Rychlejší přístup než prohlížeči!
147 vztahy: Aetius, Afrika (provincie), Alamani, Alani, Alpy, Annaba, Apeninský poloostrov, Aquileia, Ariánství, Arles, Armorica, Aspar, Attila, Augustus (titul), Ženevské jezero, Židé, Řím, Římská říše, Římské provincie, Římský císař, Římský senát, Římskokatolická církev, Bagaudové, Baleáry, Balkán, Barbar, Bergamo, Biskup, Bitva na Katalaunských polích, Bitva u Nedao, Boëthius, Brescia, Británie (provincie), Burgundi, Byzacena, Byzantská říše, Caesar, Campus Martius, Cartagena, Champagne, Constantius III., Diadém, Dunaj, Durynkové, Ebro, Edikt, Epos, Foederati, Frankové, Galicie, ..., Galie, Galla Placidia, Gallia Aquitania, Gallia Belgica, Gótové, Geiserich, Gepidové, Gibraltarský průliv, Hispania Baetica, Hispania Tarraconensis, Hispánie, Honorius (císař), Hunové, Husitský bojový vůz, Hydatius, Itálie, Joannes, Jordanes, Justa Grata Honoria, Kartágo, Křesťanství, Koblenz, Kolín nad Rýnem, Konstantinopol, Lev I. Veliký, Lusitánie, Magister militum, Magister officiorum, Manicheismus, Mantova, Marcianus, Mauretánie (království), Mérida (Španělsko), Mety, Milán, Mincio, Narbonne, Nobilita, Noricum, Numidie, Orléans, Ostrogóti, Otrokářství, Padova, Palermo, Panegyrik, Panonie, Papež, Patricij, Pavia, Píseň o Nibelunzích, Petronius Maximus, Pretoriánský prefekt, Priskos, Prokopios z Kaisareie, Pyrenejský poloostrov, Ravenna, Rýn, Rechila, Rimini, Rugiové, Sáva, Seina, Severní Afrika, Sevilla, Sicílie, Sidonius Apollinaris, Skirové, Solidus, Soluň, Středověk, Středozemní moře, Svatý Augustin, Svébové, Tanger, Theodorich I., Theodosiovská dynastie, Theodosius I., Theodosius II., Toulouse, Trevír, Tribut, Troyes, Uzurpátor, Valence (Drôme), Vandalové, Vatikán, Velká dunajská kotlina, Venetové (Itálie), Verona, Vicenza, Vizigóti, Worms, Zaragoza, Západořímská říše, 425, 455. Rozbalte index (97 více) »
Aetius
Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.
Nový!!: Valentinianus III. a Aetius · Vidět víc »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Valentinianus III. a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Valentinianus III. a Alamani · Vidět víc »
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Nový!!: Valentinianus III. a Alani · Vidět víc »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Valentinianus III. a Alpy · Vidět víc »
Annaba
Annaba (arabsky عنّابة, dříve též francouzsky Bône; ve starověku latinsky Hippo Regius, Hippona) je město a letovisko v severovýchodním Alžírsku na pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Valentinianus III. a Annaba · Vidět víc »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Valentinianus III. a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Aquileia
Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.
Nový!!: Valentinianus III. a Aquileia · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Valentinianus III. a Ariánství · Vidět víc »
Arles
Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.
Nový!!: Valentinianus III. a Arles · Vidět víc »
Armorica
#PŘESMĚRUJ Armorika.
Nový!!: Valentinianus III. a Armorica · Vidět víc »
Aspar
Flavius Ardabur Aspar (cca 400 - 471, Konstantinopol, Byzantská říše) byl východořímský konstantinopolský patriarcha, magister militum a vůdce germánské armády v římských službách.
Nový!!: Valentinianus III. a Aspar · Vidět víc »
Attila
Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.
Nový!!: Valentinianus III. a Attila · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Valentinianus III. a Augustus (titul) · Vidět víc »
Ženevské jezero
Ženevské jezero (řidčeji, řidčeji) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií.
Nový!!: Valentinianus III. a Ženevské jezero · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Valentinianus III. a Židé · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Valentinianus III. a Řím · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Valentinianus III. a Římská říše · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Valentinianus III. a Římské provincie · Vidět víc »
Římský císař
alt.
Nový!!: Valentinianus III. a Římský císař · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Valentinianus III. a Římský senát · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Valentinianus III. a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bagaudové
V pozdním období Římské říše byli bagaudové (latinsky bagaudae či bacaudae) ozbrojenými skupinami lokálních selských povstání v méně romanizovaných oblastích Galie a Hispánie.
Nový!!: Valentinianus III. a Bagaudové · Vidět víc »
Baleáry
Baleáry, též Baleárské ostrovy jsou souostroví na západě Středozemního moře.
Nový!!: Valentinianus III. a Baleáry · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Valentinianus III. a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Valentinianus III. a Barbar · Vidět víc »
Bergamo
Bergamo (přízvuk je na první slabice tzn. bèrgamo, lombardsky Bèrghem, latinsky Bergomum) je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Valentinianus III. a Bergamo · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Valentinianus III. a Biskup · Vidět víc »
Bitva na Katalaunských polích
V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.
Nový!!: Valentinianus III. a Bitva na Katalaunských polích · Vidět víc »
Bitva u Nedao
Bitva u Nedao se odehrála v roce 454 v Panonii u řeky Nedao na dnes neznámém místě mezi Huny a koalicí germánských kmenů Gepidů, Ostrogótů, Rugiů, Herulů, a snad i Skirů a Svébů.
Nový!!: Valentinianus III. a Bitva u Nedao · Vidět víc »
Boëthius
Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma – 25. října 524/525 Pavia) byl křesťanský teolog a filozof, někdy označovaný jako „poslední Říman“ a zároveň první filozof středověku.
Nový!!: Valentinianus III. a Boëthius · Vidět víc »
Brescia
Brescia (lombardsky Brèsa) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město.
Nový!!: Valentinianus III. a Brescia · Vidět víc »
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Nový!!: Valentinianus III. a Británie (provincie) · Vidět víc »
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Nový!!: Valentinianus III. a Burgundi · Vidět víc »
Byzacena
Byzacena nebo Byzacium (Byzakion) byla pozdně římská provincie ve střední části římské severní Afriky v oblasti dnešního Tuniska, která vznikla rozdělením provincie Africa Proconsularis.
Nový!!: Valentinianus III. a Byzacena · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Valentinianus III. a Byzantská říše · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Valentinianus III. a Caesar · Vidět víc »
Campus Martius
#PŘESMĚRUJ Martovo pole Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Valentinianus III. a Campus Martius · Vidět víc »
Cartagena
Cartagena je španělské přístavní město na pobřeží Středozemního moře, v provincii a autonomním společenství Murcijského regionu.
Nový!!: Valentinianus III. a Cartagena · Vidět víc »
Champagne
Vyznačení Champagne na mapě Francie Vinice v Champagni Champagne je bývalá francouzská provincie v severovýchodní Francii, které dnes náleží povětšinou do regionu Grand Est.
Nový!!: Valentinianus III. a Champagne · Vidět víc »
Constantius III.
Flavius Constantius († 2. září 421), známý také jako Constantius III., byl západořímský císař v roce 421.
Nový!!: Valentinianus III. a Constantius III. · Vidět víc »
Diadém
Královna Viktorie při korunovaci s britskou korunou, tzv. ''State diadem'' Staroegyptská paruka s diadémem Řecko-baktrijský král Diodotus s diadémem Diadém (z řeckého διάδημα (.
Nový!!: Valentinianus III. a Diadém · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Valentinianus III. a Dunaj · Vidět víc »
Durynkové
Durynkové (v latinských pramenech Thuringi nebo Thoringi) byli příslušníci jednoho ze západogermánských kmenů, které sídlily mezi Labem, Sálou a Krušnými horami.
Nový!!: Valentinianus III. a Durynkové · Vidět víc »
Ebro
Ebro je řeka na severovýchodě Španělska, jedna z nejdelších a nejvýznamnějších řek na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Valentinianus III. a Ebro · Vidět víc »
Edikt
Edikt (z lat. edicere – vyřknout, zvěstovat) označuje původně v římském právu veřejné prohlášení úředníka (magistratus), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu.
Nový!!: Valentinianus III. a Edikt · Vidět víc »
Epos
Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.
Nový!!: Valentinianus III. a Epos · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Valentinianus III. a Foederati · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Valentinianus III. a Frankové · Vidět víc »
Galicie
Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.
Nový!!: Valentinianus III. a Galicie · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Valentinianus III. a Galie · Vidět víc »
Galla Placidia
Soudobý portrét Gally Placidie Galla Placidia (392 – 27. listopadu 450) byla sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše, a manželka císaře Constantia III. Roku 410 byla zajata Vizigóty, kde si vzala krále Athaulfa, švagra vizigótského krále Alaricha.
Nový!!: Valentinianus III. a Galla Placidia · Vidět víc »
Gallia Aquitania
Gallia Aquitania na mapě římské říše okolo roku 170 Gallia Aquitania byla římská provincie.
Nový!!: Valentinianus III. a Gallia Aquitania · Vidět víc »
Gallia Belgica
Gallia Belgica roku 125 Gallia Belgica („Belgická Galie“) byla provincie Římské říše nacházející se na území dnešní severní Francie, Belgie, Lucemburska, Nizozemska a Německa.
Nový!!: Valentinianus III. a Gallia Belgica · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Valentinianus III. a Gótové · Vidět víc »
Geiserich
Geiserich nebo Genseric (389 okolí Balatonu – 25. ledna 477 Kartágo) byl král Vandalů a Alanů v letech 428–477 a jedna z klíčových postav doby stěhování národů.
Nový!!: Valentinianus III. a Geiserich · Vidět víc »
Gepidové
západořímské říše v roce 476 n. l. Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Valentinianus III. a Gepidové · Vidět víc »
Gibraltarský průliv
Gibraltarský průliv je mořská úžina mezi Evropou a Afrikou, která odděluje Atlantský oceán od Středozemního moře.
Nový!!: Valentinianus III. a Gibraltarský průliv · Vidět víc »
Hispania Baetica
Hispania Baetica byla římská provincie na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Valentinianus III. a Hispania Baetica · Vidět víc »
Hispania Tarraconensis
Hispania Tarraconensis, případně pouze Tarraconensis, byla jedna z římských provincií v Hispánii.
Nový!!: Valentinianus III. a Hispania Tarraconensis · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Valentinianus III. a Hispánie · Vidět víc »
Honorius (císař)
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.
Nový!!: Valentinianus III. a Honorius (císař) · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Valentinianus III. a Hunové · Vidět víc »
Husitský bojový vůz
Dobové vyobrazení husitské vozové hradby Replika husitského vozu Husitské bojové vozy byl středověký bojový prostředek používaný husity během husitských válek.
Nový!!: Valentinianus III. a Husitský bojový vůz · Vidět víc »
Hydatius
Hydatius také Idacius (400 — 469) byl galicijský biskup a kronikář.
Nový!!: Valentinianus III. a Hydatius · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Valentinianus III. a Itálie · Vidět víc »
Joannes
Joannes († květen nebo červen 425) byl uzurpátor vládnoucí jako západořímský císař v letech 423 až 425.
Nový!!: Valentinianus III. a Joannes · Vidět víc »
Jordanes
Jordanes (– po roce 552) byl byzantský byrokrat a historik, patrně ostrogótského původu.
Nový!!: Valentinianus III. a Jordanes · Vidět víc »
Justa Grata Honoria
Justa Grata Honoria či jen zkráceně Honoria (cca 417 – cca 454) byla dcera západořímského císaře Constantia III. a jeho ženy Gally Placidie.
Nový!!: Valentinianus III. a Justa Grata Honoria · Vidět víc »
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Nový!!: Valentinianus III. a Kartágo · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Valentinianus III. a Křesťanství · Vidět víc »
Koblenz
Koblenz (do roku 1926 Coblenz, česky též Koblenec) je historicky významné německé město ve spolkové zemi Porýní-Falci, ve kterém žije obyvatel.
Nový!!: Valentinianus III. a Koblenz · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Valentinianus III. a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Valentinianus III. a Konstantinopol · Vidět víc »
Lev I. Veliký
Svatý Lev I. Veliký (okolo 400, Toskánsko – 10. listopad 461, Řím) byl 45.
Nový!!: Valentinianus III. a Lev I. Veliký · Vidět víc »
Lusitánie
Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.
Nový!!: Valentinianus III. a Lusitánie · Vidět víc »
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Nový!!: Valentinianus III. a Magister militum · Vidět víc »
Magister officiorum
Magister officiorum byl úřad, který zavedl Konstantin I. Veliký ve snaze o omezení pravomocí praefectů praetorio.
Nový!!: Valentinianus III. a Magister officiorum · Vidět víc »
Manicheismus
Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7. století), severní Afriky, přes Blízký východ (do 10. století, kdy ustoupil islámu), střední Asii (14. století) až po Čínu (kde se udržel až do 17. století a byly nalezeny jeho nejpozdější a nejzachovalejší formy s největším počtem památek).
Nový!!: Valentinianus III. a Manicheismus · Vidět víc »
Mantova
Mantova (Mantua, v mantovském dialektu Màntua) je italské historické město v Lombardii, sídlo stejnojmenné provincie a zároveň diecéze.
Nový!!: Valentinianus III. a Mantova · Vidět víc »
Marcianus
Marcianus nebo také Markianos, případně Markian (okolo 390 – leden 457), byl v letech 450 až 457 císařem východořímské říše.
Nový!!: Valentinianus III. a Marcianus · Vidět víc »
Mauretánie (království)
Mauretánie (latinsky Mauritania) byla starověká země berberských království na severozápadě Afriky.
Nový!!: Valentinianus III. a Mauretánie (království) · Vidět víc »
Mérida (Španělsko)
Mérida, založená v roce 25 př. n. l. pozdějším římským císařem Augustem jako Emerita Augusta, je hlavním městem španělského autonomního společenství Extremadura.
Nový!!: Valentinianus III. a Mérida (Španělsko) · Vidět víc »
Mety
Mety (//, německy Metz //, česky někdy též Méty) jsou město v severovýchodní Francii v regionu Grand Est, hlavní město departementu Moselle.
Nový!!: Valentinianus III. a Mety · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Valentinianus III. a Milán · Vidět víc »
Mincio
Mincio je řeka v severní Itálii (Lombardie, Benátsko).
Nový!!: Valentinianus III. a Mincio · Vidět víc »
Narbonne
Narbonne je město na jihu Francie v departementu Aude nedaleko města Béziers.
Nový!!: Valentinianus III. a Narbonne · Vidět víc »
Nobilita
Nobilita byla vrstva bohatých a vlivných římských občanů, která se vytvořila na začátku 3.
Nový!!: Valentinianus III. a Nobilita · Vidět víc »
Noricum
Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.
Nový!!: Valentinianus III. a Noricum · Vidět víc »
Numidie
Numidie (berbersky Inumiden) byla starověkým berberským královstvím v severní Africe, které se později stalo římskou provincií.
Nový!!: Valentinianus III. a Numidie · Vidět víc »
Orléans
Orléans (do češtiny někdy překládáno jako Orleán) je město ve Francii, od jehož názvu a názvu celé oblasti se v minulosti odvozoval šlechtický titul příslušející mladším synům z královského rodu – titul vévoda orleánský.
Nový!!: Valentinianus III. a Orléans · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Valentinianus III. a Ostrogóti · Vidět víc »
Otrokářství
#PŘESMĚRUJ Otroctví.
Nový!!: Valentinianus III. a Otrokářství · Vidět víc »
Padova
Padova (také Padua, v benátštině Pàdoa) je severoitalské město v oblasti Benátsko, na řece Bacchiglione, propojené kanály s řekou Brenta.
Nový!!: Valentinianus III. a Padova · Vidět víc »
Palermo
Palermo je páté největší italské město, hlavní město oblasti Sicílie a Metropolitního města Palermo.
Nový!!: Valentinianus III. a Palermo · Vidět víc »
Panegyrik
Litevský panegyrik z roku 1589, jehož adresátem byl panovník Zikmund III. Vasa Panegyrik (řecky panégyrikos) byla v původním významu řeč, pronášená ve starověkém Řecku na slavnostních shromážděních, pořádaných především v rámci náboženských slavností.
Nový!!: Valentinianus III. a Panegyrik · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Valentinianus III. a Panonie · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Valentinianus III. a Papež · Vidět víc »
Patricij
Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.
Nový!!: Valentinianus III. a Patricij · Vidět víc »
Pavia
Most přes řeku Ticino, symbol Pavie. Pavia je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Valentinianus III. a Pavia · Vidět víc »
Píseň o Nibelunzích
První strana rukopisu C. Píseň o Nibelunzích je dvoudílný středověký hrdinský epos, který vznikl ve 13. století a je napsán tehdejším lidovým jazykem – střední horní němčinou.
Nový!!: Valentinianus III. a Píseň o Nibelunzích · Vidět víc »
Petronius Maximus
Flavius Petronius MaximusJones, Martindale (1992), s. 749.
Nový!!: Valentinianus III. a Petronius Maximus · Vidět víc »
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Nový!!: Valentinianus III. a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »
Priskos
Priskos, řecky Πρίσκος, či též Priskos z Pania nebo také Priskos z Thrákie byl byzantský historik, rétor a diplomat z 5. století.
Nový!!: Valentinianus III. a Priskos · Vidět víc »
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Nový!!: Valentinianus III. a Prokopios z Kaisareie · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Valentinianus III. a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Valentinianus III. a Ravenna · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Valentinianus III. a Rýn · Vidět víc »
Rechila
Animace politického vývoje na mapě Pyrenejského poloostrova za vlády krále Rechily. Rechila (410 - 448) byl od roku 438 až do své smrti svébský král Galicie a také syn a nástupce svébského krále Hermericha.
Nový!!: Valentinianus III. a Rechila · Vidět víc »
Rimini
Rimini je italské město na pobřeží Jaderského moře v regionu Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Valentinianus III. a Rimini · Vidět víc »
Rugiové
Rugiové byli germánský kmen z doby Římské říše.
Nový!!: Valentinianus III. a Rugiové · Vidět víc »
Sáva
Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.
Nový!!: Valentinianus III. a Sáva · Vidět víc »
Seina
Seina (výslovnost) je řeka v severní Francii, dlouhá 775 km.
Nový!!: Valentinianus III. a Seina · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Valentinianus III. a Severní Afrika · Vidět víc »
Sevilla
Sevilla je město ležící na jihu Španělska.
Nový!!: Valentinianus III. a Sevilla · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Valentinianus III. a Sicílie · Vidět víc »
Sidonius Apollinaris
Sidonius Apollinaris, plným jménem Gaius Sollius Modestus Apollinaris Sidonius (asi 430 Lugdunum – 489) v češtině Zdenek, byl galorománský básník a kněz narozený na území dnešní Francie (tehdy římská provincie Galie).
Nový!!: Valentinianus III. a Sidonius Apollinaris · Vidět víc »
Skirové
Mince Odoakera z Ravenny. Odoaker byl italský král, snad skirského původu Skirové byli východogermánský kmen sídlící mezi řekami Dunaj a Tisa od 2. století př. n. l. do 5. století n. l. V 5.
Nový!!: Valentinianus III. a Skirové · Vidět víc »
Solidus
Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.
Nový!!: Valentinianus III. a Solidus · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Valentinianus III. a Soluň · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Valentinianus III. a Středověk · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Valentinianus III. a Středozemní moře · Vidět víc »
Svatý Augustin
Nejstarší Augustinovo vyobrazení (Řím, bazilika sv. Jana v Lateránu, 6. stol.) Sandra Botticelliho (kolem r. 1480) Karlově mostě Svatý Augustin, též Augustin z Hippa nebo Augustin z Hippony, latinsky Aurelius Augustinus (13. listopadu 354, Thagaste, dnes Souk-Ahras v Alžírsku – 28. srpna 430, Hippo Regius, dnes Annaba v Alžírsku), byl biskup a učitel církve v období pozdního římského císařství; je svatým katolické církve, jehož svátek připadá na 28. srpna.
Nový!!: Valentinianus III. a Svatý Augustin · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Valentinianus III. a Svébové · Vidět víc »
Tanger
Tanger, Tangier nebo Tandža (arabsky طنجة, portugalsky Tânger, francouzsky Tanger) je město v severním Maroku u Gibraltarského průlivu.
Nový!!: Valentinianus III. a Tanger · Vidět víc »
Theodorich I.
Theodorich I. († 451) byl v letech 419–451 králem Vizigótů.
Nový!!: Valentinianus III. a Theodorich I. · Vidět víc »
Theodosiovská dynastie
Theodosiovská dynastie byla pozdně antická císařská dynastie vládnoucí římské říši zhruba od konce 4.
Nový!!: Valentinianus III. a Theodosiovská dynastie · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Valentinianus III. a Theodosius I. · Vidět víc »
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Nový!!: Valentinianus III. a Theodosius II. · Vidět víc »
Toulouse
Toulouse je město v jihozápadní Francii na řece Garonně, 580 km jižně od Paříže.
Nový!!: Valentinianus III. a Toulouse · Vidět víc »
Trevír
Model císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n. l. (pohled od Porta Nigra) Katedrála sv. Petra Trevír je německé město s bohatou historií ve spolkové zemi Porýní-Falc, blízko hranice s Lucemburskem.
Nový!!: Valentinianus III. a Trevír · Vidět víc »
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Nový!!: Valentinianus III. a Tribut · Vidět víc »
Troyes
Katedrála sv. Petra a Pavla od jihu Katedrála, západní průčelí Radnice Troyes je francouzské město ležící asi 150 kilometrů jihovýchodně od Paříže na řece Seině, v départementu Aube a v regionu Grand Est.
Nový!!: Valentinianus III. a Troyes · Vidět víc »
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Nový!!: Valentinianus III. a Uzurpátor · Vidět víc »
Valence (Drôme)
Zahradní pavilon na Martově poli Valence je město na jihu Francie v departmentu Drôme a regionu Auvergne-Rhône-Alpes.
Nový!!: Valentinianus III. a Valence (Drôme) · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Valentinianus III. a Vandalové · Vidět víc »
Vatikán
Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský městský stát tvořící enklávu uvnitř Říma, hlavního města Itálie.
Nový!!: Valentinianus III. a Vatikán · Vidět víc »
Velká dunajská kotlina
#PŘESMĚRUJ Velká dunajská nížina.
Nový!!: Valentinianus III. a Velká dunajská kotlina · Vidět víc »
Venetové (Itálie)
Řekové Venetové (Veneti) obývající podle antických pramenů v prvním tisíciletí př. n. l. rozsáhlou oblast v severní Itálii byli starověkým indoevropským etnikem.
Nový!!: Valentinianus III. a Venetové (Itálie) · Vidět víc »
Verona
Verona je město v severní Itálii v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona.
Nový!!: Valentinianus III. a Verona · Vidět víc »
Vicenza
Basilica Palladiana na Piazza Signori Dóm Teatro Olimpico, proscenium Villa La Rotonda Vicenza (v benátštině Vicenzsa či Vicensa) je italské město v oblasti Benátsko, hlavní město stejnojmenné provincie a sídlo biskupství.
Nový!!: Valentinianus III. a Vicenza · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Valentinianus III. a Vizigóti · Vidět víc »
Worms
Worms (keltsky: Borbetomagus, ve starověku latinsky: Civitas Vangonium, jidiš: Vermayze) je město na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Porýní-Falc.
Nový!!: Valentinianus III. a Worms · Vidět víc »
Zaragoza
Palác Aljafería (11.–16. stol.) Palác Aljafería, Patio sv. Isabely Katedrála S. Maria del Pilar Katedrála, jižní průčelí Most třetího tisíciletí (2008) Zaragoza je hlavním městem autonomního společenství Aragonie a provincie Zaragoza.
Nový!!: Valentinianus III. a Zaragoza · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Valentinianus III. a Západořímská říše · Vidět víc »
425
Bez popisu.
Nový!!: Valentinianus III. a 425 · Vidět víc »
455
Bez popisu.
Nový!!: Valentinianus III. a 455 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Valentian III., Valentianus III., Valentinian III..
