Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Vědomí

Index Vědomí

Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost.

46 vztahy: Archetyp, Arthur Schopenhauer, Únava, Carl Gustav Jung, Cenzura, Cogito ergo sum, Duše, Duch, Edmund Husserl, Ego, superego a id, Existencialismus, Fenomenologie, Filosofie umělé inteligence, Filosofie výchovy, Friedrich Nietzsche, Fyziologie, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Glasgowská stupnice, Hypnóza, Immanuel Kant, Introspekce, Kognitivní mapy, Lékařství, Myšlení, Mysl, Mytologie, Náboženství, Nevědomí, Osoba, Paměť, Podvědomí, Poznání, Pozornost, Práva zvířat, Právní odpovědnost, Psychoaktivní droga, René Descartes, Sebereflexe, Sigmund Freud, Spread the Word, Svědomí, Svoboda, Vůle, Vůle (psychická vlastnost), Vnímání, Vytěsnění.

Archetyp

Archetyp (z řec. arche-typos, první vzor, ražba) znamená pravzor, tradicí posvěcenou a typickou postavu, představu, příběh.

Nový!!: Vědomí a Archetyp · Vidět víc »

Arthur Schopenhauer

Arthur Schopenhauer (1855) Arthur Schopenhauer (22. února 1788, Gdaňsk, Polsko – 21. září 1860, Frankfurt nad Mohanem, Svobodné město Frankfurt) byl německý filosof 19. století.

Nový!!: Vědomí a Arthur Schopenhauer · Vidět víc »

Únava

Únava je snížení schopnosti vykonávat činnost, které vyplývá z předchozího vynaloženého úsilí, ať už fyzického, nebo psychického.

Nový!!: Vědomí a Únava · Vidět víc »

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung (26. července 1875 Kesswil, Švýcarsko – 6. června 1961 Küsnacht, Švýcarsko) byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie.

Nový!!: Vědomí a Carl Gustav Jung · Vidět víc »

Cenzura

Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, veřejnými proslovy, dopisy a podobně.

Nový!!: Vědomí a Cenzura · Vidět víc »

Cogito ergo sum

René Descartes (1596–1650) Věta Cogito ergo sum, zkráceně Cogito, je jádro Descartova pokusu o nové založení filosofické jistoty.

Nový!!: Vědomí a Cogito ergo sum · Vidět víc »

Duše

Duše (od dýchat, dech) je velmi široký a často neurčitý pojem, který původně znamená princip života, to, čím se živá bytost liší od mrtvoly.

Nový!!: Vědomí a Duše · Vidět víc »

Duch

Duch (od dýchati, dech; podobně jako řec. pneuma od pneó, dýchat, vanout a lat. spiritus od spirare, dýchat) znamená původně oživující princip, odlišující živé od mrtvého.

Nový!!: Vědomí a Duch · Vidět víc »

Edmund Husserl

Edmund Husserl Edmund Husserl (8. dubna 1859, Prostějov – 27. dubna 1938, Freiburg im Breisgau) byl německý filosof moravského původu a zakladatel moderní fenomenologie.

Nový!!: Vědomí a Edmund Husserl · Vidět víc »

Ego, superego a id

Pojmy ego, superego a id jsou v psychoanalýze, tedy psychologické teorii Sigmunda Freuda základní složky osobnosti člověka.

Nový!!: Vědomí a Ego, superego a id · Vidět víc »

Existencialismus

Existencialismus (někdy chybně existencionalismus) je filosofický a umělecký směr, který vznikl po první světové válce v Německu.

Nový!!: Vědomí a Existencialismus · Vidět víc »

Fenomenologie

Fenomenologie (z řeckého fainomai, ukazuji se), znamená obecně přesné zkoumání jevů.

Nový!!: Vědomí a Fenomenologie · Vidět víc »

Filosofie umělé inteligence

Filosofie umělé inteligence (UI) je odvětví filosofie, které se pokouší odpovědět na otázky jako.

Nový!!: Vědomí a Filosofie umělé inteligence · Vidět víc »

Filosofie výchovy

Filosofie výchovy (někdy také teorie výchovy) je moderní filosofická disciplína, která se zabývá cíli a smyslem výchovy pro jednotlivého člověka i jejím posláním pro společnost.

Nový!!: Vědomí a Filosofie výchovy · Vidět víc »

Friedrich Nietzsche

Friedrich Wilhelm Nietzsche (15. října 1844 Röcken u Lützenu poblíž Lipska – 25. srpna 1900 Výmar) byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel (i když jeho poezie a hudební kompozice byly zastíněny jeho pozdějšími filosofickými spisy).

Nový!!: Vědomí a Friedrich Nietzsche · Vidět víc »

Fyziologie

Fyziologie (z řeckého φύσις fýsis ‚živá příroda‘ a λόγος lógos ‚nauka‘, ‚věda‘) je biologický a lékařský vědní obor, který studuje fungování živých organismů a procesy, jež v nich probíhají na úrovni buněk, tkání resp.

Nový!!: Vědomí a Fyziologie · Vidět víc »

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl významný filosof, představitel německého idealismu.

Nový!!: Vědomí a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »

Glasgowská stupnice

Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí (Glasgow Coma Scale, GSC) je stupnice používaná k vyhodnocení míry vědomí člověka.

Nový!!: Vědomí a Glasgowská stupnice · Vidět víc »

Hypnóza

''Photographic Studies in Hypnosis, Abnormal Psychology'' (1938) Hypnóza je změněný stav vědomí, který je možné terapeuticky využít.

Nový!!: Vědomí a Hypnóza · Vidět víc »

Immanuel Kant

Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec.

Nový!!: Vědomí a Immanuel Kant · Vidět víc »

Introspekce

Introspekci, neboli metodu zkoumání toho, co probíhá v mysli (vědomí), navrhuje jako první anglický myslitel John Locke (1632-1704).

Nový!!: Vědomí a Introspekce · Vidět víc »

Kognitivní mapy

Kognitivní mapy je teorie z oblasti chování živých organismů, která popisuje jejich schopnost reagovat pomocí naučených znalostí.

Nový!!: Vědomí a Kognitivní mapy · Vidět víc »

Lékařství

Lékařství nebo medicína (z lat. ars medicina, umění léčit) je věda o zdraví, stavech a chorobných procesech člověka, o způsobech léčení a předcházení nemocem.

Nový!!: Vědomí a Lékařství · Vidět víc »

Myšlení

Myšlení znamená v širším slova smyslu souhrn všech vědomých mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která je schopna abstrakce a reflexe.

Nový!!: Vědomí a Myšlení · Vidět víc »

Mysl

Mysl je soubor rozumu, vnímání, vůle, paměti, představivosti a cítění.

Nový!!: Vědomí a Mysl · Vidět víc »

Mytologie

Sir James George Frazer, jeden z nejvýznamnějších mytologů 19. století Mytologie (mythologie, bájesloví, případně bájeslovectví) je věda zabývající se studiem mýtů.

Nový!!: Vědomí a Mytologie · Vidět víc »

Náboženství

Různé náboženské symboly Svátek v Reggio Calabria Anglikánské procesí ve Walsinghamu Hinduistický svátek tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.

Nový!!: Vědomí a Náboženství · Vidět víc »

Nevědomí

Nevědomí je oblast lidské psychiky, ležící mimo sféru vědomí.

Nový!!: Vědomí a Nevědomí · Vidět víc »

Osoba

Osoba je jednotlivá rozumová bytost, často s důrazem na její jedinečnost a identitu: obvykle je to člověk s vlastním jménem, schopný se rozhodovat, jednat i odpovídat za své jednání.

Nový!!: Vědomí a Osoba · Vidět víc »

Paměť

Paměť je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech.

Nový!!: Vědomí a Paměť · Vidět víc »

Podvědomí

Podvědomí je v současné době rozšířený výraz pro to, co psychologové označují jako nevědomí.

Nový!!: Vědomí a Podvědomí · Vidět víc »

Poznání

Poznání znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání) o reálném světě, tak i jeho výsledek (poznatek, vědění).

Nový!!: Vědomí a Poznání · Vidět víc »

Pozornost

Pozornost je zaměřenost a soustředěnost duševní činnosti na určitý objekt nebo děj.

Nový!!: Vědomí a Pozornost · Vidět víc »

Práva zvířat

Práva zvířat je filosoficko-právní koncept, který přisuzuje zvířatům etické a právní nároky, kterým se běžně těší jen lidé.

Nový!!: Vědomí a Práva zvířat · Vidět víc »

Právní odpovědnost

Právní odpovědnost je druh obecné odpovědnosti, která znamená ručit za něco.

Nový!!: Vědomí a Právní odpovědnost · Vidět víc »

Psychoaktivní droga

Některé psychoaktivní drogy Psychoaktivní droga (též psychotropní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování.

Nový!!: Vědomí a Psychoaktivní droga · Vidět víc »

René Descartes

René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.

Nový!!: Vědomí a René Descartes · Vidět víc »

Sebereflexe

Sebereflexe nebo také vědomí sebe je akt vědomí, jehož tématem či intencí je toto vědomí samo.

Nový!!: Vědomí a Sebereflexe · Vidět víc »

Sigmund Freud

Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy.

Nový!!: Vědomí a Sigmund Freud · Vidět víc »

Spread the Word

Spread the Word (anglicky šiřte slovo, též zkracován na sprword) je americký server věnovaný alternativním dokumentárním filmům a nezávislému zpravodajství.

Nový!!: Vědomí a Spread the Word · Vidět víc »

Svědomí

Svědomí je vnitřní instance, „mlčenlivé volání“, které vede soudy člověka o tom, co sám způsobil nebo co se chystá způsobit.

Nový!!: Vědomí a Svědomí · Vidět víc »

Svoboda

Svoboda je možnost, případně také schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost.

Nový!!: Vědomí a Svoboda · Vidět víc »

Vůle

Vůle může být.

Nový!!: Vědomí a Vůle · Vidět víc »

Vůle (psychická vlastnost)

Vůle z hlediska psychologie je záměrné, vědomé úsilí směřující k dosažení cíle.

Nový!!: Vědomí a Vůle (psychická vlastnost) · Vidět víc »

Vnímání

Vnímání (též percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání).

Nový!!: Vědomí a Vnímání · Vidět víc »

Vytěsnění

Vytěsnění (někdy též potlačení) je druh obranného mechanismu, při němž jsou nepříjemné myšlenky, motivy a fantazie, nevědomě přesunuty z vědomí do nevědomí.

Nový!!: Vědomí a Vytěsnění · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »