17 vztahy: Římská říše, Řecko, Bible, Edikt milánský, Karolina (písmo), Kodex, Konstantin I. Veliký, Kontrakce, Latinka, Livius, Majuskule, Národní písma, Pergamen, Plinius starší, Samohláska, Souhláska, 3. století.
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Unciála a Římská říše · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Unciála a Řecko · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Unciála a Bible · Vidět víc »
Edikt milánský
Edikt milánský, resp.
Nový!!: Unciála a Edikt milánský · Vidět víc »
Karolina (písmo)
Karolina z 11. století Zlatý žaltář z roku 795 Trevírský evnageliář Ada z konce 8. století Karolina (také karolínská, dříve okrouhlá minuskula) je knižní i listinné písmo užívané téměř v celé Evropě od 8. do 12. století.
Nový!!: Unciála a Karolina (písmo) · Vidět víc »
Kodex
Křesťanská bible jako kodex Kodex v původním slova smyslu označuje svazek listů svázaných ve hřbetu.
Nový!!: Unciála a Kodex · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Unciála a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Kontrakce
Slovo kontrakce zcela obecně vyjadřuje mnoho běžných českých slov i zcela speciálních odborných pojmů.
Nový!!: Unciála a Kontrakce · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Unciála a Latinka · Vidět víc »
Livius
Titus Livius (Schedelova kronika, 1493) Titus Livius, podle svého rodiště také Patavinus (59 př. n. l., Patavie, nyní Padova – 17 tamt.) byl římský spisovatel a historik, autor monumentálních dějin Říma Ab urbe condita.
Nový!!: Unciála a Livius · Vidět víc »
Majuskule
minuskul (nahoře) a majuskul (dole) Majuskule, tradičně, zejména v paleografii, také majuskula (jinak velké písmeno, v typografii verzálka, verzála), je původní forma písmen (v latince A, B, C, …), která se objevila kolem 3.
Nový!!: Unciála a Majuskule · Vidět víc »
Národní písma
Národními písmy jsou označována písma od 7.
Nový!!: Unciála a Národní písma · Vidět víc »
Pergamen
kozí kůže napnutý na dřevěném rámu Pergamen je nevydělaná, při napětí sušená a hlazená zvířecí kůže, v minulosti používaná jako psací materiál.
Nový!!: Unciála a Pergamen · Vidět víc »
Plinius starší
Gaius Plinius Secundus, známý též jako Plinius Maior, česky Plinius Starší, (23 Novum Comum – 24. srpna 79 Stabie) byl římský válečník a filosof, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, Naturalis historia (dokončeno roku 77), která měla 37 svazků.
Nový!!: Unciála a Plinius starší · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Unciála a Samohláska · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Unciála a Souhláska · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Unciála a 3. století · Vidět víc »