Rychlejší přístup než prohlížeči!
42 vztahy: Apomorfie, Řád (biologie), Řečtina, Bránice, Chlup (zoologie), Ježurovití, Jura, Křída, Klad, Kladívko (anatomie), Klíční kost, Kloaka, Korunová skupina, Kovadlinka, Lebka, Lopatka, Mléčná žláza, Močovod, Multituberculata, Paleocén, Placentálové, Ptakořitní, Ptakopysk podivný, Ptakopyskovití, Savci, Spodní čelist, Srdce, Střevo, Strunatci, Třmínek, Thomas Henry Huxley, Trias, Triconodonta, Vačnatí, Vačnatci, Vejce, Vejcorodost, 1872, 1880, 1969, 2006, 2007.
Apomorfie
Apomorfie neboli odvozený znak je vlastnost organismu nebo skupiny organismů, která se nevyskytovala u jejich předků.
Nový!!: Vejcorodí a Apomorfie · Vidět víc »
Řád (biologie)
Řád (latinsky ordo) je základní taxonomická kategorie – jednotka hierarchické klasifikace organismů, tvořenou čeleděmi (lat. familia).
Nový!!: Vejcorodí a Řád (biologie) · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Vejcorodí a Řečtina · Vidět víc »
Bránice
Bránice (lat. Diaphragma, řecky φρήν (phrēn) nebo φρενός (phrenos)) je svalo-šlachová blána oddělující u savců orgány hrudního koše a břicha.
Nový!!: Vejcorodí a Bránice · Vidět víc »
Chlup (zoologie)
Srst savce Chlup je součást tělního pokryvu živočichů, respektive savců, pro něž je typickým znakem.
Nový!!: Vejcorodí a Chlup (zoologie) · Vidět víc »
Ježurovití
Ježurovití (Tachyglossidae) patří do řádu ptakořitných, jednoho ze dvou v podtřídě vejcorodých savců.
Nový!!: Vejcorodí a Ježurovití · Vidět víc »
Jura
Jura je geologická perioda patřící do éry mezozoika.
Nový!!: Vejcorodí a Jura · Vidět víc »
Křída
Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu.
Nový!!: Vejcorodí a Křída · Vidět víc »
Klad
Modrá a červená skupinajsou klady, zatímco zelená skupina nezahrnuje všechny potomky společného předka,a proto se o klad nejedná Klad (z angl. clade, resp. z řec. klados.
Nový!!: Vejcorodí a Klad · Vidět víc »
Kladívko (anatomie)
Kladívko (malleus) je jednou ze sluchových kůstek středního ucha, která je připojena k vnitřnímu povrchu bubínku. Jeho úkolem je přenášet zvukové vibrace z bubínku (membrana tympani) na kovadlinku (incus). Kladívko je specifické pro savce a embryologicky vychází z prvního faryngeálního oblouku, stejně jako například kosti žvýkacího ústrojí (horní a dolní čelist).
Nový!!: Vejcorodí a Kladívko (anatomie) · Vidět víc »
Klíční kost
Vyznačení klíční kosti v lidském těle Pravá klíční kost Klíční kost (clavicula) je párová kost lidského těla, která tvoří část kosterní soustavy horních končetin.
Nový!!: Vejcorodí a Klíční kost · Vidět víc »
Kloaka
Ptačí kloaka Kloaka (z lat. cloaca – stoka) je orgán všech obratlovců – rozšířená část konečníku, do něhož je vyústěna trávicí, vylučovací a často i rozmnožovací soustava.
Nový!!: Vejcorodí a Kloaka · Vidět víc »
Korunová skupina
Korunová skupina je fylogenetický výraz pro monofyletickou skupinu, která zahrnuje výlučného společného předka a z něj odvozené sesterské skupiny, tedy zpravidla dvě terminální linie.
Nový!!: Vejcorodí a Korunová skupina · Vidět víc »
Kovadlinka
Kovadlinka (incus) je jednou ze sluchových kůstek. Tvarem připomíná kovadlinu nebo třenový zub se dvěma divergujícími kořeny. Objemnější tělo kovadlinky (corpus inducis) je zaoblené, vertikálně zploštělé a podobně jako hlavice kladívka (caput mallei) vyčnívá do epitympanického recesu (recessus epitympanicus). Vpředu má sedlovitou kloubní plošku, která koresponduje s podobnou ploškou na kladívku. Směrem dozadu se tělo kovadlinky plynule zužuje do kónického výběžku – krátkého ramena kovadlinky (crus breve inducis). Krátké rameno kovadlinky probíhá vodorovně ve fossa inducis a vazem se upíná na zadní stěnu bubínkové dutiny (paries mastoideus cavi tympani). Druhý výběžek – dlouhé rameno kovadlinky (crus longum inducis) – je tenký a směřuje téměř paralelně s rukojetí kladívka (manubrium mallei) dolů a mírně dopředu. Na konci se mediálně ohýbá a končí malým hrbolem nazývaným chrupavčitý výběžek (processus lenticularis), který má okrouhlou rovnou plošku pro třmínek. File:Gray917.png|Kovadlinka File:Gray907.png|Řez vnějším a středním uchem.
Nový!!: Vejcorodí a Kovadlinka · Vidět víc »
Lebka
Lidská lebka Kočičí lebka Lebka (lat.: cranium) je složitá součást kostry obratlovců, která chrání mozek a smyslové orgány.
Nový!!: Vejcorodí a Lebka · Vidět víc »
Lopatka
Levá lopatka - přední plocha (''fac. costalis'') Levá lopatka - zadní plocha (''fac. dorsalis'') Poloha lopatky k hrudníku a klíční kosti. Pohled zezadu. Lopatka (lat. scapula) patří mezi kosti horní končetiny obratlovců.
Nový!!: Vejcorodí a Lopatka · Vidět víc »
Mléčná žláza
Mléčná žláza, nebo také prsní žláza (lat. glandula mammaria nebo mamma) je párová žláza samic všech savců.
Nový!!: Vejcorodí a Mléčná žláza · Vidět víc »
Močovod
Močovod (lat., gr.) je párový trubicový orgán vycházející z pánvičky ledvinné a ústící do močového měchýře Má podobu tenké trubice vystlané sliznicí, jejíž funkcí je dopravovat moč, která neustále vzniká v ledvinách, do močového měchýře, kde je shromažďována.
Nový!!: Vejcorodí a Močovod · Vidět víc »
Multituberculata
Multituberkuláti jsou starou vývojovou linií savců zcela vymřelou již v oligocénu.
Nový!!: Vejcorodí a Multituberculata · Vidět víc »
Paleocén
Paleocén (66,0–55,8 Ma před současností) je nejstarším obdobím (odborně oddělením) éry kenozoika a počátkem „věku savců“.
Nový!!: Vejcorodí a Paleocén · Vidět víc »
Placentálové
Placentálové (Placentalia nebo Eutheria) jsou největší skupinou savců, patřících do podtřídy živorodých.
Nový!!: Vejcorodí a Placentálové · Vidět víc »
Ptakořitní
Ptakořitní (Monotremata) jsou jediným žijícím řádem podtřídy vejcorodých savců.
Nový!!: Vejcorodí a Ptakořitní · Vidět víc »
Ptakopysk podivný
Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) je malý savec endemický pro východní část Austrálie a Tasmánii, jeden z pěti žijících ptakořitných, jediných savců, kteří kladou vejce, místo aby rodili živá mláďata (zbylé čtyři druhy jsou z čeledi ježurovitých).
Nový!!: Vejcorodí a Ptakopysk podivný · Vidět víc »
Ptakopyskovití
Ptakopyskovití jsou jednou ze dvou čeledí savců z řádu ptakořitných a obsahují všechny druhy ptakopyska (druhou čeledí jsou ježurovití).
Nový!!: Vejcorodí a Ptakopyskovití · Vidět víc »
Savci
Savci (Mammalia), dříve ssavci, jsou třída obratlovců, která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě.
Nový!!: Vejcorodí a Savci · Vidět víc »
Spodní čelist
#PŘESMĚRUJ Dolní čelist.
Nový!!: Vejcorodí a Spodní čelist · Vidět víc »
Srdce
Pohled na uložení srdce člověka v mediastinu, pravá a levá plíce je odtažena do stran. Srdce (lat. cor nebo cardia – z řec. καρδία, kardia) je dutý svalový orgán živočichů s oběhovým systémem (včetně všech obratlovců), uložený v hrudníku, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh hemolymfy nebo krve tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin, odpadních látek a další funkce.
Nový!!: Vejcorodí a Srdce · Vidět víc »
Střevo
náhled Střevo (intestinum, enteron) je nejdelší úsek trávicí trubice.
Nový!!: Vejcorodí a Střevo · Vidět víc »
Strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých.
Nový!!: Vejcorodí a Strunatci · Vidět víc »
Třmínek
Třmínek je jedna ze sluchových kůstek. Má typickou podobu jezdeckého třmene. Skládá se z hlavice třmínku (caput stapedis), od které vybíhají dvě krátká, vodorovně uložená ramínka třmínku (cruris stapedis); přední (crus anterius) a zadní, více ohnuté (crus posterius). Obě ramínka končí v tenké plotýnce – bázi třmínku (basis stapedis), která má ledvinovitý tvar. Baze třmínku má horní okraj konvexní, dolní lehce konkávní nebo rovný. Zapadá do okénka předsíně (fenestra vestibuli), kde jej upevňuje poddajný prstencovitý vaz třmínku (ligamentum anulare stapedis). Otvor mezi oběma ramínky třmínku je zbytkem z vývojového období. Materiál hyoidního oblouku, ze kterého se vyvíjí třmínek, se koncentruje okolo tepny třmínku (arteria stapedia), která později zaniká, ale otvor v třmínku se zachová. Výjimečně může tepna třmínku přetrvat (perzistovat). Otvor třmínku je za živa uzavřený membránou – blanou třmínku (membrana stapedis), která je často fenestrovaná. Ovládá jej třmínkový sval.
Nový!!: Vejcorodí a Třmínek · Vidět víc »
Thomas Henry Huxley
Thomas Henry Huxley (4. květen 1825, Londýn, Anglie – 29. červen 1895, Eastbourne, Sussex) byl anglický lékař a biolog, zastánce Darwinovy evoluční teorie.
Nový!!: Vejcorodí a Thomas Henry Huxley · Vidět víc »
Trias
Pískovce s křížovým zvrstvením od Runcorn Hill Trias je geologická perioda druhohorního období.
Nový!!: Vejcorodí a Trias · Vidět víc »
Triconodonta
Triconodonta je dávno vyhynulá skupina druhohorních savců, která stojí vývojově přibližně mezi vejcorodými a živorodými.
Nový!!: Vejcorodí a Triconodonta · Vidět víc »
Vačnatí
Vačnatí (Metatheria) představují velký taxon živorodých savců, resp.
Nový!!: Vejcorodí a Vačnatí · Vidět víc »
Vačnatci
Vačnatci (Marsupialia; vč. kmenových taxonů Metatheria) představují skupinu živorodých savců, jež zahrnuje americké řády vačice, vačíci a kolokolové a dále řády vakokrti, kunovci, bandikuti a dvojitozubci (včetně klokanů a koal) z Australasie a Wallacey.
Nový!!: Vejcorodí a Vačnatci · Vidět víc »
Vejce
Podrobný popis vejce v podélném řezu: 1. skořápka 2. vnější papírová blána 3. vnitřní papírová blána 4. poutko 5. vnější řídký bílek 6. hustý bílek 7. žloutková blána 8. výživný žloutek 9. zárodečný terčík (tvořivý žloutek + zárodek) 10. tmavý (žlutý) žloutek 11. světlý žloutek 12. vnitřní řídký bílek 13. poutko 14. vzduchová komůrka 15. kutikula Vejce je vaječná buňka plazů, ptáků a vejcorodých savců.
Nový!!: Vejcorodí a Vejce · Vidět víc »
Vejcorodost
Vejcorodost (také oviparie nebo ovoparie) je způsob rozmnožování spojený s kladením vajec plazy a několika savci.
Nový!!: Vejcorodí a Vejcorodost · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vejcorodí a 1872 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vejcorodí a 1880 · Vidět víc »
1969
1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vejcorodí a 1969 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Vejcorodí a 2006 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Vejcorodí a 2007 · Vidět víc »
