Rychlejší přístup než prohlížeči!
127 vztahy: Afrika, Alois Lang, Arméni, Ázerbájdžán, Žofie Pohorecká, Čeněk Semerád, České Budějovice, Československo, Řád sv. Jiří (Rusko), Říjnová revoluce, Bílé moře, Berlín, Brno, Brtnice, Cestopis, Dagestán, Divadlo, Dramatik, Eduard Grégr, Edvard Beaufort, Emerich Čech, Emigrace, Esej, Evropa, František Šimáček, František Mach, Generál, Gruzie, Jan Laichter, Jan Otto, Jan Wagner, Josef Barvič, Josef F. Khun, Karel Mečíř, Kavkaz, Melantrich, Monografie, Moskva, Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek, Národní politika, Německo, Novela (literatura), Olomouc, Povídka, Praha, Právo lidu, Próza, První světová válka, Režisér, Román, ..., Ruština, Rusko, Rusko-japonská válka, Rusko-turecká válka (1877–1878), Sám sobě pomáhej, Severní ledový oceán, Solovecké ostrovy, Solovecký monastýr, Spisovatel, Sušice, Tbilisi, Topičův salon, Trilogie, Ukrajina, Ukrajinci, Václav Vejsada, Velké Meziříčí, Verš, Vincenc Červinka, Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko, Volha, 18. září, 1845, 1854, 1863, 1874, 1875, 1876, 1878, 1879, 1880, 1881, 1882, 1883, 1885, 1886, 1888, 1889, 1890, 1891, 1892, 1893, 1894, 1896, 1897, 1898, 1900, 1901, 1902, 1903, 1904, 1905, 1906, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1914, 1916, 1921, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1934, 1935, 1936, 1937, 1970, 5. leden. Rozbalte index (77 více) »
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Afrika · Vidět víc »
Alois Lang
Alois Lang (16. června 1869 Držovice – 6. května 1957 Prostějov) byl katolický kněz, básník, esejista a překladatel.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Alois Lang · Vidět víc »
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Arméni · Vidět víc »
Ázerbájdžán
Ázerbájdžán, plným názvem Ázerbájdžánská republika, je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti Kavkazu.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Ázerbájdžán · Vidět víc »
Žofie Pohorecká
Žofie Pohorecká, vlastním jménem Šebková (8. března 1877 Praha, Rakousko-Uhersko – 18. června 1963 Kouřim, Československo) byla spisovatelka a básnířka, překladatelka beletrie z angličtiny, polštiny a ruštiny, ale také kulturní pracovnice a publicistka.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Žofie Pohorecká · Vidět víc »
Čeněk Semerád
Čeněk Semerád (4. června 1862 – 9. října 1948) byl československý spisovatel, nakladatel, řídící učitel, překladatel a autor řady učebních příruček a redaktor Zeměpisných přehledů.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Čeněk Semerád · Vidět víc »
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a České Budějovice · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Československo · Vidět víc »
Řád sv. Jiří (Rusko)
Vojenský řád svatého velkomučedníka a vítěze Jiřího, zkráceně také Řád svatého Jiří, byl původně ruský vojenský řád založený Kateřinou II. v roce 1769.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Řád sv. Jiří (Rusko) · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Bílé moře
Bílé moře (rusky Белое море) je malé vnitrozemské moře Severního ledového oceánu u severních břehů evropské části Ruska.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Bílé moře · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Berlín · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Brno · Vidět víc »
Brtnice
Brtnice (dříve též Trhová Brtnice, Pirnitz) je město na východě okresu Jihlava v Kraji Vysočina.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Brtnice · Vidět víc »
Cestopis
Cestopis je prozaický literární žánr, který můžeme podle jeho funkce zařadit jak do literatury dokumentární (publicistické), tak do literatury umělecké (zábavné).
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Cestopis · Vidět víc »
Dagestán
Dagestán, plným názvem Republika Dagestán nebo Dagestánská republika, je nejjižnější republika Ruské federace, ležící na západním pobřeží Kaspického moře.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Dagestán · Vidět víc »
Divadlo
Interiér Divadla Colón v Buenos Aires Fotografie z představení ''Blázinec v prvním poschodí'' (1972) Národní divadlo v Praze Janáčkovo divadlo v Brně Divadlo je výkonné čili múzické umění, při němž herci (případně zpěváci a tanečníci) na jevišti předvádějí divadelní hru.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Divadlo · Vidět víc »
Dramatik
Dramatik (z řečtiny) je spisovatel dramat.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Dramatik · Vidět víc »
Eduard Grégr
Eduard Grégr Pamětní deska, upomínající na Eduarda Grégra při ulici Grégrova čp. 26 ve Lštění Eduard Grégr, narozen jako Eduard Gröger (4. března 1827 Steyr – 1. dubna 1907 Lštění farnost Poříčí nad Sázavou) byl český lékař, vysokoškolský pedagog, redaktor, tiskař, nakladatel, vydavatel, novinář a politik.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Eduard Grégr · Vidět víc »
Edvard Beaufort
Edvard Beaufort (1. června 1860, Lobeč u Kralup nad Vltavou farnost Minice – 14. června 1941, Praha) byl český nakladatel, redaktor, majitel knihtiskárny, grafického závodu, galerie, knihkupectví a antikvariátu.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Edvard Beaufort · Vidět víc »
Emerich Čech
Emerich Čech (5. listopadu 1870 Dvůr Králové nad Labem – 31. května 1951 Praha) byl český spisovatel a překladatel.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Emerich Čech · Vidět víc »
Emigrace
Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Emigrace · Vidět víc »
Esej
Michel de Montaigne, zakladatel eseje jako žánru Esej (řeckého původu, exagium – vážení, essai – pokus, zkouška; v češtině maskulinum i femininum) je literární odborně publicistický žánr středního či kratšího rozsahu, úvaha na určité téma, spočívající v přemýšlení o faktech a jejich hodnocení.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Esej · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Evropa · Vidět víc »
František Šimáček
Knihtiskárna Františka Šimáčka při Jeruzalémské ulici v Praze (nakreslil český malíř a ilustrátor Josef Mukařovský) Pamětní deska Františka Šimáčka v Jeruzalémské ulici František Šimáček (2. prosince 1834 Kostelec nad Labem farnosti Kostelec nad Labem – 5. května 1885 Praha) byl český novinář, nakladatel, spoluzakladatel Živnostenské banky a propagátor svépomocných spolků.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a František Šimáček · Vidět víc »
František Mach
Jméno a příjmení František Mach má více nositelů.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a František Mach · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Generál · Vidět víc »
Gruzie
Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Gruzie · Vidět víc »
Jan Laichter
Jan Laichter (28. prosince 1858 DobruškaSOA Zámrsk, Matrika narozených matrika N 1857-1882 v Dobrušce, sign. 26-3853, ukn.1487, str.27. Dostupné online – 31. října 1946 Praha) byl český nakladatel a knihkupec.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Jan Laichter · Vidět víc »
Jan Otto
Matriční zápis o narození a křtu Jana Otty (matrika N 1768–1850 farnost Přibyslav (SOA Zámrsk)) Jan Otto (1841–1916) Rukopisný dopis nakladatele Jan Otto (8. listopadu 1841 Přibyslav – 29. května 1916 Praha farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském) byl český knihkupec a nakladatel, vydavatel největší české tištěné encyklopedie, Ottova slovníku naučného.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Jan Otto · Vidět víc »
Jan Wagner
Jan Wagner (22. září 1941 – 1. července 2005) byl český sochař, medailér, malíř, šperkař, designér, pedagog.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Jan Wagner · Vidět víc »
Josef Barvič
Hrob Josefa Barviče Josef „Joža“ Barvič (14. srpna 1853 Velké Karlovice – 3. ledna 1924 Brno) byl moravský knihkupec, jedna z osobností českojazyčné kultury v převážně německy mluvícím Brně přelomu 19.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Josef Barvič · Vidět víc »
Josef F. Khun
Josef F. Khun (8. března 1869 Staré Město – 17. prosince 1928 Jičín) byl český učitel, spisovatel (autor povídek pro mládež), překladatel z angličtiny, polštiny, francouzštiny, ruštiny, švédštiny a italštiny, esperantista a propagátor jazyka ido.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Josef F. Khun · Vidět víc »
Karel Mečíř
Karel Mečíř (18. dubna 1876 Mladá Boleslav – 12. května 1947 Praha) byl český a československý novinář, spisovatel, diplomat a politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova (agrárníky).
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Karel Mečíř · Vidět víc »
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Kavkaz · Vidět víc »
Melantrich
Historická budova Melantrichu na Václavském náměstí – stav v létě roku 2007 Melantrich bylo české nakladatelství a vydavatelství, působící od roku 1898, nejprve pod názvem Tiskařské družstvo Národně sociální strany.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Melantrich · Vidět víc »
Monografie
Monografie Kladsko, kterou vydalo Muzeum Ziemi Kłodzkiej Monografie (z řečtiny monos – jeden, grapho – píšu) je publikace (nebo její část) komplexně zpracovávající jedno, obvykle úzce vymezené či specializované téma (např. pojednává o jedné osobnosti, jednom problému, jedné vědecké otázce).
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Monografie · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Moskva · Vidět víc »
Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek
Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek je zrušené nakladatelství v Praze 1, které se nacházelo na rohu ulic Opatovická a Černá a bylo propojeno s domem ve Spálené ulici.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek · Vidět víc »
Národní politika
Ludvík Bartršovský (šéfredaktor), Karel Kádner, František Karel Hejda Václavském náměstíNárodní politika byl český deník, který začal vycházet od konce roku 1883 do 11.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Národní politika · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Německo · Vidět víc »
Novela (literatura)
Novela (italsky novinka) je epický žánr kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Novela (literatura) · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Olomouc · Vidět víc »
Povídka
Marka Twaina, jednoho z nejvýznamnějších amerických autorů povídek Povídka je epický literární žánr krátkého či středního rozsahu.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Povídka · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Praha · Vidět víc »
Právo lidu
Právo lidu byla česká sociálně demokratická tiskovina vydávaná mezi lety 1893 až 1948.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Právo lidu · Vidět víc »
Próza
Próza (prosa), výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Próza · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a První světová válka · Vidět víc »
Režisér
''Lesní jahody'' Režisér je tvořivý umělec syntetizující jednotlivé složky a prvky dramatické struktury do ideově a stylově jednotného, celistvého díla (divadelního, filmového, televizního, rozhlasového).
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Režisér · Vidět víc »
Román
Thomase Manna Román je rozsáhlý epický (vyprávěcí) literární žánr, řazený mezi fikci a ve své moderní podobě téměř vždy prozaický, jen málokdy veršovaný.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Román · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Ruština · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Rusko · Vidět víc »
Rusko-japonská válka
Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Rusko-japonská válka · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1877–1878)
Rusko-turecká válka (1877–1878), známá také jako bulharská osvobozenecká válka, byl válečný konflikt mezi Ruskou říší a Osmanskou říší.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Rusko-turecká válka (1877–1878) · Vidět víc »
Sám sobě pomáhej
Sám sobě pomáhej (1902, Сам себѣ помогай je název výchovného chlapeckého dobrodružného románu ruského spisovatele Vasilije Ivanoviče Němiroviče-Dančenka. Jedná se o příběh z předrevolučního Ruska o dospívání a zrání, o tom jak se ze zkaženého čtrnáctiletého chlapce stane dospělý a zodpovědný mladý muž.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Sám sobě pomáhej · Vidět víc »
Severní ledový oceán
Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Severní ledový oceán · Vidět víc »
Solovecké ostrovy
Solovecké ostrovy (zkráceně Соловки, karelsky Solokka) je souostroví v Oněžském zálivu Bílého moře, administrativně spadající do Archangelské oblasti Ruska.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Solovecké ostrovy · Vidět víc »
Solovecký monastýr
Solovecký klášter je stavropigiální mužský klášter Ruské pravoslavné církve na Soloveckých ostrovech v Rusku.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Solovecký monastýr · Vidět víc »
Spisovatel
Antonem Pavlovičem Čechovem vydaný k výročí 150 let od jeho narození Spisovatel či spisovatelka je osoba, která se zabývá tvorbou vlastních literárních textů.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Spisovatel · Vidět víc »
Sušice
Sušice (2. pád – do Sušice, 6. pád – o Sušici; též Sušice nad Otavou – název katastrálního území) je město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, 25 km jihovýchodně od Klatov, na řece Otavě.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Sušice · Vidět víc »
Tbilisi
Tbilisi (do roku 1936 známé také jako Tiflis) je hlavní město Gruzie, nacházející se ve vnitrozemí této země na řece Kura.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Tbilisi · Vidět víc »
Topičův salon
Topičův dům, též Topičův salon nebo dům U Topičů je budova galerie a bývalého nakladatelství v Praze 1, ve staroměstské části Národní třídy (čp. 1010/9), propojený s domem čp.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Topičův salon · Vidět víc »
Trilogie
Trilogie je umělecké dílo, nejčastěji literární, o třech relativně samostatných částech, které spolu souvisejí motivicky, látkově nebo problémově.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Trilogie · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Ukrajina · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Ukrajinci · Vidět víc »
Václav Vejsada
Václav Vejsada (10. ledna 1921, Děčín – 14. srpna 1984, Kaproun) byl český novinář a spisovatel.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Václav Vejsada · Vidět víc »
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí je město s rozšířenou působností na západě Moravy ve východní části Kraje Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, ležící 32 km východně od Jihlavy a 46 km západně od Brna na soutoku řek Oslavy a Balinky.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Velké Meziříčí · Vidět víc »
Verš
Verš je obvykle definován jako celistvá rytmická a významová jednotka básnického textu, oddělená od ostatních jednotek přesnými hranicemi.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Verš · Vidět víc »
Vincenc Červinka
Vincenc Červinka (2. srpna 1877, Kolín farnost Kolín – 2. října 1942, Praha) byl český novinář, publicista, překladatel, divadelní a literární kritik.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Vincenc Červinka · Vidět víc »
Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko
Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko (rusky Владимир Иванович Немирович-Данченко, 23. prosince 1858 – 25. dubna 1943) byl ruský a sovětský režisér, divadelní ředitel, dramatik a spisovatel.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko · Vidět víc »
Volha
Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a Volha · Vidět víc »
18. září
18.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 18. září · Vidět víc »
1845
1845 (MDCCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1845 · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1854 · Vidět víc »
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1863 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1874 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1875 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1876 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1878 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1879 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1880 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1881 · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1882 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1883 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1885 · Vidět víc »
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1886 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1888 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1889 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1890 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1891 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1892 · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1893 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1894 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1896 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1897 · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1898 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1900 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1901 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1902 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1903 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1904 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1905 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1906 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1908 · Vidět víc »
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1909 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1910 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1911 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1912 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1914 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1916 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1921 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1923 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1924 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1925 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1927 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1928 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1929 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1930 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1931 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1932 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1934 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1935 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1936 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1937 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 1970 · Vidět víc »
5. leden
5.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko a 5. leden · Vidět víc »
