Rychlejší přístup než prohlížeči!
62 vztahy: Absolutní hvězdná velikost, Alfa Herculis, Antares, Antonia Mauryová, Astrofyzika, Asymptotická větev obrů, Žlutý veleobr, Bílý trpaslík, Betelgeuze, Bolometr, Cefeida, CNO cyklus, Delta Cephei, Deneb, Dusík, Ejnar Hertzsprung, Eliptická galaxie, Evropská jižní observatoř, Fyzika, Galaxie, Gravitace, HD 93129A, Helium, Hertzsprungův–Russellův diagram, Hmotnost, Hvězda, Hvězda typu Alfa Cygni, Hyperobr, Kulová hvězdokupa, Kvasar, Kyslík, Lithium, Mý Cephei, Miridy, Modrý veleobr, Neon, Nepravidelná galaxie, Neutronová hvězda, Otevřená hvězdokupa, Pás nestability, Planetární mlhovina, Polárka, Poloměr, Poloměr Slunce, Polopravidelná proměnná hvězda, Rigel, Slunce, Souhvězdí, Souhvězdí Labutě, Souhvězdí Orionu, ..., Spektrální klasifikace, Spirální galaxie, Stefanův–Boltzmannův zákon, Supernova, Uhlík, UY Scuti, V354 Cephei, Vesmír, Vodík, VV Cephei, Wolfova–Rayetova hvězda, Zářivý výkon. Rozbalte index (12 více) »
Absolutní hvězdná velikost
Absolutní hvězdná velikost (absolutní jasnost, absolutní magnituda) je veličina určující hvězdnou velikost vztaženou na standardní pozorovací podmínky.
Nový!!: Veleobr a Absolutní hvězdná velikost · Vidět víc »
Alfa Herculis
Ras Algethi (Alfa Herculis, α Her, α Herculis, Rasalgethi) není navzdory svému označení alfa nejjasnější hvězda v souhvězdí Herkula, tou je Beta Herculis.
Nový!!: Veleobr a Alfa Herculis · Vidět víc »
Antares
Antares (α Scorpii, zkr. α Sco) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Štíra a 16.
Nový!!: Veleobr a Antares · Vidět víc »
Antonia Mauryová
Antonia Mauryová (21. března 1866 – 8. ledna 1952) byla americká astronomka, která publikovala důležitý katalog hvězdných spekter.
Nový!!: Veleobr a Antonia Mauryová · Vidět víc »
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Nový!!: Veleobr a Astrofyzika · Vidět víc »
Asymptotická větev obrů
Znázornění vývoje hvězd v Hertzsprung-Russelově diagramu. Horizontální větev se nachází v oblasti označené AGB. Asymptotická větev obrů je oblast v Hertzsprung-Russelově diagramu, v níž se nachází hvězdy o hmotnostech blízkých hmotnosti Slunce (0,6 – 10), které jsou blízko konce svého vývoje.
Nový!!: Veleobr a Asymptotická větev obrů · Vidět víc »
Žlutý veleobr
Žlutý veleobr je hvězda veleobr spektrálního typu F nebo G. Tyto hvězdy jsou obvykle 15- až 20násobně hmotnější než Slunce.
Nový!!: Veleobr a Žlutý veleobr · Vidět víc »
Bílý trpaslík
Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.
Nový!!: Veleobr a Bílý trpaslík · Vidět víc »
Betelgeuze
Betelgeuse, α Orionis, latinizováno Alpha Orionis (zkráceně Alpha Ori nebo α Ori) je po Rigelu (beta Ori) druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu.
Nový!!: Veleobr a Betelgeuze · Vidět víc »
Bolometr
Bolometr je citlivý přístroj určený pro měření slabého záření.
Nový!!: Veleobr a Bolometr · Vidět víc »
Cefeida
Cefeida je pulsující proměnná hvězda, jejíž perioda pulsů je přímo závislá na její absolutní magnitudě, tedy i zářivém výkonu.
Nový!!: Veleobr a Cefeida · Vidět víc »
CNO cyklus
Schematické znázornění CNO cyklu CNO cyklus je jedním ze způsobů, jak může probíhat přeměna vodíku na helium (tj. termonukleární fúze) v jádrech hvězd, nesoucí název podle toho, že při něm vznikají různé izotopy uhlíku, dusíku a kyslíku (viz popis).
Nový!!: Veleobr a CNO cyklus · Vidět víc »
Delta Cephei
Delta Cephei (8 Cep, 8 Cephei) je Bayerovo označení pro čtyřhvězdu nacházející se přibližně 887 světelných let daleko v severním cirkumpolárním souhvězdí Cefea.
Nový!!: Veleobr a Delta Cephei · Vidět víc »
Deneb
Deneb (α Cygni) je nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě.
Nový!!: Veleobr a Deneb · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Veleobr a Dusík · Vidět víc »
Ejnar Hertzsprung
Ejnar Hertzsprung (8. října 1873 Kodaň – 21. října 1967 Roskilde) byl dánský astronom, který se zabýval vývojem a vznikem hvězd.
Nový!!: Veleobr a Ejnar Hertzsprung · Vidět víc »
Eliptická galaxie
Obří eliptická galaxie NGC 4881 Eliptická galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace.
Nový!!: Veleobr a Eliptická galaxie · Vidět víc »
Evropská jižní observatoř
Evropská jižní observatoř (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere – ESO) je společná astronomická organizace evropských států.
Nový!!: Veleobr a Evropská jižní observatoř · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Veleobr a Fyzika · Vidět víc »
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Nový!!: Veleobr a Galaxie · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Veleobr a Gravitace · Vidět víc »
HD 93129A
HD 93129A je horká hvězda spekrální třídy O nacházející se v mlhovině Carina.
Nový!!: Veleobr a HD 93129A · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Veleobr a Helium · Vidět víc »
Hertzsprungův–Russellův diagram
HR diagram Hertzsprungův–Russellův diagram, zkráceně H–R diagram, HR diagram nebo HRD je zobrazení hvězd v souřadnicích spektrální třída resp.
Nový!!: Veleobr a Hertzsprungův–Russellův diagram · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Veleobr a Hmotnost · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Veleobr a Hvězda · Vidět víc »
Hvězda typu Alfa Cygni
Hvězdy typu Alfa Cygni jsou proměnné hvězdy, které vykazují neradiální pulzaci, což znamená že některé části povrchu hvězdy se smršťují a ve stejném okamžiku se jiné části povrchu rozpínají.
Nový!!: Veleobr a Hvězda typu Alfa Cygni · Vidět víc »
Hyperobr
Hyperobr je masivní hvězda, větší než veleobr, o hmotnosti do 100 hmotností Slunce, dosahující teoretickou hranici hmotnosti hvězdy, což je 130 hmotností Slunce, protože při větší hmotnosti již není možné dosáhnout rovnováhy hvězdy a hvězda by produkovala tolik energie, že by došlo k jejímu rozpadu.
Nový!!: Veleobr a Hyperobr · Vidět víc »
Kulová hvězdokupa
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae v souhvězdí Tukan na jižní obloze. Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměr se pohybuje řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony hvězd.
Nový!!: Veleobr a Kulová hvězdokupa · Vidět víc »
Kvasar
polární výtrysk Kvazar či kvasar (transkripce anglického akronymu) je vesmírné těleso s výrazným rudým posuvem spektra.
Nový!!: Veleobr a Kvasar · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Veleobr a Kyslík · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Veleobr a Lithium · Vidět víc »
Mý Cephei
Mý Cephei (μ Cep / μ Cephei) je červený veleobr nacházející se v souhvězdí Cefea.
Nový!!: Veleobr a Mý Cephei · Vidět víc »
Miridy
Mira Ceti v roce 1997 (barevné spektrum) Mira Ceti v roce 1997 (ultrafialové záření) Miridy jsou proměnné hvězdy s velmi dlouhou periodou pulzací.
Nový!!: Veleobr a Miridy · Vidět víc »
Modrý veleobr
Počítačem generovaný obrázek hvězdy Rigel ze vzdálenosti 1 AU Porovnání velikostí Gamma Orionis, Algol, a Slunce. Modrý veleobr je veleobr spektrálního typu O.
Nový!!: Veleobr a Modrý veleobr · Vidět víc »
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Veleobr a Neon · Vidět víc »
Nepravidelná galaxie
M82 Nepravidelná galaxie je galaxie, která nespadá do Hubbleovy klasifikace galaxií.
Nový!!: Veleobr a Nepravidelná galaxie · Vidět víc »
Neutronová hvězda
Umělecká představa neutronové hvězdy (magnetaru) Neutronová hvězda je astronomické těleso tvořené převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou.
Nový!!: Veleobr a Neutronová hvězda · Vidět víc »
Otevřená hvězdokupa
M11 Otevřené hvězdokupy jsou fyzikálně příbuzné skupiny hvězd, které drží pohromadě vzájemnou gravitační přitažlivostí.
Nový!!: Veleobr a Otevřená hvězdokupa · Vidět víc »
Pás nestability
350px Pás nestability je téměř vertikální oblast na Hertzsprungově–Russellově diagramu, v němž se nacházejí pulsující proměnné hvězdy (patří sem i proměnná hvězda typu RR Lyrae, Cefeida, proměnná hvězda typu W Virginis, pulzující bílý trpaslík, proměnná hvězda typu RV Tauri, proměnná hvězda typu delta Scuti, proměnná hvězda typu SX PHOENICIA a rychle oscilující Ap hvězdy).
Nový!!: Veleobr a Pás nestability · Vidět víc »
Planetární mlhovina
Kočičí oko Planetární mlhovina je astronomický objekt skládající se z přibližně kulové zářící obálky plynů tvořený jistými typy hvězd na konci jejich života.
Nový!!: Veleobr a Planetární mlhovina · Vidět víc »
Polárka
Polárka (anglicky Polaris poʊˈlɛərɪs), α Ursae Minoris (latinsky Alpha Ursae Minoris, zkráceně Alpha UMi, α UMi), též Severka, je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého medvěda.
Nový!!: Veleobr a Polárka · Vidět víc »
Poloměr
Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.
Nový!!: Veleobr a Poloměr · Vidět víc »
Poloměr Slunce
Poloměr Slunce je jednotka délky používaná v astronomii na vyjádření velikosti hvězd a větších objektů, například galaxií.
Nový!!: Veleobr a Poloměr Slunce · Vidět víc »
Polopravidelná proměnná hvězda
Polopravidelná proměnná hvězda je typ pulsujících proměnných hvězd.
Nový!!: Veleobr a Polopravidelná proměnná hvězda · Vidět víc »
Rigel
Rigel, β Orionis, latinizováno Beta Orionis (zkráceně Beta Ori nebo β Ori) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orionu, modrý veleobr nacházející se ve vzdálenosti přibližně 860 světelných let (260 kpc) od Země.
Nový!!: Veleobr a Rigel · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Veleobr a Slunce · Vidět víc »
Souhvězdí
Mapa souhvězdí jednorožce z roku 1820–1830 Souhvězdí je v moderní astronomii oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi.
Nový!!: Veleobr a Souhvězdí · Vidět víc »
Souhvězdí Labutě
Labuť (latinsky: Cygnus) je souhvězdí na severní obloze.
Nový!!: Veleobr a Souhvězdí Labutě · Vidět víc »
Souhvězdí Orionu
Orion (latinsky: Orion, gen. Orionis, zkr. Ori) je souhvězdí na nebeském rovníku, díky čemuž je alespoň jeho část viditelná z celého světa.
Nový!!: Veleobr a Souhvězdí Orionu · Vidět víc »
Spektrální klasifikace
Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.
Nový!!: Veleobr a Spektrální klasifikace · Vidět víc »
Spirální galaxie
světelných let od Země Teoretické vysvětlení ramen galaxie jako hustotních vln orbit hvězd Spirální galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace.
Nový!!: Veleobr a Spirální galaxie · Vidět víc »
Stefanův–Boltzmannův zákon
Stefanův–Boltzmannův zákon publikovaný roku 1879 Ludwigem Boltzmannem a Jožefem Stefanem popisuje celkovou intenzitu záření absolutně černého tělesa.
Nový!!: Veleobr a Stefanův–Boltzmannův zákon · Vidět víc »
Supernova
Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.
Nový!!: Veleobr a Supernova · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Veleobr a Uhlík · Vidět víc »
UY Scuti
UY Scuti (UY Sct) je červený hyperobr a pulzující proměnná hvězda v souhvězdí Štítu, přibližně 9500 světelných let (2900 parseků) od Země.
Nový!!: Veleobr a UY Scuti · Vidět víc »
V354 Cephei
V354 Cephei je hvězda v Mléčné dráze.
Nový!!: Veleobr a V354 Cephei · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Veleobr a Vesmír · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Veleobr a Vodík · Vidět víc »
VV Cephei
VV Cephei, také HIP 108317, je zákrytová dvojhvězda v souhvězdí Cefea.
Nový!!: Veleobr a VV Cephei · Vidět víc »
Wolfova–Rayetova hvězda
Hubble & NASA, Judy Schmidt) Wolfovy–Rayetovy hvězdy jsou velmi hmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (méně než milion let).
Nový!!: Veleobr a Wolfova–Rayetova hvězda · Vidět víc »
Zářivý výkon
Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření.
Nový!!: Veleobr a Zářivý výkon · Vidět víc »
