Rychlejší přístup než prohlížeči!
109 vztahy: Andrej Hlinka, Únor 1948, Československá republika, Československo, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Banská Bystrica, Bratislava, Chomutov, Demokratická strana (Slovensko), Doktor medicíny, Druhá světová válka, Druhá vláda Klementa Gottwalda, Edvard Beneš, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Gymnázium, Hrabová (Ostrava), Ivan Dérer, Jaromír Dolanský, Josef Šusta, Josef Kalfus, Karel Pacner, Ladislav Prokop Procházka, Lékař, Levoča, Lisková, Londýn, Mikuláš Franek, Milan Hodža, Ministerstvo školství a národní osvěty, Ministerstvo pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa, Ministr financí, Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939), Národní výbor československý, Olomouc, Omladina, Ondřejský hřbitov, Ondrej Pavlík, Ostrava, Pavel Blaho (agrárník), Přerov, Politik, Praha, Profesor, Prozatímní státní zřízení, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, Ružomberok, Rudolf Bechyně, Sbor pověřenců 7. února 1945 - 21. února 1945, Senát, Seznam ministrů školství Československa, ..., Seznam ministrů školství Slovenské republiky, Seznam ministrů Československa pro správu Slovenska, Seznam ministrů financí Československa, Seznam ministrů zdravotnictví Československa, Slováci, Slovenská národní a rolnická strana, Slovenská národní rada, Slovenské národní povstání, Slovenský stát, Slovensko, Státní zdravotní ústav, Strana slobody, Tomáš Garrigue Masaryk, Uherský sněm, Uhersko, Univerzita Karlova, Univerzita Komenského v Bratislavě, Vinohrady (Praha), Vladimír Fajnor, Vratislav Preclík, Zákon o zřízení samostatného státu československého, Zdeněk Fierlinger, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, 14. listopad, 15. září, 1867, 1888, 1898, 1900, 1901, 1902, 1904, 1906, 1913, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1925, 1928, 1929, 1935, 1937, 1944, 1945, 1946, 1948, 1950, 2. červenec, 21. únor, 25. únor, 25. květen, 26. září, 5. duben, 6. prosinec, 7. únor, 7. říjen, 9. srpen. Rozbalte index (59 více) »
Andrej Hlinka
Andrej Hlinka na fotografii z roku 1908 Hlinkův pomník v Prešově Andrej Hlinka (27. září 1864 Černová pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch, dnes část Ružomberku – 16. srpna 1938 Ružomberok) byl slovenský katolický kněz, politik, vůdčí osobnost slovenského národního hnutí, signatář Martinské deklarace a zakladatel a vůdčí osobnost Hlinkovy slovenské ľudové strany (tzv. Ľuďáků).
Nový!!: Vavro Šrobár a Andrej Hlinka · Vidět víc »
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Nový!!: Vavro Šrobár a Únor 1948 · Vidět víc »
Československá republika
#PŘESMĚRUJ Československo Kategorie:Přesměrování po sloučení Kategorie:Přesměrování z politického názvu.
Nový!!: Vavro Šrobár a Československá republika · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Vavro Šrobár a Československo · Vidět víc »
Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Řád Tomáše Garrigua Masaryka je vysokým státním vyznamenáním České republiky a bývalého Československa.
Nový!!: Vavro Šrobár a Řád Tomáše Garrigua Masaryka · Vidět víc »
Banská Bystrica
Banská Bystrica (česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo banskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela.
Nový!!: Vavro Šrobár a Banská Bystrica · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Vavro Šrobár a Bratislava · Vidět víc »
Chomutov
Chomutov je statutární město v Ústeckém kraji, 49 kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem.
Nový!!: Vavro Šrobár a Chomutov · Vidět víc »
Demokratická strana (Slovensko)
Demokratická strana (zkratka DS) byla politická strana působící na Slovensku.
Nový!!: Vavro Šrobár a Demokratická strana (Slovensko) · Vidět víc »
Doktor medicíny
Lékařka – Virginia Apgarová Doktor medicíny (původně lat., zkratka MUDr. psaná před jménem) je akademický titul udělovaný absolventům vysoké školy v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství.
Nový!!: Vavro Šrobár a Doktor medicíny · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Vavro Šrobár a Druhá světová válka · Vidět víc »
Druhá vláda Klementa Gottwalda
Druhá vláda Klementa Gottwalda, zvaná též Vláda Národní fronty byla československá vláda úřadující od 25. února do 15. června 1948.
Nový!!: Vavro Šrobár a Druhá vláda Klementa Gottwalda · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Vavro Šrobár a Edvard Beneš · Vidět víc »
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady je zdravotnické zařízení v pražské městské čtvrti Vinohrady, které představuje soubor specializovaných klinik, oddělení, ústavů, lékárny, heliportu a dalších budov poskytujících preventivní, diagnostickou a ambulantní léčebnou péči obyvatelstvu, stejně jako vzdělávání zdravotníků a lékařů.
Nový!!: Vavro Šrobár a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady · Vidět víc »
Gymnázium
Gymnázium poskytuje formální vzdělávání a je v České republice jedním ze tří hlavních druhů středních škol poskytujících všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou.
Nový!!: Vavro Šrobár a Gymnázium · Vidět víc »
Hrabová (Ostrava)
Hrabová je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.
Nový!!: Vavro Šrobár a Hrabová (Ostrava) · Vidět víc »
Ivan Dérer
Ivan Dérer (2. března 1884 Malacky – 10. března 1973 Praha) byl slovenský právník, publicista, československý politik a předseda Československé sociálně demokratické strany dělnické na Slovensku.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ivan Dérer · Vidět víc »
Jaromír Dolanský
Jaromír Dolanský (25. února 1895 Karlín farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně – 16. července 1973 Praha) byl československý politik Komunistické strany Československa, meziválečný i poválečný poslanec čs.
Nový!!: Vavro Šrobár a Jaromír Dolanský · Vidět víc »
Josef Šusta
Josef Šusta (19. února 1874Chybně uvádí datum narození 12. února, Josef Šusta se ale narodil a byl pokřtěn o týden později. Třeboň – 27. května 1945 Praha) byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty (1835–1914).
Nový!!: Vavro Šrobár a Josef Šusta · Vidět víc »
Josef Kalfus
Josef Kalfus (25. června 1880 Železný Brod – 10. května 1955 Liberec) byl národohospodář, politik, ministr, účastník protinacistického odboje.
Nový!!: Vavro Šrobár a Josef Kalfus · Vidět víc »
Karel Pacner
Zleva: Karel Pacner a Antonín Vítek Karel Pacner (29. března 1936 Janovice nad Úhlavou – 7. dubna 2021 Praha) byl český publicista, žurnalista a spisovatel.
Nový!!: Vavro Šrobár a Karel Pacner · Vidět víc »
Ladislav Prokop Procházka
Nemocnici Na Bulovce Ladislav Prokop Procházka, hudební pseudonym Ladislav Prokop, (1. května 1872 LitomyšlSOA Zámrsk, Matrika narozených v Litomyšli, sign. 5402, ukn. 5578, str.57. Dostupné online – 12. října 1955 Praha) byl český lékař, politik, hudební skladatel a spisovatel.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ladislav Prokop Procházka · Vidět víc »
Lékař
Jan Havicksz Steen Lékař je osoba vzdělaná v lékařství s licencí k výkonu lékařské praxe.
Nový!!: Vavro Šrobár a Lékař · Vidět víc »
Levoča
Levoča (maďarsky Lőcse; německy Leutschau; polsky Lewocza) je historické město na východním Slovensku.
Nový!!: Vavro Šrobár a Levoča · Vidět víc »
Lisková
Lisková je obec na Slovensku v okrese Ružomberok.
Nový!!: Vavro Šrobár a Lisková · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Vavro Šrobár a Londýn · Vidět víc »
Mikuláš Franek
Mikuláš Franek (1. prosince 1903 Príbovce – 1968 Ocean City) byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu a ministr unifikací.
Nový!!: Vavro Šrobár a Mikuláš Franek · Vidět víc »
Milan Hodža
Milan Hodža (1. února 1878 Sučany sboru církve evangelické v Sučanech; záznam č. 21 – 27. června 1944 Clearwater, Florida, USA) byl slovenský politik agrární strany, předseda vlády ČSR v letech 1935 až 1938; mnohonásobný meziválečný ministr.
Nový!!: Vavro Šrobár a Milan Hodža · Vidět víc »
Ministerstvo školství a národní osvěty
Ministerstvo školství a národní osvěty, zkráceně MŠANO, bylo ministerstvo, které existovalo v Československu a Protektorátu Čechy a Morava v letech 1918 až 1948.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ministerstvo školství a národní osvěty · Vidět víc »
Ministerstvo pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa
Ministerstvo pro sjednocení zákonů a organisace správy neboli Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisace správní v Československé republice bylo zřízeno zákonem č.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ministerstvo pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa · Vidět víc »
Ministr financí
Alois Rašín, první československý ministr financí Ministr financí je ve většině států člen vlády, pověřený řízením státní pokladny a daňového systému.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ministr financí · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)
Národní shromáždění republiky Československé byl nejvyšší zákonodárný sbor Československa v letech 1920–1939.
Nový!!: Vavro Šrobár a Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939) · Vidět víc »
Národní výbor československý
13. listopadu zasedal a přijímal první zákony. Národní výbor československý byl orgánem české (československé) politické reprezentace na konci první světové války.
Nový!!: Vavro Šrobár a Národní výbor československý · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Vavro Šrobár a Olomouc · Vidět víc »
Omladina
#PŘESMĚRUJ Proces s Omladinou.
Nový!!: Vavro Šrobár a Omladina · Vidět víc »
Ondřejský hřbitov
Pomník na Ondřejském hřbitově Ondřejský hřbitov je historický hřbitov nacházející se v bratislavském Starém městě na ulici 29.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ondřejský hřbitov · Vidět víc »
Ondrej Pavlík
Ondrej Pavlík (1. dubna 1916 Zvolenská Slatina – 19. prosince 1996 Bratislava) byl slovenský a československý pedagog, politik Komunistické strany Slovenska, pověřenec školství a poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Slovenské národní rady.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ondrej Pavlík · Vidět víc »
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ostrava · Vidět víc »
Pavel Blaho (agrárník)
Pavel Blaho, též Pavol Blaho (25. března 1867 Skalica – 29. listopadu 1927 Bratislava), byl slovenský lékař, politik, novinář, poslanec Uherského sněmu a hlasista.
Nový!!: Vavro Šrobár a Pavel Blaho (agrárník) · Vidět víc »
Přerov
Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².
Nový!!: Vavro Šrobár a Přerov · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Vavro Šrobár a Politik · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Vavro Šrobár a Praha · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Vavro Šrobár a Profesor · Vidět víc »
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Nový!!: Vavro Šrobár a Prozatímní státní zřízení · Vidět víc »
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, zkratkou RSZML (někdy RSZaML), byla česká a československá pravicová agrární politická strana, po většinu období první republiky nejsilnější strana v Československu.
Nový!!: Vavro Šrobár a Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu · Vidět víc »
Ružomberok
Ružomberok (2. pád v češtině Ružomberku) je univerzitní město na severu Slovenska, ležící v Žilinském kraji, na řece Váh.
Nový!!: Vavro Šrobár a Ružomberok · Vidět víc »
Rudolf Bechyně
Rudolf Bechyně (6. dubna 1881 Nymburk farnosti Nymburk – 1. ledna 1948 Praha) byl český novinář a publicista, v počátcích člen národněsocialistické strany, posléze sociálnědemokratický politik a ministr.
Nový!!: Vavro Šrobár a Rudolf Bechyně · Vidět víc »
Sbor pověřenců 7. února 1945 - 21. února 1945
#PŘESMĚRUJ Sbor pověřenců 7. února 1945 – 21. února 1945.
Nový!!: Vavro Šrobár a Sbor pověřenců 7. února 1945 - 21. února 1945 · Vidět víc »
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Nový!!: Vavro Šrobár a Senát · Vidět víc »
Seznam ministrů školství Československa
Seznam československých ministrů školství v letech 1918–1992.
Nový!!: Vavro Šrobár a Seznam ministrů školství Československa · Vidět víc »
Seznam ministrů školství Slovenské republiky
#PŘESMĚRUJ Seznam ministrů školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky.
Nový!!: Vavro Šrobár a Seznam ministrů školství Slovenské republiky · Vidět víc »
Seznam ministrů Československa pro správu Slovenska
Toto je seznam ministrů Československa pro správu Slovenska, který obsahuje chronologický přehled všech členů vlád Československa působících v tomto úřadu.
Nový!!: Vavro Šrobár a Seznam ministrů Československa pro správu Slovenska · Vidět víc »
Seznam ministrů financí Československa
Toto je chronologický seznam ministrů financí Československa v letech 1918–1992.
Nový!!: Vavro Šrobár a Seznam ministrů financí Československa · Vidět víc »
Seznam ministrů zdravotnictví Československa
Toto je seznam ministrů zdravotnictví Československa, který obsahuje chronologický přehled všech členů vlád Československa působících v tomto úřadu (včetně ministrů zasedajících v těchto vládách pod odvozenými oficiálními názvy rezortu, jako ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy apod.).
Nový!!: Vavro Šrobár a Seznam ministrů zdravotnictví Československa · Vidět víc »
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Nový!!: Vavro Šrobár a Slováci · Vidět víc »
Slovenská národní a rolnická strana
Slovenská národní a rolnická strana, SNaRS (slovensky Slovenská národná a roľnícka strana) byla politická strana působící počátkem 20.
Nový!!: Vavro Šrobár a Slovenská národní a rolnická strana · Vidět víc »
Slovenská národní rada
Slovenská národní rada (slovensky Slovenská národná rada) tvořila zákonodárnou moc na Slovensku.
Nový!!: Vavro Šrobár a Slovenská národní rada · Vidět víc »
Slovenské národní povstání
Slovenské národní povstání (známé také pod zkratkou SNP, slovensky Slovenské národné povstanie) bylo ozbrojené vystoupení protifašistických sil na území Slovenska v závěru druhé světové války a představuje jednu ze zásadních a nejvýznamnějších událostí československých dějin.
Nový!!: Vavro Šrobár a Slovenské národní povstání · Vidět víc »
Slovenský stát
#PŘESMĚRUJ Slovenská republika (1939–1945).
Nový!!: Vavro Šrobár a Slovenský stát · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Vavro Šrobár a Slovensko · Vidět víc »
Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav (SZÚ) je příspěvkovou organizací ministerstva zdravotnictví, které pro něj vytváří odborné zázemí.
Nový!!: Vavro Šrobár a Státní zdravotní ústav · Vidět víc »
Strana slobody
Strana slobody, původním názvem Kresťansko-republikánska strana vznikla 1.
Nový!!: Vavro Šrobár a Strana slobody · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Vavro Šrobár a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Uherský sněm
Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění Království uherského (Magyarországi országgyűlés, lidově zastarale Rákoš, Ungarischer Landtag) bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a vrstev Uherska v letech 1298 až 1918.
Nový!!: Vavro Šrobár a Uherský sněm · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Vavro Šrobár a Uhersko · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Vavro Šrobár a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Univerzita Komenského v Bratislavě
Univerzita Komenského v Bratislavě je nejstarší slovenská univerzita.
Nový!!: Vavro Šrobár a Univerzita Komenského v Bratislavě · Vidět víc »
Vinohrady (Praha)
Vinohrady (do roku 1960 Královské Vinohrady) jsou od roku 1922 městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy.
Nový!!: Vavro Šrobár a Vinohrady (Praha) · Vidět víc »
Vladimír Fajnor
Vladimír Fajnor (23. října 1875 Senica – 5. ledna 1952 Bratislava) byl slovenský a československý právník, vysokoškolský pedagog a politik, za první republiky ministr unifikací, předseda Nejvyššího soudu a na konci 30. let ministr spravedlnosti.
Nový!!: Vavro Šrobár a Vladimír Fajnor · Vidět víc »
Vratislav Preclík
Vratislav Preclík (* 26. července 1946, Praha) je český strojní inženýr, odborník v logistice a technologickém projektování, amatérský historik, publicista a spisovatel, vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Vavro Šrobár a Vratislav Preclík · Vidět víc »
Zákon o zřízení samostatného státu československého
Zákon ze dne 28.
Nový!!: Vavro Šrobár a Zákon o zřízení samostatného státu československého · Vidět víc »
Zdeněk Fierlinger
Zdeněk Fierlinger, křtěn Zdenko Jindřich Eugen Maria (11. července 1891 Olomouc – 2. května 1976 Praha) byl vysoký sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1945–1946 (v prvních dvou poválečných vládách).
Nový!!: Vavro Šrobár a Zdeněk Fierlinger · Vidět víc »
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
14. listopad
14.
Nový!!: Vavro Šrobár a 14. listopad · Vidět víc »
15. září
15.
Nový!!: Vavro Šrobár a 15. září · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1867 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1888 · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1898 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1900 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1901 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1902 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1904 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1906 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1913 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1921 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1922 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1925 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1928 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1929 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1935 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1937 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1944 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1945 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1946 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1948 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vavro Šrobár a 1950 · Vidět víc »
2. červenec
2.
Nový!!: Vavro Šrobár a 2. červenec · Vidět víc »
21. únor
21.
Nový!!: Vavro Šrobár a 21. únor · Vidět víc »
25. únor
25.
Nový!!: Vavro Šrobár a 25. únor · Vidět víc »
25. květen
25.
Nový!!: Vavro Šrobár a 25. květen · Vidět víc »
26. září
26.
Nový!!: Vavro Šrobár a 26. září · Vidět víc »
5. duben
5.
Nový!!: Vavro Šrobár a 5. duben · Vidět víc »
6. prosinec
6.
Nový!!: Vavro Šrobár a 6. prosinec · Vidět víc »
7. únor
7.
Nový!!: Vavro Šrobár a 7. únor · Vidět víc »
7. říjen
7.
Nový!!: Vavro Šrobár a 7. říjen · Vidět víc »
9. srpen
9.
Nový!!: Vavro Šrobár a 9. srpen · Vidět víc »
