Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Varšavské knížectví

Index Varšavské knížectví

Varšavské knížectví či vévodství (polsky Księstwo Warszawskie; francouzsky Duché de Varsovie; německy Herzogtum Warschau) byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii.

64 vztahy: Římskokatolická církev, Berlín, Bitva na Berezině, Bitva u Jeny, Bitva u Wagramu, Dělení Polska, Drážďany, Francouzština, Itálie, Jan Henryk Dąbrowski, Józef Antoni Poniatowski, Kongresové Polsko, Konstituční monarchie, Krakov, Lublin, Napoleon Bonaparte, Napoleonovo ruské tažení, Napoleonské války, Němčina, Polština, Polské království, Polsko, Poznaň, Protektorát, Prusko, První Francouzské císařství, Rakouské císařství, Rýnský spolek, Ruské impérium, Saské království, Toruň, Tylžský mír, Varšava, Vídeňský kongres, Východní Prusko, Velkopolsko, Vilnius, Visla, Zelená Hora (Polsko), 1796, 1797, 1798, 1806, 1807, 1809, 1812, 1813, 1815, 1912, 1913, ..., 1914, 1915, 1961, 1964, 1966, 1967, 1970, 1984, 1987, 1993, 1994, 1999, 2004, 2006. Rozbalte index (14 více) »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Nový!!: Varšavské knížectví a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Varšavské knížectví a Berlín · Vidět víc »

Bitva na Berezině

Bitva na Berezině byla bitvou napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou generály Čičagovem a Wittgensteinem a francouzskou armádou vedenou císařem Napoleonem.

Nový!!: Varšavské knížectví a Bitva na Berezině · Vidět víc »

Bitva u Jeny

Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.

Nový!!: Varšavské knížectví a Bitva u Jeny · Vidět víc »

Bitva u Wagramu

Bitva u Wagramu se odehrála 5.–6.

Nový!!: Varšavské knížectví a Bitva u Wagramu · Vidět víc »

Dělení Polska

Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.

Nový!!: Varšavské knížectví a Dělení Polska · Vidět víc »

Drážďany

Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.

Nový!!: Varšavské knížectví a Drážďany · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Nový!!: Varšavské knížectví a Francouzština · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Varšavské knížectví a Itálie · Vidět víc »

Jan Henryk Dąbrowski

Jan Henryk Dąbrowski (2. srpna 1755, Pierzchów, poblíž Krakova – 6. června 1818 Winna Góra Poznaňské velkovévodství) byl polský generál, jeden z národních hrdinů Polska.

Nový!!: Varšavské knížectví a Jan Henryk Dąbrowski · Vidět víc »

Józef Antoni Poniatowski

Józef Antoni kníže Poniatowski (7. května 1763 ve Vídni – 19. října 1813 u Lipska) byl polský šlechtic, generál a ministr.

Nový!!: Varšavské knížectví a Józef Antoni Poniatowski · Vidět víc »

Kongresové Polsko

Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem.

Nový!!: Varšavské knížectví a Kongresové Polsko · Vidět víc »

Konstituční monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.

Nový!!: Varšavské knížectví a Konstituční monarchie · Vidět víc »

Krakov

Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.

Nový!!: Varšavské knížectví a Krakov · Vidět víc »

Lublin

Lublin je historické město ve východním Polsku mezi Varšavou (160 km) a hranicí s Ukrajinou (80 km).

Nový!!: Varšavské knížectví a Lublin · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Nový!!: Varšavské knížectví a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Napoleonovo ruské tažení

Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.

Nový!!: Varšavské knížectví a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

Nový!!: Varšavské knížectví a Napoleonské války · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Varšavské knížectví a Němčina · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Nový!!: Varšavské knížectví a Polština · Vidět víc »

Polské království

Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.

Nový!!: Varšavské knížectví a Polské království · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Varšavské knížectví a Polsko · Vidět víc »

Poznaň

Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.

Nový!!: Varšavské knížectví a Poznaň · Vidět víc »

Protektorát

Protektorát (lat. protectio – ochrana) je označení pro formu státního zřízení.

Nový!!: Varšavské knížectví a Protektorát · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Nový!!: Varšavské knížectví a Prusko · Vidět víc »

První Francouzské císařství

První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Varšavské knížectví a První Francouzské císařství · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Nový!!: Varšavské knížectví a Rakouské císařství · Vidět víc »

Rýnský spolek

Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.

Nový!!: Varšavské knížectví a Rýnský spolek · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Nový!!: Varšavské knížectví a Ruské impérium · Vidět víc »

Saské království

Saské království (německy Königreich Sachsen) byl státní útvar na většině území dnešní spolkové země Sasko a na jihozápadě moderního Polska, existující v letech 1806–1918.

Nový!!: Varšavské knížectví a Saské království · Vidět víc »

Toruň

Toruň (polsky Toruń (rod mužský), německy Thorn, latinsky Thorunia) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství, je jedním z hlavních měst tohoto vojvodství (druhé je Bydhošť, polsky Bydgoszcz).

Nový!!: Varšavské knížectví a Toruň · Vidět víc »

Tylžský mír

Tylžský mír byl uzavřen v Tylži (tehdy pruské město Tilsit, nyní Sovětsk na hranici Kaliningradské oblasti Ruska s Litvou) mezi Francií a Ruskem 7.

Nový!!: Varšavské knížectví a Tylžský mír · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Nový!!: Varšavské knížectví a Varšava · Vidět víc »

Vídeňský kongres

Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.

Nový!!: Varšavské knížectví a Vídeňský kongres · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Nový!!: Varšavské knížectví a Východní Prusko · Vidět víc »

Velkopolsko

Heslo Velkopolsko se může vztahovat k následujícím celkům.

Nový!!: Varšavské knížectví a Velkopolsko · Vidět víc »

Vilnius

Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.

Nový!!: Varšavské knížectví a Vilnius · Vidět víc »

Visla

Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.

Nový!!: Varšavské knížectví a Visla · Vidět víc »

Zelená Hora (Polsko)

Zelená Hora (polsky) je město v jihozápadním Polsku, sídlo samosprávy (sejmiku) Lubušského vojvodství.

Nový!!: Varšavské knížectví a Zelená Hora (Polsko) · Vidět víc »

1796

1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1796 · Vidět víc »

1797

1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1797 · Vidět víc »

1798

1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1798 · Vidět víc »

1806

1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1806 · Vidět víc »

1807

1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1807 · Vidět víc »

1809

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1809 · Vidět víc »

1812

1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1812 · Vidět víc »

1813

1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1813 · Vidět víc »

1815

1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1815 · Vidět víc »

1912

1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1912 · Vidět víc »

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1913 · Vidět víc »

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1914 · Vidět víc »

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1915 · Vidět víc »

1961

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1961 · Vidět víc »

1964

1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1964 · Vidět víc »

1966

1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1966 · Vidět víc »

1967

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1967 · Vidět víc »

1970

1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1970 · Vidět víc »

1984

1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1984 · Vidět víc »

1987

1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1987 · Vidět víc »

1993

1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1993 · Vidět víc »

1994

1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1994 · Vidět víc »

1999

Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Nový!!: Varšavské knížectví a 1999 · Vidět víc »

2004

Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Nový!!: Varšavské knížectví a 2004 · Vidět víc »

2006

Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Varšavské knížectví a 2006 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Knížectví varšavské, Varšavské velkoknížectví, Varšavské velkovévodství, Varšavské vévodství, Velkoknížectví varšavské.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »