Rychlejší přístup než prohlížeči!
41 vztahy: Absentium ablegatus, Anjouovci, Arad (Rumunsko), Šoproň, Říjnový diplom, Banská Bystrica, Bikameralismus, Bratislava, Budapešť, Budín (Budapešť), František Josef I., Generální kongregace, Kapitula, Ludvík I. Veliký, Maďarský parlament, Opatství, Oradea, Palatin (Uhry), Parlament, Pešť, Prelát, Proboštství, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Rákoš (okres Revúca), Segedín, Slováci, Sněmovna magnátů, Stolice (území), Svobodné královské město, Székesfehérvár, Tatabánya, Temešvár, Tolna (město), Trnava, Uherská šlechta, Uhersko, Zikmund Lucemburský, 12. století, 1298, 1918.
Absentium ablegatus
Absentium ablegatus je latinský právní termín, který určoval postavení zástupce delegáta na uherském sněmu.
Nový!!: Uherský sněm a Absentium ablegatus · Vidět víc »
Anjouovci
Původní erb rodu Kapet-Anjou. králů Jeruzaléma). Anjouovci bylo jméno několika panovnických rodů, pocházejících z francouzského hrabství a později vévodství Anjou.
Nový!!: Uherský sněm a Anjouovci · Vidět víc »
Arad (Rumunsko)
Arad je rumunské město a sídlo stejnojmenné župy v Sedmihradsku na západě země, na řece Mureș, necelých 20 km jihovýchodně od maďarských hranic a 420 km severozápadně od Bukurešti.
Nový!!: Uherský sněm a Arad (Rumunsko) · Vidět víc »
Šoproň
Šoproň (někdy také Šopron) je město v Maďarsku, na západě země.
Nový!!: Uherský sněm a Šoproň · Vidět víc »
Říjnový diplom
Říjnový diplom (celý název) byl vydán 20. října 1860 císařem Františkem Josefem I. Šlo o prohlášení, ve kterém se císař provždy zříkal absolutismu a kterým zřídil Říšskou radu.
Nový!!: Uherský sněm a Říjnový diplom · Vidět víc »
Banská Bystrica
Banská Bystrica (česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo banskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela.
Nový!!: Uherský sněm a Banská Bystrica · Vidět víc »
Bikameralismus
Státy bez parlamentu. Bikameralismus neboli dvoukomorovost označuje typ parlamentu, který je složen ze dvou komor, dolní a horní.
Nový!!: Uherský sněm a Bikameralismus · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Uherský sněm a Bratislava · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Uherský sněm a Budapešť · Vidět víc »
Budín (Budapešť)
Gellértovy hory Budín (nebo) je část Budapešti ležící na pravém břehu Dunaje, představuje tedy západní část města.
Nový!!: Uherský sněm a Budín (Budapešť) · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Uherský sněm a František Josef I. · Vidět víc »
Generální kongregace
#PŘESMĚRUJ Kongregace.
Nový!!: Uherský sněm a Generální kongregace · Vidět víc »
Kapitula
Bruggách Kapitula je sbor kanovníků nebo shromáždění členů kláštera nebo shromáždění představených řehole.
Nový!!: Uherský sněm a Kapitula · Vidět víc »
Ludvík I. Veliký
Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (5. březen 1326, Visegrád – 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342–1382 uherský a od roku 1370 také polský král.
Nový!!: Uherský sněm a Ludvík I. Veliký · Vidět víc »
Maďarský parlament
Maďarský parlament (– doslovně přeloženo jako Zemský sněm či Zemské shromáždění) je jednokomorový zákonodárný sbor republiky Maďarsko.
Nový!!: Uherský sněm a Maďarský parlament · Vidět víc »
Opatství
Benediktinské arciopatství v Praze-Břevnově Opatství je v organizační hierarchii katolické církve a církevního řádu samostatný a právně nezávislý klášter.
Nový!!: Uherský sněm a Opatství · Vidět víc »
Oradea
Oradea (nebo také Velké Varadino a Velký Varaždín) je město v Rumunsku, v župě Bihor (BH) v Transylvánii, ležící na řece Sebes-Körös.
Nový!!: Uherský sněm a Oradea · Vidět víc »
Palatin (Uhry)
Znak Uherského království Palatin, též palatýn (latinsky comes palatii, comes palatinus; maďarsky nádorispán, nádor; slovensky nádvorný župan, nádvorný špán, palatín, nádvorník) byl vysoký státní úředník zejména v Uhersku.
Nový!!: Uherský sněm a Palatin (Uhry) · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Uherský sněm a Parlament · Vidět víc »
Pešť
Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.
Nový!!: Uherský sněm a Pešť · Vidět víc »
Prelát
issn.
Nový!!: Uherský sněm a Prelát · Vidět víc »
Proboštství
Proboštství je jednak církevní instituce, jednak budova nebo komplex budov, kde sídlí probošt.
Nový!!: Uherský sněm a Proboštství · Vidět víc »
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Nový!!: Uherský sněm a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Uherský sněm a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rákoš (okres Revúca)
Rákoš je obec na Slovensku v okrese Revúca.
Nový!!: Uherský sněm a Rákoš (okres Revúca) · Vidět víc »
Segedín
Segedín je město v jihovýchodní části Maďarska a administrativní centrum župy Csongrád-Csanád, 160 km jihovýchodně od Budapešti, 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice, na ústí řeky Mureș do Tisy.
Nový!!: Uherský sněm a Segedín · Vidět víc »
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Nový!!: Uherský sněm a Slováci · Vidět víc »
Sněmovna magnátů
Sněmovna velmožů, či Sněmovna magnátů (maďarsky Főrendiház) byla horní komora Zemského sněmu Uherského království v letech 1867–1918 a následně také v letech 1927–1945.
Nový!!: Uherský sněm a Sněmovna magnátů · Vidět víc »
Stolice (území)
Stolice (slovensky stolica) je obecné označení pro správní jednotku v Uhrách od pozdního středověku / raného novověku až do zániku Uherska v roce 1918 a poté i krátce v Československu do konce roku 1922.
Nový!!: Uherský sněm a Stolice (území) · Vidět víc »
Svobodné královské město
Svobodná královská města (slobodné kráľovské mesto, libera regia civitas, szabad királyi város, slobodni kraljevski grad) byla města v Uhersku, která nebyla podřízena župním orgánům příslušné stolice, měla svou vlastní samosprávnou a zákonodárnou moc, jejich obyvatelé si převážně sami volili své rychtáře a městské orgány.
Nový!!: Uherský sněm a Svobodné královské město · Vidět víc »
Székesfehérvár
Székesfehérvár je město s župním právem v Maďarsku, správní centrum župy Fejér.
Nový!!: Uherský sněm a Székesfehérvár · Vidět víc »
Tatabánya
Tatabánya je župní město v severním Maďarsku.
Nový!!: Uherský sněm a Tatabánya · Vidět víc »
Temešvár
Temešvár je rumunské město v západní části země, sídlo župy Timiș, v regionu Banát.
Nový!!: Uherský sněm a Temešvár · Vidět víc »
Tolna (město)
Tolna (někdy historicky) je okresní město v župě Tolna v Maďarsku.
Nový!!: Uherský sněm a Tolna (město) · Vidět víc »
Trnava
Trnava, chrám sv. Mikuláše od severu Stará univerzitní kolej a současná katedrála Trnava, Nová synagoga Trnava je krajské a okresní město v Trnavském kraji na západním Slovensku, 44 km severovýchodně od Bratislavy, v centru Trnavské pahorkatiny na řece Trnávce, ve výšce 146 m n. m.
Nový!!: Uherský sněm a Trnava · Vidět víc »
Uherská šlechta
Uherského království Uherská, respektive maďarská šlechta (magyar nemesség, ungarischer Adel), později též jako rakousko-uherská šlechta (österreichisch-ungarischer Adel) je označení příslušníků šlechtického společenského stavu (aristokracie, feudálních pánů apod.) v letech 1091 až 1919, v Uherském království a později Rakousko-uherském císařství.
Nový!!: Uherský sněm a Uherská šlechta · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Uherský sněm a Uhersko · Vidět víc »
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Nový!!: Uherský sněm a Zikmund Lucemburský · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Uherský sněm a 12. století · Vidět víc »
1298
Bez popisu.
Nový!!: Uherský sněm a 1298 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Uherský sněm a 1918 · Vidět víc »
