opolský · Vidět víc »

Jan Kapras

Jan Kapras (17. ledna 1880 Brno – 13. května 1947 Nový Bydžov) byl český historik, právník a politik.

Nový!!: Těšínsko a Jan Kapras · Vidět víc »

Jan Kubisz

Jan Kubisz (24. ledna 1848, Konská – 25. března 1929, Hnojník) byl polský pedagog, básník a národní buditel na Těšínsku a zakladatel polské těšínské literatury.

Nový!!: Těšínsko a Jan Kubisz · Vidět víc »

Jan Lucemburský

Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.

Nový!!: Těšínsko a Jan Lucemburský · Vidět víc »

Jan Michejda

Pamětní deska bratrů Jana a Franciszka Michejdových v Těšíně Jan Michejda (18. července 1853 Albrechtice – 14. května 1927 Skočov) byl rakouský advokát a politik polské národnosti ze Slezska, na počátku 20.

Nový!!: Těšínsko a Jan Michejda · Vidět víc »

Jastrzębie-Zdrój

Jastrzębie-Zdrój (slezsky Jastrzymbie-Zdrōj / Jastrzymbje-Zdrůj, Bad Königsdorff-Jastrzemb, česky Lázně Jestřebí) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství.

Nový!!: Těšínsko a Jastrzębie-Zdrój · Vidět víc »

Javoří (Polsko)

Javoří je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá.

Nový!!: Těšínsko a Javoří (Polsko) · Vidět víc »

Javořinka

Javořinka je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín u česko-polsko-slovenských hranic.

Nový!!: Těšínsko a Javořinka · Vidět víc »

Javorový

Javorový (též Javorový vrch) je hora nacházející se v Moravskoslezských Beskydech v blízkosti města Třince v okrese Frýdek-Místek.

Nový!!: Těšínsko a Javorový · Vidět víc »

Józef Londzin

Józef Londzin (2. února 1863 Zábřeh – 21. dubna 1929 Těšín) byl rakouský kněz a politik polské národnosti ze Slezska, na počátku 20.

Nový!!: Těšínsko a Józef Londzin · Vidět víc »

Ježíšův kostel v Těšíně

Ježíšův kostel v Těšíně neboli Kostel milosti v Těšíně (pol. Kościół Jezusowy, Kościół łaski; něm. Jesuskirche, Gnadenkirche) je největším luterským kostelem ve středovýchodní Evropě; sehrál významnou roli i v dějinách českého protestantismu.

Nový!!: Těšínsko a Ježíšův kostel v Těšíně · Vidět víc »

Jistebná

Jistebná je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín u polsko-českých hranic.

Nový!!: Těšínsko a Jistebná · Vidět víc »

Johann Demel von Elswehr

Johann Nepomuk Demel von Elswehr (29. března 1825 Těšín – 15. září 1892 Opava farnosti Opava (kostel sv. Ducha)), byl rakouský advokát a politik německé národnosti, v 2.

Nový!!: Těšínsko a Johann Demel von Elswehr · Vidět víc »

Josef II.

Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.

Nový!!: Těšínsko a Josef II. · Vidět víc »

Josef Koždoň

Československo-polského sporu o Těšínsko (Josef Koždoň sedí v přední dolní řadě, označen bílým křížkem) Josef Koždoň (polsky Józef Kożdoń, německy Josef Koždon) (8. září 1873 Horní Líštná – 7. prosince 1949 Opava) byl slezský politik, předseda Slezské lidové strany (Śląska Partia Ludowa), propagátor slezské autonomie a nezávislosti, slezský národní buditel a v letech 1923 až 1938 starosta Českého Těšína.

Nový!!: Těšínsko a Josef Koždoň · Vidět víc »

Kačice (Polsko)

Kačice jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice.

Nový!!: Těšínsko a Kačice (Polsko) · Vidět víc »

Karel VI.

Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.

Nový!!: Těšínsko a Karel VI. · Vidět víc »

Karl von Czoernig-Czernhausen

Karl Czörnig, od roku 1852 svobodný pán von Czoernig-Czernhausen (5. května 1804 Černousy – 5. října 1889 Gorizia) byl rakouský úředník a statistik.

Nový!!: Těšínsko a Karl von Czoernig-Czernhausen · Vidět víc »

Karpaty

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.

Nový!!: Těšínsko a Karpaty · Vidět víc »

Karviná

Karviná je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši.

Nový!!: Těšínsko a Karviná · Vidět víc »

Kastelánie

Kastelánie byl v časech Přemyslovců hradský obvod, který patřil ke každému hradu.

Nový!!: Těšínsko a Kastelánie · Vidět víc »

Katovická konurbace

Katovická konurbace (též nepřesně hornoslezská) je největší a nejlidnatější metropolitní oblast Polska.

Nový!!: Těšínsko a Katovická konurbace · Vidět víc »

Kazimír I. Těšínský

kostel sv. Máří Magdalény v Těšíně)'' Kazimír I. Těšínský (Kazimierz I cieszyński) (narozen mezi lety 1280/1290, zemřel 1358) – kníže těšínský z dynastie Piastovců, ze samostatné těšínské větve.

Nový!!: Těšínsko a Kazimír I. Těšínský · Vidět víc »

Kazimír II. Těšínský

Kazimír II.

Nový!!: Těšínsko a Kazimír II. Těšínský · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Nový!!: Těšínsko a Keltové · Vidět víc »

Kladsko

Kladsko může znamenat.

Nový!!: Těšínsko a Kladsko · Vidět víc »

Klimkovice

Klimkovice (německy Königsberg) jsou malé slezské město při jihozápadním okraji Ostravy na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve.

Nový!!: Těšínsko a Klimkovice · Vidět víc »

Košicko-bohumínská dráha

Nádraží bývalé KBD v Bohumíně Českém Těšíně Třinecké železárny a bývalá KBD Košicko-bohumínská dráha, zkratka KBD (německy Kaschau-Oderberger Bahn, zkratka KOB; maďarsky Kassa-Oderbergi Vasút, zkratka Ks-Od, česko-slovensky někdy též Košická dráha) byla železniční společnost, která vybudovala trať vedoucí mezi Bohumínem a Košicemi.

Nový!!: Těšínsko a Košicko-bohumínská dráha · Vidět víc »

Koňákov (Polsko)

Koňákov (nářečně Kónioków) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na česko-polsko-slovenském pomezí.

Nový!!: Těšínsko a Koňákov (Polsko) · Vidět víc »

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka (v místním nářečí a) je obec, která leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, přibližně uprostřed okresu Frýdek-Místek.

Nový!!: Těšínsko a Komorní Lhotka · Vidět víc »

Konference velvyslanců

Konference velvyslanců, plným názvem Konference velvyslanců čelných spojeneckých a přidružených mocností (anglicky Conference of Ambassadors of the Principal Allied and Associated Powers, francouzsky Conférence des Ambassadeurs des principales puissances alliées et associées) byl mezispojenecký orgán Dohody po skončení první světové války.

Nový!!: Těšínsko a Konference velvyslanců · Vidět víc »

Konzistoř

Konzistoř nebo konsistoř může být.

Nový!!: Těšínsko a Konzistoř · Vidět víc »

Korunní země

Chorvatsko-Slavonsko 18. Bosna a Hercegovina Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer).

Nový!!: Těšínsko a Korunní země · Vidět víc »

Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná)

Křtitelnice z původního kostela (asi z 15. století) Kostel svatého Petra z Alkantary (známý také jako Šikmý kostel) je kostel nacházející se v Karviné, a to v městské části Doly.

Nový!!: Těšínsko a Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná) · Vidět víc »

Kostely milosti

Kostely milosti se nazývá šest velkých původně evangelických kostelů, které byly vystavěny v 18. století ve Slezsku na základě tzv.

Nový!!: Těšínsko a Kostely milosti · Vidět víc »

Kotouč (Štramberk)

Kotouč bylo významné archeologické naleziště na Moravě u města Štramberk v okrese Nový Jičín.

Nový!!: Těšínsko a Kotouč (Štramberk) · Vidět víc »

Kovále

Kovále nebo Kovály jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Skočov.

Nový!!: Těšínsko a Kovále · Vidět víc »

Krakov

Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.

Nový!!: Těšínsko a Krakov · Vidět víc »

Kresy

Etnická mapa Polska v roce 1931 Kresy nebo Kresy Wschodnie je označení, které používají Poláci pro oblasti, které byly do roku 1939 součástí polského státu.

Nový!!: Těšínsko a Kresy · Vidět víc »

Krkonošsko-jesenická subprovincie

Geografické členění Sudet Krkonošsko-jesenická subprovincie (též Sudetská subprovincie nebo subprovincie Sudety (zkráceně Sudety), Sudetská pohoří nebo Sudetské pohoří, německy Sudeten, polsky Sudety, anglicky Sudetes) - pohoří, vyšší geomorfologická jednotka v severovýchodních Čechách, na severu Moravy, v českém Slezsku a také v jihovýchodním Sasku a jihozápadním Polsku, jedna ze šesti subprovincií České vysočiny.

Nový!!: Těšínsko a Krkonošsko-jesenická subprovincie · Vidět víc »

Kylešovice

Kylešovice (německy Gilschwitz, polsky Kileszowice) jsou v současnosti populačně třetí největší evidenční část statutárního města Opavy, od jehož centra se rozkládají 2 až 3 km jihojihovýchodním směrem.

Nový!!: Těšínsko a Kylešovice · Vidět víc »

Lašská nářečí

Územní rozsah lašských nářečí Lašská nářečí na začátku 20. století v dnešním Polsku (žlutá barva) Lašská nářečí neboli slezskomoravská nářečí (slezsky: laszsko godka, polsky: gwary laskie) jsou skupinou nářečí českého jazyka v části opavského a těšínského Slezska a severovýchodní Moravy.

Nový!!: Těšínsko a Lašská nářečí · Vidět víc »

Lašsko

Hukvaldy Lašsko (polsky nebo, německy, anglicky) je etnografický region ve východní části českého Slezska a v severovýchodním cípu Moravy, rozprostírající se po obou březích řeky Ostravice, dále pak v povodí řek Odry, Lubiny, Ondřejnice, Jičínky a Sedlnice.

Nový!!: Těšínsko a Lašsko · Vidět víc »

Larischové

Larischové (Laryšové ze Lhoty, Larisch-Mönnich, Larischowie) jsou starý šlechtický rod od 16. století usazený ve Slezsku.

Nový!!: Těšínsko a Larischové · Vidět víc »

Laténská kultura

Rozšíření halštatské (žl.) a laténské kultury (zel.) Laténská kultura odvozuje svůj název od archeologického naleziště La Tène na severním břehu Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku, kde bylo roku 1857 objeveno množství artefaktů.

Nový!!: Těšínsko a Laténská kultura · Vidět víc »

Lazy (Polsko)

Lazy je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá ve gmině Jasenice.

Nový!!: Těšínsko a Lazy (Polsko) · Vidět víc »

Lázně Darkov

Lázně Darkov (německy Darkau, polsky Darków) je část okresního města Karviná, ležícího na severovýchodě České republiky.

Nový!!: Těšínsko a Lázně Darkov · Vidět víc »

Leśny Park Niespodzianek

Leśny Park Niespodzianek, tj.

Nový!!: Těšínsko a Leśny Park Niespodzianek · Vidět víc »

Lechické jazyky

Pojem lechické jazyky je jednou z možností, jak lze označovat jazyky podobné polštině.

Nový!!: Těšínsko a Lechické jazyky · Vidět víc »

Lengyelská kultura

Mapa Evropy v pozdním neolitu Lengyelská kultura je archeologická kultura přelomu neolitu a eneolitu (někdy mezi 4400–4300 př. n. l.) rozšířená na starém sídelním území středních a severovýchodních Čech.

Nový!!: Těšínsko a Lengyelská kultura · Vidět víc »

Leopold Josef Lotrinský

Leopold Josef Lotrinský, zvaný „Dobrý“, (11. září 1679 Innsbruck – 27. března 1729 Lunéville) byl lotrinský vévoda (1690–1729), těšínský kníže a otec císaře Svaté říše římské Františka I. Štěpána, manžela Marie Terezie.

Nový!!: Těšínsko a Leopold Josef Lotrinský · Vidět víc »

Lesní kostely v Beskydech

Lesní kostel na svahu Wysokého u Javoří „Lesní kostely“ v Beskydech jsou místa v beskydských lesích, kde se v době nejtvrdší protireformace (zejména v letech 1654–1709) shromažďovali evangelíci z Těšínska k tajným bohoslužbám.

Nový!!: Těšínsko a Lesní kostely v Beskydech · Vidět víc »

Lesní lánová ves

Schéma lesní lánové vsi Königswalde, příklad německé lesní lánové vsi ''Waldhufendorfu'' Nowotaniec, příklad polské lesní lánové vsi ''łańcuchówky'' Obec Malíkov nad Nežárkou, Katastrální mapa z roku 1828 Lesní lánová ves či údolní lánová ves (německy Waldhufendorf, polsky wieś łańcuchowa, zkráceně łańcuchówka) je charakteristický typ údolní vesnice, založené na podélném systému, jehož osou byl zpravidla potok spolu se souběžnou komunikací.

Nový!!: Těšínsko a Lesní lánová ves · Vidět víc »

Lokátor

Saského zrcadla – lokátor (v klobouku) vysazuje v rámci tzv. Ostsiedlung ves (okolo 1300) Lokátor byla osoba, která ve středověku prováděla lokaci, jistá obdoba moderního developera.

Nový!!: Těšínsko a Lokátor · Vidět víc »

Lužická kultura

Rozšíření lužické kultury (zeleně) Lužická kultura, lužický kulturní komplex či kultura lužických popelnicových polí je archeologická kultura doby bronzové a železné, jež byla rozšířena ve střední Evropě od 14. století př. n. l. do 4. století př. n. l. a náležela do širší skupiny kultur popelnicových polí, které od mladší doby bronzové sídlily ve velké části Evropy.

Nový!!: Těšínsko a Lužická kultura · Vidět víc »

Lucembursko

Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.

Nový!!: Těšínsko a Lucembursko · Vidět víc »

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Nový!!: Těšínsko a Luteránství · Vidět víc »

Lutyně

Lutyně (německy Ober Leuten, polsky Lutynia Górna či Lutynia Polska) je severozápadní místní část slezského města Orlová, konkrétně na Těšínsku.

Nový!!: Těšínsko a Lutyně · Vidět víc »

Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)

Lysá hora (německy Kahlberg; 1324 m n. m., dříve udávána výška 1323 m n. m.) je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska.

Nový!!: Těšínsko a Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy) · Vidět víc »

Malenovice (okres Frýdek-Místek)

Obec Malenovice se nachází pod Lysou horou v Beskydech v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Malenovice (okres Frýdek-Místek) · Vidět víc »

Marie Terezie

Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.

Nový!!: Těšínsko a Marie Terezie · Vidět víc »

Matyáš Korvín

Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.

Nový!!: Těšínsko a Matyáš Korvín · Vidět víc »

Maxmilián II. Habsburský

Maxmilián II. (31. července 1527 Vídeň – 12. října 1576 Řezno) byl císař římský, král český (korunován 1562), uherský (korunován 1563), markrabě moravský a arcivévoda rakouský.

Nový!!: Těšínsko a Maxmilián II. Habsburský · Vidět víc »

Měšťanstvo

Měšťanstvo či buržoazie (z franc. bourgeoisie) je označení sociální vrstvy měšťanů čili plnoprávných obyvatel měst.

Nový!!: Těšínsko a Měšťanstvo · Vidět víc »

Měšek I. Těšínský

Měšek I. Těšínský či Měško (polsky Mieszko cieszyński) (narozen 1252/1256, zemřel 27. srpna 1315) – od roku 1281/1282 spolu s bratrem Přemyslem vládl v Těšíně, Osvětimi a Ratiboři.

Nový!!: Těšínsko a Měšek I. Těšínský · Vidět víc »

Mezisvětí

Mezisvětí je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Skočov na území Těšínského Slezska.

Nový!!: Těšínsko a Mezisvětí · Vidět víc »

Michálkovice

Michálkovice jsou od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.

Nový!!: Těšínsko a Michálkovice · Vidět víc »

Mladočeši

#PŘESMĚRUJ Národní strana svobodomyslná.

Nový!!: Těšínsko a Mladočeši · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Nový!!: Těšínsko a Mnichovská dohoda · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Nový!!: Těšínsko a Morava · Vidět víc »

Moravská brána

Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.

Nový!!: Těšínsko a Moravská brána · Vidět víc »

Moravská národnost

Podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti v obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 2011 Moravská národnost se jako samostatná a svébytná národnost (ve smyslu společenství se společnými dějinami, kulturou a územím) oficiálně poprvé objevila v roce 1991, kdy mohla být uvedena ve sčítání lidu.

Nový!!: Těšínsko a Moravská národnost · Vidět víc »

Moravská Ostrava

Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Nový!!: Těšínsko a Moravská Ostrava · Vidět víc »

Moravské markrabství

Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.

Nový!!: Těšínsko a Moravské markrabství · Vidět víc »

Moravskoslezské Beskydy

Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy; polsky Beskid Morawsko-Śląski), v českém úzu běžně jen Beskydy, jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (malý přesah do okresu Čadca).

Nový!!: Těšínsko a Moravskoslezské Beskydy · Vidět víc »

Moravskoslezské gubernium

Sídlo Moravskoslezského gubernia na dnešním Moravském náměstí v Brně Moravskoslezské zemské gubernium (německy Mährischschlesisches Landesgubernium) sídlící v Brně, bylo v letech 1783–1849 správní institucí země Moravskoslezské, v jehož čele stál moravský zemský hejtman jakožto gubernátor.

Nový!!: Těšínsko a Moravskoslezské gubernium · Vidět víc »

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku.

Nový!!: Těšínsko a Moravskoslezský kraj · Vidět víc »

Morávka (okres Frýdek-Místek)

Morávka (v místním nářečí Morovka, a) je rekreační obec v okrese Frýdek-Místek v těšínské části českého Slezska, s největším katastrem v Beskydech.

Nový!!: Těšínsko a Morávka (okres Frýdek-Místek) · Vidět víc »

Mosty u Jablunkova

Mosty u Jablunkova (do roku 1951 jen Mosty) jsou obec na východě Česka v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Mosty u Jablunkova · Vidět víc »

Muzeum v Bílsku-Bělé – Tkalcovský dům

Tkalcovský dům – tkalcovna, je pobočka Muzea v Bílsku-Bělé v jižním Polsku.

Nový!!: Těšínsko a Muzeum v Bílsku-Bělé – Tkalcovský dům · Vidět víc »

Naše řeč

Naše řeč je český recenzovaný vědecký časopis věnovaný češtině jako mateřskému jazyku.

Nový!!: Těšínsko a Naše řeč · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Těšínsko a Nacistické Německo · Vidět víc »

Nazální samohláska

Nazální neboli nosová samohláska (nosovka, nazála) je samohláska, při jejíž artikulaci se zapojuje vedle ústní také nosní dutina, což je umožněno poklesem měkkého patra (vela).

Nový!!: Těšínsko a Nazální samohláska · Vidět víc »

Návsí

Obec Návsí se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Návsí · Vidět víc »

Německé Rakousko

Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919.

Nový!!: Těšínsko a Německé Rakousko · Vidět víc »

Odúmrť

Odúmrť (lat. caducum, padající, zralé k pádu) je jmění zůstavitele, jenž neměl žádné dědice ze zákona ani ze závěti.

Nový!!: Těšínsko a Odúmrť · Vidět víc »

Odra

Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.

Nový!!: Těšínsko a Odra · Vidět víc »

Okres Bílsko-Bělá

Sídlo okresní samosprávy Okres Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała; Stejný název nese v polštině okres Bielsk) je okres ''(powiat)'' v jižním Polsku ve Slezském vojvodství poblíž hranic s Českou republikou.

Nový!!: Těšínsko a Okres Bílsko-Bělá · Vidět víc »

Okres Frýdek-Místek

Přehled obecních znaků okresu Frýdek-Místek Okres Frýdek-Místek je okres na rozhraní Moravy a Slezska v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje.

Nový!!: Těšínsko a Okres Frýdek-Místek · Vidět víc »

Okres Karviná

Přehled obecních znaků okresu Karviná Okres Karviná je okres v těšínské části Slezska a administrativně tvoří součást Moravskoslezského kraje.

Nový!!: Těšínsko a Okres Karviná · Vidět víc »

Okres Ostrava-město

Přehled znaků obcí v okresu Ostrava-město Okres Ostrava-město je okres v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Okres Ostrava-město · Vidět víc »

Okres Sokolov

Přehled obecních znaků okresu Sokolov Okres Sokolov je okres v Karlovarském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Okres Sokolov · Vidět víc »

Okres Těšín

Sídlo okresní samosprávy Politický okres Těšín v roce 1910 Okres Těšín (Cieszyn) je okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství přímo u hranic s Českou republikou a Slovenskem.

Nový!!: Těšínsko a Okres Těšín · Vidět víc »

Olše (řeka)

Olše (dříve Olza,, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici.

Nový!!: Těšínsko a Olše (řeka) · Vidět víc »

Opavské knížectví

Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.

Nový!!: Těšínsko a Opavské knížectví · Vidět víc »

Opolské knížectví

Opolské knížectví (latinsky Ducatus Opolie, polsky Księstwo opolskie, německy Herzogtum Oppeln), nazýváno v některých fázích jako Opolsko-ratibořské knížectví, bylo jedno ze slezských knížectví Horního Slezska s centrem v Opoli existující mezi lety 1173–1742.

Nový!!: Těšínsko a Opolské knížectví · Vidět víc »

Opolsko-ratibořské knížectví

Opolsko-ratibořské knížectví (polsky: Księstwo opolsko-raciborskie, německy: Herzogtum Oppeln und Ratibor) bylo jedno z četných slezských knížectví, kterým vládla slezská větev polské královské dynastie Piastovců.

Nový!!: Těšínsko a Opolsko-ratibořské knížectví · Vidět víc »

Oppidum

Keltské oppidum Bibracte Oppidum (snad z latinského ob pedes, obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) je obecně opevněné sídliště s výraznými rysy města.

Nový!!: Těšínsko a Oppidum · Vidět víc »

Orlová

Orlová je slezské město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, 18,7 km východně od Ostravy.

Nový!!: Těšínsko a Orlová · Vidět víc »

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Nový!!: Těšínsko a Ostrava · Vidět víc »

Ostravice (řeka)

Beskydech Ostravice (moravsky Ostravica) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Ostravice (řeka) · Vidět víc »

Ostravská pánev

Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska) je geomorfologický celek na severní Moravě a ve Slezsku v geomorfologické oblasti Severních Vněkarpatských sníženin.

Nový!!: Těšínsko a Ostravská pánev · Vidět víc »

Ostravský kraj

Ostravský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.

Nový!!: Těšínsko a Ostravský kraj · Vidět víc »

Ostravsko-karvinská uhelná pánev

Ostravsko-karvinská uhelná pánev kolem 1900 Důl Darkov v Karviné, v popředí krajina postižená důlními poklesy Ostravsko-karvinská uhelná pánev, pro kterou je také užíván hospodářský termín Ostravsko-karvinský revír, je označení části české části hornoslezské uhelné pánve.

Nový!!: Těšínsko a Ostravsko-karvinská uhelná pánev · Vidět víc »

Ostravsko-karvinské doly

#PŘESMĚRUJ OKD.

Nový!!: Těšínsko a Ostravsko-karvinské doly · Vidět víc »

Ostrý (Moravskoslezské Beskydy)

Ostrý je jedna z nejvyšších dominant východní části Moravskoslezských Beskyd.

Nový!!: Těšínsko a Ostrý (Moravskoslezské Beskydy) · Vidět víc »

Osvětimská pánev

#PŘESMĚRUJ Kotlina Oświęcimska.

Nový!!: Těšínsko a Osvětimská pánev · Vidět víc »

Osvětimské knížectví

Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.

Nový!!: Těšínsko a Osvětimské knížectví · Vidět víc »

Pařížská mírová konference (1919)

Podepisování Versailleské mírové smlouvy (1919) Pařížská mírová konference byla mírová konference pořádaná vítězi první světové války roku 1919, během které byly sjednány mírové smlouvy mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.

Nový!!: Těšínsko a Pařížská mírová konference (1919) · Vidět víc »

Pandemie covidu-19

Pandemie virové choroby covid-19 je pandemie koronavirové choroby covid-19, způsobená akutním respiračním syndromem koronaviru SARS-CoV-2.

Nový!!: Těšínsko a Pandemie covidu-19 · Vidět víc »

Paweł Stalmach

Paweł Stalmach (v českých zdrojích Pavel Stalmach, 13. srpna 1824 Bażanowice – 13. listopadu 1891 Těšín) byl polský národní buditel, novinář a vydavatel na Těšínsku.

Nový!!: Těšínsko a Paweł Stalmach · Vidět víc »

Pštinské panství

Pštinské panství nebo Pštinské knížectví (polsky Księstwo Pszczyńskie, německy Herzogtum Pleß) bylo slezské stavovské panství a později knížectví v Horním Slezsku kolem města Pština.

Nový!!: Těšínsko a Pštinské panství · Vidět víc »

Púchovská kultura

Považské Bystrice datované do prvního století př. n. l. Púchovská kultura se vyvinula v posledních staletích před naším letopočtem na podkladě starších, halštatských kultur hornatého středního Slovenska za působení vlivů dalších etnik – germánského, dáckého a především keltského.

Nový!!: Těšínsko a Púchovská kultura · Vidět víc »

Płyniesz Olzo po dolinie

Hrádku Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš, Olzo, po dolině) je neoficiální hymnou Poláků na Těšínsku, zejména v jeho české části (tzv. Zaolzie/Zaolší).

Nový!!: Těšínsko a Płyniesz Olzo po dolinie · Vidět víc »

Předlitavsko

Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.

Nový!!: Těšínsko a Předlitavsko · Vidět víc »

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Nový!!: Těšínsko a Přemyslovci · Vidět víc »

Petr Bezruč

Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) byl český básník slezské národnosti (15. září 1867 Opava – 17. února 1958 Olomouc).

Nový!!: Těšínsko a Petr Bezruč · Vidět víc »

Petrovice u Karviné

Petrovice u Karviné jsou obec, která se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Petrovice u Karviné · Vidět víc »

Piastovci

Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.

Nový!!: Těšínsko a Piastovci · Vidět víc »

Plebiscit na Těšínsku

Dobová mapka plebiscitního území, s vyznačením nejdůležitějších demarkačních linií na Těšínsku před jeho rozdělením Plebiscit na Těšínsku (polsky Plebiscyt na Śląsku Cieszyńskim) byl plebiscit, který se měl konat na Těšínsku v rámci československo-polského sporu o Těšínsko.

Nový!!: Těšínsko a Plebiscit na Těšínsku · Vidět víc »

Podbeskydská pahorkatina

Podbeskydská pahorkatina je geomorfologický celek Západobeskydského podhůří, ležící na severovýchodě České republiky.

Nový!!: Těšínsko a Podbeskydská pahorkatina · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Nový!!: Těšínsko a Poláci · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Nový!!: Těšínsko a Polština · Vidět víc »

Polský kulturně-osvětový svaz v České republice

Polský kulturně-osvětový svaz v České republice (polsky Polski Związek Kulturalno-Oświatowy w Republice Czeskiej), známý též pod zkratkou polského názvu PZKO, je, spolu s Kongresem Poláků v České republice, hlavní organizací polské národnostní menšiny v Česku a současně největší organizací Poláků v Česku.

Nový!!: Těšínsko a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Těšínsko a Polsko · Vidět víc »

Polsko-slovenská státní hranice

Beskydech. Radoszycích. Původní hraniční přechod Skalité–Zwardoń. Polsko-slovenská státní hranice představuje jižní hranici Polska a severní hranici Slovenska.

Nový!!: Těšínsko a Polsko-slovenská státní hranice · Vidět víc »

Poruba (Ostrava)

Poruba je někdejší obec, roku 1957 připojená k Ostravě, od 24. listopadu 1990 jeden z městských obvodů statutárního města Ostravy.

Nový!!: Těšínsko a Poruba (Ostrava) · Vidět víc »

Povodí Dunaje

Povodí Dunaje podle zemí Povodí Dunaje je povodí řeky 1.

Nový!!: Těšínsko a Povodí Dunaje · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: Těšínsko a Praha · Vidět víc »

Průmyslová revoluce

anglického Leedsu v roce 1814 Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory.

Nový!!: Těšínsko a Průmyslová revoluce · Vidět víc »

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Nový!!: Těšínsko a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Nový!!: Těšínsko a Pruské království · Vidět víc »

Pruské Slezsko

Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.

Nový!!: Těšínsko a Pruské Slezsko · Vidět víc »

První republika

První republika je označeníSpojení první republika (.

Nový!!: Těšínsko a První republika · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Těšínsko a První světová válka · Vidět víc »

Rakouské Slezsko

Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.

Nový!!: Těšínsko a Rakouské Slezsko · Vidět víc »

Rakousko-uherské vyrovnání

Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.

Nový!!: Těšínsko a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Těšínsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Ratibořské knížectví

Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.

Nový!!: Těšínsko a Ratibořské knížectví · Vidět víc »

Reformace

Reformace ve střední Evropě (1618) Reformace (lat. obnovení či oprava) byl rozkol v katolické církvi, který natrvalo změnil Evropu.

Nový!!: Těšínsko a Reformace · Vidět víc »

Rekatolizace

Bedřich Bridel rozmlouvá se sedláky – obraz Jana Jiřího Heinsche Rekatolizace je proces obracení protestantů (kacířů) na římskokatolickou víru.

Nový!!: Těšínsko a Rekatolizace · Vidět víc »

Revoluce v roce 1848

Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.

Nový!!: Těšínsko a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »

Romové

Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.

Nový!!: Těšínsko a Romové · Vidět víc »

Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava

Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava v Těšíně (polsky Rotunda św. Mikołaja w Cieszynie) je románská rotunda, postavena v druhé polovině 11. stoletíTeresa Rodzińska-Chorąży, Zofia Jagosz-Zarzycka, T" (ang.)..

Nový!!: Těšínsko a Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava · Vidět víc »

Rychvald

Jindřich Šmuk, český národní buditel, vládní komisař pro plebiscit na Těšínsku v roce 1920 a první český starosta města Rychvaldu (Slezsko) Denní zprávy - za Jindřichem Šmukem Rychvald je město, které se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Těšínsko a Rychvald · Vidět víc »

Satelitní město

Satelitní město je obec či malý uměle vytvořený sídelní celek ležící poblíž velkých měst či industriálních lokací, přičemž závisí na jejich ekonomickém a demografickém systému.

Nový!!: Těšínsko a Satelitní město · Vidět víc »

Schengenský prostor

Mapa schengenského prostoru. Světle modrá barva označuje plné členy, zelená signatáře, kteří se dosud plně neúčastní Schengenský prostor (zkráceně Schengen) je označení pro území 27 evropských států (zemí Schengenské dohody, zkráceně zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou.

Nový!!: Těšínsko a Schengenský prostor · Vidět víc »

Sedmidenní válka

Sedmidenní válka (polsky wojna polsko-czechosłowacka) bylo vojenské střetnutí Československa a Polska o Těšínsko v roce 1919, probíhající v rámci československo-polského sporu o Těšínsko.

Nový!!: Těšínsko a Sedmidenní válka · Vidět víc »

Sejm

Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.

Nový!!: Těšínsko a Sejm · Vidět víc »

Seveřské knížectví

Seveřské knížectví (latinsky Ducatus Severiensis, polsky Księstwo Siewierskie, německy Herzogtum Sewerien) bylo jedním ze slezských knížectví.

Nový!!: Těšínsko a Seveřské knížectví · Vidět víc »

Severní dráha císaře Ferdinanda

Mapa železnic Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1849 (červeně). K dobudování dráhy do Krakova došlo v roce 1856 C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (zkratkou KFNB) byla rakouská železniční a těžební společnost založená v roce 1836.

Nový!!: Těšínsko a Severní dráha císaře Ferdinanda · Vidět víc »

Severomoravský kraj

Severomoravský kraj byl vytvořen 11.

Nový!!: Těšínsko a Severomoravský kraj · Vidět víc »

Seznam těšínských knížat

Znak těšínského knížectví. Těšínské knížectví vzniklo roku 1290 rozdělením těšínsko-osvětimsko-ratibořického panství (1281–1290).

Nový!!: Těšínsko a Seznam těšínských knížat · Vidět víc »

Skočov

Skočov je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín.

Nový!!: Těšínsko a Skočov · Vidět víc »

Skytové

Skytové, též Skythové, někdy také označovaní jako Pontští Skythové, byl starověký východoíránský jezdecký kočovný národ, který během 9. století př. n. l. až 8. století př. n. l. pronikl ze střední Asie do stepí severního Černomoří na území dnešní Ukrajiny a jížního Ruska, kde zůstal usazen od 7.

Nový!!: Těšínsko a Skytové · Vidět víc »

Slezané

Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.

Nový!!: Těšínsko a Slezané · Vidět víc »

Slezština (lechický jazyk)

Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.

Nový!!: Těšínsko a Slezština (lechický jazyk) · Vidět víc »

Slezská lidová strana

Slezská lidová strana (pol.: Śląska Partia Ludowa) byla politická strana působící v Rakousku-Uhersku od roku 1909 a poté v Československu v letech 1921–1938.

Nový!!: Těšínsko a Slezská lidová strana · Vidět víc »

Slezská Ostrava (část obce)

Slezská Ostrava (dříve Polská Ostrava) je část Ostravy, bývalé město, dnes součást městského obvodu Slezská Ostrava.

Nový!!: Těšínsko a Slezská Ostrava (část obce) · Vidět víc »

Slezské Beskydy

Slezské Beskydy (pol. Beskid Śląski, slez. Ślůnski Beskid, něm. Schlesischen Beskiden), někdy též Těšínské Beskydy, jsou horským pásmem, které leží ve Vnějších Západních Karpatech.

Nový!!: Těšínsko a Slezské Beskydy · Vidět víc »

Slezské písně

František Hořava: Maryčka Magdonova (1928) Slezské písně je název jediné básnické sbírky slezského básníka Petra Bezruče, vlastním jménem Vladimíra Vaška.

Nový!!: Těšínsko a Slezské písně · Vidět víc »

Slezské vojvodství

Slezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.

Nový!!: Těšínsko a Slezské vojvodství · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Těšínsko a Slované · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Nový!!: Těšínsko a Slováci · Vidět víc »

Socialistický realismus (architektura)

Varšavě, také známý jako 'Dar národů Sovětského svazu' Divadlo ruské armády Socialistický realismus v architektuře je architektonický styl používaný u reprezentativních staveb v Sovětském svazu a jeho satelitech během vlády Josifa Stalina a v krátkém období po jeho smrti.

Nový!!: Těšínsko a Socialistický realismus (architektura) · Vidět víc »

Starý Těšín (hradiště)

Starý Těšín (polsky Stary Cieszyn, také Cieszynisko) bylo označení slovanského hradiště (sídliště) kmene Holasiců, které se nacházelo na katastrálním území dnešní Podobory (německy Thiergarten), která je součásti obce Chotěbuz, okres Karviná.

Nový!!: Těšínsko a Starý Těšín (hradiště) · Vidět víc »

Staročeština

Staročeština (stará čeština) označuje nejstarší fázi češtiny doloženou v písemných památkách.

Nový!!: Těšínsko a Staročeština · Vidět víc »

Statutární město

Statutární město je město, jehož správa je organizována (nebo může být organizována) podle základní městské vyhlášky, anebo jde o takové město, jež je plně řízeno dle zemského zákona, přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako statut města.

Nový!!: Těšínsko a Statutární město · Vidět víc »

Stavovské panství

Mapa Wodzislavského stavovského panství z r. 1736 Stavovské panství též immediátní panství (německy Freie Standesherrschaft, polsky Państwo stanowe) byla správní jednotkou, resp.

Nový!!: Těšínsko a Stavovské panství · Vidět víc »

Státy Dohody

Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.

Nový!!: Těšínsko a Státy Dohody · Vidět víc »

Stěhování národů

římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.

Nový!!: Těšínsko a Stěhování národů · Vidět víc »

Strumeň

Strumeň (řidčeji Struměň) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska.

Nový!!: Těšínsko a Strumeň · Vidět víc »

Studénka

Studénka je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice.

Nový!!: Těšínsko a Studénka · Vidět víc »

Svatopluk I.

Svatopluk (– 894; též Sventopluk, Zventapu, Zwentibald, Zuendibolch, Suatopluk;, staroslověnsky Свѧтопълкъ, starorusky Свѧтополкъ/Святополкъ) byl v letech 871–894 třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše.

Nový!!: Těšínsko a Svatopluk I. · Vidět víc »

Světový pohár ve skocích na lyžích

Světový pohár ve skocích na lyžích pořádá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) pro muže od sezóny 1979/1980.

Nový!!: Těšínsko a Světový pohár ve skocích na lyžích · Vidět víc »

Svibice

Svibice (jméno je v jednotném čísle) byla do roku 1947 samostatnou obcí, dnes je čtvrtí města Českého Těšína v okrese Karviná.

Nový!!: Těšínsko a Svibice · Vidět víc »

Svinov (Ostrava)

Svinov je bývalé město, katastrální území, od 20. května 1957 městská čtvrť města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy.

Nový!!: Těšínsko a Svinov (Ostrava) · Vidět víc »

Těšín

Těšín je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín.

Nový!!: Těšínsko a Těšín · Vidět víc »

Těšínská komora

Těšínsko v roce 1844, žlutou barvou je vyznačena Těšínská komora Těšínská komora – původně komorní statky, spravovala pomocí správců (regentů) majetek těšínských knížat.

Nový!!: Těšínsko a Těšínská komora · Vidět víc »

Těšínská větev Piastovců

Těšínská větev Piastovců byla jednou z větví rozrodu slezských Piastovců.

Nový!!: Těšínsko a Těšínská větev Piastovců · Vidět víc »

Těšínské knížectví

Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.

Nový!!: Těšínsko a Těšínské knížectví · Vidět víc »

Těšínské nářečí

Dvojjazyčný nápis v češtině a těšínském nářečí v Jablunkově Stříteži. Slezská nářečí podle Alfreda Zaręby:7. Těšínské nářečí8. Jablunkovské nářečí9. Nářečí slezsko-lašského pomezí Těšínské nářečí (místně cieszyńsko rzecz) je nejednoznačný jazykovědný termín, který může být chápán jako.

Nový!!: Těšínsko a Těšínské nářečí · Vidět víc »

Těšínský kraj

Těšínský kraj (Teschner Kreis) byl zřízen roku 1783 při celkové reorganizaci krajské správy za Josefa II. Sídlo krajského úřadu bylo v Těšíně, v jeho čele stál krajský hejtman a úřad spravoval krom území Těšínska (zahrnujícího území Těšínského a Bílského knížectví, a nižší stavovská panství Bohumín, Frýdek, Ráj, Fryštát, Petrovice, Doubrava, Rychvald, Orlová a Německá Lutyně) také Klimkovicko (panství Bravantice, Poruba, Dobroslavice a Třebovice).

Nový!!: Těšínsko a Těšínský kraj · Vidět víc »

Třinec

Třinec (v místním nářečí a) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy.

Nový!!: Těšínsko a Třinec · Vidět víc »

Třinecké železárny

Třinecké železárny (německy Trzynietzer Eisenwerk, polsky Huta trzyniecka), na Těšínsku známé též jako Werk, jsou významným českým výrobcem ocelových dlouhých válcovaných výrobků a dlouhodobě jedním z největších průmyslových podniků na severovýchodě Českého Slezska.

Nový!!: Těšínsko a Třinecké železárny · Vidět víc »

Theodor Haase

Theodor Karl Haase (14. července 1834 Lvov – 27. března 1909 Těšín) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský evangelický duchovní a teolog ze Slezska a politik Německé pokrokové strany.

Nový!!: Těšínsko a Theodor Haase · Vidět víc »

Tisovnice (Polsko)

Tisovnice je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Holešov.

Nový!!: Těšínsko a Tisovnice (Polsko) · Vidět víc »

Toleranční patent

Toleranční patent je zákonodárný dokument vydaný 13. října 1781 rakouským panovníkem a římskoněmeckým císařem Josefem II. Císař jím umožnil legální existenci dalších tří křesťanských vyznání (kromě dosud jediného povoleného římskokatolického).

Nový!!: Těšínsko a Toleranční patent · Vidět víc »

Toponymum

Toponymum (zeměpisné vlastní jméno, geonymum) je vlastní jméno neživého přírodního objektu – např.

Nový!!: Těšínsko a Toponymum · Vidět víc »

Trojmezí (Hrčava)

Trojmezí Hrčava respektive Trojmezí Hrčava - Jaworzynka - Čierne (polsky Trójstyk granic Polski, Czech i Słowacji) je trojmezí (společný bod) státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky.

Nový!!: Těšínsko a Trojmezí (Hrčava) · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Nový!!: Těšínsko a Uhersko · Vidět víc »

Ustroň

Ustroň (česky též Ústraní nebo Ústráň) je lázeňské město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín.

Nový!!: Těšínsko a Ustroň · Vidět víc »

Valaši (severní Karpaty)

Zăbalțu") Valaši je historický termín a exonymum používané od středověku do novověku k označení především Rumunů, ale také Arumunů, Meglenorumunů, Istrorumunů a dalších podskupin hovořící balkanorománskými jazyky ve střední a východní Evropě.

Nový!!: Těšínsko a Valaši (severní Karpaty) · Vidět víc »

Vavřinec Doliveta

Vavřinec zvaný Doliveta (též Vavřinec z Pohořelé, Wawrzyniec, Lorenz) († 28. června 1232) byl čtrnáctý vratislavský biskup (1207–1232).

Nový!!: Těšínsko a Vavřinec Doliveta · Vidět víc »

Václav III. Adam Těšínský

Václav III.

Nový!!: Těšínsko a Václav III. Adam Těšínský · Vidět víc »

Váh

Váh je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský).

Nový!!: Těšínsko a Váh · Vidět víc »

Války o rakouské dědictví

Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.

Nový!!: Těšínsko a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Těšínsko a Vídeň · Vidět víc »

Velká Čantoryje

Vrchol Čantoryje s rozhlednou Pohled z Čantoryje na sever Lesní kostel Velká Čantoryje je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice.

Nový!!: Těšínsko a Velká Čantoryje · Vidět víc »

Velké Kunčice

Velké Kunčice je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Hažlach.

Nový!!: Těšínsko a Velké Kunčice · Vidět víc »

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Nový!!: Těšínsko a Velkomoravská říše · Vidět víc »

Versailleská smlouva

zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.

Nový!!: Těšínsko a Versailleská smlouva · Vidět víc »

Visalaje

Horská chata Visalaje Visalaje je horská osada v Zadních horách v Moravskoslezských Beskydech, na svahu kopce Visalaje (800 m n. m.) na konci 12 km dlouhého údolí mezi Lysou horou, Travným a Bílým Křížem.

Nový!!: Těšínsko a Visalaje · Vidět víc »

Visla

Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.

Nový!!: Těšínsko a Visla · Vidět víc »

Visla (město)

Skokanský můstek Malinka Visla je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín.

Nový!!: Těšínsko a Visla (město) · Vidět víc »

Vislané

Krakova mohyla Velkomoravské říše, světle zeleně její možná hranice po Svatoplukově expanzi Vislané byl lechický, tedy západoslovanský kmen žijící v dnešním jihozápadním Polsku.

Nový!!: Těšínsko a Vislané · Vidět víc »

Vladislav I. Opolský

Vladislav I. Opolský († 12. srpen 1281/82Pravděpodobněji se jeví datum 1281.) byl opolsko-ratibořský kníže z rozrodu slezských Piastovců.

Nový!!: Těšínsko a Vladislav I. Opolský · Vidět víc »

Vodní nádrž Šance

Vodní nádrž Šance je údolní přehradní nádrž na horním toku řeky Ostravice v Moravskoslezských Beskydech, vybudovaná v letech 1964 až 1969.

Nový!!: Těšínsko a Vodní nádrž Šance · Vidět víc »

Vodní nádrž Morávka

Vodní nádrž Morávka je údolní přehradní nádrž na řece Morávce u stejnojmenné obce v Moravskoslezských Beskydech, vybudovaná v 60. letech 20. století.

Nový!!: Těšínsko a Vodní nádrž Morávka · Vidět víc »

Vodní nádrž Těrlicko

Těrlická přehrada je údolní nádrž vybudovaná v letech 1955 až 1964 za účelem zásobování dolů a Třineckých železáren provozní vodou.

Nový!!: Těšínsko a Vodní nádrž Těrlicko · Vidět víc »

Volby do Říšské rady 1907

Volby do Říšské rady roku 1907 byly volby konané 14. a 23. května 1907 v Předlitavsku.

Nový!!: Těšínsko a Volby do Říšské rady 1907 · Vidět víc »

Volby do Říšské rady 1911

Volby do Říšské rady roku 1911 byly volby konané 13. a 21. června 1911 v Předlitavsku.

Nový!!: Těšínsko a Volby do Říšské rady 1911 · Vidět víc »

Vratislav (město)

Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.

Nový!!: Těšínsko a Vratislav (město) · Vidět víc »

Vratislavské knížectví

Vratislavské knížectví, původně Slezské knížectví, zkráceně Vratislavsko, byl středověký státní útvar (feudální monarchie) v oblasti historického území Slezska, zprvu náležející k Polskému království.

Nový!!: Těšínsko a Vratislavské knížectví · Vidět víc »

Zaolzie

Zaolzie je polský název (v překladu do češtiny Záolží tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina.

Nový!!: Těšínsko a Zaolzie · Vidět víc »

Zámecký vrch (Těšín)

Zámecký vrch v Těšíně (polsky Góra Zamkowa w Cieszynie) je historicky nejstarší část města Těšín, leží ve výšce 298 m n. m. Jde o nevelké místo se strmými úbočími do třech stran.

Nový!!: Těšínsko a Zámecký vrch (Těšín) · Vidět víc »

Západní Beskydy

#PŘESMĚRUJ Západní část Západních Beskyd.

Nový!!: Těšínsko a Západní Beskydy · Vidět víc »

Země Koruny české

Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.

Nový!!: Těšínsko a Země Koruny české · Vidět víc »

Zemské zřízení Těšínského knížectví

Zemské zřízení knížectví Těšínského, vydání z roku 1573 Zemské zřízení knížectví Těšínského, vydání z roku 1574 Zemské zřízení Těšínského knížectví, vydání z roku 1592 Zemské zřízení Těšínského knížectví, v původním staročeském názvu Zřízení zemské Knížecství Těšínského, bylo zemské zřízení Těšínského knížectví, dávající zvykovému právu na Těšínsku podobu zákona.

Nový!!: Těšínsko a Zemské zřízení Těšínského knížectví · Vidět víc »

Zoologická zahrada a botanický park Ostrava

Zoologická zahrada a botanický park Ostrava se nachází v ostravské Stromovce na území městského obvodu Slezská Ostrava, převážně v části Slezská Ostrava, na severu s přesahem do části Heřmanice.

Nový!!: Těšínsko a Zoologická zahrada a botanický park Ostrava · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Těšínské Slezsko.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů

OdchozíPřicházející