Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Armádní generál, Čína, Bělorusko, Berlín, Bitva o Berlín, Bitva o Suomussalmi, Bitva u Stalingradu, Dálný východ, Diplomat, Druhá čínsko-japonská válka, Druhá světová válka, Generálporučík, Hrdina Sovětského svazu, Invaze do Polska (1939), Kavkaz, Kyjev, Mamajova mohyla, Maršál Sovětského svazu, Moskva, Německá demokratická republika, Operace Bagration, Pluk, Polsko, Posádka, Raatská cesta, Rudá armáda, Ruská občanská válka, Ruské impérium, Rusko, Sovětská armáda, Sovětská invaze do Polska, Sovětský svaz, Tulská oblast, Ukrajina, Vasilij Konstantinovič Bljucher, Východní fronta (druhá světová válka), Viselsko-oderská operace, Voják, Volgograd, Zimní válka, 12. únor, 18. březen, 1900, 1917, 1972, 1982.
Armádní generál
Armádní generál je generálská vojenská hodnost používaná armádami některých států.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Armádní generál · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Čína · Vidět víc »
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Bělorusko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Berlín · Vidět víc »
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Bitva o Berlín · Vidět víc »
Bitva o Suomussalmi
Bitva o Suomussalmi a na Raatské cestě (30. listopadu 1939 – 8. ledna 1940) byla největším vítězstvím finských ozbrojených sil v zimní válce a jedna z nejdrtivějších porážek v historii Rudé armády.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Bitva o Suomussalmi · Vidět víc »
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Bitva u Stalingradu · Vidět víc »
Dálný východ
Přibližný rozsah Dálný východ je nepříliš přesně vymezený pojem, který se používá k označení Východní Asie a jihovýchodní Asie, obvykle včetně ruského Dálného východu neboli území v západní oblasti Tichého oceánu.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Dálný východ · Vidět víc »
Diplomat
Výraz diplomat je řeckého původu (do evropských jazyků se však dostal přes francouzský výraz diplomate) a značí osoby, které jsou pověřeny jednat jménem svého státu se zástupci a představiteli států cizích.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Diplomat · Vidět víc »
Druhá čínsko-japonská válka
Druhá čínsko-japonská válka (7. červenec 1937 – 2. září 1945) byla válečným konfliktem mezi Čínskou republikou a Japonským císařstvím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Druhá čínsko-japonská válka · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Druhá světová válka · Vidět víc »
Generálporučík
''Generálporučík'' Pavel Štefka Hodnostní označení '''generálporučíka''' (OF-8) Armády ČR Generálporučík je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Generálporučík · Vidět víc »
Hrdina Sovětského svazu
Hrdina Sovětského svazu bylo označení čestného titulu a nejvyššího vyznamenání v bývalém Sovětském svazu udělovaného za osobní nebo kolektivní zásluhy pro stát spojené s vykonáním hrdinského činu.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Hrdina Sovětského svazu · Vidět víc »
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Invaze do Polska (1939) · Vidět víc »
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Kavkaz · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Kyjev · Vidět víc »
Mamajova mohyla
Mamajova mohyla (rusky Мамаев курган) je dominantní výšina, západně od města Volgograd (dříve Caricyn, potom Stalingrad) v jižním Rusku.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Mamajova mohyla · Vidět víc »
Maršál Sovětského svazu
Prvních 5 '''maršálů SSSR''' jmenovaných 20. listopadu 1935. Zleva: Michail Tuchačevskij, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Kliment Jefremovič Vorošilov, Vasilij Konstantinovič Bljucher a Alexandr Iljič Jegorov, všichni až na Vorošilova a Buďonného přišli o život během čistek Hodnost maršál Sovětského svazu byla druhá nejvyšší hodnost Rudé a posléze Sovětské armády a prakticky nejvyšší hodnost, které mohl voják dosáhnout.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Maršál Sovětského svazu · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Moskva · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Operace Bagration
Operace Bagration, součást sovětské letní ofenzívy 1944 byla jedna z největších bitev Velké vlastenecké války.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Operace Bagration · Vidět víc »
Pluk
NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Pluk · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Polsko · Vidět víc »
Posádka
Nižněnovgorodském kremlu v roce 1914 Posádka (dříve též garnizón či garnizóna) jsou veškeré jednotky ozbrojených sil, jež jsou „přidělené k základně nebo určitému prostoru pro obranu, budování provoz a údržbu zařízení“.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Posádka · Vidět víc »
Raatská cesta
Raatská cesta je cesta ve východní části území obce Suomussalmi, spojující vlastní Suomussalmi s pohraničním sídlem Raate.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Raatská cesta · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Rusko · Vidět víc »
Sovětská armáda
Odznak mužstva a poddůstojníků Sovětské armády Sovětská armáda byl oficiální název pro vojenské síly Sovětského svazu po roce 1946.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Sovětská armáda · Vidět víc »
Sovětská invaze do Polska
Sovětská invaze do Polska byla vojenská operace zahájená Sovětským svazem 17. září 1939 bez formálního vyhlášení války.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Sovětská invaze do Polska · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Sovětský svaz · Vidět víc »
Tulská oblast
Tulská oblast je jedna z oblastí v Rusku.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Tulská oblast · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Ukrajina · Vidět víc »
Vasilij Konstantinovič Bljucher
Vasilij Konstantinovič Bljucher (Barčinka, Jaroslavská gubernie – 9. listopadu 1938 Moskva) byl sovětský voják, státní a stranický činitel a maršál SSSR (1935).
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Vasilij Konstantinovič Bljucher · Vidět víc »
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »
Viselsko-oderská operace
Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Viselsko-oderská operace · Vidět víc »
Voják
Čeští vojáci na hlídce v Kosovu Voják je osoba, jež slouží ve vojsku buď za plný plat (žold) jako profesionální voják, případně je do vojska odveden, naverbován, v rámci branné povinnosti.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Voják · Vidět víc »
Volgograd
Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Volgograd · Vidět víc »
Zimní válka
Zimní válka (finsky talvisota) bylo vojenské střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a Zimní válka · Vidět víc »
12. únor
12.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a 12. únor · Vidět víc »
18. březen
18.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a 18. březen · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a 1900 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a 1917 · Vidět víc »
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a 1972 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vasilij Ivanovič Čujkov a 1982 · Vidět víc »
