Rychlejší přístup než prohlížeči!
37 vztahy: Ainština, Altajské jazyky, Arabské písmo, Asie, Burjatština, Chantyjština, Cyrilice, Estonština, Euroasijské jazyky, Evropa, Finština, Hunové, Japonština, Karelština, Kazaština, Komi (jazyk), Korejština, Latinka, Maďarština, Maďarsko, Mansijština, Marijština, Mongolština, Mongolské jazyky, Mordvinské jazyky, Něnci, Samojedské jazyky, Sámské jazyky, Selkupové, Tatarština, Turečtina, Turkické jazyky, Udmurtština, Ugrofinské jazyky, Ujgurština, Uralské jazyky, Uzbečtina.
Ainština
Ainština, neboli Ainu (アイヌ イタク, Aynu Itak; japonsky: アイヌ語, Ainu-go) je řeč, kterou mluví etnická skupina Ainu na severu japonského ostrova Hokkaidó.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Ainština · Vidět víc »
Altajské jazyky
Altajské jazyky jsou hypotetickou jazykovou rodinou, jež se má údajně rozléhat především na území Asie a nepatrně ve východní části Evropy.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Altajské jazyky · Vidět víc »
Arabské písmo
Arabské písmo je stejně jako řecké nebo hebrejské založeno na fénickém typu písma.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Arabské písmo · Vidět víc »
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Asie · Vidět víc »
Burjatština
Burjatština (буряад хэлэн, burjaad hèlèn) je jazyk z mongolské jazykové skupiny, blízce příbuzný mongolštině, někdy i považován za mongolské nářečí.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Burjatština · Vidět víc »
Chantyjština
Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 Chantů v Chantymansijském autonomním okruhu, Jamaloněneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Chantyjština · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Cyrilice · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Estonština · Vidět víc »
Euroasijské jazyky
Euroasijské jazyky jsou hypotetickou jazykovou velkorodinou, sdružující jazykové rodiny se vzdáleným společným předkem.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Euroasijské jazyky · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Evropa · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Finština · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Hunové · Vidět víc »
Japonština
Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Japonština · Vidět víc »
Karelština
Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Karelština · Vidět víc »
Kazaština
Kazaština (qazaq tili, қазақ тілі /qɑzɑq tˈlə/) je turkický jazyk, kterým se mluví hlavně v Kazachstánu, ale také v Číně a v Mongolsku.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Kazaština · Vidět víc »
Komi (jazyk)
Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Komi (jazyk) · Vidět víc »
Korejština
Korejština (한국말 / 조선말; Hangukmal / Čosŏnmal) je jazyk, kterým mluví kolem 78 milionů lidí v Jižní a Severní Koreji, ale i komunity korejských emigrantů po celém světě (hlavně v Číně, Rusku, Spojených státech, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Brazílii a na Filipínách).
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Korejština · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Latinka · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Maďarština · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Maďarsko · Vidět víc »
Mansijština
Mansijština, dříve také známá jako vogulština (man. мāньси лāтыӈ, mānsi lātyŋ), se společně s chantyjštinou řadí mezi obsko-ugrické jazyky.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Mansijština · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Marijština · Vidět víc »
Mongolština
Mongolština je nejvýznamnějším jazykem ze skupiny mongolských jazyků a hlavním jazykem v Mongolsku.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Mongolština · Vidět víc »
Mongolské jazyky
350px Mongolské jazyky jsou podle dnes již málo přijímané teorie o existenci altajské jazykové rodiny považovány za jednu z jejích větví.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Mongolské jazyky · Vidět víc »
Mordvinské jazyky
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Mordvinské jazyky · Vidět víc »
Něnci
Něnecká rodina Mapa výskytu Něnců v rámci Ruské federace Oblasti s podílem Něnců nad 1%, podle sčítání z roku 2010 Podíl Něnců v Uralském federálním okruhu podle sčítání z roku 2010 Podíl Něnců v Sibiřském federálním okruhu podle sčítání z roku 2010 Podíl Něnců v Něnedkém autonomním okruhu podle sčítání z roku 2010 Něnci (něnecky ненэй ненэч (něnej něneč, doslova "skutečný člověk")) jsou malá etnická skupina v Rusku.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Něnci · Vidět víc »
Samojedské jazyky
Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Samojedské jazyky · Vidět víc »
Sámské jazyky
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Sámské jazyky · Vidět víc »
Selkupové
Vlajka Selkupů selkupštiny) Selkupové (selkupsky сёль'куп; söl'kup – söl znamená země, kup člověk), též Osťáko-Samojedi, jsou národ čítající přibližně 4 300 příslušníků žijících na západní Sibiři podél řeky Taz a na středním toku Obu a Jeniseje, tedy v Ťumenské oblasti (Jamalo-něnecký autonomní okruh), Tomské oblasti a v Krasnojarském kraji.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Selkupové · Vidět víc »
Tatarština
Tatarština (татар теле, tatar tele nebo татарча, tatarça), jazyk všech tatarských etnických skupin (povolžsko-přiuralské, uralské, sibiřské a astrachaňské), patří do kipčacké skupiny turkických (někdy se uvádí tureckých či turkotatarských) jazyků, mezi které patří také například baškirština, kazaština, uzbečtina, turečtina aj.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Tatarština · Vidět víc »
Turečtina
Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Turečtina · Vidět víc »
Turkické jazyky
Turkické jazyky jsou jednou z větví altajské jazykové rodiny, ale někdy jsou pokládány za samostatnou jazykovou rodinu.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Turkické jazyky · Vidět víc »
Udmurtština
Udmurtština (удмурт кыл, udmurt kyl) je finsko-permský jazyk, kterým mluví Udmurti, původní obyvatelé Udmurtska (součást Ruska), kde je ustanovena jako úřední jazyk spolu s ruštinou.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Udmurtština · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Ujgurština
Ujgurština je středoasijský jazyk altajského původu.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Ujgurština · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »
Uzbečtina
Uzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech.
Nový!!: Uralsko-altajské jazyky a Uzbečtina · Vidět víc »
