Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Valerij Alexejevič Čudinov

Index Valerij Alexejevič Čudinov

etruské abecedy dle Čudinova Valerij Alexejevič Čudinov (30. června 1942, Moskva — 6. února 2023) je sovětsko-ruský filozof, docent na katedře dějin kultury na Státní akademii Slovanských kultur.

19 vztahy: Archeologie, Cyrilice, Docent, Filosof, Historiografie, Hlaholice, Lomonosovova univerzita, Moskva, Německo, Paleografie, Paleolit, Recenzovaný časopis, Slované, Slovanská mytologie, 1942, 1967, 2023, 30. červen, 6. únor.

Archeologie

''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Archeologie · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Cyrilice · Vidět víc »

Docent

Docent je vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost vysokoškolského pedagoga vyšší než odborný asistent a nižší než profesor.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Docent · Vidět víc »

Filosof

#PŘESMĚRUJ Filozof Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Filosof · Vidět víc »

Historiografie

Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Historiografie · Vidět víc »

Hlaholice

Nápis v chorvatštině, latinka a hlaholice – „Město Drivenik“ Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Hlaholice · Vidět víc »

Lomonosovova univerzita

Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova (Moskovskij gosudarstvennyj universitet imeni M. V. Lomonosova; zkratka MGU) je nejstarší a největší univerzita v Rusku.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Lomonosovova univerzita · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Moskva · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Německo · Vidět víc »

Paleografie

Paleografie (z řeckého Πάλαια γραφή palaia grafé „staré písmo“) je pomocná věda historická zabývající se vývojem písma, číslic a dalších grafických znaků, jakými jsou ligatury a zkratky.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Paleografie · Vidět víc »

Paleolit

Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios – „starý“ a λίθος lithos – kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Paleolit · Vidět víc »

Recenzovaný časopis

Recenzovaný časopis je odborný časopis, jehož příspěvky jsou recenzovány.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Recenzovaný časopis · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Slované · Vidět víc »

Slovanská mytologie

Morana a Vesna v moderním podání Slovanská mytologie je soubor předkřesťanských slovanských představ a příběhů o stvoření a přirozenosti světa, bozích, démonech a hrdinech.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a Slovanská mytologie · Vidět víc »

1942

1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a 1942 · Vidět víc »

1967

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a 1967 · Vidět víc »

2023

Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončí v neděli 31. prosince.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a 2023 · Vidět víc »

30. červen

30.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a 30. červen · Vidět víc »

6. únor

6.

Nový!!: Valerij Alexejevič Čudinov a 6. únor · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »